"Nezapomeň, ve tři máš být u Václava, Sofinko!" zavolala matka a letmo nahlédla z chodby do pokoje své dcery. Ležela na posteli se sluchátky na uších a s očima upřenýma na displej telefonu, všimla si jí a zvedla hlavu. S provinilým úsměvem je rychle sundala a dala matce najevo, že teď už ji opravdu poslouchá. Ta jí své upozornění zopakovala a mírně předsunula bradu v očekávání odpovědi. Sofinko jí říkala vždycky, když chtěla dodat svým slovům důraz, o něco žádala nebo když si o ni dělala starosti. Někdy jí se svou samaritánskou povahou lezla na nervy, ale její matka už byla prostě taková. Zřejmě proto pracovala jako ošetřovatelka v Domově seniorů, snadno se rozplakala, a kdyby bylo po jejím, zachránila by všechny opuštěné psy a kočky na světě. "Já vím, nezapomenu, neboj, mami!" ujistila ji. Rozloučily se krátkým obejmutím, a poté Sofie v bytě osaměla, převalila se na záda a zadívala se do stropu. Měla dovolenou a původně se chtěla jít opalovat na koupaliště, ale slíbila jí, že za ni zaskočí u souseda v bytě o patro výše. Byl o něco starší než její rodiče, jeho žena, se kterou byly s matkou nejlepší kamarádky, pobývala dlouhodobě v nemocnici, a tak mu chodila příležitostně prát a uklízet. Ze Sofiina pohledu by to určitě zvládl sám, ale nechtěla matku zklamat, když už se jí nepodařilo vyměnit si službu s kolegyní a zajistit si na dnes volno. Ještě chvíli se převalovala na posteli, pak se zvedla a zkontrolovala hodiny na displeji telefonu, bylo teprve pár minut po druhé a měla tak dostatek času. Sklonila se u postele, zašmátrala pod ní a vzápětí odtud vylovila kartonovou krabici, ve které se ukrýval její mazlík. Poctivých dvacet centimetrů, skoro nerozeznatelný od pravého a s přísavkou. V koupelně si svlékla tričko, sešlapala kraťasy🡕 na podlahu, nainstalovala si ho ve sprchovém koutu a nasliněnými prsty si promnula odchlíplé pysky. Půlky ji zastudily, když v ní zmizel až nadoraz a její zadek narazil do vykachličkované stěny za jejími zády, nechala ho znovu vyklouznout až na špičku žaludu, podebrala si visící prsa, a poté s hlubokým nádechem přirazila.
Třiadvacetiletá Sofie bydlela s rodiči ve čtyřpokojovém bytě na předměstí, stejně jako její otec pracovala na směny v malé rodinné pekárně a ještě nikdy neměla vážný vztah. Těžko to snášela, nepatřila k těm typům, o které by muži jevili enormní zájem, a to i přesto, že ji nešlo přehlédnout a kamkoliv přišla, bylo jí hned plno. Své husté kaštanové vlasy nosila na mikádo s ofinou sestříhanou do čela, měla velké hnědé oči, výrazná ústa ohraničená masitými rty a ďolíček na bradě. Měřila rovných sto osmdesát centimetrů a příroda na ní nešetřila, ačkoliv ze Sofiina pohledu tak štědrá být zase nemusela, ale marná sláva, zděděná genetická dispozice k ní byla v tomto ohledu neúprosná. S nástupem puberty a hormonální antikoncepce se její křivky začaly až nebezpečně podobat těm matčiným. Po koláčích s tvarohem a povidly se mohla doslova utlouct a rozhozený biorytmus zapříčiněný častým směnováním tomu také nepřidal. Mladí muži jejího věku si jí příliš nevšímali, otáčeli se ti starší, ale o ty zase neměla zájem ona.
Digitální číslice na displeji telefonu ukázaly přesně 15:00, když zazvonila u bytu souseda Václava, ne že by to kontrolovala, prostě ráda chodila včas. Otevřel jí usměvavý padesátník v tílku a sportovních teplákách, s ustupující kšticí, které se milosrdně přezdívalo vysoké čelo a velkým nosem, na němž měl posazeny brýle🡕 s kostěnými obroučkami. "Ahoj Sofinko," zahlaholil a pustil ji dál, "to jsi hodná, že dnes za maminku zaskočíš!" Vešla dovnitř, věnovala mu milý úsměv a u nízké komody v chodbě si zula boty. Matka jí vysvětlila, že musí zkontrolovat lednici, jestli se v ní nenacházejí prošlé potraviny, zapnout pračku a vytřít podlahy, případně něco dalšího, co by Václav nutně potřeboval. Z obýváku sem doléhal tlumený zvuk puštěné televize a on ji ochotně směřoval do koupelny. "Tady je kýbl s hadrem a čistící prostředky, které tvá maminka většinou používá," ukázal do prostoru vedle umyvadla, "a smeták je tady!" Sofie pokývala hlavou, cukla očima do zrcadla a všimla si, že jí nepokrytě očumuje zadek. Pozorně si ho prohlížel a spokojeně se culil. "Dobře, Václave, já už to tady zvládnu sama," utrousila k němu přes rameno a musela se předklonit, aby si připravila vše potřebné. Bylo jí jasné, že si ten pohled užil a zamračila se. "Kdybys něco potřebovala, stačí říct," zacukroval prošedivělý muž, Sofie mu poděkovala, a poté se konečně odporoučel z koupelny do obýváku. Všimla si prádla v pračce, zapnula ji, napěnila vodu v kýblu a odešla do kuchyně, kde otevřela okno na ventilaci, aby dovnitř vpustila čerstvý vzduch. Dřez přetékal nádobím a před lednicí se vyjímala zaschlá skvrna na podlaze, umyla ho a začala vytírat, ale skvrna i po pár přejetí mokrým hadrem srdnatě odolávala. Přetřela si orosené čelo, vyždímala hadr a klekla si na všechny čtyři, tohle musela vzít ručně. Byla tak zabraná do práce, že si ani nevšimla Václava, který se přikradl z obýváku do kuchyně, postavil se za ni a udělal si pohodlí. Spokojeně si pro sebe zabručela, když skvrna z podlahy konečně zmizela, posadila se na paty a znovu důkladně proprala hadr v napěněném kýblu. A v příštím okamžiku leknutím vyjekla, když uviděla souseda stojícího na prahu kuchyně s rukama v bok a s trenýrkami spuštěnými u kotníků.
"Co to děláš, Václa..?" hlesla a polekaně zamrkala očima, ale nenechal ji to doříct, zazubil se a ukázal jí na zadek. "Omlouvám se, nemohl jsem si pomoct, Sofinko, ten tvůj zadeček, to je prostě nádhera!" Instinktivně mu zabloudila očima do rozkroku, nechtěla, ale podívala se. Tlustý čurák s předkožkou přetaženou přes žalud mu visel k podlaze, slabě sebou škubal a až nápadně jí připomínal mazlíka ze sprchy, s tím rozdílem, že tenhle byl skutečný. V duchu se pro sebe musela pousmát, že její velkou prdel nazval zadečkem, nosil brýle🡕 a určitě špatně viděl. "Holka, já už to neměl ani nepamatuju," zaševelil a přitom ji soustředěně svlékal očima. "To přece není můj problém!" Sofie trhla rameny a ušklíbla se. "Co kdybys mi ho ukázala a já si jen sáhnu a pak si ho vyhoním, nic víc po tobě nechci, nebuď na mě zlá, jsme přece sousedi a ti si mají pomáhat, ne?" sypal ze sebe. Udělal k ní dva kroky a natáhl paži, jeho klacek byl zase o něco blíž a mladá hnědovláska z něj nespouštěla oči. "Vždyť vidím, jak na něj mlsně koukáš, no tak, sáhni si přece, tady ho máš, podívej!" Při těch slovech ho sevřel v pěsti, přetáhl si předkožku až nadoraz a ze špičky žaludu mu odkáplo na podlahu před kuchyňskou linkou. Sofie na ni upřela oči, váhavě k němu natáhla ruku a přes jedno koleno se zvedla z podlahy. Kupodivu byli oba stejně vysocí, pod tílkem se mu rýsovalo mírné bříško, ale krom toho na něm neshledala nic, co by ji vysloveně odpuzovalo. Nechala si svléknout tričko a kraťasy🡕 , poté vyklouzla i z bílého saténového kompletu s dece🡕 ntní květovanou krajkou a Václav udělal krok vzad, aby si ji mohl lépe prohlédnout. Měla dlouhé paže a dlouhé nohy, všechno na ní bylo tak nějak víc vyvinuté a roztřásl se vzrušením. Na nahém hrudníku jí visely mírně pokleslé čtyřky s rozměrnými terči světle hnědých dvorců, pas byl jasně definovaný, boky široké a kulaté a v klíně se vyjímaly dva růžové bochánky. Mléčně bledý otisk dvoudílných plavek jí dokonale vystupoval na nahé kůži a kontrastoval s ostatním opálením. Jemně ji vmanévroval ke kuchyňské lince, stoupl si těsně za ni, Sofie se mírně rozkročila a prohnula v zádech. Téměř okamžitě ucítila, jak jí přejel žaludem přes půlky a zanechal na nich slizkou stopu, která ji v průvanu přicházejícím od otevřeného okna na kůži nepříjemně zastudila.
"Co kdyby ses vedle na gauči chvilku hladila a já se na tebe budu dívat?" šeptal jí do ucha, přitom si proháněl čuráka a vytékající šťávu jí dychtivě roztíral po nahém zadku. "Já nevím," špitla a ohlédla se na něj, "mohla bych se vzrušit a co potom?" "No, to je teda něco, ty už sis to určitě dělala, že jo?" supěl Václav o několik okamžiků později, když se před ním Sofie rozvalovala na zádech na gauči s doširoka rozevřenými stehny a s prsy rozlitými až k podpažním jamkám. Dráždila si odhalený klitoris, potutelně se na něj culila a mlčela, i když si klekl, přelezl po kolenou až k ní a špičkou žaludu se skoro dotýkal její rozšklebené kundy. "Jen se o tebe jemně otřu," zamumlal, tlačil se jí s ním mezi pysky a Sofie se vzápětí prohnula v zádech a prudce vydechla, když do ní s mlasknutím zajel až po kořen. "Omlouvám se!" vykřikl, "to jsem nechtěl!" "To nevadí, odpouštím ti," hlesla prsatá hnědovláska s očima v sloup a prsty u nohou křečovitě zatínala do podlahy. Sousedův tlustý čurák jí hlasitě čvachtal v mokré kundě, zatímco jí prohmatával měkká prsa protkaná světle modrými vlásečnicemi tenkých žil a s čím dál větší silou se opíral do jejího klína posetého ježatým strništěm tmavých chloupků. Zvedla nohy, přitáhla si je k tělu a lehla si na bok, aby se do ní lépe dostal. Teprve teď ho v sobě cítila naplno, trhavě se nadechovala a hekala pod jeho razantními přírazy. Pozorovala ho zastřeným zrakem, kňučela přes pevně stisknuté čelisti a Václava to ještě víc rozdráždilo. Sofiina mladá a šťavnatá kunda mu máčela klacek po celé délce a těsně ho svírala heboučkými stěnami, pokrčené nohy měla křížem přeložené přes jeho břicho, narážel jí do vyšpuleného zadku a těšil se, až si ji vezme zezadu. A vzápětí přišla jeho chvíle. Sofie se svezla z gauče na podlahu, klekla si před něj a vystrčila mu svou broskev o velikosti přezrálého melounu přímo do obličeje. Zaťala pastelově růžové nehty do svých půlek, roztáhla je a Václavovi naráz vyschlo v krku.
Sklonil se nad ní a přitiskl jí obličej na horkou řiť, ulepenou a zpocenou předchozím šukáním. Směs pachů mu dráždivě vnikala do nosu a vybuchovala v hlavě s intenzitou novoročního ohňostroje. Znovu a znovu ji vdechoval, než začal horečně lízat Sofiinu roztaženou zadní díru a cpát do ní jazyk. "Už ti to někdo udělal do zadku?" zamumlal a vyklonil se zpoza jejích kyprých půlek. Potichu se zachichotala a otočila k němu hlavu. "Ne, ještě ne," přiznala a odhrnula si ofinu z čela. "A lízej mi ji, vzrušuje mě to!" Václav se znovu vnořil do jejího zadku a tentokrát přidal i prsty. Hnědoočka tlumeně syčela a vzpouzela se, ale podařilo se mu do ní dostat hned dva a zanedlouho už cítil, že je připravená. Klouzaly v ní bez většího odporu, Václav si je s potěšením slinil a cpal zpátky dovnitř, než se konečně napřímil, promasíroval si čuráka a ten v ní postupně hlouběji a hlouběji mizel. Sofie si zajela prsty do klína a Václav už tušil, co bude následovat. Nechal si její úžasnou prdel monotónně narážet do třísel, zatímco sevřel Sofii pevně v pase a uvolnil se. S hurónským řevem do ní pumpoval všechno, co se v něm za poslední dobu nashromáždilo, stříkal snad půl minuty, možná déle. Jako z velké dálky vnímal jekot mladé sousedky třesoucí se pod ním v návalech orgasmu, udělali se skoro současně. Pokud šlo o něj, mohla si klidně vykřičet hlasivky, přímo zbožňoval, když u toho ženské nahlas ječely. Rozevřel jí půlky, opatrně z ní vyklouzl, a pak chvíli sledoval, jak se snaží vytlačit semeno ze zadku, než se unaveně sesunul na sedadlo gauče, zatímco Sofie ve svém úsilí s viditelnou námahou pokračovala.
"Nevadí, když to tady dnes nedokončím?" špitla a položila si hlavu na Václavův hrudník. Cítil, jak se celá třese, byl na tom úplně stejně. "Samozřejmě, že ne," opáčil a pohladil ji po vlasech. Byly jako hřebíky, silné a husté. "Zašukáme si zase někdy?" pípla a vzápětí unaveně zívla. "Třeba hned?" navrhl jí se smíchem. "Já myslela jako zítra nebo jindy." "A co tvoje matka?" opáčil opatrně. "Co je s ní?" zvedla k němu oči. "To je přece její práce," pokrčil rameny. Sofie chápavě přikývla, odvrátila hlavu, ale zpátky byla skoro okamžitě. "A s ní taky..?" vyhrkla a probodla ho pohledem, Václav ucukl očima a svou chybu si uvědomil příliš pozdě. "Takže ano?!?" vykřikla hystericky, vyskočila na nohy a začala se rychle shánět po svém oblečení. "Sofie," zahromoval, "ne že uděláš nějakou pitomost!" "A jakou?" uchechtla se a strčila hlavu z kuchyně do obýváku, zatímco si spěšně zapínala podprsenku. "Třeba, že bych se o vás zmínila tátovi?" Václav polkl a ruce mu bezvládně klesly do klína. Vylétla z bytu jako kometa, zbyla po ní jen ohlušující rána dveřmi a hořká pachuť v ústech.
Komentáře