Další večer v Marienbadu erotické povídky

Pokračování povídky Jeden večer v Marienbadu. I zde platí, že všechny události, místa a osoby jsou smyšlené a případná podobnost je zcela náhodná. Další den Johann Wolfgang strávil procházkou po stezkách Slavkovského lesa. Tamní lesy protkané rašeliništi, potoky a různými prameny a vývěry jsou krásné, a pokud mrholí, jako toho dne, tak i prázdné. Pravdou je, že krajinu a přírodu vnímal tam nějak napůl. Myšlenkami byl v uplynulé noci. Přemýšlel o Ulrike a o vzkazu, který mu nechala. Neřešil úlet s dívkou odhadem o čtyřicet let mladší, ale měl pochybnosti o tom, zda opakované setkání nemění tuto situaci v něco jiného. Do hotelu došel v pozdním odpolední, aniž by dospěl k nějakému rozhodnutí. Vysprchoval se, oholil a ... usnul. Když se probudil, bylo půl osmé. Fronta, která způsobila celodenní nepříliš vlídné počasí, kamsi odešla a za okny bylo azurově modré nebe prozářené paprsky slunce chýlícího se k západu. Lehce zaklel a začal se rychle oblékat. Došlo mu, že za ní prostě jít musí. I kdyby se mělo jednat o stručné rozloučení. Natáhl košili a kalhoty, nasadil klobouk a plátěné sako hodil jen tak přes ruku. Do druhé ruky vzal španělku a rychlým krokem vyrazil z hotelu. K soše dorazil ve chvíli, kdy hodiny na nedaleké kolonádě začaly odbíjet osmou. Ulrike tam již byla. Stála obrácena k soše a tvářila se, že nevnímá nic jiného než ladné křivky dívčí postavy zakleté do bronzu. Lehce zakašlal. Otočila se k němu a zatvářila se překvapeně. "Vy jste přišel, drahý Johanne Wolfgangu?" "Ano, slečno Ulrike, nemohl jsem nepřijít. A prosím za prominutí, že jste musela čekat." Zasmála se. "Nečekala jsem. Teprve odbíjí osm. Ale bylo to akorát. Málem bych byla čekala." Zatvářila se přísně a při tom k němu natáhla ruku. Když se k ní sklonil, aby jí políbil na hřbet, rychle ji otočila a nastavila mu k políbení dlaň. V tu chvíli věděl, že je ztracen, že nebude žádné rozloučení. Že ji chce. A že ona chce jeho.

Zavěsila se do něj a vydali se volným krokem po stezce vinoucí se po úbočí kopců uzavírajících lázeňské údolů. Mnoho nemluvili, užívali si letmého doteku a zřetelného erotického napětí, které je doprovázelo. Než došli k vyhlídkovému altánu na dominantní výšině nad městem, přešel soumrak v tmu. Světla města byla odstíněna korunami stromů a tak se mohli nerušeně kochat pohledem na hvězdy a obdivovat východ Měsíce nad protějším svahem. Přitáhl ji k sobě a začal líbat na šíji. Sklonila hlavu a přijímala jeho dráždění a zároveň začala tlačit zadečkem proti jeho klínu. Odezva byla rychlá. Přiměl ji předklonit se a opřít o zábradlí altánku. Vyhrnul do pasu její dlouhou sukni. S nepřítomností spodního prádla počítal tak nějak automaticky, ale i on byl tentokrát připraven. Stačilo rozepnout kalhoty a jeho osvobozený penis se prudce vztyčil a opřel o její bílý zadeček. Zavrtěla jím tak, aby rychle našel správné místo. Lehce mu pomohl rukou do horké mokré kundy a začal ji dlouhými důkladnými přírazy mrdat. Chtěla to. Vyšla mu vstříc a během pár sekund se pohybovali proti sobě jako dobře seřízený stroj. Opřel se dlaněmi o její malé bílé půlky, zatímco ona se přidržovala již jen jednou rukou a druhou si honila poštěváček. Dalo by se říci, že opět zvítězila jeho zkušenost, nebo spíše věkovitost. Po pár minutách, kdy měnil frekvenci a hloubku šukání její kundy jí projela již známá křeč a Ulrika se zaúpěním klesla na kolna na lavičku v altánku. Zhluboka dýchala. Hlava se jí točila a v břiše jí řádilo hejno motýlů. "Jste z tohoto světa, pane Johanne?" Otázala se. "Proč?" "Kdybych věřila v peklo, tak bych řekla, že takhle nějak získává ďábel svoje duše. Vyšuká je do výšina a pak strhne do hlubin." Zasmál se. "To je hezké přirovnání. Ale mohu Vás uklidnit, drahá Ulrike. Nemusíte se bát o svoji duši. A i kdyby – v případě pekla by Vás nepochybně čekalo smilstvo, tedy šukání a jiná perverze až do soudného dne."

Již zklidněná se otočila a posadila na lavičku. "Perverze, říkáte, můj milý pane Johanne?" Přikývl. Usmála se a graciézním pohybem se přizvedla a ladně vytáhla sukni do pasu. Roztáhla nohy do široka a prsty si rozevřela vulvu. Než se nadál, vytryskl z její kundy pramínek vonící tekutiny. Lehkými pohyby konečků prstů směřovala ten proud ke špičkám jeho bot. "jak se Vám líbí tohle?" zeptala se a podívala se nahoru, přímo do jeho očí. Přikývl. "Je to velmi rozkošné. A vzrušující". Což prostě nemohl popřít, protože jeho ocas stále trčel z kalhot a i v té tmě bylo vidět, že jeho špička je tmavá, fialová vzrušením. Proud moči ustal, ale ona stále seděla s rozcapenýma nohama a z kundy jí odkapávaly kapky. "Nemám kapesníček. Neměl byste, prosím, jeden zbytečný?" otázala se zdvořile. Zavrtěl hlavou. "Bohužel nemám. Ale pokud by Vám to nevadilo..." Nečekal na souhlas, sklonil se k ní a zlehka jí olízl vulvu. Chutnala. Opakoval ten pohyb jazykem a projížděl jeho špičkou rýhu mezi labii. Za chvilku ucítil že na konci dráhy jeho jazyka roste překážka. Její poštěváček se zvětšoval a čekal na svoji dávku rozkoše. Dostalo se mu jí záhy. K jazyku se připojily rty a k lízání cucání. Netrvalo to moc dlouho a bylo znát, že jejím tělíčkem začínají zase cloumat vlny rozkoše. Ale tentokrát to byla ona, kdo vzal kormidlo do svých rukou. Chytila ho za hlavu a odtlačila ji ze svého klína. "Dost." Než mohl vyjádřit jakýkoliv postoj k jejímu příkazu, otočila se, klekla si na lavičku, vyhrnula sukni, rukama roztáhla půlky zadečku a řekla "vystříkejte mi zadeček, prosím". Chytil penis do ruky, protáhl ho párkrát její mokrou vulvou a nasadil na růžičku řitního otvoru, který mu nabízela. Tlačil opatrně, ale análech se rychle přizpůsobil jeho žaludu a vpustil jej dovnitř. Předchozí aktivity a těsnost jejího zadečku udělaly svoje a tak už netrvalo dlouho a tentokrát to byl on, kdo se začal chvět první a pumpovat dávky svojí mrdky do dívčího svěrače. Jeho výstřik byl signálem i pro ni a motýlci opět vzlétli. Zůstal v ní, dokud jeho ocas nezměkl a nevyklouzl sám ze zadečku.

Postavila se proti němu, chytila ho rukama kolem krku a dlouze políbila. "Možná jste a možná nejste z jiného světa. Ale ať to je jak chce, jste úžasný." Usmál se na ni "na to musí být dva, moje milá Ulrike. A kdo ví, proč jsme se tady a teď potkali." Hodiny a kolonádě odbíjely desátkou hodinu. Upravili si oblečení a pomalu scházeli dolů do města. Teď už nešla do něj decentně zavěšena, ale vedli se za ruce, a kdo je potkal, mohl z jejich očí číst, že jsou šťastni. Rozloučili se před jejím domem. Polibkem na ústa, ale také jeho polibky do jejích dlaní. Cítil, jak jím prochází při to dotyku drobné mravenčení soustřeďující se v klíně a probouzející k životu jeho penis a ona zase vnímala motýlky rozevírající křídla. Na ničem se nedomlouvali. Dveře za ní zaklaply a slyšel zvuk klíče otáčejícího se zámku. "Symbolický konec?" pomyslel si. Ale když přicházel ke svému hotelu, pípnul mu mobil. Když si přečetl zprávu na displeji, klesla mu brada. A to pořádně. "Zapomněla jsem se zeptat, zda byste mi očistil zadeček tak, jako kundičku. Jsem hrozně ulepená. U." Nechápal, jak se dostala k číslu jeho telefonu, ale bez váhání odpověděl "Ano, samozřejmě." Otočil se a rychlým krokem se vracel k jejímu domu. "Dole je odemčeno, kam máte jet, víte."