Oběť pro kamarádku erotické povídky

Teploměr stoupající nad třicet stupňů ve stínu vyhnal mnoho lidí z domova i zaměstnání. Všichni se pak sešli na březích rybníků a bazénů a zdrželi se tam do pozdního večera. Ani pak se lidem nechtělo do rozpáleného města, bezcílně se procházeli ve stínů stromů. Když slunce začalo zapadat a na krajinu se začala snášet dostatečná tma, aby právě pod těmi stromy nebylo mnoho vidět, přišla výzva. Lidé už posedávali kolem ohňů, když se na osamělé cestě z jednoho z těch tmavých koutů lesa, objevily dvě dívky. Byla to ideální oběť, přímo jako přinesená na zlatém podnosu, jen bylo třeba s ní náležitě naložit. Dvě dívky, čisté a přitom dotčené smítkem zakázaného ovoce. Byly oblečeny jen lehce, což odpovídalo teplotám, které nám daroval dnešní den a to jen vzbudilo touhu zabijáka. Jen bylo třeba využít, že ta nevinná stvoření netuší co se skrývá v temném lese a že neočekávají od dnešního dne již žádné překvapení. Zabiják využil své energie získané chtíčem a dosáhl čtyřnásobného zhmotnění. To by mělo stačit na zdárné a bezproblémové provedení útoku. Když dva killeři zastoupili dívkám cestu, ty byly překvapené, ale stále je ani nenapadlo, co je může potkat. Virgin Killer tak zjistil, že ta s polovičním tričkem🡕 a odhaleným bříškem se jmenuje Tereza, zatímco její kamarádka s elastickým tričkem🡕 , kopírujícím tělo pod ním, zastrčeným do příliš těsných džín s ustřiženými nohavicemi se jmenuje Klára. Nebylo pochyb, dneska dojde k naplnění poslání Virgin Killera.

Dívky již však nechtěli dále pokračovat v rozhovoru a chtěli jít dál. Killer je samozřejmě nemohl pustit. "Netlačí tě kalhoty🡕 ?" zaútočil na Kláru, ta netušíc kam tato otázka míří, upřímně odpověděla, že trochu ano, neboť si ty kraťasy🡕 dělala ze tří let starých džín. "Tak si je sundej!" pokračoval ve svém útoku killer J. Klára znejistěla, otočila se k Tereze v očích žádost o pomoc, "Tolik zas netlačí" špitla. "Mám ti s tím pomoct?" zakončil útok killer J a dříve než se Klára zmohla cokoliv udělat. Chytil ji jednou rukou kolem pasu a přitáhl si ji k sobě. Druhá ruka neomylně zamíříla k cíli. V očích Kláry se objevily první slzy. Tereza na nic nečekala a rozběhla se do lesa. Snad doufala, že se killer spokojí jen s Klárou, nebo že nebude schopen ji pronásledovat. V tom se však velmi zmýlila, dva dosud v záloze čekající killeři se vydali ji pronásledovat. Klára se mezi tím snažila vyprostit ze sevření. J ji musel držet oběma rukama. Pokusila se volat o pomoc, avšak nevyšla z ní skoro ani hláska. Než se nadechla k dalšímu pokusu, nasadil jí killer R roubík umotaný ze šátku🡕 . J Kláře skroutil ruce za záda a tlačil ji pryč od kempu, kam odběhl R Po chvíli se R vrátil. Přinesl silný provaz a nůž🡕 , kus uřízl a spotal jím ruce Kláry, ta už se nesnažila o marný odpor a šla tam kam ji J postrkoval. Ve tmě bylo slyšet oddychování Terezy, která ještě věřila, že killerovi uteče. Když se R, J a Klára přiblížili zavolal R na S a P a ti Terezu polapili. Každý ji držel za jednu ruku a tak když s ní předstoupili před J tak vypadala jako ukřižovaná. Snažila se však svým věznitelům vykroutit, ale ti ji jenom pevněji tiskli. Neuronila však ani slzu. "Máme ji uklidnit?" zeptal se S "Jdeme!" byla jedinná odpověď, které se mu dostalo od J Přešli pole na ostrůvek tvořený několika stromy. J položil Kláru na zem a svázel ji nohy u kotníků. Přejel ji rukou po stehni nahoru až na džíny, Klára se znovu rozplakala. Násilím ji roztáhl nohy, křečovitě je tiskla k sobě. J se zvednul a přidal se k ostatním, kteří obestoupili Terezu. "Svlékni se, " vyzval ji R. "Máš-li vůbec co ukázat, " na tuhle poznámku od S se kysele ušklíbla. "Tak dost, svlékni se, nejdřív sukni🡕 , " přikázal J. Nereagovala, trucovitě se dívala J do očí. S si sundal pásek🡕 a pohrozil jím - "Máš deset sekund". "Ne, mám lepší nápad, " zastavil ho J. J odešel ke kraji pole, za chvíli se vrátil a sklonil se ke Kláře. Ta měla zalepené oči od slz. Obkročmo si na ní sedl a začal kreslit prstem čáru od krku mezi ňadry až na břicho. To se zvedalo a klesalo v rychlé frekvenci. Čáru zakončil zabotnutím prstu do klářina pupíka.

To ji donutilo otevřít oči. "Alespoň uvidíme jaké jsou kamarádky, " pohrozil směrem k Tereze, které se vytratil truc z tváře. Rozepnul Kláře pásek🡕 a sundal jej. Naznačil švih a pásek🡕 přistál na klářina ňadra, rozepnul kalhoty🡕 a šáhl po růžových kalhotkách. "Počkej, ať ji slyší, " přerušil ho R a sundal Kláře roubík z úst. Ta se nadechla a začala prosit. "Prosím, pusťte nás, když jsme vám nic neudělaly." "O to tu právě jde, o vaši čistotu a nevinnost, " s úšklebkem poznamenal J a jal se pokračovat v rozdělané práci. Stáhl džíny až ke kolenům. Klára ještě křečovitěji sevřela stehna k sobě. "Snaží se bránit, dobrá ať má šanci, rozvážeme jí ruce", J zvedl Kláru za ramena a P ji rozpoutal. Avšak když ji J položil zpátky na zem, tak P ji ruce chytl a držel. "Ano tak to bude lepší!" usmál se J a vrátil se k růžovým kalhotkám, které už začaly pomalu vlhnout. Jedním škubnutím jí je strhl. "Prosím, nechte mě, " naposledy zaprosila Klára, "jsem ještě panna!" Netušila jaké uspokojení tímto výrokem v Killerovi vzbudila. J se zvedl a Klára na chvíli zadoufala a poníženě se na něj usmála. Ten vzal bič uvázaný z kopřiv, které mu mezitím připravil S. Když dopadla první rána, kterou J směroval přesně mezi stehna, myslela Klára, že bolestí zešílí. Opustili ji poslední síly a stisk nohou polevil a rozevřela svůj klín, kam dopadaly další rány. Její řev byl až nelidský. Nebylo ji rozumět slova, ale bylo jasné, že prosí. "DOST!" vyslyšela ji Tereza. J přerušil na chvíli výprask. "Tak začni" vyzval J Terezu a znovu napřáhl. Tereza spustila sukni🡕 dříve než další rána dopadla do rozkroku Kláry. P ji pustil ruce a šel za S a R, kteří znovu obestoupili Terezu, která si právě zvedala tričko🡕 přes hlavu. "Zůstaň tak!" zastavil pohyb Terezy S.

Klára instinktivně položila své volné ruce do bolavého klína, J ukončil výprask a odhodil bič z kopřiv, jehož základ tvořil mladý proutek růže. Mezi tím S obepnul pas Terezy svým páskem🡕 a dovedl ji k nejbližšímu stromu. P ji ke stromu přivázal za ruce, které měla nad hlavou. Tereza stála připoutaná ke stromu, bez jediné známky protestu, kapitulovala. "Jseš taky panna?" zjišťoval S a začal utahovat opasek🡕 . "Ano" vydala ze sebe Tereza, která tu stála jen v kalhotkách a podprsence, s tričkem🡕 přetaženým přes hlavu. "To je dobře", řekl S a strhl jí podprsenku a poškádlil bradavky, které prozrazovaly velké vzrušení. "Že se ti to líbí, " strhl i kalhotky. Její klín byl připraven. S ji pohladil po stehnech a jemně zatlačil a Tereze klín rozevřela. "Tak řekni, že se ti to líbí" a pronikl do ní. Vyjekla a začala plakat, její klín plakal také, ale červenou krví. Klára přestala plakat a hladila si bolavé místo. J ji rozvázal nohy a klouzal rukama po nohou nahoru. Přešel přes stažené džíny a začal ji laskat na poraněných místech. Byla natolik rozrušená, že rozevřela klín a J přestal s laskáním a pronikl do ní. Ozval se tak poslední výkřik této noci a podruhé tekla krev symbolizující život. Klára usnula. Stejně tak spoutaná🡕 Tereza. Když druhý den vyšlo slunce a ozářilo ten ostrůvek stromů uprostřed pole, spaly tam dvě mladé ženy, které měly za sebou největší noc svého života, na kterou určitě nezapomenou. Jedna ležela pod stromem a rukou se hladila ve zkrvaveném rozkroku.