Dceřina nadržená spolužačka erotické povídky

Marek zlostně sevřel čalouněné opěradlo křesla, až mu klouby na obou rukou úplně zbělely, otočil hlavu do chodby a chvíli se zatajeným dechem poslouchal, zvuky linoucí se sem směrem od zavřených dveří toalety nevěstily nic dobrého. Jeho dcera Lucie se včera vrátila domů až pozdě v noci, dlouho po "večerce," kterou si spolu ujednali předtím než odešla na narozeninový večírek kamarádky Eleny, shodou okolností i své sousedky a spolužačky. No, vrátila, někdo krátce zazvonil, a když otevřel dveře bytu, našel ji sedět na schodech s hlavou opřenou o zeď, byla úplně mimo. Na schodech o patro níž slyšel dusot cizích nohou, prostě ji dovlekli domů, a pak utekli. Nedivil se jim, vypadala pod obraz a takové chování ho naštvalo ještě víc. Odnesl ji v náručí do postele a proseděl u ní celou noc, přirozeně o ni měl strach. Trpělivě ji měnil studené obklady, odnášel kýbl na toaletu a ani po jakž takž prospané noci z toho ještě nebyla venku. Marek se podíval na hodinky🡕 na svém zápěstí a přes čelo se mu prohnalo vlnobití vrásek. V duchu horečně přemýšlel, jak tohle vysvětlí její matce, která si ji tu měla odpoledne vyzvednout. Lucie už sice nebyla žádná malá holka, minulý měsíc oslavila dvacáté narozeniny, ale bral to tak, že pokud trávila čas u něj, měl za ni plnou zodpovědnost a to bylo pravým důvodem, proč teď jeho čelo vypadalo jako tahací harmonika. Konečně se ozvalo spláchnutí, dveře toalety se otevřely a v nich se objevila jeho dcera. Ve tváři byla úplně zelená, oči zarudlé a opuchlé, ruku si tiskla na břicho a šourala se do svého pokoje. "Počkej," zavolal na ni Marek a pospíšil si z obýváku na chodbu, "pomůžu ti!" "Nech mě, tati," zasýpala a zastavila ho rukou, "jdu si lehnout, chce se mi spát." Marek se zarazil a nervózně se poškrábal na zátylku. "Nechceš aspoň čaj nebo kávu🡕 ?" "Ne," zavrtěla rezolutně hlavou, "stejně bych to v sobě neudržela, ale děkuju ti, jsi hodný." Pokusila se o úsměv, pak zmizela za dveřmi pokoje, a když je za sebou zavřela, v bytě se rozhostilo hrobové ticho. Marek na ně chvíli upřeně civěl, ale potom vzal z proutěné ošatky pod věšákem klíče a doklady a potichu se vytratil z bytu. Nechá ji si odpočinout, stejně si mezitím potřeboval něco zařídit.

Čtyřiačtyřicetiletý Marek neměl nikdy štěstí na ženy. Prakticky už od střední mu přinášely jen frustraci a zklamání. A on to prozíravě připisoval na vrub hlavně sobě samému. Bylo to typem žen, který si vybíral a ke kterému byl až skoro bytostně přitahován. Zmalované princezny z bohatých rodin se zlatou lžičkou v puse. Přitom bylo úplně jedno, s kterou z nich si začal, po čase zjistil, že je na tom stejně jako s předešlou partnerkou. Neměl problém si dovést domů známost na jednu noc, ale od určitého věku stále více toužil po trvalém vztahu a rodině, což se mu po absolvování studia na vysoké škole ekonomické splnilo, ale manželství s atraktivní bankovní poradkyní mu vydrželo necelé tři roky a v současné době měli jejich společnou dceru Lucii ve střídavé péči. A přitom on se jen ze všech sil snažil, aby se jeho manželka cítila komfortně a měla vše, po čem jen zatoužila, v čemž, jak si později uvědomil, byl zřejmě kámen úrazu. Marek o sebe dbal, možná až úzkostlivě, pravidelně cvičil a hlídal si stravu. Dobře se oblékal a byl prototypem akčního hrdiny, vysoký, ramenatý, s krátce střiženými vlasy a upraveným plnovousem. Ale měl duši snílka a romantika, což bylo v zásadním rozporu s jeho vizáží vymahače výpalného. A jeho partnerky, toužící po drsňákovi s neurvalým chováním, to nikdy neuměly náležitě ocenit a zpravidla končily v náručí přesně takových, kteří Markovi nesahali ani po paty.

Marek se opřel do ušmudlaného plastového klapáku na oprýskané zdi panelákové chodby a chvíli do něj nervózně bubnoval prsty, následujících několik okamžiků se ale nic nedělo. Přiložil ucho na dveře bytu, ani z jeho útrob žádný zvuk nevycházel. Zazvonil tedy znovu a tentokrát dlouze a přerušovaně. Už to chtěl vzdát a s nevrlým výrazem se otočil zpět ke schodům, když uslyšel, jak řetízek na druhé straně dveří tlumeně zachřestil a ty se vzápětí otevřely na úzkou škvíru. "Ahoj Marku," ozval se ospalý hlas mladé ženy, která skrze ni mžourala na chodbu, "potřebuješ něco?" "Ahoj, Eleno," zabručel a snažil se v sobě potlačit zlost, která s ním v tu chvíli lomcovala, "je máma doma?" "Ne, není, právě odjela na nákup, museli jste se minout," zívla a protřela si oči. "To nevadí, já tu na ni počkám, můžu dál?" "Právě jsem vylezla ze sprchy, nejsem oblečená," opáčila s odmítavým tónem. "Tak se běž obléct, trvám na tom!" Mladá tmavovláska zmizela v útrobách bytu, ale po chvíli byla zpět, sundala ze dveří řetízek a pozvala ho dál. Marek vstoupil do chodby, kterou plnila vůně vycházející z koupelny, zrcadlo bylo ještě zamlžené a na pračce se válel ledabyle přehozený mokrý ručník. "Dáš si kafe?" utrousila k němu Elena přes rameno a zamířila do kuchyně. Na sobě měla červené tílko na ramínka a džínové kraťasy🡕 . "Nedám, díky, už jsem jedno měl," zavrtěl Marek hlavou a následoval ji. "Co jste to včera vyváděli?" zasyčel přes pevně sevřené čelisti, "Lucka je úplně mimo, celou noc prozvracela a teď spí, je jí špatně." "To se nedivím," uchechtla se Elena a natáhla se do sektorové skříňky pro hrnek🡕 , Marek ji mlčky pozoroval a musel se držet, aby po ní neskočil a nevrazil jí pár facek. "Tobě to přijde ještě vtipný?" zahromoval, až k němu otočila hlavu a rychle zamrkala očima. Poté si překřížila nohu přes nohu a opřela se zády a pažemi o kuchyňskou linku.

Byla ve věku jeho dcery a i ona vyrůstala v neúplné rodině, ale tím výčet toho, co měly navzájem společné, definitivně končil. Zatímco Lucka byla rozumná, svědomitá a zodpovědná, což ve větší míře připisoval své přísné otcovské výchově, Elena byla jejím pravým opakem. Bylo to dáno tím, že ji vychovávala pouze matka a sama na ni nestačila, navíc kvůli své časově náročné práci na ni neměla dostatek času, čehož Elena hojně zneužívala. "Já jsem jí říkala, aby tolik nepila, ale nedala si říct," pokrčila rameny, "byla jako utržená z řetězu. Chtěla zapůsobit na Jindru.." "Na Jindru?" skočil jí Marek do řeči. "Jo, to je jeden kluk odsud," mávla ledabyle rukou a ukázala hlavou k oknu v kuchyni, "ze sídliště, to on ještě s jedním ji dovedli domů, já bych to sama nezvládla."

Marek si ji nasupeně měřil, ale mlčel. Husté tmavé vlasy, rozdělené uprostřed hlavy na pěšinku, jí v dlouhých pramenech padaly na ramena. Tílko jí dosahovalo jen těsně nad odhalený pupík, s podprsenkou se evidentně neobtěžovala. Měla vysokou postavu s útlým pasem, oblými boky a dlouhé štíhlé nohy. To celé v relaci tak maximálně pětapadesáti kil. Oválnou tvář, tmavě hnědé oči, velká ústa s plnými rty a nos jako knoflíček. A ke všemu ten všudypřítomný přidrzlý výraz. "Zasloužily byste obě.." "Co?" přerušila ho, naklonila hlavu na stranu a našpulila rty. "Pětadvacet?" Zamrkala očima. "A na holou!" "No, to nejmíň!" přikývl, "bylo to od vás pěkně nezodpovědné!" Elena si začala náhle rozepínat kraťasy🡕 a upřeně mu přitom hleděla do očí. "C-co..? vydechl Marek překvapeně," co to děláš..?" Stáhla si je z boků, sesunuly se jí po nohách na podlahu a ona je rychle odkopla stranou. Marek překvapeně zíral do jejího klína, ve kterém se vyjímaly dece🡕 ntní růžové kalhotky, které prakticky nic nezakrývaly, jejich látka pokrytá maličkými srdíčky byla průsvitná jako záclona a odhalovala tenkou linii tmavých chloupků nad hladce vyholenými bochánky její kundy. Ladně se k němu otočila zády a vyšpulila na něj nahé půlky rozdělené tenoučkým proužkem látky, opřela se lokty o kuchyňskou linku a mírně roztáhla nohy od sebe. "No?" zavrněla, aniž by k němu otočila hlavu, "já čekám!" Marek ztěžka polkl, ale vzápětí k ní přistoupil a přitlačil ji břichem na kuchyňskou linku až vyjekla. Přestože byla hubená jako lunt, zadek měla kyprý a mírně nepevný, s naducanými půlkami. Rozpřáhl se a několikrát ji přes ně udeřil, až na nich vyskočily rudé skvrny. Elena se rozchichotala a pokusila se narovnat, ale přitlačil ji zpět a ještě jí naložil. Zasloužila si to. "Už dost!" vyjekla skoro plačtivě, "stačí, Marku! To bolí!" Ale neposlouchal a ještě ji naplácal, až se celá roztřásla. "Aspoň si to budeš pamatovat!" houkl a teprve pak ji k sobě otočil čelem a o krok poodstoupil. Zamrkala na něj očima plnýma slz, ale najednou ji něco upoutalo a znovu se rozzářila. "Teda," ukázala hlavou do jeho rozkroku, "vypadá to, že sis to užil víc než já!" A Marek si teprve teď uvědomil bouli na poklopci svých těsných tmavých džín.

Vzhlédl zpět k Eleně a vdechnutý vzduch nakrátko zadržel v plicích. Křiklavě červené tílko se ladně sesunulo na kuchyňskou linku a sotva pár centimetrů od něj se prověsily její mírně pokleslé čtyřky s velkými růžovými dvorci a nitkami modrých žilek vystupujících na bledé, neopálené kůži. Prudce mu přitiskla dlaň do rozkroku a vlepila mu vlhký polibek. Rychle po ní vyrazil ústy a v dlaních zmáčkl její poprsí. Vášnivě se líbali, zatímco ho zbavila trička, strhla mu kalhoty🡕 , podřepla před ním a stehna roztáhla do stran. Pod bavlněnými trenýrkami se rýsoval jeho klacek, pomalu po něm přejela prsty, rychle ho vysvobodila ven a oči se jí rozšířily úžasem. Tlustý žilnatý čurák s brunátným žaludem se jí několikrát zacukal v těsné blízkosti pootevřených úst a Marek na něm ucítil Elenin horký dech. Pomalu ho vtáhla do pusy, převalovala ho na jazyku a několikrát s ním zapumpovala v ruce, než jí ho prudce vrazil až na mandle a v pěsti sevřel její hustou tmavou hřívu. Elena vyjekla a do očí jí opět vyhrkly slzy, ale po chvíli už mu rychle kmitala hlavou v rozkroku a hlasitě chrčela. Prsty si přitom dráždila klitoris a chtivě si přejížděla přes ulepené pysky. Od své dcery sice věděl, že jí nikdy nestačil jeden partner, ale sála ho tak silně a živočišně, až ho to u ní překvapilo. Neustále k němu cukala očima a dávala si záležet. Marek ucítil, že potřebuje zvolnit a pokusil se jí zvednout za paže z podlahy, ale jen tlumeně zakvílela a zavrtěla hlavou. "Už budeš, taťko?" uchechtla se a několikrát mu přetáhla předkožku až nadoraz, "myslela jsem, že vydržíš víc!" Marek zaklonil hlavu a pokusil se zklidnit dech, připadal si jako zpátky na střední škole, ale nemohl si pomoct. Prsatá a dlouhonohá tmavovláska s hlavou vraženou v jeho rozkroku ho vzrušovala víc, než by si v tu chvíli přál. "Máš štěstí, že si s tebou chci zašukat a nenechám tě vystříkat se tu na podlahu!" zvedla významně obočí, narovnala se, popadla ho za klacek a táhla ho za sebou do chodby. Odvedla ho do svého pokoje a surově do něj strčila, až se svalil na postel a ztěžka zalapal po dechu. "Hmm," uculila se, když pohledem spokojeně přejela přes jeho vypracované tělo s dokonalým pekáčem buchet na břiše, "na taťku jako seš ty, to není vůbec špatný!"

Chystala se k němu přelézt po kolenou po lůžku, ale vrhl se na ni, povalil ji pod sebe na záda a přitiskl jí obličej mezi rozevřená stehna. Dychtivě jí vrážel jazyk hluboko do kundy a přitom dvěma prsty kroužil kolem jejího řitního otvoru. Chtěla něco zakřičet, ale on jí nesmlouvavě přitiskl dlaň druhé ruky na ústa. Vzápětí konečně pronikl dovnitř její těsné řiti a Elena přes ni tlumeně zakvílela. "Tak co?" culil se na ni, "už ti někdo opíchal tu tvojí prdelku?" S rozšířenýma očima vrtěla hlavou a snažila se vymanit z jeho sevření, ale marně. Dráždil ji prsty v obou otvorech současně a po chvíli ucítil, jak proti němu začala tvrdě vyrážet pánví. Už nekvílela, s očima v sloup prudce vydechovala nosem a tlumeně sténala. Marek jí uvolnil ústa a prohmatal jí cecky rozlité po hrudníku. "Mrdej mě," hlesla a přitom nahmatala jeho čuráka. "Mrdej mě, prosím!" Marek se před ní uvelebil na kolenou, zvedl ji za stehna z lůžka a pomalu jí zajel do kundy, byla těsná a horká a on spokojeně zamručel. Elena si sevřela prsa v dlaních a olízla si ztopořené bradavky, trčící strmě vzhůru z objemných koláčů jejích světlounkých dvorců. Chtivě proti němu vyrážela pánví a přitom ho upřeně pozorovala. Marek do ní zajížděl až po kořen a neustále zrychloval, až ji šukal krátkými a tvrdými tahy, zatímco mladá tmavovláska vřískala na plné mandle, svírala ho pažemi kolem ramen a nekontrolovatelně sebou házela. "Chceš mi ho strčit do zadku?" supěla přes pevně sevřené čelisti, "tak dělej! Strč mi ho tam, hned!" Marek jí ochotně vyhověl a musel si dát na čas, ostatně to i ona. A když ho do ní pak zuřivě vrážel na pokraji sil, nebyl schopný rozlišit, jestli vřískala bolestí nebo blahem, ale udělala se tak silně, že v horkých stříkancích potřísnila jeho břicho, stehna i povlečení pod nimi. Ochotně poklekla na podlaze, s oběma dlaněmi opřenými o jeho zavalitá stehna si nechala pokrýt tvář hustými cákanci semene, a když skončil, v rozpustilém gestu mu ukázala dva palce.

"Proč jsi nikdy nepozval mou mámu na rande?" Elena se převalila na břicho, prohrábla si vlasy a olízla si prsty potřísněné semenem. "Mám to úplně všude!" rozchichotala se a strkala si je do pusy. Marek pokrčil rameny a usmál se na ni. "Nikdy nic neřekla, nemyslím si, že by měla zájem." Mladá tmavovláska se posadila do tureckého sedu na posteli a zavrtěla hlavou. "Ty o ženských vážně nic nevíš!" A znovu se rozchichotala, ale v příštím okamžiku ztichla jako pěna. Ve dveřích od bytu zachrastil klíč a Marek vytřeštil oči do chodby. Elenina máma, úplně na ni zapomněl! "No," vytáhla významně obočí, "mohl jsi nás mít obě, hlupáčku!" Pak se k němu naklonila a hlas ztlumila do šepotu. "Ale řekla bych, že nebudeš mít ani jednu z nás!" A dlouze ho políbila na rty. "Eleno?" dolehl sem z chodby přísný ženský hlas. "Jsem v pokoji, mami!" zavolala a pohlédla na nahého Marka ležícího vedle ní na lůžku. V tu chvíli by se v něm krve nedořezal. Věděla to a okamžik svého triumfu si právem užívala.