Kousek tepla v podzimním chladu erotické povídky

Roztíral sůl po kůži jejích zad. Obklopovala je horká pára a přítmí solné sauny. Byli tam jen oni dva. Nazí. Zvědaví. A stále ještě se snahou udržet své chování pod kontrolou. Zatím. Jako by se ostatní na pár okamžiků vytratili. Využili toho. Moment, kdy byli konečně o samotě. Kdy se mohli jeden druhého dotýkat aniž by na ně někdo civěl.

Prvně tu sůl do kůže vetřela ona jemu. Prsty začala u krku a směřovala hrubými tahy podél páteře. Pak se prohodili. Nabral si do dlaní sůl on a začal ji vtírat do její kůže. Zavrněla blahem a on intuitivně sůl, lpící na jeho dlaních, přitlačil víc do její kůže. Opět zavrněla. Tiše, ale význam jejího vrnění byl očividný. Chtěla další jeho dotek.

Když sůl rozetřel od šíje až na bedra, rozhodl se nepouštět se toho momentu, kdy se jí konečně dotýká. Jeho dlaně se zakously do jejích ramen. Jí hlavou šla myšlenka se vtisknout zády na jeho hrudník. On se snažil zkrotit svou erekci. Jeden dotek. Tolik mu stačilo, aby energie z jejího těla začala proudit skrze dotek do něj. Vnímala ten tok touhy mezi nimi. Vnímala, jak se její nitro otevřelo jeho blízkosti a že se do ní vpíjí víc a víc. Že se promíchává jeho klid s jejím animálním hladem po sexu. Uzemňoval ji svou klidnou povahou, ale jen tolik, aby dokázala balancovat se ztrátou sebekontroly a nespadla do pudové jednoduchosti.

Ale ona chtěla. Chtěla spadnout pod jeho tělo a nechat se ojet jako nadržená coura. Nechtěla se tvářit jako dospělá žena. Nechtěla jí být. Chtěla být rozpustilá ženština uhrančivě svádějící muže sedícího před ní. Chtěla ho sát v puse až do bodu, kdy by téměř vyvrcholil. A pak mu jen pošeptat, že ho nutně potřebuje cítit v sobě. Chtěla mu držet a nechat se od něj tvrdě šukat. Chtěla cítit, jak se do ní udělá. Chtěla si nabrat na prsty jeho sperma a ochutnat ho. Potřebovala tohle všechno a ještě mnohem víc.

Ale on ... seděl a meditoval v sauně vonící medovými plástvemi. Dokonce i tahle přesladká vůně evokující nevinnost ráje v ní vyvolávala hřích. Chtěla rozlomit ty plástve přetékající uzrálým medem a nechat ho stékat po své kůži. Na prsa a bradavky, přes pupík, do klína ... Chtěla cítit i to, jak jí stéká po vnitřní straně stehen. Pomalu až ke kotníkům a ještě níž, až na zem. Chtěla, aby se na to díval. Aby se jí nemohl dotknout a aby přitom ji chtěl tak, jako chce teď ona ho. Jenže nepomohlo to. Meditoval. Netušila, že to bylo proto, že se snažil ovládnout svou mrzkou pudovou stránku. A on netušil, že ona by to jen uvítala, kdyby ji neovládl. Chtělo se jí zvolat "Přineste mi hada. S jablkem.". Ale jabka prej došly.

Dostat ho do ručníku byla vlastně hračka. Svlékla ho vcelku lehce. Ale netušila, že tím to skončí. Po očku si prohlížela jeho tělo. S každým kouskem, který očima objevovala, tak jí víc a víc pálily prsty. Chuť se dotknout. Potřeba ho vnímat. Pohlcovala ji rozpustilost. Představovala si, jak na něm obkročmo sedí a jen se tře klínem o jeho rozkrok. Jak na jeho penis stéká její mokrá touha a jak si na něj nasedne a udělá se. Přitahoval ji magnetismem pudové slabosti. Nedokázala se ovládat a čím víc se o to snažila, tím víc ho chtěla.

S nepatrnou úzkostí sledovala krystalky padající na ciferníku hodinek směrem k odchodu. Její tělo toužebně volalo po spojení, po doteku. Jeho tělo skrze rty uvážlivě vedlo dialog. Ona ani netušila o čem si povídají. Ve spáncích jí tepala krev. V klíně jí hořelo. Pouze její bradavky se vnořily ... do velké osušky. Rozešli se s přáním fajn večera. Žádná rychlovka na kapotě auta v lesíku. Civilizovaně. Na metr daleko od sebe. Ona si připadala jako nadržená kráva, co chtěla sežrat motýlka profesora matematiky. On ... jí až po dvou hodinách přiznal, že ji chtěl úplně stejně a že se měl dotknout, když mohl.