Kalhotky mladé sousedky erotické povídky

Tibor pomalými a souměrnými tahy štětcem natíral laťky plotu a přitom si broukal svou oblíbenou melodii, která se linula ze stařičkého dráťáku zavěšeného na dělícím betonovém sloupku. Páteční červnový podvečer líně plynul a Tibor občas cukl očima k zatáčce na konci ulice, odkud netrpělivě očekával příjezd své manželky a dcery. Okolní vzduch, vydechující horkost, mu tričko nepříjemně přilepil na kůži a Tibor pospíchal, aby svou práci co nejdříve dokončil. Když se na konci ulice konečně objevilo jejich auto, přelétl mu po tváři lehký úsměv. Zkouškové období bylo tou dobou v plném proudu a on se konečně dočkal své dcery Zuzany, která studovala obchodní management na vysoké škole v okresním městě vzdáleném sotva pár desítek kilometrů a domů ze studentských kolejí se vracela obvykle jednou za dva týdny. Po chvíli auto zaparkovalo naproti garážovým dveřím, Tibor odložil plechovku s barvou do trávy u plotu a šel se s nimi přivítat. Zadní dveře se rozlétly, Zuzana se k němu vrhla jako rozpustilé dítě a skočila mu do náruče tak prudce, až zavrávoral. Po ní vystoupila jeho manželka Eva a k Tiborovu překvapení tu byl ještě někdo jiný. A krátce svraštil obočí, když uviděl vysokou a urostlou brunetku, která elegantně obešla zadní blatník auta a vzápětí zamířila přímo k němu. "Ahoj Tibore," natáhla před sebe ruku na uvítanou a on ji rozpačitě přijal. Měla pevný stisk a sebevědomé držení těla. Tibor se přitočil k Evě a zády, tak aby obě mladé ženy, které si mezitím vybalovaly věci z auta, neviděly, co chce říct, jí tlumeně zašeptal do ucha. "Ty jsi věděla, že tu bude i ona?" "Věděla," odvětila, aniž by hnula brvou. "A proč jsi mi o tom neřekla?" Tiborův hlas zněl skoro podrážděně. Jeho manželka jen významně zvedla obočí a našpulila rty. V tu chvíli bylo oběma jasné, jak velké výhrady k ní Tibor v minulosti měl. "Nabídla se, že pomůže Zuzaně s francouzštinou. Zápočet udělala na výbornou a ta naše koza v tom plave. Mají na to celý víkend." "Hlavně, aby se opravdu učili, " zabručel Tibor a letmo svou ženu políbil. "Neboj, dohlédnu na ně," ujistila ho. "A běž se převlíct, jsi promočený na kůži." Tibor jen něco nesrozumitelně zamumlal a odešel zpět k plotu.

Šestačtyřicetiletý Tibor pocházel z Trnavy a byl to dobrák od kosti, přestože tak na první pohled vůbec nevypadal. Měřil vysoko přes metr osmdesát, byl ramenatý a osvalený a jeho tvář s ostře řezanými rysy pokrývalo několikadenní strniště. Měl sytě modré oči, krátké vlasy střižené na ježka a spíš než jako dobrácký soused působil jako horal, vzbuzující u mužů přirozený respekt a u žen zvýšenou touhu. Svou manželku Evu potkal krátce před koncem vojny a rozhodl se kvůli ní zůstat natrvalo v Čechách, čehož do dnešního dne nelitoval. Z jejich manželství vzešla jediná dcera Zuzana, která to s ním už od puberty měla těžké, Tibor přirozeně selektoval nevhodné kandidáty na její ruku, až ho Eva musela chvílemi mírnit, ačkoliv moc dobře věděla, že to s jejich dcerou myslí dobře. Pracoval jako bezpečák a často měl plné ruce práce s místními výrobními provozy, ale svou práci bral jako poslání a závazek současně a v malé rodinné hospůdce, kam rád chodíval s kamarády, ho nikdy nikdo nepřepil. A že jich to zkoušelo.

Eva připravila večeři, u které si poté všechny tři povídaly, navzájem se překřikovaly a propukaly v hlasité salvy smíchu. Tibor sem tam utrousil nějaké slovo, ale většinou se věnoval svému talíři. Nechtěl působit jako bručoun, jen byl jejich nečekanou návštěvou zaskočený a po očku k ní neustále bloudil očima. Tmavovlasá Edita byla Zuzanina vrstevnice, ale na první pohled by ji tipoval víc než pětadvacet, možná že i o několik let, vypadala mnohem vyspěleji než jeho dcera. Bydlela s matkou a jejím druhem v sousední ulici a se Zuzanou tvořily nerozlučnou dvojici už od střední školy. A právě z toho pramenila Tiborova nevraživost vůči její osobě. Dnes už by ani nespočítal, kolikrát pro ně musel někam jet, když jim ujel autobus nebo vybouchl odvoz, kolikrát jim Eva oběma psala falešné omluvenky, když šly tajně za školu, nebo si vymyslely nějakou nevolnost. Vypumpování žaludku po otravě alkohol🡕 em byla už jen pomyslná třešeň na dortu. A Tibor byl skálopevně přesvědčen, že nic z toho by se nestalo, kdyby se Zuzana nezačala kamarádit s Editou. Eva se jí před ním naopak zastávala, moc dobře věděla, že za tím vším je jen přehnaná otcovská starost o dceru. Když sklidily ze stolu, pospíchaly Zuzana s Editou k bazénu a Eva se k nim chystala připojit. Nejdřív je ale obě řádně zpucovala, aby ji nachystaly prádlo do pračky, že se o to zítra postará. Edita nesouhlasně protestovala, ale Eva byla neoblomná, a tak nakonec bez dalších námitek svolila. Tibor raději odešel na terasu a uvelebil se jen v kraťasech na ratanové židli🡕 se skleničkou domácí pálenky, kterou dostal darem od svého krajana Juraje, stejně jako on žil trvale s rodinou v Čechách. Eva se k němu vzápětí připojila, na stůl položila karafu vína a tři sklenice a spiklenecky na něj zamrkala. Ve dvoudílných plavkách jí to slušelo jako vždy a Tibor ji stáhl k sobě a dlouze ji políbil.

O několik okamžiků později se na terase objevily i Zuzana s Editou a Tibor měl při pohledu na vysokou brunetku ve dvoudílných křiklavě zelených bikinách na tenké šňůrky co dělat, aby se udržel. Všechny tři si připily a Tiborovi neuniklo, jak po něm Edita šle🡕 hla pohledem a sotva znatelně se na něj usmála. Během večera to udělala ještě několikrát a on měl najednou obavu, aby si toho Eva nevšimla, Jurajova pálenka mu rychle stoupala do hlavy a nechtěl riskovat zbytečné problémy. Zvedl se a raději odešel do domu, kde se uvelebil na gauči v obýváku a sledoval vybraný sportovní přenos. Vypitý alkohol🡕 ho ale zakrátko přemohl. Usnul, ani si toho nestačil všimnout. "Tibore! Tibore, tak slyšíš mě?" Evina ruka nevybíravým způsobem třásla s jeho ramenem. Otevřel oči a světlo přicházející do obývacího pokoje od prostorného okna naproti ho skoro oslepilo. Přivřel oči na úzké škvíry a zamumlal: "Jo, slyším, co se děje?" "Jedeme se Zuzkou do města, vrátíme se kolem oběda!" Pronikavý hlas jeho manželky připomínal v tu chvíli zvuk zubařské vrtačky a nepříjemně se mu zakusoval do uší. "No, jo, dobře," zavrčel podrážděně, ve spáncích mu ryla tupá bolest z probíhající kocoviny. Zuzana stála vedle matky a potutelně se na něj culila. "Editce není dobře, nech ji spát, slyšíš?" dodala ještě, a pak už naštěstí zamířila do chodby k domovním dveřím. Vzápětí se převalil na druhý bok a téměř okamžitě usnul.

Tibor sebou trhl a zamžoural na nástěnné hodiny na protější stěně, ukazovaly něco po půl jedenácté. Mátožně se posadil na gauči a promnul si obličej. V domě panovalo hrobové ticho přerušované jen tlumeným tikotem hodin, zvedl se a zamířil po schodech do patra, kde se zhruba v půli chodby nacházela koupelna s toaletou. Vstoupil dovnitř, zvedl prkýnko u záchodu a rozepl si poklopec kraťasů🡕 , když ho upoutal malý barevný ruksak ležící na zemi u stěny v blízkosti pračky. Otočil hlavu ke dveřím koupelny, ale dům zůstával i nadále tichý. Rychle je přivřel a sklonil se u něj. Třesoucíma se rukama rozvázal šňůru a pohlédl dovnitř. Na samém vrcholu spatřil černé krajkové brazilky, opatrně je vzal do ruky a roztáhl je v prstech. Chvíli si je prohlížel, než si je přitiskl na obličej, dlouze nasál jejich vůni a okamžitě si zajel rukou do uvolněného poklopce. Začal si zuřivě masírovat ztvrdlý klacek a přerývaně oddechoval. Něco takového udělal vůbec poprvé v životě, ale nedokázal tomu odolat. Před očima měl obraz mladé tmavovlásky ze včerejšího večera a sevřená pěst v jeho rozkroku neustále zrychlovala. Náhle ucítil závan studeného vzduchu na svých zádech a prudce otočil hlavu ke dveřím.

Rozcuchaná Edita stála na prahu koupelny jen v bavlněném tričku do půli stehen a v němém úžasu na něj vytřeštila své velké hnědé oči. Ale trvalo to jen chvíli, přestože Tiborovi to připadalo jako celá věčnost. Mladá žena se opřela o futra a založila si ruce na prsou. "Můžu se opláchnout nebo budeš ještě pokračovat?" zívla a nezúčastněně si prohrábla svou hustou tmavou hřívu. Tibor rychle nacpal brazilky zpět do ruksaku a utáhl šňůru. Z uvolněného poklopce mezitím trčel jeho tlustý, žilnatý klacek a Edita k němu hned sklouzla pohledem. Já.." Tibor zachraptěl a musel si odkašlat. "Jenom se, prosím tě, neomlouvej." Mávla rukou, přešla k zrcadlu, vycenila do něj zuby a přejela si po nich jazykem. "Jsem zvyklá, nejsi první, kdo tohle udělal." Pak naklonila hlavu na stranu a zamrkal na něj do zrcadla. "Asi je to proto, že jsem dole zarostlá, chlapům to prý voní víc než u ostatních holek, co se holí." Otočila se k němu čelem, vykasala si tričko k pupíku a odhalila mu svůj klín, ve kterém se vyjímal tmavý trojúhelník upravených chloupků. "Vidíš?" Tibor nasucho polkl, přelezl k ní po kolenou, pak ji uchopil za boky a přitiskl jí obličej mezi stehna. Mírně se rozkročila, položila mu ruce na široká ramena a promnula je v prstech. "Hmm," zavrněla, když v sobě ucítila jeho horký jazyk, "já bych nemohla mít tátu jako jsi ty." Tibor k ní s tázavým výrazem zvedl hlavu. "A proč ne?" hlesl, vzrušením ztěžka oddechoval. Edita se k němu sklonila a políbila ho zlehka na rty. "Protože pak bych ho nemohla ojet," zašeptala mu do ucha a vzápětí si jeho hlavu silně přitiskla zpět do klína.

Mladá tmavovláska se třásla po celém těle a se zakloněnou hlavou pronikavě sténala. Zády se opírala o umyvadlo, do kterého padaly dlouhé prameny jejích vlasů a kousala se do prstů, které si cpala hluboko do pootevřených úst. Tibor jí doširoka roztahoval pysky a vrážel jí jazyk do kundy, až měla chloupky úplně slepené jeho slinami. Náhle ji prudce otočil a v rukou sevřel její měkounké půlky, skoro se mu nevešly do dlaní. Edita položila koleno na umyvadlo a strčila mu svůj zadek přímo do tváře. "Lízej mi prdel, Tiborku, lízej mi ji nebo zešílím," vyrážela mezi pevně sevřenými čelistmi. Přitom si rukama dychtivě roztahovala půlky od sebe a Tibor se sytil pohledem na její tmavou těsnou řiť, ukrytou mezi nimi. Okamžitě po ní vyrazil jazykem a po chvíli přidal i prsty, které bez většího odporu vklouzly dovnitř, až se celý zachvěl. Pak se postavil, popadl ji za vlasy a vsunul jí je nesmlouvavě do úst. Ochotně je cucala a upřeně mu přitom hleděla do očí. "Svlíkni se," vyštěkl a ona se rychle zbavila trička a hodila ho ke dveřím koupelny. Tibor s úžasem pozoroval Editino poprsí, mírně se pohupující na jejím nahém hrudníku a v příští chvíli se na něj hladově přisál. Když ji uviděl včera večer u bazénu jen v plavkách, netoužil už po ničem jiném než ho stisknout v dlaních. Edita měla výstavní cecky, jejichž velikost si ani netroufal odhadovat, byly prostě obrovské, ale plné a dokonale tvarované. Ucítil její ruku ve svém rozkroku, masírovala ho rychle a tvrdě a svírala ho tak pevně, až ho to bolelo.

"Předkloň se," zavelel a přitlačil ji břichem na umyvadlo. Několikrát si promnul klacek v ruce než jí ho zasunul do kundy a oba téměř ve stejnou chvíli vyjekli vzrušením. Tibor svíral Editin útlý pas a drtil jí pánev krátkými a rychlými tahy, třásla se a pronikavě sténala. Zběsile vyrážela zadkem proti němu a on pozoroval v zrcadle její tvář zkřivenou slastnou grimasou. Díky zrcadlu měl možnost sledovat její proměňující se výraz až do okamžiku, kdy se nekontrolovatelně roztřásla, zaklonila hlavu, otevřela ústa a táhle zaječela. "Jo, už, jo, joooo!!!" Tibor v ní ještě několikrát pohnul pánví a pak ji strhl pod sebe na zem. Edita ztěžka oddechovala, podržela si vlasy v sevřené pěsti za hlavou a čekala. Když začal Tibor supět, položila si jeho žalud na jazyk a nasměrovala si ho přímo do hrdla. To málo, co jí dopadlo na prsa, si s chichotáním setřela ukazovákem a důkladně ho ocucala svými našpulenými rty.

"Teda, mně se chce ale čůrat," vydechla Edita a pak mávla na Tibora, aby ji nechal v koupelně samotnou. "Kšc, kšc!" gestikulovala k němu, aby už konečně vypadl. "Můžu se dívat?" opáčil a unaveně si přetřel zpocené čelo. "Pro mě za mě," pokrčila rameny a uvelebila se na míse. Vzápětí se ozvalo syčení moči a tlumené pšouknutí. "Promiň," uchechtla se s provinilým výrazem. "To nic, taky už potřebuju" usmál se a rozkročil se nad ní. Jeho povadlý čurák se jí komíhal kousek od tváře. "Nevadí?" Edita ho chvíli pozorovala, pak zaklonila hlavu a otevřela pusu. Za okny koupelny se ozval tlumený zvuk motoru auta, parkujícího před garážovými dveřmi.