Milan už byl vzhůru, přesto nechal oči ještě chvíli zavřené. Pomalu si uvědomoval lehké otřesy jedoucího auta a tlumený zvuk zapnutého rádia, po náročném pracovním týdnu ho přemohla únava a na zadním sedadle usnul, jako když ho do vody hodí. Posadil se a promnul si oči, bočním okýnkem vnikalo dovnitř ostré sluneční světlo, které ho přinutilo ještě chvíli ospale mžourat kolem sebe a unaveně zívl. "Už jsi vzhůru?" ohlédl se k němu jeho kamarád Ondra od volantu. "Všechno jsi to prospal," řekl s očima upřenýma na dálnici před sebou, "dokonce i dopravní kontrolu, zastavila nás hlídka, prý je tu dnes šťára na řidiče." Usmál se a vzápětí mu přes rameno podal svůj telefon. "Zavolej, prosím tě, Dominice, že do čtvrt hodiny budeme na chalupě, aby neměla obavy, nabrali jsme trochu zpoždění a nechci riskovat, když je všude kolem tolik policajtů." Milan po něm sáhl a sklouzl pohledem k displeji, na němž svítilo jméno a telefonní číslo ženy, se kterou se Ondra zhruba před rokem oženil. Na svatbě mu byl za svědka, a přestože se o něj trochu obával, přál mu to. Čekal, že napodruhé už bude při výběru životní partnerky trochu zodpovědnější, uvázat si na krk mladou samoživitelku se dvěma závazky považoval za čiré bláznovství, ale Ondra už byl prostě takový. Po rozvodu byl dlouho sám a jeho až slepá důvěřivost lezla Milanovi občas na nervy, zvlášť když byl jeho pravým opakem. Náhle mu telefon zavibroval v dlani příchozí zprávou na WhatsAppu, bezmyšlenkovitě na ni ťukl palcem a oči se mu překvapením rozšířily. Upřeně zíral na Dominičinu nahou fotku, dobré dvě třetiny displeje zabírala její obrovská prsa podepřená útlou paží, oči přivřené do úzkých škvír, rty našpulené k polibku, se vzkazem: "Tak kde jste? Těším se na tebe!" Milan vzhlédl ke svému kamarádovi, který právě přejel do odbočovacího pruhu, aby opustil dálnici. Chvíli počkal než vytočil Dominičino číslo, zvedl si telefon k uchu a ruka se mu mírně roztřásla, když hned po prvním zazvonění přijala hovor.
Milan byl úspěšným realitním makléřem a svou reputaci si nevybudoval přes noc. Byl prototypem alfa samce s pečlivě udržovanou postavou, hranatým obličejem, knírem kombinovaným s bradkou zastřiženou do ostrých, přesných linií podél lícních kostí, zelenošedýma očima a hlavou oholenou do hladka břitvou. Ostatně v tom byl zásadový a až tvrdošíjně staromilský. Před necelým týdnem mu bylo jednačtyřicet, což byl pravý důvod, proč cestoval na chalupu svého kamaráda Ondry. On i jeho druhá žena trvali na tom, aby narozeniny oslavil s nimi, přestože už jeden bujarý narozeninový večírek absolvoval. Uspořádali ho pro něj jeho nejbližší spolupracovníci, s nimiž se za dlouhá léta společného podnikání spřátelil, a o kterém se Ondrovi raději nezmínil. Konal se v uzavřeném pánském klubu a vrcholem večera byla pohledná thajská masérka, která si ho v závěru odvedla do pokoje v patře. Měla šikovné ruce a nejen ty, užil si to dokonale. S manželkou se už před časem dohodli na mimosoudním vyrovnání a každý si žil po svém, bylo to tak pro všechny nejlepší. Finančně se o ni velkoryse postaral stejně jako o svého čerstvě plnoletého syna, záleželo mu na tom, aby se jim oběma vedlo dobře. On sám stálou partnerku neměl, mladé ženy většinou do třicítky se po jeho boku objevovaly náhodně a zcela neplánovaně.
Ve svahu před nimi se objevila silueta Ondrovy chaty a Milan se neubránil nostalgickému úsměvu, když si vzpomněl na bujaré pánské večírky, které tam s partou kamarádů pořádal po rozvodu, aby zapomněl na zradu první ženy. A pak se v jeho životě objevila Dominika. Den, kdy ji poprvé přivedl k němu domů si pamatoval naprosto věrně, na způsobu, jakým vstoupila do jeho obývacího pokoje, bylo něco neobvyklého, co ho od první chvíle zaujalo, přestože zpočátku to byla taková nazrzlá šklíba s pronikavýma tmavě hnědýma očima, která se neuměla chovat. Hlasitě se smála a její bezprostřední smích tahal za uši, vždycky přitom vycenila dvě řady zubů mírně nažloutlých od cigaret, navíc měla výrazně velká ústa jaké mívají holky lehčích mravů a dokázal si představit, že v dospívání se o ni kluci rvali. Byla zvláštní směsicí filmové krásky a něčeho, co ho na ní odpuzovalo, ačkoliv to nedokázal přesně pojmenovat a tyhle typy ho odjakživa znervózňovaly a přitahovaly zároveň. Snažil se ji Ondrovi vymluvit, ale nedal si říct, brali se po necelém čtvrt roce, v té době jí bylo šestadvacet a jemu o jedenáct let víc. Mezitím auto přejelo na parkovací stání před garáží, motor ztichl a přerušil tok Milanových myšlenek. Oba vystoupili do horkého červnového podvečera ve stejnou chvíli, kdy se dveře chalupy otevřely a na prahu se objevila urostlá postava Ondrovy mladé manželky. Od svatby se neviděli a Milan na ni nevěřícně zíral, typově dokonale odpovídala okruhu jeho potencionálních partnerek. Volné prameny v odstínu tmavě červené barvy s fialovými podtóny jí splývaly k napěchovanému výstřihu pastelově zeleného tílka, z džínových kraťasů s roztřepenými konci, které dosahovaly sotva pár čísel pod úroveň klína, vykukovaly její dlouhé opálené nohy. Kráčela k němu bosá po verandě a její úsměv byl v tu chvíli všudypřítomný. Po přivítání je oba zavedla na zahradu a naservírovala jim houbovou smaženici s čerstvými krajíci chleba, jako by předem tušila, že tu Milan ze srdce zbožňoval.
Posadili se ke stolu a pustili se do jídla. Chutnalo vážně skvěle, musel za to Dominice složit upřímnou poklonu a neuniklo mu, že ji očividně potěšila. Připadalo mu, jako by se za ten rok, co se neviděli, vedle Ondry proměnila, celkově vypadala víc ženštěji a jeho pozornost i nadále poutal nacpaný výstřih jejího tílka. Mezi obvyklými zdvořilostními frázemi se dozvěděl, že obě její dcerky trávily tou dobou víkend u své babičky, takže tu byli jen oni tři. Po večeři ho potěšili dárkovou kazetou s jeho oblíbenou značkou rumu, kterou Milan hned velkoryse otevřel a večer se rozběhl závratnou rychlostí kupředu. V zahradě se začalo kvapem stmívat a Dominika je nechala o samotě, aby si mohli nerušeně povídat, zmizela v útrobách chalupy a Milan po čase zjistil, že mu její přítomnost chybí. Přestože byl Ondra zvyklý, brzy začal mžourat opileckýma očkama, že to Milana až překvapilo. Když potom odcházel na toaletu, málem upadl a Dominika se tu náhle zjevila jako strážný anděl, aby se o něj postarala. Milan chvíli seděl o samotě u stolu na terase a pozoroval tmavnoucí oblohu, když ucítil na rameni letmý dotek cizí dlaně. Ohlédl se, Dominika se k němu sklonila a pošeptala mu, že už by si měl jít také lehnout, očima škubl do jejího výstřihu, který se mu otevřel přímo do obličeje, s úsměvem přitakal a postavil se. Svět se s ním povážlivě zhoupl a mladá žena k němu pohotově přiskočila. "Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet," uculila se a pomalu ho vedla přes obývák ke schodům do patra. Řekla mu, že bude muset spát v pokoji jejích dcer, ale bylo mu to jedno, v jeho stavu by se klidně vyspal i na zemi a při pohledu na dvoupatrovou postel s provizorním žebříkem a dřevěným ohrazením, zvolil místo blíž k podlaze. Dominika poté rychle opustila pokoj, Milan ještě chvíli mlčky civěl na dveře, které se za ní definitivně zavřely, a teprve pak se začal pomalu svlékat.
Zpočátku si myslel, že rychle usne, ale neustále se převaloval a očima bloudil k oknu, kterým dovnitř přicházelo osvětlení z verandy a v pokoji tak bylo stále dost světla. V duchu přemítal, proč ho Dominika ještě nezhasla a nešla spát jako oni, ale v příštím okamžiku dveře pokoje slabě zavrzaly a ladně vklouzla dovnitř. Zvedl hlavu a přejel ji pohledem. Na sobě měla jen noční košilku, která nedbale zakrývala její nahotu. "Ty ještě nespíš?" podivila se, zastavila se u postele a s omluvným tónem v hlase dodala: "Ondra hrozně chrápe, nebude ti vadit, když se vyspím tady?" Bradou cukla k lůžku nad ním a Milan mlčky zavrtěl hlavou. Když položila bosé chodidlo na první schod a začala obratně stoupat po žebříku, užil si pohled na její dlouhé nohy a odhalené půlky, pod krátkou sukýnkou košilky měla jen černá bavlněná tanga. Najednou pocítil nutkavou touhu zajet si rukou do rozkroku, kde mohutněl jeho hladce oholený klacek. Začal si ho pomalu masírovat, a když uslyšel, jak mladá žena nad ním pravidelně oddechuje, přidal na intenzitě. Pokoj se mezitím naplnil jemnou vůní, určitě přišla rovnou ze sprchy. Představa jejího polonahého těla ho postupně zbavovala veškerých zábran, když náhle znehybněl s předkožkou naplno přetaženou v sevřené pěsti a vytřeštil oči do prostoru nad sebou. Dominičina útlá paže přepadla přes dřevěné ohrazení a přitom letmo pohnula prsty. Milan se pomalu posadil, natáhl ruku a dotkl se jich. Byly vlhké a mazlavé, a když si přiblížil konečky prstů k nosu, roztřásl se po celém těle. Voněly jako kunda mladé ženy, blaženě tu vůni nasál, zatímco se nad ním rozsvítilo tlumené světlo lampičky a objevila se tvář kamarádovy mladé manželky. "Ale, ale," zavrněla s pohoršeným zamlaskáním, "tady se někomu nechce spát!" Sestoupila po žebříku na podlahu a zůstala stát před postelí. Milan ji mlčky pozoroval a nebyl schopen slova, ztopořený klacek stále držel v ruce, zatímco si svlékala košilku přes hlavu.
Její nahá kůže napůl ukrytá v pološeru ho fascinovala. Měla hubenou postavu s útlým pasem a dlouhýma nohama, stehna byla malinko objemnější a její prsa se zdála být přímo obrovská. S úžasem pozoroval, jak jí ty velký a povislý, ale dokonale tvarovaný cecky s kulatými dvorci, visely až skoro k pupíku. "Dovolíš?" zamrkala na něj a v příštím okamžiku se k němu rychle sklonila. Dlouze a s citem si nechala jeho čuráka klouzat až skoro do půli hrdla, její prsa se rozlévala na Milanových nahých stehnech, až ztěžka lapal po dechu. Takových, jako byla ona, měl už hezkou řádku, ale s ní to bylo úplně jiné. Po chvíli ucítil, že i přes vypitý alkohol potřebuje zvolnit, ale chytila ho za ruce a přitlačila mu je zpět na lůžko. "Nebraň se..nebraň se mi!" vyrážela ze sebe, zatímco mu zuřivě sála čuráka a dychtivě po něm vyrážela ústy. "Tak už přece stříkej, vystříkej se mi do pusy!" žadonila a třásla se vzrušením. Milan bezmocně zaklonil hlavu a jeho tělo sebou několikrát prudce zaškubalo v očekávání přicházející slasti, začal jí plnit pusu semenem a házel sebou na lůžku jako v záchvatu. Dominika, se rty pevně sevřenými kolem jeho klacku, trpělivě čekala až skončí, a teprve pak ho propustila, otřela si koutky hřbetem ruky a s polknutím hlasitě vydechla. "Hm, vydatná svačinka," rozchichotala se a vyklouzla z kalhotek. Přidržela se ohrazení nad sebou, podřepla zády k němu a vystrčila mu zadek přímo do obličeje. Milan ji popadl oběma rukama, bez zaváhání jí nacpal jazyk mezi půlky a začal jí slastně olizovat těsnou řiť. Nasliněnými prsty přitom klouzal za její elastický okraj, ale Dominika ho popadla za temeno a posunula si jeho hlavu do hladce vyholeného klína s velkými převislými pysky. Prstil jí střídavě zadek i rozšklebenou kundu, která hlasitě čvachtala jako veřejné brouzdaliště uprostřed hlavní sezóny. Cítil, že se mu čurák dere znovu vzhůru a vzápětí jí ho strčil do rozesmáté tváře.
Nechala ho vzít si ji zezadu s jedním kolenem položeným na posteli a bosým chodidlem opřeným o podlahu. Snažil se být dominantní, a zatímco jí tvrdě přirážel do kundy, chytil ji pevně pod bradou a otočil jí hlavu na stranu. Uculila se na něj a přerývaně oddechovala. "Vem si mě, jsem tvoje malá poslušná čubka!" Chňapla po něm zuby a kousla ho do měkké tkáně mezi palcem a ukazovákem až bolestivě zaúpěl, ale to ho ještě víc rozdráždilo. Roztáhl jí nesmlouvavě půlky a namířil mezi ně klacek. Dominika tlumeně kvílela, řiť měla heboučkou a horkou a Milan už zase ztěžka oddechoval. Nechápal, co se to s ním děje, většinou nedával svou kůži podobně lacino, ale nemohl si pomoct. Vytrhl se z ní a ona se poslušně svezla na podlahu. Znovu ho soustředěně sála, a když už jí bolela pusa, pomohla si prsama. Její vykojené šestky byly přesně to pravé pro obstarání čuráka jako byl ten jeho. Masírovala mu ho jako v peřinách, dokud nezačal znovu stříkat. "Tak co, už máš dost?" zamrkala na něj, když se svalil na lůžko a rezignovaně přikývl, po čele se mu řinuly krůpěje potu. Chvíli ho pozorovala, pak se postavila a posbírala si kousky oblečení z podlahy. "Líbil ses mi hned, jak jsem tě poprvé uviděla," zašeptala a nasoukala se do košilky. "Ondru mám opravdu ráda, ale jak vidím hezkýho chlapa, nemůžu si prostě pomoct!" Milan ji upřeně pozoroval, ale mlčel, najednou nevěděl, co na to říct a začalo mu hořce docházet, co se tu vlastně stalo. Uvědomoval si, že stále čeká na jeho odpověď, ale náhle otočila hlavu k oknu a vyjekla: "Málem bych zapomněla!" Zmizela za dveřmi na chodbě, světlo na verandě po chvíli zhaslo a pokoj se propadl do tmy, ve které Milan usínal s hořkosladkým pocitem a klackem ulepeným jejími slinami.
Když znovu otevřel oči, sluneční paprsky už dopadaly do pokoje s takovou intenzitou, že čas svého probuzení odhadl na pokročilé dopoledne, okno bylo otevřené a dovnitř proudil čerstvý vzduch ze zahrady. Rychle se oblékl a sešel po schodech do přízemí. Našel tam Dominiku i Ondru a usedl s nimi ke snídani. "To se o nás Domča ale hezky postarala, že?" usmál se Ondra, když Milana odvážel po obědě domů. "Dobře jsem si vybral, ne?" zavýskl a přitom ho rozšafně plácl po rameni. "To jo," přitakal Milan a dlouze vydechl, "vybral sis opravdu dobře." Když později doma vybaloval příruční tašku s osobními věcmi, našel v ní vlhký chomáček tmavé látky s obloučkovou lemovkou, který tam určitě nedal on. Neodolal, dychtivě si ho přitiskl na obličej a zničeně vydechl. Ta vůně ho zasáhla jako demoliční koule a srazila hluboko do pomyslných kolen. Příští rok musí své narozeniny oslavit znovu na Ondrově chalupě. Snad tam bude i ona.
Komentáře