Manželské pouto erotické povídky

Už je toho moc. Nechci žít s pocitem, že jsem manželovi na obtíž. Bude mi chybět, stále ho miluji a vím, že on miluje mě. Snad. Vezmu si jen to nejnutnější. Oblečení a hygienické potřeby. Milovala jsem náš život. Když mě nosil v náručí, hladil, líbal a staral se o mě, ale mé psychické problémy mě dohnaly. Necítím se pro něj být tou správnou ženou, za kterou by se nemusel stydět. Muži se přeci rádi chlubí svými manželkami, ale já nemám pro něj nic takového, i když mi vždy říkal opak. Můj život zničil chlapec, který kdysi svou hloupostí o mě řekl jednu větu a zdevastoval mé srdce a doufám, že se ním již nestřetnu. Můj manžel si mě sice vydobyl, ale já už nemohu. Odcházím. Dnes večer opustím náš dům, který stojí na mýtině kousek od krásného lesa. 18:30 musím mu to říct. V chodbě se hned začne šířit jeho vůně. Je to krásný a charizmatický muž. Jak krásná a pevná objetí ,ze kterých bylo cítit bezpečí mi dával. Polibky, které hořely vášní a průbojnost, kterou si mě bral. To vše mi bude chybět, ale dělám to z lásky. Kufr v mých rukou mu napoví. Zeptá se mě co to dělám, kam jdu, zbláznila jsem se? ,,Nechci aby ses za mě styděl. Nemohu žít s tímto vědomím po tvém boku. Chci pryč. Už jen tuhle poslední věc v životě chci."

,, Jsi myslíš, že se za tebe stydím? Miluji tě, prosím zůstaň. Co chceš jako dělat? Žít jako stará panna?" ,,Nech mě. Prostě odcházím. Klika od vchodových dveří je ještě teplá. Cítím teplý a příjemný vzduch letní noci. Mé lodičky sestupují do studené, měkké trávy a zarývají se do země s každým mým krokem. Slunce se již sklání k zemi a já se, ještě v duchu naposledy rozloučila. Otevřu kufr svého auta a dýchne na mě vedro, které se z nevětraného prostoru dere ven. Položím své věci do něj a zavřu jej. Mé nohy se podlomí a koleny se opřou o auto a nemohu dýchat. Mé oči začnou slzet strachem a z nedostatku vzduchu. Někdo mě chytil zezadu. Jednou rukou kolem krku a druhou kolem pasu. Jeho těžké tělo se tlačí na mé, až mě přimáčkne ke kufru auta a já i můj útočník jsme v předklonu. Já pod ním on nade mnou. Jeho nohy se derou mezi mé, jeho ruce mě osahávají a jeho ústa mi do ucha šeptají spolu s horkým dechem, který mi orosí mojí šíji.
,, Kam si myslíš, že jdeš? Pamatuješ, jak jsme se poznali? Jak dlouho jsem se snažil? Jak dlouho sem čekal, líbal tvé nohy, abych se tě mohl dotknout, líbat tvá ústa a pronikat do tvých nejintimnějších míst? Řekni, který jiný by tohle vše udělal, vytrpěl a miloval tě? Ty jsi má. Už od první chvíle, co jsem tě uviděl, jsem to věděl. Kdybys jenom cítila ten pocit v mém rozkroku, který se mísil s tím v mé hrudi. Mé oči se orosily, můj dech se zrychlil, srdce začalo trpět arytmií a mé tělo neposlouchalo můj rozum, ale mé city. Dokážu ti jak moc po tobě toužím. Jak moc se na tebe každý den těším. Jak na tebe žárlím. Jak tě toužím dobýt, protože ty pocity ve mě ani po letech neutichly." ,, Prosím ne."

Mé kalhotky se hrubě derou po mé pokožce dolů k mým kotníkům a má sukně🡕 sukně🡕 je vykasaná, až k mému pasu. Cítím studený plech auta. Husí kůže mi naskočí všude po těle, mé svaly ztuhnout, obličej mám promáčený od slz a jeho horkého dechu. Prsty na rukou mě bolí od zarývání nehtů do chladného kovu. Můj bože prosím ne. Mám strach, že to bude bolet, že si mě vezme hrubě, brutálně a neohleduplně. Mám pocit jakoby mě skalpoval. Drží mě za vlasy a obrací čelem k sobě. Prohlíží si můj obličej a bez výčitek zcela chladně mě začne líbat a osahávat mě od prsou až k zadku. V poslední naději a zbytku vzdoru se vzepřu. Kopnu ho kolene a v mých lodičkách utíkám nebo spíše klopýtám po cestě směrem do lesa. Otírám se kmeny stromů a cítím jak se mi kůra zařezává do dlaní. Kvůli mým slzám mám problémy s dechem. Nemohu se pořádně nadechnout. Běžím, ale dál a jeho slyším za mnou. Křičí abych zastavila a zbytečně se nevyčerpala. Mé nohy už nemohou a začnou se podlamovat. Před pádem mě zachrání jeho náruč, ale raději bych spadla na zem než k němu.
,, Lehni si na zem a roztáhni nohy."
,, Nech mě být!"
,, Stejně to uděláš. Dobrovolně nebo násilím."

Přes mé slzy už skoro nic nevidím. Cítím jak mi podkopl nohy a pokládá mě hrubě na zem. Lesní cesta tvrdá, hrbolatá a píchá mě trochu do zad. Můj manžel na mě sedí obkročmo a pacifikuje mé ruce. Má zápěstí stiskne velkou silou v jedné ruce a druhou mě trochu přidusí. Když sundá dlaň z mé pusy začnu lapat po dechu. Má bezmoc a zaneprázdnění boje o životně důležitý vzduch mu dá prostor a čas mi opět vyhrnout sukni🡕 a roztrhnout výstřih s podprsenkou. Klepu se zimou a snažím se rukama zakrýt své ňadra, která chladem ztvrdla a naběhla. Můj muž se ani neobtěžuje se svlékáním, pouze si stáhne oblečení pod zadek, aby měl uvolněné pro něj teď potřebné části těla. Celou mě zalehne. Nohy má mezi mými, jeho pánev tlačí na mou dírku spolu s jeho tvrdým penisem. Mé ruce se přitisknou k jeho zádům a nehty a zaryjí přes košili do jeho kůže.
,, Škrábej víc holčičko."
Jeho ruce stisknou můj obličej a donutí mě nechat se líbat na rty. Jeho jazyk se dobývá k mému a jeho sliny se mísí s mými. Cítím jak jeho tělo hoří, jak rychle mu tluče srdce a jak se začíná pohybovat.
,, Prosím ne. Nejsem připravená. Bude mě to bolet. Můžeš mě i zranit."
,, Víc roztáhni ty svý perfektní nohy a nasliň mi prsty."
Mám sucho v puse, ale přece něco málo mu na prsty dám.
,, Začátek trochu bolet bude, ale víš, že nemáš zlobit. Jsi moje."
,,Něžně prosím."

Cítím jak si mě nasliněnými prsty připravuje. Cítím pálivou bolest, která trochu ustoupí. Pro své dobro mu roztáhnu více nohy a i má dírka se trochu povolí. Svým penisem na mě začne tlačit. vytrysknou mi slzy bolestí. Škrabu ho zad, abych si od té bolesti trochu ulevila. Přitom mě líbá na krk a zvolna se tlačí dál do mého těla. Dělá to pomalu a opatrně. Šeptá mi do ucha jak mě miluje. Ať neodcházím, že by si jinak takto bral pořád dokud bych se nevrátila.
,,Ty moje malá holčičko. Vždycky jsem ti říkal, že tě miluji, že se za tebe nestydím. Pamatuješ kdo tě naučil tančit, když jsi nechodila do žádné školy, protože tě žádný kluk tam nevzal. Učili jsme se spolu doma, abys to vše dohnala. Kdo tě nosil v náručí z kuchyně do ložnice do postele?"
Pod jeho váhou už mé tělo ztratilo veškerý vzdor a já se povolila. I on zrychlil své přírazy, protože to ucítil. Nebyly to bolestivé přírazy, ale už takové neutrální. Bez bolesti a vzrušení.
,, Vrátím se domů."

Začal mě líbat na rty a trochu se nadzvedl, aby se mi lépe dýchalo. Funěl a hekal strašně nahlas a bylo vidět, že mu to líbí. Dech se mi zrychlí a užívám si plného přísunu kyslíku. Zavřu oči a nechám ho na sobě bojovat o mé srdce. Můj muž mě opravdu velmi chce a někdy jde i za hranice. Nikdy mě nebil, ale ani teď v téhle situaci mě nebil, pouze mě přepral svou silou. Jeho penis ve mě začne hladce klouzat a po chvilce se vystříká na mou dírečku. Já sama orgasmus neměla, ale ke konci to i mě bylo příjemné. Oba dva jsme se oblékli a v náručí mého muže odešli domu, kde mi vyhradil jeden příjemný pocit, kterého jsem na rozdíl od něj nedosáhla.