Nadržená panička a zahradní architekt erotické povídky

Petr zaparkoval svůj zánovní pickup podél vysokého betonového ohrazení, motor ztichl a kabina vozu se mírně otřásla. Pak přešel k jeho zadní části a z korby si vzal nářadí potřebné pro dnešní práci, což představovalo vyčištění a úpravu zahradního jezírka. Před kovanou bránou se krátce zastavil, v kapse u pracovních kraťasů🡕 nahmatal kartu s čipem a přiložil ji na displej elektronického zámku, vsazený do mohutného sloupku po jeho pravé ruce. Ozvalo se pronikavé pípnutí a těžké veřeje vzápětí povolily. Za bránou se nacházelo rozlehlé prostranství pokryté zámkovou dlažbou a dvoupatrový dům se střechou s tmavými glazovanými taškami a prostornou terasou vinoucí se kolem dokola po celém jeho obvodu. Nebylo obvyklé, aby mu majitel nemovitosti svěřil přístupový kód na svůj pozemek, ale zámožný podnikatel, kterému to tady patřilo, mu to zdůvodnil svou pracovní vytížeností a faktem zůstávalo, že Petr se s ním od té doby nesetkal. Obešel dům, vstoupil do rozlehlé zahrady a zamířil zhruba do její první třetiny, kde se v blízkosti několika ovocných stromů nacházelo jezírko, které se stalo předmětem jeho dnešní práce. Položil nářadí do trávy, protáhl si ztuhlé tělo a svlékl si pracovní polokošili, kterou ledabyle přehodil přes plot. Přestože bylo teprve krátce po deváté, sluneční paprsky spalovaly zahradu s nebývalou silou. Z domu náhle vyšla vysoká a tmavovlasá žena v barevných letních šatech🡕 s dlouhou sukní a zamířila k ratanovému nábytku uprostřed prostorné terasy ze světlé keramické dlažby. Z baňaté karafy na nízkém stolku si nalila do sklenice, posadila se do pohodlného křesla a natáhla si nohy. Petr po ní šle🡕 hl pohledem, ale nevšímala si ho, nevěnovala mu zlomek pozornosti, četla nějakou knihu. On však věděl o koho se jedná. Byla to manželka jeho klienta, od kterého dostal jasné instrukce, aby jeho ženu nerušil a nekomunikoval s ní. Pouze v případě, že by ho sama oslovila nebo potřeboval něco neodkladného vyřešit. Jinak měl kontaktovat pouze a jenom jeho. Ostatně to samé platilo i o klientově dceři.

Petrovi bylo čerstvých čtyřiačtyřicet, pracoval v oblasti zahradní architektury a svou práci bral téměř jako poslání. Jeho tým už tady svou práci odvedl, on se sem však ještě vrátil, aby zkontroloval výsledek a úpravu jezírka si vzal osobně na starost jako pozornost pro klienta. Byl vysoký a šlachovitý, s tmavými, krátce střiženými vlasy a třídenním strništěm na tváři. A v současné době vedl s bývalou ženou spor o opatrovnictví jejich čtrnáctiletého syna Marka. Nedokázal si připustit myšlenku, že by Marek vyrůstal bez něj a navíc v přítomnosti jejího nového přítele. Zbohatlického synáčka, který měl teplé místečko ve firmě svého otce a kamkoliv přišel, oháněl se jeho penězi, což dokládal i fakt, že Petrova bývalá žena přišla k soudu už se třetí luxusní kabelkou. A musel se pro sebe trpce ušklíbnout, protože je seznámil on sám při projektování renovace zahrady jeho rodičů. Petr byl mimo jiné také vášnivým amatérským horolezcem, díky čemuž měl celé tělo v perfektní fyzické kondici. Za dva týdny plánoval výpravu pro sebe a syna Marka do Adršpašských skal a jeho žena mu slíbila, že mu při té příležitosti nebude dělat problémy. Z přemýšlení ho náhle vytrhly tlumené tóny pomalé skladby, doléhající sem odněkud z útrob domu a on zvedl hlavu a mimoděk pohlédl k terase, na které se vzápětí objevila urostlá postava paní domu.

Na sobě měla tmavý vzdušný župánek s květinovými motivy, sahající jí sotva do půli opálených stehen a zdálo se, že kráčí přímo k němu. Po pár krocích ale náhle změnila směr a zamířila k bazénu. Petr z ní nedokázal ani na okamžik spustit oči. Zůstala stát zády k němu, župánek jí ladně sklouzl z ramen a on ztěžka zalapal po dechu. I na tu krátkou vzdálenost měl na chvíli pocit, že je úplně nahá, přestože zřetelně vnímal křiklavě oranžové plavkové šňůrky, volně splývající z objemného uzlu uvázaného zhruba v polovině jejích nahých zad. Až když se k němu otočila čelem a sundala si sluneční brýle🡕 , které odložila na polstrované lehátko🡕 s vysokou opěrkou hlavy, mohl si prohlédnout její rafinované jednodílné plavky v celé své kráse. Vpředu byly po obou stranách výrazně vykrojené, takže zakrývaly pouze to nejnutnější, zbytek tvořily tenké šňůrky, včetně té mezi jejími opálenými půlkami. Pomalu přešla po schodech plynule se svažujících ze břehu do bazénu, položila se na vodní hladinu a udělala několik ukázkových temp. Petr si teprve teď uvědomil, že po celou dobu ani nedýchal. Rychle sklonil hlavu a pustil se do práce na jezírku, po čele mu stékaly krůpěje potu, které ho štípaly v očích a odkapávaly do trávy. Najednou měl pocit, že teplota v zahradě se zvýšila o několik stupňů a v ústech ho trápilo nepříjemné sucho. Po očku neustále sledoval okolí bazénu a když paní domu opět vystoupila na břeh a zamířila k vysoké kameninové stěně, ze které padaly kaskády průzračné vody, nedokázal už vnímat nic jiného než její polonahé tělo. Stěna plnila funkci jakési sofistikované sprchy a vysoká tmavovláska se jí naplno oddala, voda jí v proudech stékala po těle a když zaklonila hlavu, aby si umyla vlasy, sahaly jí téměř po zadek. Po dokončení očisty si osušila obličej ručníkem, v prstech si prodrbala mokré vlasy a pak se znenadání otočila k Petrovi. "Nemáte žízeň?" Její hlas zněl jemně a měkce. "A víte, že jo?" usmál se na ni, napřímil se a poté ji následoval zpět k terase. Hypnotický pohyb jejích nahých půlek ho opět přinutil nakrátko zadržet dech.

"Já jsem Andrea," zamrkala na něj rozpustile, když jejich sklenice zazvonily o sebe. "Petr," opáčil, napil se a na jazyku okamžitě ucítil rumovou příchuť. "Chutná?" zeptala se a přejela po něm pohledem. Petr se nervózně ošil, seděl před ní do půl těla nahý, svou polokošili nechal přehozenou přes plot. Pak otočila hlavu do zahrady, nechala tu otázku viset ve vzduchu, jako by na ni ani nechtěla znát odpověď. "Odvedli jste tady kus práce," řekla uznale a ponořila rty do své sklenice. Přitom si lascivně přeložila jednu nohu přes druhou a odhalila mu pohled do svého klína, kde pod tenkou látkou mokrých plavek prosvítal chomáč tmavých chlupů. Její plavky toho opravdu moc nezakrývaly, velké tmavé dvorce se ztvrdlými bradavkami měl jako na dlani a cítil, jak klacek v jeho rozkroku rychle nabývá na objemu. "Asi bychom spolu neměli mluvit," řekl chraplavě, hlas mu v tu chvíli vypověděl službu, "Váš manžel si to nepřál." "Ts, můj manžel..," ušklíbla se, "nemáte vůbec ponětí, jaké je to být jeho ženou." Jedním lokem dopila svou sklenici, pak se naklonila přes stůl a upřela na něj své velké zelené oči. Její poprsí se přitom prudce zhouplo a bradavky se jí naplno obtiskly proti tenké látce plavkové podprsenky. Petr se od nich snažil odtrhnout oči, ale marně. "Jsem tady pořád tak sama," hlesla a natáhla k němu ruku. Bříšky prstů zvolna přešla po jeho předloktí až se mu svaly napnuly jako provazy a naskočila mu husí kůže. Strnulý klacek v jeho rozkroku mu nesmlouvavě tlačil na poklopec a on cítil, že už jí nedokáže déle odolávat. Rychle se k ní natáhl, popadl ji za temeno hlavy a vrazil jí jazyk do pusy, až překvapeně vyjekla. Objala ho pažemi a strhla ho na sebe, její mokré plavky ho studily na rozpálené hrudi a Petr ucítil, jak mu zajela rukou do rozkroku a v dlani silně stiskla jeho čuráka. Vzápětí ho od sebe odstrčila a zavrtěla hlavou. "Tady ne!" Poté vyskočila na nohy a táhla ho s sebou do domu.

Než se stačil vzpamatovat, ocitli se v prostorné klimatizované ložnici v patře. Andrea si rychle svlékla plavky, zmačkala je v dlani a pak je odhodila do křesla vedle prostorné manželské postele s bílým povlečením. Petr ani nedýchal, když si ji prohlížel v celé její kráse, ruce se mu nekontrolovatelně roztřásly jako puberťákovi. Odhadoval ji maximálně do pětatřiceti. Byla vysoká zhruba jako on, měla velká špičatá prsa a útlý pas, na který plynule navazovaly oblé kontury jejích boků a dlouhé štíhlé nohy. Pozorovala ho svýma pronikavýma zelenýma očima a vypadala jako přerostlá divoká kočka. Mezi stehny se jí vyjímal chomáč tmavých, mokrých chlupů a když k němu přistoupila a zbavila ho kraťasů🡕 , rozkročil se a odevzdaně si založil ruce za zády. Andrea se na něj uculila a poklekla na podlahu u jeho rozkroku. Chvíli zvědavě pozorovala jeho čuráka pokrytého těsně u kořene strništěm tmavých chloupků, pak mu pomalu přetáhla předkožku až nadoraz, přelízla odhalený žalud po celém obvodu a zakmitala špičkou jazyka po jeho ústí. Petr vzrušeně zamručel a jemně si ji přitlačil do rozkroku. Vlhká horkost jejích úst ho nakrátko zcela paralyzovala a musel chvíli setrvat nehnutě, než do nich začal pomalu přirážet. Andrea si tiskla svá prsa v dlaních a tlumeně sténala, neustále si ho pouštěla hlouběji do hrdla, až jí pravidelně mizel v puse až po kořen a do očí ji vyhrkly slzy. Petr jí držel jednou rukou pod bradou a druhou za temeno hlavy a vrážel jí ho dovnitř jako zběsilý. Teprve se dostával do varu.

Po chvíli se Andrea zvedla z podlahy, položila se zády na postel a roztáhla nohy. Prsty si promnula tmavé pysky a ve vyzývavém gestu si jazykem olízla horní ret. Ani nemusela. Petr jí popadl zespodu za zadek a ochotně jí zabořil obličej do klína. Téměř okamžitě ucítil na jazyku slanou chuť její kundy a nedočkavě nasál její vůni. A klacek se mu bezmocně zaškubal. Rychle se napřímil, celou svou vahou na ni nalehl a Andrea ho objala stehny kolem pasu. Tvrdými a rychlými tahy do ní přirážel a přitom sál její bradavky, které mu tak přeochotně cpala do obličeje. Chvěla se po celém těle a prosila ho, aby nepřestával, že už to neměla celé týdny, tomu se Petrovi ani nechtělo věřit. Nechat zahálet takovou prsatou samici může jen blázen. Nebo impotent. Ani jedno naštěstí nebyl jeho případ. Přirážel do ní s takovou silou, že vřískala na celé kolo. Přitiskl jí dlaň na ústa a drtil její klín čím dál rychleji, namáhavě oddechoval a cítil, že se blíží do finále. V příštím okamžiku se její tělo napnulo, zaryla mu nehty do zad a schoulila se na jeho hruď. Ucítil jak se mu zakousla do prsou, ale nevěnoval tomu pozornost, sám byl těsně před výstřikem. "Pojď," sípala pod ním, "vystříkej mi ji! Bože, vystříkej mě, ty čuráku!" Petr ještě několikrát setrvačností pohnul pánví a pak s tlumeným řevem zaplnil Andreinu kundu horkými cákanci semene. V pěsti sevřel její hustou tmavou hřívu a přerývaně oddechoval, teprve teď si uvědomil, jak jsou oba zpocení a rychle se svalil na postel vedle ní. Andrea k němu otočila hlavu a spokojeně se na něj zazubila. Pak si strčila prsty do klína a vzápětí si je s mlasknutím olízla. "Hmm," protáhla významně, "chutnáš mi." Náhle prudce zvedla hlavu a chvíli napjatě poslouchala. Za otevřenými okny se ozval tlumený zvuk motoru, někdo právě parkoval před domem. Andrea vyskočila na nohy a vyštěkla: "Rychle! To je Renata, nesmí tě vidět v domě!" A vzápětí se vrhla k šatní skříni u stěny naproti lůžku.

Petr horečně seběhl schody do přízemí a vyrazil otevřenými dveřmi ven na terasu, ale nestihl to. Od vchodových dveří do domu k němu náhle dolehl pronikavý hlas. "Hej, stát! Co tady děláte?" Petr se pomalu otočil a s provinilým výrazem zíral na štíhlou blondýnku s vizáží týmové roztleskávačky, které nemohlo být víc než dvacet. S nasupeným výrazem si ho měřila a přitom se spěšně přehrabovala v kabelce. "Renato? Běž do svého pokoje!" ozval se z patra Andrein hlas. Stála na schodech v pastelových letních šatech🡕 s rukama založenýma na prsou. "Ty mi nemáš co rozkazovat!" zpražila ji blondýnka vztekle a konečně vytáhla z kabelky svůj mobil. "Nejsi moje matka, ty krávo!" "Hned!" Andrea zvýšila hlas a bojovně sestoupila o jeden schod níž. "Můžeš se spolehnout, že o tomhle se otec dozví a pak konečně potáhneš, odkud jsi přišla, ty čůzo!" zasyčela na ni Renata vztekle. "Tak to by snad stačilo!" zahřímal Petr a ona k němu prudce otočila hlavu. Kupodivu ale rychle zamířila do schodů a když míjela Andreu, nevybíravě do ní strčila ramenem. "Někdo by tu rozmazlenou fiflenu měl naučit způsobům," zabručel Petr a hřbetem ruky si otřel zpocené čelo. "Napadá tě někdo?" Andrea spustila paže podél těla a významně k němu zvedla obočí.