Bylo to pár let zpátky, v době, kdy ještě holky stávaly na ulicích, mávaly kabelkou a internet nebyl hlavní loviště. Člověk vždycky věděl, kam zajet, a nemusel dlouho hledat. Dnes už je to pryč, ale tehdy to mělo svoje kouzlo.
Po delším půstu, kdy jsem měl na rukách mozoly jak od lopaty, jsem si řekl, že je čas zas navštívit nějakou společnici. Sedl jsem do auta a vyrazil.
Ten den ale nebyl výběr nic moc, na celé dlouhé ulici stály jen tři slečny. První byla blondýnka, bledá jako stěna, vypadala, že žije jen v noci. Nic pro mě. Druhá zrzka měla postavu jako lusk, ale připomínala spíš Pipi dlouhou punčochu, taky nic, co by mě zrovna lákalo. Poslední byla menší černovláska s pěknou prdelkou, docela můj typ. Řekl jsem si: proč to nezkusit. Peníze jsem měl, ale schválně jsem si u sebe nechal jen pětistovku a dvě padesátky v přihrádce na pití. Zkušenosti mi říkaly, že holky umí být vyčůrané, tak ať nemám co víc rozdávat.
Zastavil jsem u černovlásky, stáhl okénko a čekal. Přistoupila, naklonila se dovnitř a zeptala, co bych rád. Nechodil jsem kolem horké kaše:
"Jaký máme dneska ceník, slečno?"
Usmála se a povídá: "Pusinkou pět set, komplet tisíc."
To se mi zamlouvalo. "Tak ten orálek by nemusel být špatný," řekl jsem. Nasedla a jeli jsme. Na otázku, jestli má nějaké místo, kam zajet, reagovala hned, navigovala mě jako spolujezdkyně v rally.
Zaparkovali jsme stranou, já sklopil sedačku a vytáhl ptáčka, který už poslušně stál. Slečna se dala do práce a musím uznat, byla opravdu šikovná, věděla přesně, co dělá. Byl jsem spokojený.
A pak mě napadl plán B. Zkusím blbost, třeba to klapne.
Mezi vzdychy jsem řekl: "Víš, tohle jsou ty nejhezčí narozeniny, co pamatuju."
Pravda byla, že jsem měl narozeniny úplně jindy, ten měsíc ani zdaleka nebyl ten správný. Ale co, trochu kecu ještě nikomu neublížilo.
Zvedla hlavu, vytáhla ho z pusy a se šibalským úsměvem povídá: "A když máš narozeniny, co zkusit komplet?"
Zatvářil jsem se provinile: "Hele, mám jen šest stovek u sebe, takže na komplet nemám."
Podívala se na mě, usmála se a řekla: "Tak to ber jako dárek. Za těch šest stovek to dneska stačí."
Než jsem stihl cokoliv namítnout, začala se svlékat. To už se nedalo odmítnout. Řekla jen: "Tak pojď," a já do ní bez váhání pronikl.
Byl to čistý požitek. Nemusel jsem se snažit, aby byla spokojená ona, věděl jsem, že to je jen o mně. Užívál jsem si každičký pohyb, každé nadechnutí.
A pak to přišlo. Už jsem byl skoro u konce, když jsem zaslechl zvenku: "Ty vole, brácho, koukej, oni tam prcaj!"
V ten moment bylo po všem, vzrušení pryč, vyvrcholení nikde. Naštěstí nebylo dovnitř dobře vidět. Okna orosená, zadní skla zatmavená. Kluci se po chvíli vzdálili.
Chvíli mi trvalo znovu se dostat do tempa, ale nakonec to šlo. Dokončil jsem, stáhl gumu, udělal uzel a uklidil ji, ať to někde v autě neleží. Slečna byla spokojená, já taky.
Odvezl jsem ji zpátky na ulici a víckrát už jsem ji nikdy neviděl. Časy se změnily, holky se přesunuly na internety a najednou byl výběr úplně jiný. Ale tuhle historku si pamatuju dodnes.
Komentáře