"Ahoj Milko, " hlaholila asistentka Zdenička. "Slíbila jsem ti, že se ozvu dřív, ale teprve teď známe termín druhého kola konkurzu. První část už proběhla, do druhé postupuješ spolu se třemi dalšími. Dobrá zpráva, ne?" "Perfektní. Ale mám podmínku!" "Jakou?" "Přijď mi to sdělit ke mně do kvartýru, ano?" "Velice ráda, " vyhrkla Zdenička upřímně a vzpomínala, jak v předkole s Milkou pózovaly. "Kdy?" "Teď! Hned! Okamžitě! Už tři noci nespím strachy, že se neozveš!" "Promiň, bylo šíleně moc práce... Ale skočím na chvíli do sprchy a za půl hodiny jsem u tebe." "Ne. Žádnou sprchu. Mám fajn koupelnu, postarám se o tebe přinejmenším tak příjemně, jako ty o mne v ateliéru. Ještě teď se mi z toho točí hlava, kdykoli si vzpomenu!" Asistentka položila telefon, na chvíli sladce zamhouřila oči, aby si vybavila ateliérový zážitek s překrásnou modelkou a bezděky si rukou zajela mezi stehna. Cestou k Milce vzpomínala jeden detail za druhým. Jak byla Milka překvapená, že má Zdenička téměř chlapecká prsa, ale s velkými bradavkami, jak naopak Zdeničku překvapilo, když jí ta blondýna s nádhernými bílými ňadry ukázala klín porostlý divoce černými chloupky... Třebaže za sebou měla orgie první části druhého kola fotokonkurzu, stále více si vybavovala i vůni Milčina klína, který směla tak nádherně vylízat. Ani trochu nepochybovala, že si to dnes bude moci zopakovat, navíc s velkou pravděpodobností ve "fajn koupelně", jak se její milá vyjádřila. Adresa Zdeničku zavedla do nevelké, klidné boční ulice. Ještě než do ní zabočila, zaujala ji na rohu výloha parfumérie. "Čím to jen Milka tak příjemně voněla?", marně přemýšlela a očima bloudila od jedné vystavené lahvi🡕 čky k druhé.
Zasněně zavřela oči a vybavila si, jak se obličejem přibližovala k jejím roztaženým stehnům, jak byla překvapena hustými černými chloupky, tak kontrastujícími s barvou jinak bělostného těla. A jak do nich ponořila nos a vdechovala jejich vůni. Vzpomínala si, že zaregistrovala i jemnou přirozenou vůni ženského klína - pod reflektory ateliéru se každý začne za pár minut aspoň trochu potit - ale v chloupcích bylo něco zcela omamného, až neřestného. Vstoupila do obchodu, procházela kolem vitrín s lahvi🡕 čkami a v zádech cítila vyčkávavý pohled prodavačky. Před jednou vitrínou se zastavila a v zrcadle za lahvi🡕 čkami si ženu za pultem začala prohlížet. Ta na ni zapůsobila dojmem energické krásky. Opálený obličej a tmavé oči a obočí rámoval bohatý účes nádherně světlých dlouhých vlasů. Jejich oči se přes zrcadlo setkaly. Ani jedna pohledem neuhnula. Zatímco Zdenička vykouzlila na tváři mírný úsměv, prodavačka nepatrně vypnula hruď. Velmi dobře vyvinutou hruď. Skoro takovou, na jakou se teď těší u Milky, jejíž prsa si za chvíli bude smět prohlížet. Také prodavačka vykouzlila do zrcadla mírný úsměv, téměř neznatelně vyšpulila rty a z úhlu pohledu zmizela. Zdenička se ani nehnula, přivřela oči a čekala. Její instinkt napovídal, že tato žena se v životě vyzná. A že by si také mohly rozumět. Vskutku po několika vteřinách čekání se na rameni dočkala dotyku jemného, jako by jí tam snad usedl motýl. Současně s ním jí zblízka do ucha šeptal sametový hlas - "Jakého partnera si přejete oslovit vůní?" Trhla sebou, otočila hlavu a zblízka se dívala do krásného zajímavého obličeje. Málo vnímavý člověk by v něm pouze vyčetl otázku - "Co si přeje, jaké zboží jí smí nabídnout". Zdenička ale přesně vycítila, že po několika vteřinách si jejich oči vyměnily tolik informací, že by beztrestně a beze slova mohla vztáhnout ruku kupředu a začít prodavačce vykasávat dlouhou sukni🡕 směrem vzhůru. Co by asi ta kráska provedla? Asi by ji také pohladila, možná i letmo políbila, načež by se od ní odtrhla a šla zamknout prodejnu. "Zavřeno" - takový stručný a jasný nápis je hezkým písmem vytištěn z druhé strany visící cedulky s přehledem otevírací doby. Tu ceduličku by otočila, pak by se otočila ke svojí jediné zákaznici a její pohled by možná už říkal - "Klidně sis už mohla odložit, jsi přesně takový partner, se kterým nechci ztratit ani vteřinu!" Nebo by to možná bylo jinak. Než by se prodavačka otočila, třímala by už Zdenička v ruce vlastní krajkové kalhotky. Gestem, který by partnerku zastavil po několika krocích, by jimi zamávala a vyvolala nevyhnutelnou reakci - druhá žena by se sklonila, dlouhou sukni🡕 vykasala vzhůru, vlastní kalhotky z obou stran zachytila za okraje a stáhla si je dolů.
Sukně by cudně skryla vše, co mělo prozatím v úvodní etapě svádivé hry zůstat lákavým tajemstvím, přes nebezpečí ztráty rovnováhy při vystupování z kalhotek by ale pohledy obou žen zůstaly v nepřerušeném spojení. Během několika chvilek by mezi nimi proběhlo tolik nevyslovené erotiky, kolik někteří lidé neprožijí ani za celý život. Pohledy zůstaly spojené, obchod ovšem nebyl zavřen, cedulička měla nápis "Zavřeno" otočen směrem k ženám. Zdeničce znovu zblízka do ucha šeptem zopakoval sametový hlas otázku - "Jakého partnera si přejete oslovit vůní?" "Promiňte, trochu jste mě zaskočila. S tak nádhernou obsluhou jsem nepočítala, že se tady mohu setkat..." "Děkuji, " odvětila s úsměvem světlovlasá dáma. "Ani já příliš často nevidím tak okouzlující ženu. Ale přesto bych se ráda zeptala, co vás sem přivádí, pro jakého partnera si přejete vybrat vůni." "Ráda bych vsadila na váš vkus. Máte - smím-li to tak říct - velmi podobný nosánek jako partner, kterému se ta vůně má líbit." Dámy si vyměnily tajuplný úsměv a prodavačka si troufla na odvážnější upřesňující dotaz - "Ale prsa má váš partner asi bližší vaší postavě, než mojí, že?" "Umíte být mimořádně příjemně zvědavá, " odvětila pohotově v obranné póze Zdenička, ale vzápětí ochotně vysvětlila - "Vůbec ne. Ale když to asi chcete vědět, dokonce i vy byste jí v tomto směru mohla závidět. A taky bych ráda vůni, kterou bych si sama mohla právě na těch jejích krásách vyvonět!" Pohledy se opět setkaly, úsměvy se staly ještě něžnějšími. Prodavačka zašla za pult a z druhé strany vyndala kazetu s miniaturními ampulkami bez názvů, opatřenými jenom čísly. "Vyzkoušejte to třeba všechno.
A někdy se zase stavte, " podávala krabičku poněkud rozpačité Zdeničce. "Co jsem dlužna? Aspoň vám tu nechám nějakou zálohu, vždyť mě vůbec neznáte!" Prodavačka vzala Zdeničku jemně za ruku v zápěstí a dívala se jí zblízka do očí mírně přimhouřenýma očima. "Třeba mi budete ochotna povědět, jak vám která vůně zpříjemňovala vaše setkání." "Děkuji za důvěru, " málem vykoktala a cítila, že by nějak měla napravit pravděpodobné zklamání té fantastické ženy. "Prozradíte mi, který vzorek by měl použít partner, těšící se na vaši návštěvu?" Prodavačka mírně přivřela oči a pohled opět spojila se Zdeničkou. Tak dlouho, až si jím vydobyla doplňující otázku - "Třeba kdybych někdy na vaši návštěvu směla čekat já!" Oboje oči se zavřely a skryly tak téma hodné zvláštní erotické povídky. Po chvíli sametový hlas prodavačky šeptl - "Šest". "Budu si to číslo pamatovat. Pokud byste navíc řekla, že tady v šest končíte a váš telefon má číslo třeba pět šestek, nic bych si nemusela ani psát!" "Tak snadné to zase není, " usmála se uvolněně prodavačka. "Tady máte vizitku, připíšu na ni i svoje soukromé mobilní spojení. Ale zavírám až v osm." "Pokud budu mít do osmi ve výběru jasno, ozvu se, nebo bych se zastavila, " slíbila šťastná Zdenička, uložila kazetu do kabelky a naposledy spojila svůj pohled s partnerčinými zraky způsobem, který nahradil velmi přátelské políbení. "A doufám, že budu mít i co příjemného o těch vůních vyprávět!" "Ráda vám budu pozornou posluchačkou..." Sotva stometrovou vzdálenost k domu se správným číslem prošla Zdenička s myšlenkami, ve kterých se postupně fantazie na téma slibné možnosti něžného přátelství s parfumiérkou vytěsňovala daleko divočejšími, reálnějšími a bližšími představami chvil následujících. Kousek odtud ji čeká nadržená Milka. Žena, která nic nepředstírá, chce si užít, nic nekomplikuje. Má nádherné kozy, bříško, nohy, paže, prostě všechno. A všechno nádherně bílé. Jenom divoké černé chloupky pod bříškem, tak dráždivě s tou bělobou kontrastující. Už aby jí držela kolena, roztahovala je od sebe a mohla ponořit hlavu do Milčina nadrženého klína. Dnes poprvé se určitě i ona stejné rozkoše dočká mezi svýma nohama. Čeká je přece "fajn koupelna..." Když byla jen o pár čísel před kýženým vchodem, už to nevydržela. Sáhla do kabelky, jen zběžně přejela pohledem po voňavkové kazetě, vyndala mobilní telefon a zeptala se Milky, jestli je koupel připravena, ona že už je skoro před domem! "Dej mi pět minut, potom zazvoň, " zněla Milčina instrukce, ale nedočkavá hostitelka si strohost vzápětí uvědomila a dodala - "Už se nemohu dočkat!" A téměř šeptem upřesnila - "Až zazvoníš, hodím ti klíč od bytu oknem. Domovní dveře otevřu bzučákem, vyjeď do třetího patra a otevři si sama. Já mezitím připravím koupel, jak sis přála!" Poslaly si telefonickou pusu a Zdenička zmírnila tempo.
Představovala si, jak roztoužená Milka napouští do vany vodu, určitě tam přidá nějakou hezkou vůni a sotva ji v bytě zaregistruje, vrhne se na ni, odtáhne do koupelny, možná už cestou začne svlékat a pomůže jí vstoupit do vany. Jí bude z vody - určitě napěněné - vidět jenom hlava, pak bude ten správný okamžik, aby inkasovala první políbení. A určitě nebude trvat dlouho, aby si Milka sama začala odkládat oděv - na ten striptýz se už Zdenička moc těší. Než k ní ale do vany svlečená bělostná kráska vstoupí, určitě to nevydrží a zašmátrá v pěně, aby nahmatala její téměř chlapecká prsa s pořádně - teplá voda to určitě ještě víc podpoří - vyšpulenými nedočkavými bradavkami. Došourala se před dům, požadovaných pět minut mezitím zřejmě uplynulo, vyhledala na zvonkovém tablu jméno a krátce příslušné tlačítko stiskla. Chvíli se nic nedělo, pak zaslechla, že se někde ve výšce otevírá okno. Poodstoupila od vchodových dveří a - konečně - na tu dálku spatřila rozzářený obličej Milky. Krásný bílý obličej, krásné světlé vlasy. Nad parapetem se ale začala objevovat i neméně krásně bílá ruka, třímající v ruce něco také bílého, zřejmě zabalený slíbený klíč od bytu. Ruka už byla celá vysoukaná, ale Milka se pomaloučku stále více vykláněla za ní. Teď už byla vidět celá paže, pojednou se do bělostné barvy vmísila pasáž podpaždí s neholenými černými chloupky. "To je skvělé, " pomyslela si v té chvíli Zdenička, protože chloupky vždy skýtají záminku navonět. A tyto vypadají i na tu dálku stejně lákavě, jako ty v nižších partiích Milčina těla, na které se už tolik těší. Jenže přítelkyně v okně měla mimořádný smysl pro show, vždyť ne nadarmo patřila ke zkušeným modelkám - balíček z ruky stále nespouštěla, čímž udržovala pozornost pohledu směrem do okna.
Tam se milimetr po milimetru uzel černých chloupků posunoval směrem do ulice, až najednou předváděčka dokonale překvapila - přes parapet se zhouplo ničím nezahalené překrásně rostlé velké Milčino ňadro! Jen tak, veřejně, kdokoli na ulici by si je teď mohl prohlédnout. Zespodu se nabízela vzácná scéna. Do ulice vystrčená bílá ruka, třímající v prstech malý bílý balíček. Těsně za hranou parapetu dva jiné, také bílé, přitažlivé objekty - Milčin usmívající se obličej a Milčino kulaté krásné ňadro. Na tu dálku jako by se také usmívalo. Teprve po pauze se napřažená ruka rozevřela, bílý balíček spustila a jen rozevřené okno dokazovalo, že právě prožité nebyl sen. Zdenička zvedla uzlíček. I ten byl připraven stylově, klíč byl zabalen v bílých kalhotkách. Překonala nutkání k nim přivonět a jako ve snu přikročila znovu ke vchodovým dveřím. Bzučák se ozval dříve, než stačila stisknout zvonek. Vstoupila a stále jako ve snu, schod po schodu, kráčela do třetího patra. Odemkla si a teprve teď neodolala a pozvedla kalhotky k obličeji. Nebyla v nich typická vůně pracích prostředků, kalhotky byly použité. Vůni, kterou si matně vybavovala z fotografování v ateliéru, ovšem vycítit nešlo. Vystupoval z nich zcela jiný, velmi příjemný parfém🡕 . Vzpomněla si na obsah svojí kabelky a už se těšila, zda mezi vzorky najde podobný. Ale to už slyšela hlas Milky, jak ji navádí správným směrem. Ozýval se z pootevřených dveří koupelny. Udělala několik kroků, pootevřela dveře a rázem bylo jasno, že její původní představa, jak ona bude nahá ve vodě a ze začátku oblečená Milka začne o její blaho pečovat, se zcela obrátila. Ňadro, které ji před chvílí potěšilo z třetího patra, teď před ní bylo ve vodě zcela blízko na dosah, vlastně ňadra obě, ale s nimi - celá, úplně svlečená a s poněkud roztaženýma nohama nic neskrývajícíma - ležela v širokém bazénku její milá bílá Milka.
Ruce složená nad hlavou umožňovaly vychutnat si pohled na jediná tři tmavá místa současně. Chomáče neřestných černých chloupků v podpaždí a jejich trojúhelníkovou úrodu pod bříškem, při nabízeném pohledu prodlouženou tmavým porostem v širokém pásu až někam dolů ke dnu bazénku. "Miláčku, " šeptla ohromena, "ty jsi překrásná! Ještě krásnější, než při fotografování v ateliéru." Milka pozvedla hlavu a našpulila rty. Zdenička se k nim okamžitě naklonila a nekonečným polibkem vyjádřila radost ze setkání. Nahá kráska popadla do rukou své velké ňadro pohybem, nabízejícím je k polibku. I tomu s radostí šťastná Zdenička vyhověla a zatímco se mazlila s bradavkou, slyšela omluvné - "Promiň, že tě vítám tak nedočkavá, pojď rychle za mnou, já po tobě už šílím několik dnů, okouzlila jsi mě tak, jako před tebou žádný jiný člověk!" Zatímco jí líbala bílé ňadro, cítila, jak jí mokré ruce začínají nedočkavě vytahovat košilku ze sukně🡕 . Aniž by laskání přerušila, po paměti si sáhla k pasu a sukni🡕 vzápětí nechala sklouznout na podlahové kachlíky. Mokrá ruka se zaměřila na nohu, pohladila zezadu citlivou partii za kolenem a popojížděla nenasytně vzhůru, obkroužila oblinu začínajícího zadečku a nezadržitelně vklouzla zepředu do kalhotek. "Tam ti toho hodně dlužím, " šeptala přitom Milka vášnivě. "Tu rozkoš, kterou jsi mi poskytla, ti dnes stokrát oplatím, " pokračovala a prsty přitom spustila pod kalhotkama koncert dotyků, aniž by jedinkrát zajela dovnitř. Brala mezi prsty citlivé okraje mušličky, jemně je tiskla a nekonečně dlouho mezi nimi projížděla. Starobylé hodiny z rustikálně zařízeného obýváku odbíjely pět hodin, když si obě nahé krásky v bazénku začaly vzájemně omývat eroticky vyhladovělá těla. Třebaže nedočkavé, nespěchaly, vychutnávaly si každý dotek, každý pohled. Žádný fotograf nepobíhal kolem, nikdo jim nedával příkazy, co dělat.
Jediným režisérem akce🡕 byla jejich touha potěšit partnerku a tím prožít i potěšení vlastní. Zdeniččiny ruce snad stokrát pod záminkou umývání voňavou pěnou přejížděly po bílých polokoulích Milky. Ze začátku jenom fascinovaně zírala, jaké to krásné křivky její dlaně při pohybu na prsou partnerky sledují, pak si neodpustila zašeptat - "Někdy si říkám, že bych možná taky chtěla mít velké. Když se hladím sama, kromě bradavek v dlaních nic necítím!" Milka se místo odpovědi zaměřila na vystouplé hroty malých ňader svojí milé. Všechny čtyři ruce v bazénku vychutnávaly laskání jiných tvarů prsou, než jaké jim skýtalo jejich vlastní tělo. "Kdykoli zatoužíš po změně, budou se na tebe ty moje melounky jenom těšit. A nemysli, že pro mne je málo potěšení, když mi teď zase ty dovolíš hladit tvary úplně jiné. Zvláště, když cítím, jak se ti to líbí." "Líbí se mi to tak, že to cítím až dole. Chtěla bych, abys měla aspoň čtyři ruce, chtěla bych tě cítit všude, naprosto všude!" Milka si nepřestávala hrát s našpulenými Zdeniččinými bradavkami a třebaže si sama hladově vychutnávala její laskání na svých prsou, pojednou šeptem vyslovila přání - "Hrej si s jednou sama, já vyzkouším, jak to dole cítíš..." Aniž by počkala na reakci, pravou rukou sjela z bradavky přes mírnou vyvýšeninu ňadýrka přes vykrojený bok po vnější straně stehna pod vodou až ke kolenu, ale odtud se vrátila už po vnitřní straně, nepatrným tlakem partnerku přiměla, aby nohy dostatečně roztáhla a šmátrající ruku vpustila přímo do klína. Ta se ani náznakem nebránila, nohy od sebe pod vodou ještě více roztáhla a podle instrukce vlastní rukou přikryla a začala hladit svoji opuštěnou rozdrážděnou bradavku.
Části povídky
- Fotograf 3
- Fotograf 4
- Fotograf 5
- Fotograf 6
- Fotograf 7
- Fotograf 8
- Fotograf 9
- Fotograf 10
- Fotograf 11
- Fotograf 12
Komentáře