Chlípná trojka s mladou podnájemnicí erotické povídky

Lukáš si posunul brýle na nos a počkal, než se mu zobrazí výpis z účtu v internetovém bankovnictví, natáhl se pro sklenici s červeným vínem, ale nenapil se. Se zamračeným výrazem si ji podržel u úst a chvíli mlčky hypnotizoval obrazovku notebooku, který spočíval před ním na pracovním stole. Nic, zase nic. Už druhý měsíc po sobě. Usrkl ze sklenice, pak pohledem sklouzl k pravému dolnímu rohu obrazovky, kde svítilo aktuální datum, ale to ani nemusel, moc dobře věděl, kolikátého dnes je. Víc než o nutnost se spíš jednalo o podvědomý reflex. Časový údaj nad datumem ukazoval deset minut po půl osmé večer a oknem za Lukášovými zády pronikaly do pokoje slábnoucí paprsky květnového slunce. Zatracená holka, zpětně litoval, že jí dovolil se sem nastěhovat, ale neměl na vybranou, byla neteří matčiny kolegyně z práce, a ta se dušovala, že s ní nebudou žádné problémy. Měla po vysoké a vydělávala, prakticky to dostal příkazem. Vzal do ruky telefon a chvíli s ním ťukal do lakované desky stolu, ale pak si řekl, že tohle si raději vyřeší sám, vstal ze židle a odešel do ložnice, aby se oblékl. Vklouzl do kalhot, a když si s pohledem upřeným z okna přetahoval přes hlavu lehký svetr, na okamžik se zarazil a strnul v pohybu. Po chodníku k domu přicházely dvě mladé ženy a v jedné z nich poznal onu hříšnici, která mu dlužila nájem za poslední dva měsíce. Vypadalo to, že jsou v dobrém rozmaru a neustále se něčemu přihlouple chichotaly. "Však on tě ten smích brzy přejde, holka," pomyslel si a vrátil se do obýváku, kde vypnul puštěnou televizi a zaklapl notebook. Otevřel dveře od bytu, pokradmu vystrčil hlavu na chodbu a se zatajeným dechem chvíli poslouchal. O patro níž se ozývaly hlasy mladých žen, které předtím viděl za oknem, v příštím okamžiku bouchly dveře a na chodbě domu se rozhostilo hrobové ticho, slabě přerušované tlumenými zvuky z okolních bytů. Lukáš se rychle obul, zamknul a zamířil po schodech dolů. Před cílovým bytem se dvakrát krátce opřel do zvonku na zdi vedle dveří ze světlého dřeva a významně si odkašlal.

Čtyřicetiletý Lukáš pracoval jako vedoucí realitní kanceláře a na trhu s nemovitostmi se pohyboval už téměř druhou dekádu. Jeho rodina získala v restituci velký činžovní dům, kde plnil funkci domovníka a na radu svého otce se nikdy neoženil. V době, kdy to považoval za příhodné, ještě předmanželské smlouvy tolik nefrčely, a on měl obavu z možného majetkového vyrovnání, v případě, že by neúspěšné manželství doklopýtalo až před rozvodový soud. To byl ale pouze jeden z důvodů, Lukáš byl mírně řečeno na ženské a moc dobře si uvědomoval, že by mu břímě manželského slibu svázalo ruce natolik, že by to nedokázal unést. Představa, že by měl do konce života spát už jen s jednou ženou ho také absolutně nelákala a ani nenaplňovala. Díky vynikající genetické dispozici a pravidelnému sportování měl tělo desetibojaře, pohlednou tvář, tmavé vlasy a modré oči a flirtování se ženami pro něj představovalo jakousi hru, ve které zřídka našel zdatnou protivnici, která by mu ochotně neposkytla vše, co od ní žádal. Žil sám ve velkém bytě o rozloze dvou bytových jednotek, byl úspěšný, finančně zajištěný a ženské se na něj lepily, a když měly ještě ke všemu kyprý zadek, neuměl si poručit.

Dveře bytu o patro níž se otevřely a na prahu se objevila vysoká a štíhlá bruneta, založila si ruce na prsou a nervózně si zkousla spodní ret. "Ahoj Lukáši," pípla a vzápětí sklopila oči do podlahy, po nastěhování jí v dobrém rozmaru nabídl tykání, ale teď toho spíš litoval. "Ahoj Kláro, můžu dál?" opáčil a dal si záležet, aby jeho hlas zněl autoritativně. "Mám návštěvu," pokusila se o chabý protest, ale s tím dopředu počítal. "Nezdržím tě," odsekl a vkročil do bytu, neochotně ustoupila stranou a nechala ho vejít dovnitř. Lukáš počkal, až zavře dveře a doprovodil ji do obýváku, kde seděla na prostorné pohovce mladá žena zhruba ve věku jeho podnájemnice. Vzhlédla k němu a i ona se nervózně ošila, přehozenou nohu spustila pomalu na zem, předpisově se narovnala a ruce si položila na kolena, ukrytá pod tmavou skládanou sukní. "To je Lukáš, majitel bytu," pípla Klára a posadila se vedle své návštěvnice, která vypadala jako učitelka, knoflíčky u bílé košile měla zapnuté až ke krku. Ve srovnání s ní působila poněkud výrazněji, ve smyslu místa, které zabírala na pohovce. Měla zvlněné, blonďaté lokny, brýle s tenkými obroučkami a měřila si ho s přísným výrazem ve tváři. "To budeme řešit tady?" Lukáš zvedl obočí a věnoval Kláře tázavý pohled. "Milena je moje nejlepší kamarádka," pokrčila rameny, "stejně ví všechno." "No, tak dobrá, nebudeme to protahovat, kdy uhradíš dva předešlé nájmy?" přešel Lukáš do útoku a přitom mírně předsunul bradu. "Já, mám teď trochu finanční potíže, ale všechno zaplatím do koruny," dušovala se hnědovláska s téměř plačtivým tónem. "Matka o tom ví?" uhodil na ni. "Ne, neví a prosím, neříkej jí to, hrozně bych ji tím zklamala," vyskočila Klára na nohy a prosebně k němu sepnula ruce. "To jí nemůžete ještě chvíli počkat?" vykoukla za ní blondýnka z pohovky, "vždyť říká, že to všechno zaplatí a já ji znám, udělá to!" Lukáš to přešel mlčením a upřel oči na Kláru. "Nemůžeš ji poslat pryč?" "Nikam nejdu!" houkla na něj a postavila se, "ještě jí tu budete nakonec vyhrožovat!" "Mileno..," sykla k ní Klára přes rameno, a pak se podívala zpět na Lukáše. "Nemůžeme to nějak vyřešit?" uculila se a sevřela v prstech zip na svém pruhovaném kardiganu. "Vyřešit? Co tím myslíš?" opáčil Lukáš nechápavě. Ale rázem mu bylo všechno jasné.

Klára si rozepla zip, nechala svůj lehký svetřík sklouznout z ramen a odhodila ho za sebe na pohovku. "No, Kláro?" vyjekla Milena, "to přece nemyslíš vážně!" "Mileno, teď ne!" zpražila ji pohledem. Lukáš je obě pozoroval a mírně mu cuklo v koutcích. "No, tak dobře, ale jen když přihodíš svou kamarádku!" ušklíbl se. Blondýnka k němu cukla pohledem a z očí jí vyšlehly plameny. "Cože, co si to dovolujete? Vy..ani nechci říct, co!" Ve tváři úplně zrudla a hlas se jí rozčílením roztřásl. "Okamžitě odcházím!" "Mileno," hlesla Klára a chytla ji za paži. "Pusť mě!" vyškubla se jí, ale Lukáš jí pohotově zastoupil cestu. "Klára říkala, že jste její nejlepší kamarádka a ty si přece vždycky pomáhají," řekl pomalu a s důrazem na každé slovo, "takže ji v tom necháte samotnou..?" Milena nervózně zamrkala a viditelně znejistěla, otočila se ke Kláře, která k ní s psíma očima vyslala neslyšné "Prosím!" Podívala se zpět na Lukáše a vzápětí zvedla v hrdém gestu bradu do výšky. "Chcete to?" zasyčela, "no, tak dobře!" V příštím okamžiku si začala rozepínat knoflíčky u košile a jedním škubnutím si ji vykasala zpod tmavé sukně. Lukáš ji bez dechu pozoroval, svlékla si ji a odhalila mu pohled na bílou podprsenku s měkkými košíčky, přes jejichž květovanou krajku zlehka prosvítaly narůžovělé dvorce. Sáhla za sebe, vzápětí si uvolnila zip na sukni a nechala ji sklouznout po nohách na podlahu. Nakonec se vztekle zbavila prádla, demonstrativně se zatočila kolem dokola a zůstala před ním stát s rozpaženýma rukama. Zalapal po dechu a s úžasem si ji prohlížel. Byla ještě tělnatější něž vypadala oblečená, ale takovým smyslně ženským způsobem. Na nahém hrudníku se jí vyjímaly velké, povislé cecky s objemnými dvorci, které se po uvolnění z podprsenky ztěžka prověsily jako nákupní tašky před víkendem. Zkušeným okem je odhadl na kompromis mezi čtyřkami a pětkami, pak sklouzl pohledem do jejího hladce vyholeného klína, těsně sevřeného mezi silnými stehny, přes který se mírně přeléval měkký lem Milenina kyprého břicha a ucítil, jak se mu klacek v kalhotách snaží protrhnout poklopec. Ruce se mu přitom roztřásly jako puberťákovi. Za Milenou se objevila nahá Klára, která vypadala jako její pravý opak, a přestože byly podobně vysoké, rozdíl v proporcích byl zcela zásadní. "Líbejte se..," zachraptěl vzrušeně, "aspoň na chvíli!" Milena po něm šlehla očima a vztekle dupla bosým chodidlem do podlahy. "Kundu jí lízat nebudu!" "Ale budeš," pomyslel si Lukáš s potutelným úšklebkem a začal se horečně zbavovat oblečení.

Uvelebil se na pohovce se zády obtištěnými do měkkého čalounění opěradla a v ruce si proháněl napnutého čuráka, těšil se jako nikdy předtím a pobaveně pozoroval, jak se ty dvě letmo dotýkají ústy. "Tak dělej," houkla Milena na Kláru, "stejně je to tvoje vina a teď mu ho hezky vykouříš!" Klára jako na povel poklekla před Lukášem, několikrát mu zapumpovala s klackem v sevřené pěsti a v příštím okamžiku si ho vrazila do pusy, líbila se mu už od chvíle, kdy podepisovali nájemní smlouvu. Měla štíhlé a pružné tělo, uzounký pas, plné trojky a pevný, kulatý zadek. Milena ji mlčky sledovala a zdálo se, že na ni přece jen začíná působit tíha přítomného okamžiku, sjela si rukou mezi stehna a žádostivě si přitiskla prsty do klína. Lukáš si chvíli spokojeně užíval horkost Klářiných úst, ale pak natáhl ruku k Mileně a zazubil se na ni. "Co tam tak stojíš? Pojď sem a klekni si!" Klára si otřela ústa hřbetem ruky, udělala jí místo, a když Milena dosedla před Lukáše na paty, cecky se jí svou vahou ladně zhouply a narazily jeden o druhý, klín úplně zmizel pod kožním záhybem na břiše. "Teď mě budete kouřit obě najednou!" houkl a ony mu poslušně vyhověly. Lačně přejížděly rty po obou stranách jeho klacku a kmitaly mu jazyky přes odhalený žalud, Klára se vrhla i na jeho povislá varlata a nacpala si je do pusy, zatímco Milena ho dál soustředěně cucala jako přerostlý nanuk. Po chvíli se Lukáš zvedl na loktech a vyštěkl: "Mileno, pojď sem ke mně!" Zvedl ji za ruce a naznačil jí, aby si vylezla za ním na pohovku. Klára si mezitím obtiskla jeho napnutý klacek mezi prsa a začala mu ho s nimi zuřivě masírovat, zatímco Lukáš vrážel jazyk Mileně do kundy, seděla mu obkročmo na obličeji a v dlaních hnětl její macaté, tvarohově bílé půlky poseté tukovými dolíčky. Roztáhl je od sebe, aby se dostal k její těsně semknuté řiti a horečně po ní kmital špičkou jazyka ve snaze protlačit ji dovnitř. V tu chvíli byl na vrcholu blaha, za takovou prdel by dal cokoliv a usmyslel si, že ji za každou cenu ošuká. Cítil, jak mu Milena taje pod rukama, pronikavě sténala a jezdila mu ulepenou kundou po obličeji jako v tranzu. Natáhl ruce k jejím prsům a důkladně je prohmatal, byly těžké a příjemně heboučké, ztopořené bradavky trčely ke stěně za jeho zády. V rozkroku přitom stále vnímal Klářina prsa a vlhké horko jejích úst a vzápětí dostal na svou mladou podnájemnici chuť.

Tvrdými tahy přirážel ječící Kláře zezadu do kundy a přitom pozoroval její růžovou řiťku, zatímco se Milena rozvalovala na zádech na pohovce před nimi s rozevřenými stehny, masírovala si klitoris a cucala bradavku. Po upjaté paní učitelce najednou nebylo vidu ani slechu, netrpělivě čekala až si ji vezme a upřeně mu hleděla do očí. Poplácal Kláru po zadku a kývl na Milenu, aby se vyměnily. Rychle se mu nastavila a žádostivě k němu otočila hlavu. Lukáš jí přejel dlaněmi přes půlky a cvičně s nimi zakroužil, tak velkou prdel měl v rukou vůbec poprvé. Vzápětí jí přejel žaludem po řitním otvoru a ucítil, jak mu po zádech přeběhl mráz. "Ale slib mi, že budeš opatrný," zacukrovala kyprá blondýnka polohlasem, "jsi můj první!" Lukáš se zarazil, ale pak se nad ní rozkročil, promasíroval si čuráka a pomalu jí ho začal tlačit do zadku. Klára seděla bokem na pohovce vedle nich a pobaveně je pozorovala, kontrast jejich nahých těl byl přímo dechberoucí. "Počkej, pomůžu ti," uchechtla se, plivla Mileně mezi půlky a projela jí zadek prsty. Po pár pokusech do něj Lukáš konečně pronikl, ukázal Kláře, kam se má přesunout a ona mu poslušně vyhověla. Po chvíli už pohodlně přirážel Mileně do řiti a sotva popadal dech. Ta mezitím lízala kundu Kláře a přerývaně oddechovala. "Lízej jí i prdel, Mileno, honem!" houkl na ni. Natáhl se a jemně jí přitlačil dlaň na temeno hlavy, aby jí těsněji přitiskl tvář mezi půlky, které si Klára klečící před ní, roztahovala oběma rukama od sebe. Šukat do zadku ženskou, která líže zadek jiné ženské se mu poštěstilo vůbec poprvé, ale hned to zařadil na pomyslný vrchol svých dosavadních zážitků a nezadržitelně ho to posunulo do finále. "Už to na mě jde!" vyrazil ze sebe polohlasem, "pojďte sem obě, honem!" Klekly si pod něj na podlahu, ale Klára odporem zkřivila tvář a zaúpěla: "Nechceš si ho očistit? Takhle ti ho do pusy nevezmu!" "Ts, ty jsi fajnovka," ušklíbla se na ni Milena a v příštím okamžiku ho hltavě vtáhla do úst až po kořen. Klára na ni vytřeštila oči a doširoka otevřená ústa si přikryla dlaněmi, pak odvrátila hlavu stranou a dávivě se rozkašlala, jako by potlačovala nutkání zvracet. Milena mezitím zuřivě sála Lukášův klacek a pozorovala ho svýma velkýma zelenýma očima, jako by se snažila odhadnout, kdy to na něj přijde. Až teď si uvědomil, že je panenkovsky krásná, měla velké plné rty, pihovatý nosík a ďolíček na bradě. "Mileno, copak tobě to nevadí?" zachrčela Klára přidušeným hlasem, "vždyť ti ho právě vytáhl ze zadku!" S klidem se k ní otočila a odfrkla: "Doma mě učili, abych nemluvila s plnou pusou a teď nás nech, nevidíš, že bude každou chvíli stříkat?" A sotva to dořekla, její tvář zasáhl první horký cákanec semene, rychle si ho nacpala zpět do pusy a hlasitě vydechovala nosem, zatímco poslušně polykala celou dávku. Lukáš ji se zastřeným pohledem pozoroval a vzápětí se blaženě usmál, takovou ženu hledal celý život.

O dva dny později netrpělivě hypnotizoval hodinky na svém zápěstí a pozoroval chodník za oknem, čekal Milenu. Na stole v obýváku stála broušená váza s čerstvými květinami a v lednici se chladilo šampaňské. K jeho velkému potěšení byla svobodná a nezadaná a učila na místním gymnáziu. Klára mu svatosvatě slíbila, že poprosí rodiče, aby jí pomohli vyrovnat nezaplacené nájemné, ale to ho teď ani tolik netrápilo. Na chodníku před domem se konečně objevila kyprá postava blonďaté pedagožky a Lukáš se blaženě usmál. Dlouze a smyslně ji políbil, když vešla do bytu a věnovala mu milý úsměv. O pár hodin později, když v láhvi šampaňského nezbývalo už ani na sklenku, se Milena předklonila před gaučem a odtáhla si kalhotky stranou. Mezi jejími půlkami si všiml lesklého kulatého předmětu a vzápětí ji natěšeně strhl na sebe. Poprvé v životě měl pocit, že už ji nikdy nechce pustit.