Finanční potíže 2 erotické povídky

Fajn, ta ženská se chytla jako vosa na med. Uvěřila mé falešné kartě, té kopii s dluhem... Očividně byla vyděšená a neuvědomila si, že když ten její splácí alespoň úroky z dluhu, dluh nenarůstá a nikdo by to k soudu nedával. Prostě jsem jí navalil šrouby do hlavy, postrašil ji a panička a ta počestná panička je najednou ochotná, byť určitě nerada, podstoupit něco na co by za normálních okolností ani nepomyslela.

Byl jsem na sebe hrdý, jak se umím přetvařovat, působivě lhát a přitom se tvářit chápavě, korektně a profesionálně. Věděl jsem, že v agentuře ze mě budou mít radost. Sedl jsem do auta a odjížděl směrem na Havlíčkův Brod. Po cestě jsem zavolal agentuře, že zítra se točí, že mám smlouvu i fotky další oběti, ať seženou Jardu s osvětlovacími fidlátky a ať vezme, že budeme točit to přepadení doma se znásilněním. O víc jsem se starat už nemusel, to už lidi v castingovce zařídí. Ještě jsem řekl, že od sídla agentury budeme odjíždět dost brzy, asi tak v půl šesté ráno.

Měl jsem již takzvaný foršus. Už dva dny předtím, tedy ještě v době, kdy jsem nevěděl, zda to ta Šimáčková zkousne a přijme nebo mne vyhodí natočil, jak ráno odchází z jejich domu a jde do práce. Natočil jsem si i toho jejího starého. Pak jsem číhal před vchodem do toho mlékárenského závodu a natočil si ji, jak vychází branou závodu s jinými ženskými ven, pak jak jde do samoobsluhy a zase jak z ní vychází s nákupní taškou. Bylo léto, ona na sobě měla letní bílé, červeně květované šaty🡕 bez rukávů a jak šla, kráčela tak graciozně, vědoma si svého sexepílu. Tak nádherně se vlnila v bocích a kroutila tím svým kulatým zadkem. Však mé videokameře neuniklo, jak se ve dvou případech za ní otočili chlapi a jednou dva spolu jdoucí puberťáci. Copak jim asi proběhlo v makovicích? Nakonec jsem natočil i její příchod k domu, jak odemyká vrátka, jak vstupuje do předzahrádky a pak odemyká domovní dveře a mizí za nimi. Teď se mi to hodilo, protože to poslouží jako úvod filmu s doprovodným slovem, které bude ale v angličtině, protože tam venku titulky neradi čtou.

Pokud jde o ty dva kluky, co budou hrát uprchlíky a násilníky, ti byli mnou čistě náhodně osloveni na ulici. Prostě jsem si je už dva týdny před tím vytypoval a pak jim řekl: "Hele, kluci... Mám pro vás takovou nabídku... Chtěli by ste točit porno?" Ti dva byli cikáni a narazil jsem na ně, když byli ve výkopu na Jižním Městě a kopali cosi pro plynaře. Vytáhl jsem z nich za Camelky, že jsou oba z Ústí nad Labem, že v Praze bydlí na ubytovně a tak. Byli mladí, těžko říci, zda měli sedmnáct, osmnáct, devatenáct..., já se jich na věk neptal. Žádnou smlouvu jsem jim nepředkládal a občanky po nich nechtěl. Proč je lákat na 5 tisíc pro každého za ochotu zamrdat si před kamerou s bílou vdanou paničkou, když jsem jim nabídl po pětikilu a oni za to, že je odvezu na místo, kde jakože znásilní před kamerou jim cizí ženskou, kterou můžou vykropit a pak budou zase dovezeni nazpět k ubytovně, to ochotně přijali. Těch zbylých 9 tisíc jsem si mohl alespoň ponechat. Stačí dát každému po akci🡕 pětistovku, nechat podepsat doklad o převzetí peněz a pak k cifře 500 dopsat nulu navíc. Pro agenturu bude všechno OK. Vzal jsem si od nich čísla na mobily a řekl jim, že jak to bude připravené, dám jim den předtím vědět.

Souhlasili a jejich nadržená dychtivost jim oběma sálala z očí. Jediné, co jsem o nich věděl, že pracují jako kopáči a že jeden se jmenuje Jožo a druhý Milan. Jožo byl sice menší, rak 165 cm, ale svalnatý, ostříhaný na centimetrového ježoura a měl na sobě tetování a v uchu kroužek. Druhý, ten Milan byl střední postavy, tak 173 až 175 cm, štíhlý, ale bylo vidět, že má v rukou sílu. Inu práce s kopacím náčiním je dobré fítko. Ten měl pro změnu tetování na obou ramenou.

Zavolal jsem jim a domluvil si s nimi schůzku poblíž jejich ubytovny na Spořilově. Vysvětlil jsem jim, že zítra ve čtvrtek bude jejich velký den D, kdy si pořádně zamrdají s paničkou. Abych je nažhavil, ukázal jsem jim na displeji svého foťáku čerstvé fotky paní Marie. Řekl jsem jim, že je vdaná, bezdětná, že je jí 28 let a protože žádnou antikoncepci neužívá, tak že je nechráněná. To znamená, ať se s ní neserou. Zdůraznil jsem jim, že násilí ano, ale žádné bití. Nastínil jsem jim koho jakože budou představovat, prostě dva nadržené uprchlé vězně, kteří rok nemrdali. Že se tam sice jako jen vloupali, aby sehnali něco k jídlu a hlavně nějaké prachy a šperky, ale že ona přijde nečekaně domů, tak se schovají za pohovkou v podřepu.

Ona že o nich jakože nebude vědět, bude se v druhém pokoji převlékat, ale ve chvíli, kdy bude takhle nahá a ukázal na fotoaparát, tak zavoní telefon a ona nahá k němu půjde. Po ukončení hovoru s manželem se k nim otočí zády a v té chvíli na ji vletí.

"Jeden z vás jí bude držet ruce a druhej ji vomrdá. Pak se vystřídáte. Kdo bude první je mi fuk, to se dohodněte sami. Počítejte, že bude možná ječet, chtít se bránit, třeba i kousat, tak se musíte snažit, abyste jí přemohli. Ta ženská měří 179 cm a je to taková kobyla. Ona vo tom ví, co se po ní žádá a co jí čeká. Hle, nešetřete ji a pořádně se do ní voba vysemeňte. Třeba ji voplodníte, naprcáte, třeba bude pak těhotná, ale toho se nebojte. Má manžela, ta nebude nikoho žalovat, nebude chtít žádnej skandál. Vy si jenom udělejte dobře a vostatek nechte na nás.
Jo a eště něco: Jednak dneska nic nechlastejte, ráno z vás nechci cejtit alkohol🡕 a taky ať ste vykoupaný, jasný!?"

"Jasně šéfíku, buďte bez obav", řekli skoro dvojhlasně. "Ráno před šestou si vás vyzvednu před ubytovnou, tak né abyste zaspali!" dodal jsem. "Spolehněte se", řekl Jožo a Milan mu přizvukoval. "Jo a eště něco", zdvihl jsem varovně ukazováček. "Nikomu ani muk! Nikde se nechlubte. Nechci žádnou publicitu. Tohle je jen mezi naší agenturou a vámi, jasný?!"
"Jasný, šéfe", přikyvovali oba. S tím jsem se s nimi rozloučil a padal domů za manželkou a našimi dvěma školou povinnými dětmi jako hodný a starostlivý manžel a taťka. Žena, která učí na jedné pražské základce ví, že dělám pro agenturu fotografa a kameramana, ale má za to, že je to reklamní agentura. Ano, pro tu jsem dělal, ale před třemi lety jsem reklamní změnil za castingovou. To ale ona neví. Myslí si, že sháním lidi jako herce v reklamě a pak to pomáhám natáčet. Proto že mám od agentury k dispozici tu drahou velkoformátovou digitální videokameru Sony PXW-FS5K Profi s ultra vysokým rozlišením 4K (3840 × 2160) se kterou lze zajistit kvalitní obraz i za zhoršených světelných podmínek. Objektiv má 6x zoom.

Ráno mi zapípal budík v půl páté. Vstal jsem a ženu i děti pokud možno nebudil, protože ti všichni vstávají až za dvě hodiny, takže ještě měli půlnoc. Dal jsem rychlou sprchu, něco zhltl na snídani, vypil si ranní kávu🡕 , abych se probudil, vzal kufr s kamerou a vyrazil autem jsem k sídlu agentury v Praze na Pankráci. Zaparkoval jsem a šel skrze vrata do dvora, kde už technik Jarouš nakládal dva ledkové reflektory se stojany do červeného WV Transporteru. Já uložil kameru a řekl jsem mu, že nejdříve se musíme převléci do našich kamuflážních černých montérek s laclem a červených trik. Ty vozíme s sebou. I pro ty dva cikány jsme je měli. Pak jsem jej nasměroval na Spořilov k té ubytovně. Oba mladí cikorkové už na nás čekali. Nastoupili, vyrazili jsme a já jim podal každému ty montérky a trika a řekl jsem jim, proč si to musí vzít na sebe. Pochopili to a během jízdy se převlékli. Když jsme vyrazili směr Kolín, Havlíčkův Brod a Přibyslav, byli jsme skutečně jako čtyři zaměstnanci ve firemním mikrobusu.

Po cestě jsem těm dvěma snědým spoluobčanům znovu vyložil, o co půjde a co se po nich za těch 500 korun žádá. Přikyvovali, občas se na něco méně zásadního zeptali a na mou otázku, jak se těší, tak mi svorně odpověděli, že se těší jak té gadžovce svými kokoty pořádně projedou mindžu a jak jí vyškrobí dělohu, aby se panince hezky nafukovalo břicho, čemuž se chechtali jako dva nadržení puberťáci.

V půl sedmé mi zazvonil telefon a paní Marie mi hlásila, že vzduch je čistý, že manžel je v práci a i sousedé vedle nich jsou prý jak včera zjistila v lázních. OK. Do Malinského ulice v Přibyslavi jsme dorazili pět minut po osmé. Já vystoupil a zazvonil Paní Marie mi zavrčela a pak otevřela dveře. Vešel jsem do předsíně. Čekala nás dokonce v těch květovaných bílých letních šatech🡕 . Paráda. Alespoň to bude navazovat na ty šoty, co jsem už předtím předtočil.
"Jsi připravená, Marie?" otázal jsem se familiérně. "No jó, nejsem žádná čtrnáctiletá panna, jen mě děsí, že zrovna dneska mám ovulaci" vyjevila mi své obavy.

"Ano?" zaujala mne tím.
"Jo, počítala sem to... Zrovna třináctej den cyklu...", překvapovala mne svojí upřímnou sdílností. "Hele, Michale... a musej do mě vopravdu stříkat?" jako by mne chtěla ukecat.
"Nemusej, ale chtěj, takže určitě budou", řekl jsem jí na to.
"No to je průšvih!" řekla k tomu smutně.
"Hele, ber to jako vzrušující risk. Bude to pro tebe jako sázka do loterie, jako bílá nebo černá, hop nebo trop... A pokud tě oplodněj, nebudeš ani první ani poslední, která manželovi nasadí parohy i s kukačkou", řekl jsem jí k tomu skoro škodolibě.
"Ty z toho máš možná srandu, ale ty nebudeš mít ranní nevolnosti, tobě se nebude zvětšovat břicho, leda tak pivní mozol, ty se pak nebudeš cejtit s těma osmnácti až třeba dvaadvaceti kilama navíc jako hrošice... Já se modlím aby z toho nakonec nic nebylo", ukončila to. Já hned přešel k profesionální práci:
"Marie, prosím tě chovejse naprosto jako kdyby jsme tu nebyli, jako bys byla doma sama. Nekoukej do oběktivu a neusmívej se. Prostě se chovej absolutně všedně,rozumíme si?"
Ona tiše přikývla. Copak se ti asi honí hlavou, napadlo mne přitom.

Šel jsem pak k mikrobusu, těm dvěma cikánům řekl, ať zatím sedí v autě, že až jim zavolám, tak oni půjdou dovnitř. Tam se někde převlečou zase do svých věcí a řekl jsem jim, ať se ukryjí v obýváku za pohovkou. My si ji zatím natočíme v předsíni jak přišla domů, jak jde do obýváku, kde položí na stůl telefon, jak jde do dalšího pokoje se převlékat.
Pak Jarda za nimi příjde do obýváku nastavit světla a oni se připraví. Akce začíná až jí zavoní ten mobil a ona dotelefonuje a otočí se k pohovce zády. Chápavě kývali, že rozumí.
Jarouš v předsíni nastavil reflektor a já točil jak jakože vešla, zavřela za sebou, pak to jak odloží kabelku na skříňku, pověsí svoje klíče a jak jde do obýváku. Vše probíhalo podle plánu, jen Jarda pootevřel dveře od domu. Marie pak šla do druhého pokoje. Já rychle brnkl Jožovi, ať přijdou. Jarda jim nenápadně zavrčel u vrátek a šel za Marií, aby tam zase dal světla. I já tam za nimi šel s kamerou a natáčel jsem ten její striptýz. Zabíral jsem, jak si vysvlékla ty letní šaty🡕 , jak si sundala podprsenku a kalhotky. Ti dva zatím proklouzli nepozorováni kolem do obýváku se svými tričky a kraťasy🡕 v rukou. Když jsme to měli, stopnul jsem to a řekl jí, že couvnu mezi dveře. Ať se jakože na sebe nahou dívá do zrcadla na dveřích skříně, že já zavolám na její mobil a ona až uslyší vyzvánění, tak ať nahá proběhne do obýváku.

Jarda zatím šel do obýváku, nastavil tam dvě světla a klukům řekl, ať se připraví a také že se to musí odehrát na koberci. Všechno se stalo, jak jsem stanovil. Vytočil jsem její číslo, zazvonil jí v obýváku telefon a ona vyrazila nahá z pokoje, kde se vysvlékla do obýváku. Já ji zabíral odzadu jak jde do toho velkého pokoje, kde věděla, co se jí stane. Jak asi byla napjatá. "Vždyť ona ty dva kluky ani neviděla a nevěděla, že jsou to cikáni. jak se asi bude tvářit a cítit, až je uvidí?" pomyslel jsem si.
Ledkové reflektory už osvětlovaly Šimáčkovic obývák. Já stál s kamerou mezi dveřmi, Jarda mimo záběry v dece🡕 ntním ústraní. Marie jakože telefonovala a jen říkala: "Jo, dobře... Takže se zdržíš... Jasně, tak fajn... Ahoj, Ráďo".

"A pak že neumí hrát divadýlko", napadlo mne a rochu jsem si ji přiblížil v objektivu. Marie pak položila telefon a obrátila se k odchodu z obýváku. V tu chvíli z poza pohovky na ni vyskočili ti dva mnou najatí cikánští kopáči. Ona, i když věděla, co bude následovat, nečekala, že to proběhne tak bleskově. Sám jsem zíral skrze objektiv jako ta pověstná vrána. Jožo ji čpl za jednu a Milan za druhou ruku a obo s Marií smýkli nazad, takže ztratila rovnováhu. "Jé...Ježišmarjááá!!!" zaječela, protože se fakticky lekla. Najednou na koberci ležela na znak, zcela nahá, Milan ji držel za obě ruce nad zápěstími a pevně jí je za hlavou, kam si klekl, držel přitisknuté ke koberci. Zabral jsem její obličej a v jejích očích jsem viděl ten strach, ten přímo čišící nesouhlas, ten vzdor vůči nim. Myslím, že Marie rasistka není, ale to, že ti dva kluci jsou černovlasí, snědší a navíc ještě opálení cikáni ji zaskočilo, to se jí bytostně dotko, že jimi by měla být znásilněna, že jejich penisy by měla mít ve své nechráněné kundě a že od nich by měla být vystříkána a nedej bože i oplodněna.

"Nééééé!!! Ty hajzle... Tohle néééé!!!! Tohle nechciii!!! Dóóóóst!!!! Hned mě pusťte, já nechciiii!!!" řvala jako na lesy. Myslím, že neřvala jen na ně, ale i na mě, něco jako v tom smyslu, že tohle jsme si nedomluvili, že ona to s cikány nechce.
Jenže ty dva to ještě více rozvášnilo. Smáli se jí a pronášeli: "Nebóóój gadžovko, bude se ti to líbit!" ... "Protáhnu ti tu tvou vyholenou mindžu ať chceš nebo né"....
"Víš jak sme v krimu dlouho nejebali..." ... "Pořádně ti ji vycákáme, třeba ti uděláme malýho romáčka" ... "Jóó a pak vás třeba bude doma víc..." a smích. Ti cikánští kluci se do toho fakt vžili a dost si to užívali. Jožo se hned rukou chopil jejího pravého prsu a hubou se přisál k levému. Marie zoufale zavřískla, jako by ji na nože brali a nesouhlasně házela hlavou sem a tam.
"Pusťte mě, tohle néééé, já to nechciii!!!" a dost s sebou házela, zmítala se a kroutila, ale kam s tím ale kam s tím na nabuzeného cikána.
Když pak ucítila Jožovu ruku na své kundě, tak se ty její výkřiky změnily v panický zoufalý jekot, ale jak říkám, jejich smích jí byl odezvou. Marie házela mosty, kopala nohama, ale cikán Jožo si stáhl kraťasy🡕 i s trenclemi až ke kolenům a já uviděl jeho snědý ztopořený ocas, který nebyl zrovna malý, ale byl jako takové jelito. Chvilku mu trvalo, než-li se jí probojoval mezi stehna, protože Marie stále kolem sebe kopala nohama. Konečně mezi ta její široká svalnatá stehna vtlačil koleny a vynutil si jejich široké rozevření.

Hned se jím snažil najít cestu do pochvy. Mariin vzdor byl marný, protože když Jožo ocasem našel to správné místo, tak do ní tvrdě přirazil a už se do ní dral. S úšklebkem v ksichtě ji bezohledně doslova vycpal a ona jen zoufale zaječela: "Nééééé!!!" Jenže on ji začal hned mrdat kundu, až se celá otřásala a to její: "Dóóóst!!! Já nechciiii!!!" jí nebylo nic platné. Byla očividně zoufalá a ponížená. Myslím, že cikánský penis v sobě ještě nikdy neměla. Ten Jožův zadek kmital nahoru dolů, Mariin křik se měnil v hlasité výheky a její odpor slábl. Jsem přesvědčen že jí ten velký cikánský ocas začal v pochvě dělat dobře. Určitě jí žaludem bušil do dělohy a její kunda se podvolila a mokvala slastí. Cikán začal vyhekávat: "Už to budee...už se to blížííí" a Marie na to "Ježišmarjá... né do měééé... do mě nééé!!!"
"Ty more...to je fajna mindža", pronášel hekavě Jožo "Tu ji musim vykropit"
Marie vykulila oči a hekavě zakvílela: ”Nhéé... nesmhíííš!!!" ale Jožo do ní nepřestával přirážet jakoby s každým tím nárazem paní Marii symbolicky připomínal, co je úlohou a posláním žen na tomto světě..., co ji čeká a co ji nemine a ona na to už nestíhala reagovat jinak, než-li hlasitým hekáním.

"Najebej jí sviště, gadžovce, vyškrob jí mindžu, ať má bachor!" povzbuzoval jej Milan a Jožo zrychlil, což byla známka, že je se svým orgasmem v cílové rovince. "Ty kokot, ta mi ho tou mindžou svírá...", pronesl ještě Jožo a najednou se do Marie očividně natlačil, takže v ní mohl být skutečně hluboko.
"Ježišmarjááááá!!!!!" vydralo se ještě z jejích úst a já na objektivu viděl, jak se Jožovi stáhly půlky, jak mu zacukaly varlata v pytlíku a bylo mi jasné, že právě natáčím ten okamžik, kdy se z nich skrze jeho ocas do ní asi přímo na čípek a možná i do děložního hrdla nechráněné ovulující dělohy pulzovalo teplé, husté a bílé semeno plné stamiliónů jeho životadárných bičíkovců.

Když se do ní beze zbytku vysemenil, vstal a vyměnili se s tím Milanem.
Ten už ani rukou nezkoušel její vlhkost a rovnou nasadil péro na její kundu a přirazil prudce až mu plesklo břicho o to její. "Aaááááh!!!" vyjekla opět překvapeně. Pak se nad ní vzepřel na rukou a začal přirážet. To už už Marie zase začala hlasitěji vyhekávat s každým jeho zárazem o svou dělohu. Marie už rezignovala na vzdor, protože asi začala zažívat opravdovou slast. Však o tom stále více svědčilo její hlasité sténání. Já si stoupl s kamerou hodně blízko a zaměřoval jsem se na detaily. Na její obličej který byl najednou jakoby strhaný, na jeho kmitající zadek, její vlnící se prsa i její nohy, které už měla Marie skrčené a s koleny hodně od sebe tzv. do praku. Ten Milan, který měl péro o něco málo menší nežli Jožo ji mrdal jako o život.
"Ty more, ta teče,” pronášel Milan.

"No jo, užívá si to", chechtal se Jožo, který jí místo Milana držel ruce.
"Už... budu...” hekal najednou Milan, ale dál razantně přirážel. Marie se najednou začala chvět, třást, vyluzovat takové zvláštní neartikulované zvuky a oči se jí obracely vsloup. Dostavil se jí orgasmus, to jsem na ní poznal "Ijheeééééááhahaháách!!!!" vykřikla zároveň Milanem, který už se vší silou vtlačil hluboko do ní a zařval slastí: "Jhoooo!!!", který už spolu s jejím orgasmem ejakuloval do poslední kapky. Pak z ní vyjel ven a já udělal detailní záběr, jak se hned po té z Mariiny kundy vyvalila pořádná nadílka bílého hustého semene. Oba snědí hoši ji pustili a na Jardův tichý pokyn rukou se zdekovali z domu. Klíče od mikrobusu měli na skříňce v předsíni. Já točil dál, jak ona ještě chvíli leží na zádech na koberci a vstřebává do sebe všechny ty zážitky a vlasrně i podstatnou část jejich semene. Pak se ztěžka posadila, koukala jako čerstvě vyoraná myš, rukama si objala nohy a bradu položila na kolena. Nebrečela, ale mlčíc koukala kamsi jakoby do dálky. To byl poslední záběr a stopl jsem natáčení.
"No vidíš, a je to", pronesl jsem.

Když jsem ale viděl, že je jakoby mimo, že stále sedí, objímá si nohy a kouká do blba, natáhl jsem k ní ruku se slovy: "Pojď, já ti pomůžu na nohy". Marie se na mne tak cize podívala a s vážnou tváří začala: "Já sem přece taková kráva... Nechci...nechci bejt...tě...těhotná, s nima nechci... Neřekls mi, že ty dva kluci budou cikáni! Si hajzl! Zneužil si mejch..., našich finančních problémů a udělal ze mě cikánskou děvku... Jak se mám teď Radkovi podívat do očí? Nejradši bych si nafackovala", ale chopila se mé nabídnuté ruky a já ji zdvihl. ztěžka se postavila na nohy, zatímco Jarda balil lampy a hned s nimi odešel za oběma našimi aktéry.
Sáhl jsem do kalhot a vytáhl z nich čtyři pětitisícovky. "Tady je tvoje odměna a prosil bych zase tuhle tvůj podpis", řekl jsem jako by se mne to už netýkalo.
"Víš jak mi je!?" pronášela vyčítavě, ale podepsala mi přitom ten pokladní lístek a sbalila bankovky.
"Jestli tě skutečně voplodnili a ty budeš v tom, zavolej mi. jak jsem ti už řekl, za nafocenej těhotenskej průkaz dostaneš dalších deset táců a když si to necháš a donosíš, dalších dvacet... Vidíš, že je to férovka, žádný planý sliby", řekl jsem jí, dal kameru do kufru a vypadl z toho domu, nasedl do mikrobusu a vyrazili jsme ku Praze. Po celou cestu jsme se o tom bavili. Ti cikáni pořád spokojeně chrochtali, jak si parádně zamrdali, jak jí protáhli kundu, jak ji měla úzkou, ten Milan básnil, jak mu kokota prý svou kundou stahovala, oba se předháněli, jak jí zmasírovali dělohu a jak se do ní úžasně udělali. To, že se bránila, mysleli, že bylo jakože předem domluvené, že to dobře hrála a když jsem jim každému dal po pětikilu proti podpisu dělali si srandu, jak si zamrdali s paničkou, jak jí vyškrobili a eště za to dostali zaplaceno.

Dny ubíhaly a já na paní Marii Šimáčkovou už skoro zapomněl. Měl jsem jiné, další úkoly od agentury. Videomateriál, smlouvu, registrační list a pokladní doklady jsem předal a více jsem se o to nestaral.
Tak uplynul od akce🡕 v Přibyslavi měsíc, když mi najednou zavolala paní Marie:
"Holan", ozval jsem se.
"Šimáčková...Marie" ozvala se ona.
Já - "Copak máš na srdci, Marie?"
Ona - "Sem strašně nešťastná..., tak se to, čeho sem se tak bála stalo".
Já - "Ano, copak? Dozvěděl se o tom tvůj muž? Nebo nás někdo viděl, když jsme šli tehdy do domu?"
Ona - "Ne, tohle nemyslím..., ale těm dvěma cikánským klukům, co si si s sebou na mě přivezl se to bohužel povedlo! Že já pitomá husa do toho šla!? Sem těhotná! S nima těhotná, rozumíš!?"
Já - "Aha? To jako fááákt?"

Ona - "Fakt. Test sem si udělala, když mě začaly bolet prsa a nedostala sem dva dny menstruaci. Ukázal dvě slabý čárky. Při těch dvou čárkách to se mnou málem švihlo. Víš jak mi bylo, když sem si dala dohromady jedna a jedna?? Za dva dny sem si udělala další test a zase dvě čárky, už jasný a zřetelný Včera sem teda mazala na gyndu. A co myslíš, že sem se dozvěděla? Že prý sem těhotná čtyři týdny, což přesně odpovídá. Mám už těhotenskej průkaz!"
Já - "Tak to gratuluju. Manžel už to ví?"
Ona - "Nebuď škodolibej! Stejně si to zavinil všechno ty! Manželovi jsem to nechtěla říct hned, chtěla jsem s tím počkat...., ale nevydržela jsem to a eště než jsem to měla potvrzený vod doktorky, tak jsem mu to řekla..."
Já - "A jak reagoval?"
Ona - "Je strašně šťastný. Snad to nepraskne, že to není jeho? Chci se zeptat... Dostanu těch slibovanejch deset tisíc?
Já - "Jasně, že dostaneš. Ten těhotenskej průkaz si naskenuj a v příloze mi tu jeho zvětšenou fotku pošli. E-mail máš ve smlouvě.Ty máš svoje konto nebo máte jen společný s manželem?"
Ona - "Mám svoje".

Já - "Tak mi pošli, prosím tě, SMSkou číslo toho svýho konta a číslo banky a já ti na něj převedu těch deset tisíc, jo a uvažuj vo tý nabídce na natočení krátkých, tak asi pětiminutových šotů s tvým rostoucím bříškem... V pátym, sedmim a na začátku devátýho měsíce..."
Ona - "Tak já sem těhotná a čekám cikáně... Kdyby to Radek věděl... Von cikány moc nemusí... Mě z toho fakt trefí šlak. Prosím tě, proč zrovna cikáni a eště k tomu takový mladý kluci?"
Já - "No, přiznám se, že radši bych tě vojel a voplodnil sám, ale bohužel kšeft je kšeft. Všecko je to věc nabídky a poptávky. Rozdíly přitahujou... Ty bílá a oni cikáni, ty vdaná a voni svobodný, ty osmadvacetiletá a voni... to ti raději nebudu říkat kolik jim bylo... Prostě tak, no."
Pak jsme se rozloučili a já to ukončil.

Druhý den mi přišel do kanclu v agentuře od ní e-mail s fotokopií toho těhotenského průkazu a já jí na konto nechal poslat ty peníze. Pak jsem se nad tím vším zamyslel a řekl si, že pro peníze na kraj světa třeba i s bubákem. Peníze kazej morálku a ze ženskejch dělaj kurvy. "Ty mi zavoláš, vo to nemám strach", řekl jsem si a byl jsem přesvědčen, že tohle porno dotáhnu až do happyendu i s narozením toho polocikánskýho prcka.