Jaroslav dopil svoje pivo, prázdný půllitr odsunul na okraj stolu a unaveně si promnul tvář v dlaních. Byl všední den uprostřed pracovního týdne, něco před devátou večerní a slunce už se začalo zvolna zasouvat za obzor. Tou dobou zůstávalo na venkovní zahrádce jeho oblíbené pizzerie už jen několik lidí, vesměs páry různého věku, štamgasti a parta mladíků v rohu, která, jak během večera pochopil, slavila kamarádovy narozeniny. Odhadoval, že je to ten nejhlasitější z nich, sedící uprostřed. Z útrob restaurace vplula na zahrádku vysoká servírka a v ruce nesla tác s natočenými pivy. Rutinním způsobem kmitala mezi stoly, oslavenci hodila obloukem krabičku cigaret a poté zamířila přímo k Jaroslavovi. "Ještě jedno?" houkla na něj, tác s několika prázdnými půllitry si ledabyle odložila na stůl a naklonila se k lístku vykukujícímu zpod plastového stojánku s reklamou na sladké limonády. "Hm," zabručel a nespustil z ní oči. Dlouhé blonďaté vlasy měla volně rozpuštěné a padaly jí téměř do půli zad, na sobě měla jen tmavě modré tílko a džínové kraťasy🡕 s roztřepanými konci. Ladným švihem zápěstí narýsovala na lístek dlouhou čáru, propisku si zastrčila do tmavé skládané sukýnky s bělostnou řasenou zástěrou a odfoukla si pramen vlasů z tváře. "Všechno?" ujistila se a pak se rázně napřímila. Do pasu byla štíhlá, s dlouhými, útlými pažemi a úzkými rameny, ale od pasu dolů to byl docela jiný příběh. Hladká stehna měla vypracovaná, jako by každý den běhala štafetu, a když odcházela od stolu, Jaroslav s neskrývaným obdivem sledoval její zadek nacpaný do upnutých džínových kraťasů🡕 . Byl velký a kulatý a její oblé boky se při chůzi svůdně vlnily. Celou dobu ji pozoroval, dokud nezmizela v otevřených dveřích do restaurace, bydlela ve stejné bytovce jako on a jeho manželka, dvě patra nad nimi. Pak se zadíval přes ulici na neutěšené panorama vysokých činžáků táhnoucí se po celém obzoru. Dá si ještě jedno a půjde domů, Šárka už o něj bude mít určitě starost.
Jaroslav s manželkou pracovali na městském magistrátu, on na odboru dopravy a ona na odboru životního prostředí. Oba byli nekonfliktní a rádi chodili do společnosti, své pečlivě naplánované dovolené trávili aktivně a kdysi se brali z velké lásky, jejich manželství bylo funkční a bezproblémové. Společně vychovali dvě dcery, které už dávno vylétly z rodinného hnízda a oni zůstali sami ve čtyřpokojovém bytě v činžovním domě na předměstí, kde se po čase začali oba dusit. Jaroslavovi bylo pětapadesát, byl urostlý a sportovně založený, jeho manželce Šárce devětačtyřicet a platila za atraktivní ženu, která o sebe až úzkostlivě pečovala. Vždycky byli náruživí a toužili po sobě, což na dovolené v Chorvatsku vyústilo až v předvedení na tamní policejní služebnu kvůli mravnostnímu ohrožení na veřejnosti, ale postupem času a zejména po narození jejich dcer se pod nimi zem začala otřásat méně a méně, dokud zemětřesení úplně neutichlo. Jaroslav to těžce nesl a přál si to změnit, ale poslední roky se vracel do stejné sterilní bubliny, ve které se každé ráno probudil a odvezl svou ženu do práce. Následoval společný oběd, nákupy, večerní kvíz v televizi a trapný pocit před usnutím, na který si stále odmítal zvyknout. Dopil své další pivo a pohledem přelétl lístek. Čtyři kousky a ani je necítil, co to s ním dnes sakra bylo? Sklonil se ke sportovní bundě na lavici vedle sebe a začal hledat peněženku, byl čas vyklidit pole a už to trápení dál neprotahovat.
Náhle ucítil závan květinové vůně a koutkem oka zachytil někoho, kdo se zprudka posadil ke stolu naproti němu. Rychle otočil hlavu a mlčky zíral na vysokou, blonďatou servírku, která se lokty opírala o desku stolu a s širokým úsměvem ho mlčky pozorovala. Před ní stály na stole dva panáky. "Napijeme se spolu?" mrkla na něj a jednoho k němu vzápětí posunula po stole. "Copak vy už nepracujete?" vydoloval ze sebe a nervózně se ošil. "Už ne," odvětila a významně si poklepala na hodinky🡕 na levém zápěstí. "Je deset a zahrádka právě zavírá, uvnitř to má na povel kolega." Pak pozvedla v prstech panákovku a počkala, až ji Jaroslav napodobí. "Já jsem Eva," naklonila se k němu a on znovu ucítil její parfém🡕 . "Jaroslav," hlesl a musel si odkašlat. Skleničky hlasitě cinkly o sebe a v příštím okamžiku ucítil v hrdle chuť nějaké domácí pálenky. "Ještě jednu?" zazubila se na něj a on váhavě přikývl. Najednou se vůbec nechystal domů, naopak, už dlouho netoužil po tom zdržet se o něco déle tak jako dnes. Čas v její společnosti ubíhal neuvěřitelně rychle, povídali si, jako by se znali celé roky a vypité panáky rychle přestal počítat. Z toho, co mu o sobě stačila říct, se dozvěděl, že před měsícem oslavila třicátiny, takže byla zhruba ve věku jeho dcer, bydlela sama v garsonce, kam si čas od času přivedla mužskou společnost, jinak žila nevázaně a s ničím si moc nedělala hlavu. Alespoň tak na něj působila. Vzpomněl si, že ji několikrát viděl, jak se baví s jeho Šárkou, ale když se na ni později ptal, manželka ho většinou odbyla vyhýbavou odpovědí a on přirozeně nechtěl naléhat, aby v ní náhodou nevzbudil stín podezření. Celou dobu hypnotizoval výstřih blonďaté krásky a zároveň se utápěl v jejích jasně zelených očích, které jakoby v tlumené záři přicházející na zahrádku prostornými okny z restaurace žhnuly vlastním světlem. "Tak půjdeme?" zašeptala a přitom se letmo dotkla jeho ruky. Jaroslav mlčky přikývl a rychle vstal. Eva si ho přeměřila od hlavy k patě a spokojeně se uculila. Pak ho vzala za ruku a pomalu ho odváděla směrem k východu.
"Pssst!" sykla, když ji Jaroslav natlačil zády na domovní schránky naproti dveřím, zatímco se horečně snažila vydolovat klíče z kabelky. Letmo mu vracela polibky a neustále se chichotala. Voněla restaurací, cigaretovým kouřem a potem, který se v jedinečné esenci mísil s jejím pronikavým květinovým parfém🡕 em. "Půjdeme radši po schodech!" špitla a Jaroslav hned přikývl. Výtah byl v nočním tichu moc hlučný a jeho manželka by mohla mít pocit, že už se konečně vrací domů. Byl přesvědčený o tom, že určitě ještě nespí. Když vystoupali do druhého patra, Jaroslav se na potemnělé chodbě na okamžik zastavil, zadržel dech a napjatě poslouchal. Z útrob jejich bytu se ale nic neozývalo. S úlevou se naklonil k Evě a pošeptal jí, že můžou pokračovat. Znovu ucítil její pronikavou vůni, popadl ji oběma rukama za zadek a zmáčkl půlky. Vyjekla, převážila se na něj, Jaroslav zavrávoral a celou svou vahou se opřel do plastového klapáku od domácího zvonku umístěného na zdi vedle dveří. Jeho pronikavý tón působil na ztichlé chodbě jako požární siréna. Dveře od bytu se v příštím okamžiku rozletěly a na prahu stála jeho manželka Šárka v nočním županu. Vlasy měla vyčesané nahoru, jen pár pramenů spadlých na šíji. Rozespalý výraz v její tváři se ve vteřině proměnil a z očí jí vyšlehly plameny. "Šárko," vykoktal Jaroslav, ale nějak se mu nedostávalo slov. Vzala ho za paži, vtáhla ho dovnitř a po něm i Evu. "Co to má znamenat?!?" zahromovala a opřela se rukama v bok. Jaroslav po ní těkal očima, ale nezmohl se na slovo, v tu chvíli by se v něm krve nedořezal. Vtom Eva ladně přešla kolem něj, postavila se vedle Šárky, rozkročila se a založila si ruce na prsou. "Tak ti ho vedu, jak jsem slíbila," uchechtla se a vzápětí se letmo políbily. Jaroslav na ně zíral jako opařený. "Tak honem, Jaroušku," zavrněla Eva a přitáhla si ho k sobě za ramena, "alou do koupelny!" Strčily ho společně dovnitř, svlékly a poté vzájemně svlékla jedna druhou. Sprchový kout v rohu byl dostatečně prostorný pro všechny tři a Jaroslav roztával pod jejich dotyky. Hladily a mydlily mu celé tělo a on vzrušeně oddechoval, čurák se mu napínal strmě vzhůru a v příštím okamžiku si je obě přitiskl na sebe. Ale Šárka ho hned rázně odstrčila. "Dočkáš se," usmála se na něj a přitom ho zlehka políbila na krk.
Odvedly ho nahého do obýváku, osvětleného jen tlumenou září stojaté lampy s hranatým papírovým cylindrem a obrazovkou televize, posadily do křesla a samy se natáhly na prostorný gauč u stěny. Šárka se položila na záda a doširoka rozevřela stehna, chvíli se s Evou vášnivě líbaly, a pak se vysoká blondýnka uvelebila na loktech u jejího klína, ve kterém se vyjímal chomáč tmavých, upravených chlupů. Společně tvořily téměř dokonalý protiklad, Jaroslav je obě pozoroval se zastřeným pohledem a roztřásl se vzrušením. Vystrčený zadek mladé servírky ho přiváděl k šílenství. Bez dechu pozoroval oblé kontury jejích půlek s růžovoučkou řití uprostřed a hladce vyholenými, odchlíplými pysky a začal si zuřivě masírovat čuráka. Mladá blondýnka se mezitím činila, Šárka začala po chvíli pronikavě sténat a Jaroslav si ji prohlížel, jako by ji viděl poprvé v životě. Jeho manželka byla snědá tmavovláska, měla velká pokleslá prsa s rozměrnými kulatými dvorci a kyprý zadek, maďarské kořeny poděděné z matčiny strany v sobě prostě nezapřela. Hlasitě sténala a zavírala oči, Eva pohyby své hlavy neustále zrychlovala a přidala i prstíky, kterými jí masírovala klitoris a zajížděla mezi tmavé, roztažené pysky. Jaroslav už to nevydržel, rychle se přesunul na gauč za Evu a přitiskl jí svůj obličej mezi půlky. Dráždivý pach jejího klína na něj okamžitě zapůsobil a spokojeně zamručel. Několikrát jí lačně přelízl řiť i kundu, pak se napřímil a opatrně ho zasunul dovnitř. Eva k němu otočila hlavu a spokojeně přikývla, ale Šárka si ji nesmlouvavě přitlačila zpět do klína. "Lízej mě, ty mladá mrcho," ječela a prsty si masírovala klitoris. A Eva jí ochotně vyhověla. Jaroslav do ní mezitím tvrdě přirážel a svíral ji pevně za boky. Kundu měla roztaženou a mokrou, na svůj věk už byla solidně projetá. Popadl ji za vlasy a trhl jí hlavou dozadu. "Takhle tě šukají ti čuráci z pizzerie?" zasyčel jí do ucha a několikrát ji surově plácl přes velké půlky, až blonďatá servírka sykla bolestí a do očí ji vyhrkly slzy. To Jaroslava rozdráždilo ještě víc, bušil do ní ve zběsilém tempu a přitom pozoroval Šárku, která se tetelila blahem s Evinou pusou mezi doširoka rozevřenými stehny.
Po chvíli se vyměnili, Jaroslav nalehl na Šárku, vsunul jí ruce pod zadek a zajel do ní až po kořen. Eva se uvelebila nad její tváří čelem k Jaroslavovi a nechala si od Šárky lízat kundu. Jaroslav přerývaně dýchal a přitom pozoroval mladé tělo servírky před sebou. Kroutila se a pronikavě vzdychala v reakci na jazyk kmitající po jejím klitorisu a mačkala si bradavky. Měla menší prsa než jeho Šárka, ale pořád to byly nejmíň trojky. Plné a pevné a Jaroslav na ně okamžitě dostal chuť. Mladý kozy neměl v ruce už dlouho, zvlášť takhle výstavní. Rychle se po nich natáhl a Eva mu je ochotně přenechala. Mačkal je v dlaních a palci přejížděl přes hroty ztopořených bradavek. Přitom tvrdě přirážel do Šárčiny kundy, svíjela se pod ním, řvala jako siréna a v příštím okamžiku se napnula ve slastné křeči a zmlkla jako když utne. Podíval se na ni, tvář měla zkřivenou prožívaným orgasmem a drtila mu předloktí v sevřených dlaních. Eva se spokojeně uculila a přelezla po kolenou k Jaroslavovi. "Ošukáš mě do zadku, Jaroušku?" zamrkala dlouhými kartáči řas a přitom si vsunula dva prsty do řiti. Chvíli s nimi kroužila uvnitř a pak mu je nacpala do pusy. Jaroslav je dychtivě sál a převaloval v ústech, kupodivu mu jejich výrazná pachuť nevadila. Ve spáncích mu horečně pulsovala krev.
Eva se vzápětí překulila na všechny čtyři, natáhla se na loktech a zakroutila zadkem. Šárka si klekla vedle ní, popadla Jaroslavův klacek, několikrát s ním zapumpovala v ruce, a pak ho pomalu natlačila blondýnce do řiti. Jaroslav ji popadl oběma rukama za ramena a začal do ní přirážet. Eva se zapřela pažemi o opěradlo gauče a začala mu oplácet tvrdými výpady pánve zpět proti jeho bokům. Šukali ve zběsilém tempu, Eva se náhle roztřásla, nahlas zakřičela a podklesla na opěradlo. I Jaroslav už cítil, že má namále. Popadl Šárku za temeno hlavy, vytrhl se z řiti mladé servírky a nacpal jí svůj už skoro stříkající klacek do pusy. Jeho manželka s tlumeným kvílením držela, ale její tvář se vzápětí zkřivila odporem, chuť semene jí byla z duše odporná. Rychle se rozhlížela, kam ho vyplivne, když se k ní Eva ladně přitočila, přitiskla se na její ústa a vysála z nich všechno semeno ven. "Taková škoda," vydechla blaženě, a pak se olízla, jakoby právě pozřela vybranou pochoutku v drahé restauraci. Jaroslav se Šárkou ji mlčky pozorovali, unavení a zaklesnutí do sebe. Takhle už se necítili dlouho a dlouze se políbili.
"Mělas ho vidět, jak na mě vejral, když jsem si k němu přisedla," vyprskla Eva smíchy a nahá prsa se jí na hrudníku mírně otřásla. Jaroslav z nich ještě stále nedokázal spustit oči. "To věřím," uchechtla se Šárka, "to je prostě můj Jaroušek!" Natáhla se pro sklenici vína, aby jim dolila a přitom na něj vystrčila zadek. Mezi macatými půlkami jí prosvítaly chloupky slepené Evinými slinami a její vlastní šťávou. Hezky to spolu holky vymyslely, aby oživili jejich skomírající sexuální život, jen co je pravda. "No počkejte," pomyslel si Jaroslav a spokojeně si založil obě ruce za hlavou. "Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp!"
Komentáře
Chlapče, tolik keců o cizí oslavě, o neutěšeném panorama vysokých činžáků, o tom jak Jaroslav s manželkou pracují na městském magistrátu, kolik vychovávají dětí, atd., atd. Nezajímavé nudné kecy, že jsem se ani k šukání nedostal a někde v půli povídky jsem přestal číst. Proto to nejmožnější negativní hodnocení.