Vůbec jsem se na tu operaci netěšil, jednak nemocnice není mé nejoblíbenější místo a za druhé jsem věděl, že to celkově nebude moc příjemná záležitost. Mé předsudky se v následujících dnech úplně rozplynuly a já na tenhle pobyt budu vzpomínat hodně dlouho.
Byl pátek večer, na rehabilitačním oddělení zbylo pár posledních invalidů včetně mě. Po náročném cvičení a protahování se zněl můj plán jasně. Zapnout fotbal a snažit se vydržet další noc, tentokrát poprvé bez prášků na bolest. To by ovšem nesměla přijít noční směna, která tu ještě nebyla.
"Ťuk, ťuk" ozvalo se a dovnitř vkročila nádherná mladá sestřička s úsměvem, který mě hřál ještě hodně dlouho, oči hluboké, že jsem se od nich nemohl odlepit. "Dobrý večer, vyměním vám led a donesu nový čaj" pronesla pokorně. "Děkuji" jako bych ztratil řeč, úplně mi vyschlo v puse. A to až teprve teď, když odcházela se mi dostalo toho potěšení prohlédnout si mého nočního anděla zezadu. Upnuté bílé kalhoty🡕 jí obepínaly dokonalé kulaté pozadí. Byla si určitě vědomá toho, že nekoukám na nic jiného. Po chvíli přišla se slíbeným čajem i ledem, její úsměv mě znovu prohřál na všech místech. Bože a ta vůně. Jak já jsem hltal její vůni, kterou zahrnula celý pokoj.
Čas plynul, já nemyslel na nic jiného, než jak ke mě dostat nové noční komando a ve svém nehybném stavu si s ní užít. Po dlouhém rozmýšlení jsem dostal nápad. Zmáčknul jsem tlačítko na přivolání sestry. Pár vteřin na to jí mám ve dveřích, znovu s tím svým kukučem "Co pro vás mohu udělat?" ptá se. "Chtěl jsem vás poprosit o prášek na bolest" pronesl jsem s lišáckým úsměvem.
A je to tady, má vymodlená sestra mi nese tabletu na bolest a já jí budu muset říct, že jsem lhal. Už je u mě, podává mi jí, sakra. "Víte, já jsem vám lhal, mě ta noha nebolí, jen jsem chtěl ať tu jste chvíli se mnou, můžeme se koukat na fotbal" Sestřička se začervenala, zasmála se a k mému údivu si přisunula židli🡕 vedle mé postele.
Byla přímo vedle mě, její vůně byla ještě intenzivnější, hlava mi začala šrotovat. Spouštěl jsem si jeden nemravný scénář za druhým. V podstatě ihned jsem přestal vnímat zápas a začal se mi prokrvovat můj penis. Nejspíš si toho má návštěva všimla. Vlastně jsem v to doufal, Pozoroval jsem, jak si periferním pohledem mapuje mou ztopořenou chloubu. Přeci jen tu bylo vedro a já jsem byl jen ve volném nemocničním pyžamu. Netrvalo dlouho a sestra se na mě otáčí, mlčky si bere mé prokrvené péro do ruky a jemně mi ho začne přes pyžamo mnout. Jsem v tranzu. Sice jsem si představoval různý věci, ale nic nebylo zdaleka tak intenzivní, jako tohle. Dívá se mi do očí a vytahuje mi čůráka z pyžama. Krásné a něžné ruce mi jemně honí péro, zatímco její oči směřují na mě. Bezvládně ležím v posteli s vytaseným pérem, na nic jiného se nezmůžu. Hraje si tam se mnou, jak kdybych byl její hračka. Chvíli mi ho honí oběma rukama, pak zase jednou a druhou mi drží koule. Dělá všechno proto, abych ze mě dostala úplně všechno. Najednou přestala být ta jemná a smyslná sestra, a postupně začala zrychlovat. Vidím jí to na očích, jak touží jen po tom, vidět moje péro stříkat. Netrvá dlouho a mě začne škubat čůrák, to tempo nešlo vydržet. Spustila gejzír.....Takhle pořádně jsem už dlouho neměl vyprázdněný koule. Beze slov se zvedla a očistila mi mrdku. Byl jsem kaput, ta holka ze mne uvolnila šílenej tlak. "Počkej, ještě nechoď" dostal jsem ze sebe. "Už musím jít, ale ještě se uvidíme, mám službu i zítra v noci" usmála se a zavřela za sebou dveře.
Komentáře