Jindra z hájovny erotické povídky

Na střední škole, kterou jsem absolvoval, byli kluci v přesile. 25 holek a 15 kluků, což bylo někdy peklo. Jedním ze spolužáků byl i Jindra - tkz. špinavý blonďák, normální postavy, ale s překrásným úsměvem. Byl spíš introvert a do lumpáren se příliš nezapojoval a hlavně - na rozdíl ode mě - do školy dojížděl a nebyl na internátě. Tam jsme se mohli poznat daleko více. O holkách se s ostatními nebavil, spíš se jen tiše usmíval. Všiml jsem si ale, že když jsme před začátkem tělocviku blbli na žíněnkách, tak se mu pokaždé objevil v trenýrkách "stan".

Po maturitě a přijímačkách jsme se s pár spolužáky domluvili, že vyrazíme na okružní jízdu k těm, co s námi jet nemohli nebo nechtěli. Jen tak - prostě uděláme přepadovku u nich doma, popijeme, přespíme tam a druhý den pojedeme na další adresu. K Jindrovi jsem fakt těšil, jednak proto, že se mně vždycky líbil a také proto, že bydlel na kraji vesnice v nádherné hájence. Což bylo pro mě, městského floutka, hodně atraktivní. Jindra byl z naší nečekané návštěvy notně překvapený, ale jak on i jeho rodiče nás přijali hodně přátelsky. Jeho maminka hned nakrájela domácí uzené, táta z lednice vytáhl slivovici a u lesa jsme udělali parádní táborák. A večer jsme společně vyrazili do místní hospůdky na pivo. Zkrátka - nádherný celý den. Kolem půlnoci jsme se vrátili do hájovny a začali se dohadovat, kdo a kde přespí. Na mě zbylo místo na seníku, což mně ale vůbec nevadilo, bylo teplo a mělo to punc romantiky. Když už jsem usínal, ozvalo se šustění a někdo ke mně přilehl - ano! Byl to Jindra! "Můžu?" "Jasně že jo, ty můžeš všechno", jsem mu odpověděl. Přilehl těsně ke mě a začali jsme si povídat - co děláme, jak se těšíme na vejšku, jak se nám líbil dnešní den...

Po chvíli ticha se Jindra ozval, "Hele, můžu se tě na něco zeptat? Ty taky nemáš žádnou holku, viď?" "Ne", odpověděl jsem, "a ani po ní netoužím, jestli chápeš co tím myslím". Chápal to...
Přitiskl se ještě blíž a já ho pohladil po tváři. I přes tmu jsem doslova viděl jeho krásný úsměv. Jeho ruka zajela pod tričko a pomalu se blížila k pupíku a pod něj... "Můžu?", zeptal se dnes už podruhé, a já mu podruhé řekl "Jasně že jo, ty můžeš všechno". Ruku zasunul pod trenky a začal mně zlehka masírovat už pořádně naběhlé péro. Já udělal totéž a nahmatal jeho krásné tenké, ale o to delší péro, pak mu přejel přes jeho lehce zpocené kulky. Pak jsme si klekli, trenky si sundali a začali si vzájemně už daleko intenzivněji honit ptáky. Byli jsme oba příšerně nadržení, tak netrvalo dlouho a oba jsme mohutně vystříkli do sena. "Už kouřils péro?", zeptal se mě po chvilce oddechu Jindra. "Jo, a ty?" "Já ne", řekl Jindra trochu posmutněle, "jen si ho honil s jedním klukem tady z vesnice". "Tak jdeme na to, co"? Zeptal jsem se. "Jo, už se nemůžu dočkat, prosím...rychle!" zašeptal Jindra. Jazykem jsem olízl jeho vlhkou špičku a vzal jeho péro do úst a začal přidávat na tempu a Jindra svůj první orál zvládal už také s velkou jistotou. Začal dost hlasitě vzdychat, až jsem měl strach, že nás někdo uslyší. Střídavě jsme si vzájemně lízali koule a střídavě kouřili a po nějakých deseti minutách jsme se udělali podruhé. Chvíli bylo ticho, jen jsme po takovém výkonu oddychovali...

"Už musím dolů, nechci, aby máma zjistila, že jsem nespal ve své posteli. Ale něco mě napadlo, nechceš tu ještě pár dní zůstat? Našim by to nevadilo, pomohl bys nám v lese a hlavně, chtěl bych to s tebou zažít znova a tentokrát komplet", řekl Jindra. Myslím, že věděl, že zrovna na tento dotaz čekám a že chci totéž. "Lepší nápad by mě nenapadl", řekl jsem mu, "takže dobrou noc a zítra...vlastně...dneska", opravil jsem se a políbil ho. Nakonec jsem u Jindry zůstal celý týden a byly to snad nejkrásnější dny v mém životě. Ale o nich si povíme někdy příště.