Mentální urinoterapie erotické povídky

Ve starých kulturách, kde brali schopnost pohlavně se vzrušit jako milou pozornost od Stvořitele, tvořil pissing přirozenou součást sexu. Zkušení kněží a mudrci radili milujícím se párům, aby se pozorovali při močení, protože to přispěje ke vzájemnému poznání a uvolnění. Společné chcaní v přírodě dokonce patřilo k léčebným metodám. Čůralo se do bujné vegetace s představou, že z člověka odchází vše negativní. Rostliny prý do sebe vstřebávaly nemoc a tělesnou slabost močícího člověka. Ze stejného důvodu se ovšem nesmělo čůrat na jedovaté rostliny. Močení bylo součástí sexuálního divadla, které bylo dnes nahrazeno pornofilmy. Na luxusních hostinách se pilo i močilo přímo u stolu. Vítaným zpestřením hostin byly sexuální hry, k nimž patřilo i to, že se nahým otrokyním plnily močové měchýře vínem, které potom vyčurávaly hostům do nastavených číší nebo přímo do úst. Cévka na vyprazdňování a vyplachování močového měchýře je hodně starý vynález. Katetrizace otrokyň a zajatých žen patřila nejen ve starém Římě, ale po celém světě k oblíbeným zábavám. Lidé odedávna brali vypuzování tekutin z pohlavního ústrojí jakou součást sexuálního potěšení. Okázalé močení bylo často pozorováno, popisováno a zobrazováno. Brusel je i v dnešní době proslaven sochou čůrajícího chlapečka a mají tam i sochu čůrající holčičky. Funkční sochy, znázorňující močení nejsou ničím zvláštním, i když by současná sexuální věda mohla jejich tvůrce ocejchovat jako urinální fetišisty. Někdy se kladlo rovnítko mezi "urinální" a "výkalový", což je samozřejmě katastrofální omyl. Vydavatelství pornografického časopisu Climax Color začalo před léty vydávat tématickou řadu Sex Bizzar, kde v jednom z prvních čísel zobrazili kromě urinálních praktik i defekace. Podruhé už tuto, z hlediska prodejní strategie zásadní chybu, neudělali.

Příznivci urinálních praktik cítili zhnusení nad fotografiemi modelek při velké potřebě. Teprve později, když se Sex Bizzar orientoval pouze na předvádění močení; stala se z něj jedna z nejúspěšnějších tematických řad. Dokonce i v puritánské německé televizi jednou byly močící sochy jako součást jakési hudební show. V normálních i animovaných filmech se toto téma také objevilo. V neméně puritánské Anglii jsem viděl v obchodech pohlednice s čurajícími dětmi, v Německu byly jeden čas populární pohlednice s odvážně močícími dívkami. Jeden náš známý spisovatel rád popisoval, jak holky čuraly bud do oblouku nebo tak prudce, že pročůraly díru do oblázku. Shromáždil a převyprávěl celou řadu čůracích povídaček, které by i dnes těžko procházely demokratickou cenzurou. Setkal jsem se s názory lidí, kteří v tom nic zvláštního neviděli, ale také s názorem, autorizovaným jednou puritánskou spisovatelkou, že - "Okázalé močení je projevem nejhorší pornografie". Než se pustíme do posuzování míry společenské nebezpečnosti okázalého močení, musíme si připomenout několik skutečností, které mluví samy za sebe. Při praktikování řady klasických tantrických rituálů a sexuálních cvičení tao-jógy se doporučuje, aby nazí partneři před sebou močili. Na okázalé urinální hrátky narazíme při zkoumání dětské sexuality, v lidových vyprávěních a prostonárodních básničkách. Román Zvonokosy se proslavil právě historkami kolem pisoáru a této tématice se nevyhnul ani geniální J. Swift ve svých Gulliverových cestách. Na základě ohlasu ze strany zákazníků jsou v pornofilmech často spojovány klasické sexuální praktiky s močením. Západní sexshop🡕 y mají v nabídce i zařízení k napouštění močového měchýře.

Vypadá jako klystýrová stříkačka s pryžovým nástavcem, který se na několik centimetrů lehce zasune do močové trubice. Mnoho prostitutek nabízí močení jako specialitu za patřičný příplatek, jsou dokonce schopné napustit si měchýř poživatelnou tekutinou, například vínem, které pak zákazníkovi pouštějí při orálním sexu do úst. Vysoké procento mužů považuje obrázek močící dívky, zvláště je-li hezká a s velkými ňadry, za vysoce erotizující. Zájem o samotné exkrementy, ať už se jedná o stolici nebo moč, je však tak minimální, že se dá směle označit jako nenormální a patologický. Naproti tomu zájem o proces močení leží ve statistické normě. Ve formě vizuálního o pocitového prožitku vede od různých dětských a dětinských soutěž🡕 í kdo dál a kdo výš a někdy také kdo nejvíc, přes nevinné symboly jako je třeba označení toalety siluetou chlapečka konajícího malou potřebu do hrníčku, až k nesčetným popisům a zobrazením aktu močení v literatuře, ve fotografii a ve filmu. Budiž ještě jednou zdůrazněno, že se vždy jedná o močení, nikoliv o defekaci. Za druhé se při jakémkoliv popisu nebo předvádění malé potřeby jedná o prožitek určitého procesu, nikoliv o "zájem o moč". Znovu upozorňuji, že při veškeré intenzitě bádání na poli sexuality jsem s výjimkou zdravotnického personálu nenarazil na člověka, který by jevil větší zájem o produkty vylučování než o vizuální, či popisnou stránku tohoto procesu. Jedno z prvních cvičení jež neodkladně patří k budování ideálního partnerského vztahu je vitalizace ledvin. Z hlediska ezoteriky je funkce ledvin tělesným odrazem hodnoty partnerství. Každá nespokojenost, neupřímnost a všechny potlačované negativní emoce, týkající se nejužších mezilidských vztahů se dříve nebo později promítnou do potíží s ledvinami a s močovým měchýřem. Všimněte si také, že skuteční přátelé, spolupracovníci, partneři a milenci jsou neustále podvědomě puzeni k tomu, aby společně popíjeli. Milenci, pokud se mají skutečně rádi, také společné močí. Předpokládejme, že žádné partnerské potíže nemáte a můžete klidně pracovat na osvěžení funkce svých ledvin a močopudného systému. Většinou se doporučuje souložit s prázdným měchýřem, ale pro zvýšení intenzity dráždění se můžete spojit, když vaše měchýře budou zčásti nebo úplně naplněné. Během co nejdelšího vzrušování a následného pohlavního styku, který by se měl protáhnout alespoň na dvacet minut je dobré pít bylinné čaje a plně se soustředit na proudění pohlavní energie do ledvin. Už v pradávných dobách se vědělo, že člověk je na rozdíl od zvířat především bytost sexuální, přičemž je mu do vínku dána jedinečná a v říši ostatních živočichů naprosto nevídaná schopnost - cvičením sexuality se může zbavit nemocí a dosáhnout nezvykle vysokého věku (staré texty s úpornou přesvědčivostí mluví dokonce o nesmrtelnosti).

Křesťanská morálka nám bohužel vtloukla do hlav ponižující myšlenku, že jsme, hlavně co se týče sexu, na úrovni zvířat. Znovu proto opakujeme, že lidská sexualita nemá nic společného s nějakým pudem zachování rodu. Žádná geneticky zakódovaná snaha zaplnit své okolí hojným potomstvem neexistuje. Pokud se tak děje, jde o projev neurózy. Svobodné a uvolněné prožívání sexuality má pouze jediný účel a tím je dosažení dokonalosti. Tao-jóga i tantra doporučuje, aby se člověk ve stavu vysokého pohlavního vzrušení myšlenkově koncentroval na představu, že jeho tělem proudí energie. Otázkou ovšem zůstává, jak dlouho se dokáže muž, který je vzrušený takříkajíc na ostří nože udržet na uzdě. Ve chvíli, kdy tělem projede první slastné nutkání k ejakulaci se pro nezkušeného blíží pohlavní styk ke konci. Má-li navíc atraktivní a mladou partnerku, nepomohou mu většinou ani usilovné myšlenky na nepříjemné věci (což je samozřejmě samo o sobě špatné už vzhledem k tomu, se do nervového systému zanáší negace). Existuje několik metod, jak se naučit potlačovat neodbytný ejakulační reflex. Nejúčinnější je supertajná metoda, která se používala jak v tao-józe, tak v tantře (pod názvem vádžrólí). Většina překladů čínských a indických erotických textů tuto metodu taktně vynechává. Jde o zasouvání cévky neboli katétru skrz močovou trubici až do močového měchýře. Dříve se používaly cévky kovové, z čehož také plynulo, že muž nesměl být při cévkování ztopořený. Při použití katétru z umělé hmoty je to jedno. Katétr se samozřejmé musí před použitím vydesinfikovat. Účelem celé procedury je postupné otužování, až znecitlivění sliznice v místech, kde je z prostaty startován výron semene. Tím se dosáhne dokonalé kontroly ejakulačního reflexu, aniž by se snížila sexuální vnímavost.

Cvičení s cévkou mělo ještě jeden význam. Mistři sexuálních umění si pomocí cévky napouštěli měchýře tekutinami různé hustoty jako třeba vodou, mlékem nebo medem, což mělo zvýšit pohlavní rozkoš, aniž by to vedlo k předčasné ejakulaci. Napouštění měchýřů medem bývalo zvláště v harémech často kombinováno s pohlavním stykem. Když se tato metoda správně provede, je vyčurávání měchýře, plného medu doprovázeno neobyčejně vzrušujícími pocity, protože hustý med se nedá vypustit tak rychle jako voda, což dráždí u mužů prostatu a u žen populární G-bod. Medová soulož jistě patří k vrcholům bizarní erotické vynalézavosti, přestože se zatím ještě nedostala do žádných novějších učebnic lásky. V poslední době se zvedla jistá vlna zájmu o takzvanou urinoterapii neboli léčbu močí. Často lze slyšet odvolání na indické jogíny, kteří ze "zdravotních" důvodů požívají svou moč, což přispívá k jejich vitalitě. Při popisování a eventuální aplikaci této, jinak jistě pozoruhodné metody se stále přehlíží několik důležitých maličkostí. Především je neustále zdůrazňována stránka racionální, jako je chemické složení; doporučované množství, čas a popřípadě i způsob požívání moči. Jsou vyvraceny pověry o tom, že moč je nepoživatelná a dokonce jedovatá. To je sice všechno hezké o možná i průkopnické, ale... Napadlo vás už někdy, že může existovat duchovní urinoterapie, založená pouze na působení pozorování a popisování urinálních praktik na nervovou soustavu? Vezmeme si jako příklad paní s rakovinou, která se rozhodne, že vyzkouší urinoterapii. Vyčurá se do šampusky a teď několik minut váhá - medituje nad nevábnou tekutinou jako Hamlet nad lebkou zesnulého šaška.

Sbírá vnitřní sílu k překonání zábran a přehodnocuje celý svůj život. Potom vyzkouší něco, co by předtím nikdy neudělala o dokonce se odhodlá veřejné prohlásit, že urinoterapie funguje. Jenomže - to je přesné ta pohnutá chvíle, kdy se duch ujímá ztracené vlády nad hmotou svého těla! Abychom si správně rozuměli - z ezoterického hlediska není rakovina způsobena ničím jiným než (teď trochu zjednodušené řečeno) neschopností správné zpracovávat city. Chybí zde nezištná láska a hlavně princip sebeobětováni. Ve chvíli, kdy se člověk s prvními příznaky rakoviny odhodlá něco nezištně (a skutečně pouze sám za sebe!) obětovat, dosáhne uzdravení. Nemusí přitom jít pouze o majetek, ale třeba o společenskou prestiž a představu své důstojnosti. V současné době by asi těžko někdo ze známých osobností dokázal veřejné vystoupit s prohlášením - "Vážení přátelé, mám pro vás překvapení, já piji svou moč." Proto se jedná o čin, který má především obrovský psychoterapeutický význam a samozřejmě také účinek. Další věc je, že urinoterapie má pozoruhodné výsledky, když se praktikuje v partnerském vztahu, kdy je neskonale účinnější než urinální onanie. Podle jednoho "tajného" návodu jak postupovat proti vyrážkám, akné a hrozící plešatosti se muž a žena v naprosté nahotě odebrali na lože, kde se několik hodin pohlavně vzrušovali, aniž by.dosáhli vyvrcholení. Přitom pili velké množství silně močopudných bylinných čajů, až po mnohonásobném propláchnutí ledvin a močových měchýřů čurali jen "čistou" vodu. Potom přistoupili k další části rituálu, kdy se navzájem vypíjeli, aniž by vylučovaná tekutina "spatřila světlo světa". Každý z nich tak do sebe dostal vodu, která prošla krevním oběhem toho druhého.

Můžeme-li věřit, že existuje něco jako homeopatický informační "otisk" hormonů, stopových prvků a obranných látek, dokážeme si jisté představil, jak mocné tato stará léčebná metoda účinkuje na nervový systém a na psychiku. Při sexuálních rituálech se vidy spojovaly protikladné principy, muž a žena, lingam a joni, zdraví a nemoc, mládí a stáří, život a smrt. Alegorie těchto léčitelských praktik později vstoupila do lidového povědomí jako pohádka o živé a mrtvé vodě. Znám řadu lidí, kteří tuto pohádku v různých formách dlouhá léta praktikují a všichni mají výbornou tělesnou kondici, husté vlasy a jejich pleť je zdravá a bez vrásek.