Hra na dominu 3 erotické povídky

Chvíli jsme se líbali a hladili. Jirka mi do uší šeptal krásná slovíčka a mě bylo fajn. Nebolí tě něco, lásko? zeptala jsem se trochu ustrašeně. Ani ne. To přijde myslím až zítra. řekl Jirka a mě ho bylo líto. Po chvilce jsme se zvedli z postele a společně odkráčeli do koupelny. Pavel tu měl být každou chvíli a tak jsme se rychle osprchovali, zamířili do kuchyně a nalili si něco k pití. Pavel dorazil, zasedl s námi ke stolu a začali jsme se bavit. Netrvalo dlouho a já jsem začínala být znovu vzrušená a měla strašnou chuť si vychutnat oba pány najednou. Sice jsem laškovala s myšlenkou, že si na dominu zahraji znovu, ale nevěděla jsem co by na to Pavel říkal. Poslední, co jsem chtěla bylo, aby se sebral a odjel. Jenomže čím víc jsem se myšlence dominy bránila, tím víc mě ta představa vzrušovala. Celkem mě bavilo rozdávat příkazy a mít sex ve svých rukách. Říkat si jak to chci udělat, kdy to chci udělat a hlavně řídit si, kdy se chci udělat a kdy to dovolím Jirkovi, aby měl slast. Jirka přiznal, že i jemu se to líbilo. Co naplat, byla jsem už totálně mokrá. Chvílemi jsem je vůbec neposlouchala a přehrávala si v hlavě ty okamžiky. Nějak jsem si nedokázala představit, jak bych se tvářila asi já, kdyby mi Jirka udělal to samé, co já jemu. Asi bych byla mírně naštvaná. Moje tvrdohlavá povaha by mi jistě jen tak nedovolila stát se subinkou a myslím, že pokud bych hodně vzdorovala, jako že bych určitě vzdorovala, Jirka by mě musel krutě zmlátit. Sama se bojím bolesti a bylo pro mě téměř nepochopitelné, že Jirku rány rákoskou klidně vzrušovaly. Dokonce říkal, že je vůbec necítil, nebo cítil ale nějak jinak. Nebyla to prý bolest, bylo prostě něco jiného. Nechápala jsem to, vůbec, asi jsem v tomto směru jiná. Aspoň jsem si to myslela. Jednoduše se mi to nechtělo vyzkoušet, co kdyby to nebyla pravda.

Ale co kdyby byla? Přestala jsem nad tím přemýšlet. Pánové, nezajdeme vedle do pokoje? Já vás totiž chci. Skočila jsem jim do řeči a vůbec to nebylo na škodu. Zvedli se ze židlí a vedli si mě do pokoje. Červená žárovka zvláštně intimně osvětlovala pokoj a Pavel se nestačil divit. To je ale milé překvapení, vypadá to tu jako v SM salonu. Ani nevěděl jak moc mi zahrál na mou strunu. Tady to taky je SM salon! pronesla jsem přísně a cítila jsem jak se znovu vžívám do té své role. Už jsem o tom něco slyšel, dokonce i četl a musím říct, že ta představa se mi docela líbí. zpozorněl Pavel a já vytušila příležitost. Popadla jsem bič a švihla ho přes ruku. Aú...Vždyť to bolí, Jano. Zaúpěl a zvláštně se na mě podíval. Nebudeš se se mnou prát, že ne?! Když se necháš bez problémů svázat, tak věř, že se ti to vyplatí. Pronesla jsem a mrkla na Jirku. Ten jen stál a koukal. Jeho penis se tyčil v kalhotách🡕 a Pavel už jen z těch slov měl v rozkroku pořádnou bouli. Tak jo, prát se nebudu, ale jsem zvědav jak mě k tomu donutíš. uchichtnul se, podíval se na Jirku a bylo mu divné, že ten se nesměje. Jen stojí a hněte si penis. On tě ten smích přejde! Jirko, přesuň všechny čtyři pouta tak, aby nebyly nad postelí. A dělej než se rozčílím. Jirka poslechl a dal se do práce. Já zatím nasadila Pavlovi na krk obojek. Šlo to snadno, nebránil se, nevěděl co bude dál, snad jen tušil. Možná. Možná to už znal. Kdo ví. Jakmile Jirka splnil úkol, popadla jsem ho za ruce a chtěla jsem ho připoutat. Ne, miláčku. Nech toho. Já tě chci a hned. Nechci být svázaný, chci ti to dělat. Zaprosil Jirka, ale marně. Dostal hned jednu ránu. Měla jsem pocit, že to řekl stejně schválně. Chtěl si znovu užít ten pocit, který já jsem nechápala. Svlíkni se ty chudáku! Pak tě svážu! A ty taky! houkla jsem za sebe. To zrovna. ušklíbnul se Pavel, ale v tu chvíli jsem popadla řetízek od jeho obojku a prudce jím trhla. Pavel se zakymácel a upadl tváří k zemi. Nějak mu nedošlo, že stále držím ten řetízek. Koukám, že tě budu muset naučit jak se máš chovat! Jirka, když to viděl byl rázem nahý. Podej mi boty! Dělej! Jirka mi poslušně a bez řečí podal boty a začal mi je nazouvat. Pavel stále ležel na zemi tváří k podlaze a sledoval tu scenérii. Vstaň a svlíkni se ty ubožáku! Ne! Ale jo! vzduchem zasvištěl bičík a dopadl Pavlovi přímo na záda. Zasténal. Ale nějak zvláštně. Nebylo to bolestí. Asi. Zvedl se a začal se svlékat.

Jeho přirození stálo v pozoru a on se začervenal. Přejela jsem druhým koncem biče přes tu trčící nádheru a zadívala se na Pavla. Tak tobě se to líbí? No podívejme se! Klekni si a koukej mi očistit boty! Ne! doslova zařval a pak znovu, protože jsem mu uštědřila další ránu po které se mu na stehně objevil červený pruh. A teď? Teď už ano? nečekal na další švih a pokorně si kleknul. Dal se do lízání bot a já viděla jak moc je z toho nadržený. Pavel byl jeden z těch, co se dokáže udělat, když může ženě olizovat bosá chodidla. S botama to ovšem ještě nezkoušel. Spíš mě napadlo, že ho budu právě tím lízáním bot, trápit. Měl moje bosé nohy v podstatě na dosah, ale nemohl se k nim dostat. To pro něj muselo být doslova zničující. Musel si to jen představit a zdálo se, soudě podle jeho vzdychání a stojícímu přirození, že si to představuje skutečně živě. Chtěl bys lízat moje prsty na nohou co? Jo, jo a moc, zamumlal až skoro zaprosil. Takhle se odpovídá?! plesk přes záda. Říká se ano paní! začínala jsem být neúnosně mokrá ze svých rozkazů a z Pavlových reakcí. Ano paní, odpověděl tiše. To si budeš muset zasloužit! Sklonila jsem se a prohmátla mu rozkrok. Byl tvrdý jako kámen a vypadal že se co chvíli udělá. Dokud se moje boty nebudou lesknout, jako zrcadlo, nemáš šanci. Olizoval moje boty, jak nejlépe to uměl. Mě v nich začínaly dost hrozně bolet nohy. Nicméně jsem ho ještě nechala očistit mi podpatek. Pavel měl zrychlený dech a podivně přivíral oči. Teď, teď by to mohlo vyjít, pomyslela jsem si a poručila jsem mu sundat mi boty. Už, už se chtěl vrhnout na můj malíček u nohy, ale já mu znovu škubla řetízkem. Napůl v kleče, napůl v leže zůstal na zemi a ani nedutal. Jen čekal. Jedno chodidlo jsem mu přimáčkla na tvář a druhou nohu jsem mu přisunula k jeho rtům. Nedotkl se mě, jakoby věděl, jak se tahle hra hraje. Zdálo se mi, že už by ho to mohlo za pár okamžiků začít nudit a tak jsem jen řekla - Lízej! Zajel jazykem mezi mé prsty a v tom okamžiku se pod Pavlem začínala dělat louže. Okamžitě se udělal. Jirka stál bez hnutí vedle mě jen jeho ruka spočívala na jeho nástroji a nenápadně ho masírovala. Tak to teda ne! Stoupni si pod ta pouta. Jestli si myslíš že si tady budeš beztrestně onanovat toho svýho ptáka, tak to jsi vedle!  Jakmile stál pod pouty donutila jsem Pavla vstát a musel svého kamaráda přivázat. Obula jsem si boty a pak jsem si stoupla k Jirkovi a přisála jsem svoje rty na jeho. Kousla jsem ho do jazyku. Ne moc, abych mu neublížila, ale dost na to aby zasténal bolestí. To máš za to honění! Pavle! Vykuř ho! zvolala jsem přísně a čekala jsem odpor. Nic takového se nekonalo. Pavel si poslušně kleknul a vzal si Jirku do pusy a začal kouřit. Asi to chtěl. Šlo mu to moc dobře a mě se líbilo jak se Jirka kroutí blahem. Bičíkem jsem Pavlovi přejížděla přes hýždě, análek až k varlatům a zase zpátky. Začínali se kroutit oba dva. Občas jsem Pavla švihla přes zadek a Jirku přes břicho. Jakoby to nevnímali. Jen se vlnili a Jirka zasténal.

Hmm, to je ono, víc, víc, víc! Viděla jsem jak mu to dělá dobře a nějak jsem to nechápala. Zase. Ale vzrušovalo mě to a hodně. Dotkla jsem se svojí kundičky a málem jsem se udělala. Ne, ještě ne, musím vydržet, moje chvíle teprve přijde, pomyslela jsem si a vrátila jsem se do reality. Sáhla jsem pro gel a notnou dávku jsem nalila Pavlovi na zadek. Otoč se a předkloň se! nařídila jsem a Pavel zaodporoval. Copak jsem nějaká buzna? Na to zapomeň kočičko. Tak teď jsem tomu dost dobře nerozuměla. Pavel byl bisexuál a dobře jsem věděla, že si čas od času užívá s chlapama. Že by to udělal schválně? No dobrá, jak teda chce. Cože! okamžitě mu na tom natřeném zadku vyvstala rudá skvrna...