Holka v křiváku erotické povídky

Kalhotky si natáhla, aniž by komentovala to, co viděla. Stejně tak si oblékla i zbytek. Neměla nic proti těmhle hrátkám, neměla předsudky, pokud šlo o oboustranně příjemnou aktivitu. Ale neznala ho a nevěděla, jestli to tak má zrovna on. Jestli není jen sadista, co si holky rád přiváže k topení. Nechtěla nad tím přemýšlet. Jen si vzala křivák a poslala stručné "ahoj" ze dveří. To nečekal zase on. Vyběhl za ní, ale to už sedala na motorku s přilbou🡕 na hlavě. Chtěl něco říct. I když nevěděl zrovna úplně co. Tohle bylo divný. Odjela.

čtvrtek 5:20
Viktorie Weissová už jela na své sukubě do práce. Jela dřív, aby se vyhnula jistému mladému muži na autobusové zastávce. Dnes jí to vyšlo. V práci klukům potvrdila akci🡕 na bowlingu. Nechtělo se jí tam, ale už několikrát slyšela, že není zrovna kolektivní typ. Tak proč s tím nehnout, ať má zase chvilku pokoj. Zbytek dne ničím nevynikl. V práci normální den. Po práci to vzala na motorce náhradní trasou a nakoupila. Pak šla běhat a večer si u třetinky piva přemítala nad předešlým dnem.
"Čeho se bojíš?" jelo jí v hlavě.
"Chlapa, jako je on, dokážeš sundat, kdyby na tebe šáhl nějak, jak bys nechtěla. A šukal dobře. Líbilo se ti to." pokračovalo její nadržené alter ego.
Zakončila to sprchou a šla spát.

pátek 5:20
Opět vyjela dřív. Chtěla se mu vyhnout. Zase. Pocit vyhýbavosti pořád vyhrával. A opět to stihla. Odpoledne se s kolegy vydala na onen bowling. Po dvou hodinách ve dveřích stál Jirka. Překvapilo ji to. Ale ne až tak moc. Bowling byl asi nejlepší volba ve městě na pátek večer, pokud člověk chtěl pokecat s lidma a slyšet se u toho. Sedl si ke stolu k několika lidem různorodého vzezření a věku. Od týpka v manšestrákách, na kterých měl kšandy🡕 , přes týpka v obnošeném obleku, po podivné éterickou dámu v batikovaných šatech🡕 , jehlových kozačkách a vlajícím šátku🡕 ve vlasech. Wau. Divná kombinace. Dopila a šla na dámy s tím, že cestou zpět zaplatí a pojede. Jenže ... člověk míní... a ten nahoře se směje.

Záchody tam byly takový, že měly společné umyvadlo. Vpravo byly dámské společně s invalidy a vlevo pánské. Sotva z nich vyšla, tak ji překvapili tři kolegové u umyvadla. Čekali očividně na ni.
"Naše nedobytná Viktorka." pronesl jízlivě jeden z nich. Táhlo z něj pivo a jí opravdu nebyla situace příjemná.
"Pusť mě, chci projít ven." řekla ostřeji, než chtěla.
"Nikam holubičko. Mám otázku."
"Nechci se s tebou bavit Víťo. Uhni!"
"Řekl jsem nikam." a jeho dvě promile v žíle se začínaly projevovat. Kluci se tak nějak drželi stranou, ale Víťa vážně nechtěl uhnout.
"Ukážeš mi ty tvý kozy?" vypadlo z něj tak nějak uchrochtaně.
"Jsi se pos....?" vyjekla. "Pusť mě Vítku!"
Ten přiožralý pablb tam stál, čuměl jí do výstřihu a vážně nechtěl uhnout. Strčila do něj. Překvapivě se jí povedlo ho dostat dost daleko na to, aby se dostala na kliku, která se jí propadla v ruce. Někdo otevřel dveře. Jirka. Super. To jí ještě chybělo.

"Je vše v pohodě?" zeptal se spíš jí, než pánského osazenstva. Ale právě ti měli potřebu se k tomu vyjádřit.
"Kolegyně nám nechce ukázat kozy."
Jirka tohle neměl slyšet. Trošku se do chlapců pustil a s Vítkem ... utřel zrcadlo. Chtěl se sice prát, ale když se rozmáchl, ztratil balanc a jeho rána nedopadla tam, kam chtěl. Jirka s ním byl rychle hotový.

Viktorie otevřela dveře a šla k baru. Jirka ji došel s tím, jestli je v pohodě. Jen kývla hlavou, že o nic nešlo. Jirka se ale tvářil jinak. Neptala se, nemluvila. Mlčela. Jirka to mlčení přetnul.

"Hele chápu, jestli to byl jen úlet. Ale i ten úlet ... bych si rád zopakoval."
Tázavě se na něj podívala a mlčela dál. Takže pokračoval i on.
"Víš kde bydlím. A tady máš moje číslo." vzal ubrousek a napsal na něj devět číslic. Ona pořád mlčela. Konečně došla barmanka, zaplatila jí a s "Tak se měj." odešla ven.

Pátek 23:15
Seděla na gauči, sledovala nějaký dokument o Kanárských ostrovech a potápění. Tak nějak to vnímala jedním okem jedním uchem. Myšlenky jí šly jinam. Vzala telefon.
"Diky za ten dnesek." a dala odeslat. Za pár vteřin přišlo:
"Za malo. Bal jsem se o tebe, kdyz jsem ty tri videl jit dovnitr za tebou a nikdo nevychazel."
Taková zpráva ji překvapila. Myslela si, že to byla jen náhoda. Přišla další textovka:
"Nechci se o tebe bat. Chci ti byt na blizku."
To ji zaskočilo. Nevěděla co na to napsat. Tak dala kvalt do polohy mozek.
"Vazim si toho, ale nechci to po tobe. Umim se o sebe postarat sama." a čekala, že to nějak vyšumí zdvořilostním přáním na dobrou noc, ale ... pletla se. Opět.
"Chci se o tebe postarat po vsech smerech. Nejen ti delat zbytecneho bodyguarda. Chci te spokojenou a uspokojenou. Zase a porad."
Tu zprávu si četla několikrát. Nebyla si jistá, jestli jí dochází plně význam obsahu. Napsala jen:
"Nejsem holka na privazani."
Pár minut bylo ticho.
"Pokud bych te privazal, bylo by to jen pokud bys to sama chtela."
Tahle zpráva jí prostřelila myslí po páteři dolů až do podbřišku. Zas tam chtěla to jeho krásný, tvrdý péro. Váhala co odepsat. Přišla další zpráva:
"Jestli to nechces, nebudu te nutit. Nebudu ti lhat, dominant jsem a budu a jako takovy se i chovam. Ale dokazu se ovladnout."
Sotva to dočetla, přišla ještě jedna zpráva:
"Ale jestli to chces zkusit, budu plne ctit tve hranice a o tve blaho se postaram jak budu umet."
Pořád neodepisovala. Lákalo ji to. Chtěla to zkusit. A on se jí líbil. A pak přišlo jen:
"Prijed."

o dvacet minut později
Viktorie parkovala motorku a on stál ve dveřích. Bránu už měla otevřenou. Nebyla si jistá, jestli dělá dobře. Ale chtěla to zjistit. Když k němu došla, tak se pozdravili a on jí zkusmo dal pusu. Neuhnula. Opětovala to. Vzal ji za ruku a vedl ji dál. Uvnitř to vypadalo stejně, bylo příjemné teplo od kachláků a celý prostor osvětlovalo jen několik příjemných, tlumených světel. Odložila si.

"Doufal jsem, že přijedeš." začal. Ona neříkala nic. Mlčela.
Nabídl jí pití, nechala si nalít jen vodu. Nevěděla, jestli nebude muset řídit. A on to pochopil stejně.
"Chceš probrat cože je to ono sprosté D/S?"
"Vím co je déesko."
"Takže ti vadí, že jsem dominant?"
"Vadí mi aspekt potřeby působit bolest."
"Jen o tom to není Viktorie. Bolest v určitém podání a do určité míry tělu neublíží. Ale tvoje mysl se... oddá. Nejsem sadista. Jde mi o to mít tě celou pro sebe. Šukat tvoje tělo, ale i tvoji mysl, tvoje nitro."
Seděla naproti němu. Mlčky ho sledovala očima. Její pohled ani nenaznačoval co si o tom myslí. Pak se zvedla, sundala si tílko, pod kterým neměla podprsenku.
"Tak mi to ukaž."
On poučen z předchozích pokusů se zeptal na onu červenou linii, mez která se nepřekračuje. Její odpověď ho zaskočila.
"Nic takového není. Ukaž mi, kdo jsi."
Polkl a v hlavě se mu zadrhl stroj. Její bezprostřednost byla občas až děsivá.
"No okey." a ukázal na ložnici.

Při vstupu si ji konečně prohlédla důkladněji. Kromě masivní postele byla jedna stěna zaplněná vesta🡕 věnou skříní. Komoda u dveří. Dva noční stolky. Jaké bylo její překvapení, když ji obešel a za jedněmi z posuvných dveří skříně byla místnost. Takovej ten jak se dnes říká ... sex room.
"Nebudu ty dveře zavírat. Vždy budeš mít možnost odejít."
Prstem přejel přes vypínač a rozsvítil se teplým světlem podhled. Jednu stěnu pokrývala zrcadla. Na stropě byla různá očka. Ondřejský kříž poznala. Lavice na spanking a vedle ní pověšené potřebné... nářadí. Postel s nebesy? To na ni udělalo dojem. Na sloupcích kování, do kterého se dalo ledaco uvázat. A pak jakýsi sekretář. Byl černý a vykládaný perletí. Otevřela šuplíky. Jeden po druhým odkrýval tajemství. Hedvábné, dlouhé šály🡕 a provazy na shibari. Páska na oči. Roubíky. Pouta v několika provedeních a z různých materiálů. Kovová, kožená ... i stahovací pásky. Kolíčky a svorky na bradavky. Dokonce tam našla i nějaké magnetické. Womanizéry, masážní hlavice, anální kolíky, vibrační vajíčka, a nespočet dalších šidítek.

On ji pozoroval. Vnímal to tenké napětí visící ve vzduchu. Viděl její tvrdé bradavky. Viděl, jak naklání na stranu hlavu, když si prohlíží jednotlivé kousky. Stoupl si za ní. Vzal její prsa do dlaní a začal jí líbat v místech, kde končí vlasy. Cítil odpověď jejího těla, kdy se do jeho doteků vtiskla. Natáhl se k jednomu ze šuplíků, vytáhl kožená pouta a pár dalších kovových komponentů a jemně jí je zapnul okolo zápěstí. Pak zvedl její ruce a připoutal je do ok zabudovaných ve stropě.

Svlékl si svetr🡕 a částečně rozepl poklopec u džínsů. Vytáhl ony magnetické svorky a upl je na její bradavky. Pro ni ten pocit byl nový. On ale věděl dobře jak pracují. V prvních chvílích nic výrazného necítila, ale čím dýl byly připnuté, tím víc sílila tupá bolest způsobená k sobě se tlačícími magnety přes vrcholek její ztvrdlé bradavky. Pak rozepl její kalhoty🡕 a sundal je. Nechal jí jen černé kalhotky. Měl pokušení jí dát pásku přes oči a tak se zeptal, jestli s tím nebude mít problém. Řekla, že ne. Přetáhl ji tedy pásku přes oči. V tu chvíli viděla už jen tmu. On se kochal pohledem na ni.

Slyšela škrtnout zapalovač. Pak cvaknutí nějaké západky, zvuk šoupajícího se šuplíku. Zašustil nějaký papír, krabička? Nebyla si jistá. Najednou mnul její klitoris přes látku kalhotek. Zvuk trhající se látky. Látka kalhotek na pravém boku se svezla. Ucítila, jak se obnažuje její klín. Jeho dlaň na jejím rozkroku najednou byla hrubší, dotek byl intenzivnější. Další trhnutí. Byla najednou nahá. Ale jen na okamžik. Nadzvedl její nohu a pak druhou. Ucítila, jak se jí po kůži pohybují kovové řetízky. Pomalu směrem nahoru klouzaly po její kůži, až se i dva zastavily o její mokrý roztok.

"Tohle ti sluší." pronesl tichým hlasem.
Pak následovalo nějaké cvaknutí, západka a cosi koženého začalo obtáčet jeden a potom i druhý kotník.
"Rozpěrná tyč. Být tebou, moc se nebráním."
Princip rozpěry jí byl jasný. Nebyla si jistá ale jak to funguje v tomto případě prakticky. Později to zjistí.

Stál tam a díval se na ni. Byla krásná. Dokonalá. Její rudé bradavky ozdobené jeho oblíbeným šperkem. Na sobě kalhotky z řetízků, za které se dalo chytnout a i hrubší silou přirazit si její zadek na jeho penis. A nohy na šířku ramen od sebe zafixované tak, že se mu nemohla bránit. Prohlížel se její tělo. Pak vzal do ruky svíčku a začal odkapávat vosk. Na její tělo. Zatím jen na ramena a záda. Pomalu stékal dolů až na zadek, než zatuhl. Lehce hekla pokaždé, když vosk dopadl. Naklonil se k ní a jen pošeptal, že by jí taky mohl dát roubík, ale že dnes to neudělá, že dnes ji chce slyšet.

Uvědomila si svoji bezmoc. Byl to pro ni pocit, který roky neznala. Ne v rovině intimity. A nikdy dřív v takové míře. Bradavky ji začínaly trošku pálit. Jako by je někdo dlouho držel mezi zubama. A k tomu ten horký vosk. Štípalo to v kůži, ale bolestí by to nenazývala. Jeho ruka najednou přistála zase v jejím rozkroku. Přes vroubkování řetízků byl dotek a každé promnutí mnohem intenzivnější. Když se do toho prožitku chtěla vnořit celým tělem, udělala pohyb nohama, kdy se jí rozjela rozpěrná tyč. Asi o třicet centimetrů. Nečekala to a chtěla instinktivně dát nohy k sobě. Nešlo to.

"To bylo rychlé." Konstatoval. Pak cosi cvaklo. Ucítila tah celého svého těla směrem nahoru. Ne o moc. Tak možná o deset centimetrů. Pak cosi klaplo, cvaklo, obtočilo se kolem těla... Nějaké šňůry🡕 a provazy. Její tělo se začalo hýbat. Když celý proces ustal, byla zavěšená ve vodorovné poloze obličejem dolů a s nohama ohnutýma v kolenou směrem nahoru.

"Dobrý?" ujistil se. "Neřeže nikde nic do kůže?"
"Ne." odpověděla s pocitem, že jí vyschlo v krku.

Uslyšela zip. Pak látku v pohybu a než si uvědomila, že to byly jeho džíny, tak palcem přejížděl po jejích rtech až sjel na bradu a udělal ten pohyb, který vám otevře pusu. I ona ji otevřela a on jí tam vrazil svoje k prasknutí naběhlý péro. Měla hodně plno v puse a to tam nebyl ani z půlky. Nechtěl se jí tlačit až na mandle, ale v okamžiku, kdy se vytvořeným podtlakem přisála kolem jeho penisu, neodolal zajet hlouběji. Ona ucítila jak mu v něm zaškubalo. On se málem zbláznil. Ještě párkrát si ten pohyb zopakovali, než vyjel z její pusy.

Ze své sbírky bičíků si vybral ten jezdecký. Plácl ji po zadku a čekal, jak tu ránu příjme. Sykla pod štípnutím pevné kůže na konci. Ale držela. Neuhýbala před další ránou. Tak jí pochválil, že jí to jde a ať si počítá. Že jí teď vysází na holou deset ran za to, jak minule utekla. Počítala a on byl překvapen, že nekladla odpor. Na jejím zadku se rýsovaly obrysy od koncovky. Chtěl ji políbit. Za odměnu. A tak si klekl mezi její stehna a začal jí líbat. V rozkroku. Chtěl jemně. Ale pak se rozhodl jí oplatit její přístup a nasál její klitoris. Její reakce byla hodně hlučná. Prvně do ní zajel prsty. Cítil, jak moc je mokrá a jak se zároveň stahuje kolem jeho prstů. Jindy by si ještě hrál. Ale toužil ji mít. Teď. Cvak Cvak Cvak Cvak. Rychlý dotek kovu o kov. Najednou napůl seděla, napůl ležela zavěšená do kožené houpačky. A v té správné výšce, aby do ní mohl přirážet. Nečekal už na nic. Zajel do ní. Její reakce prošla celým tělem. Přijala ho a chtěla ho. Hladově. Nedočkavě. Její tělo žadonilo o jeho pozornost a on jí tu pozornost dopřál. Sevřela se uvnitř. Katapultovalo ho to do stavu, že nedokázal přemýšlet, ovládat se. Přirážel tvrdě. Cítil, jak mu stéká její rozkoš po klíně a stehnách. Jak mu stříká na podbřišek. Nepřestával ani tak. Jeho orgasmus byl silný. Ona ho přijala jak jen mohla. Přesto z ní vytékalo jeho sperma smíchané s jejím nektarem.
Nevnímala čas.

Po pár vteřinách ji odstrojil, odepl a odnesl do postele. Do té v ložnici. Měla uvolněné rysy ve tváři a vláčné tělo. Políbil ji na bradavku. Věděl, že budou ještě citlivé, proto byl něžný.
"Líbilo se ti to?" zeptal se.
Otočila se na něj, prsty mu přejela po tváři a řekla jen:
"Myslím, že pro začátek ... to bylo moc fajn."