"Auu!" Ondra tlumeně zaúpěl a posunul se na loktech zpátky do vysoké trávy, když se soukal vpřed, aby měl lepší výhled, přehlédl trs kopřiv a ty ho popálily na předloktí. "Sklapni, prozradíš nás!" zasyčel Pepan odněkud za jeho zády. "Příště tě tak vezmu sebou!" Krčili se v bezpečí hustého travnatého porostu, Ondra se poškrábal na lýtku a ohnal se po komárovi, který mu s pisklavým bzučením prolétl kolem hlavy. "Máš štěstí, že tě Vořech neslyšel," lamentoval Pepan, "museli bysme vzít roha a přišli bysme o všechnu zábavu!" Nakvašeně utrhl dlouhé stéblo trávy a vložil si ho mezi zuby. Rychle se stmívalo, na louku padala rosa a kolem dokola to ožívalo cvrččí serenádou. "Je to tu plný mravenců!" Ondra znovu zaúpěl a posadil se, ale Pepan ho pohotově chytil za tričko a stáhl zpátky. "Už!" vydechl vzrušeně, "dívej!" Oba upírali oči na osvětlené okno nově omítnutého domku s předzahrádkou plnou okrasných květin a drátěným plotem na vysoké betonové podezdívce. Uvnitř se objevila mladá blondýnka, otevřela okenice dokořán, chvíli pozorovala okolí, a poté zvedla hlavu k tmavnoucí obloze. Postupně si rozepnula knoflíky domácích šatů, stáhla si vlasy gumičkou, kterou vylovila z přední kapsy, a svlékla je. "Ty vole!" Ondra užasle zalapal po dechu a zíral na výstavní trojky mladé sousedky, Milena byla nejhezčí holka ve vesnici a všichni chlapi, bez ohledu na věk nebo rodinný stav, ji při opalování u rybníka pravidelně očumovali. Kvůli omezenému výhledu způsobenému výřezem okenního rámu však nemohli vidět o moc víc a Ondra by se vsadil, že na sobě neměla kalhotky. "Počkej, kam zase jdeš?" houkl za ním Pepan, když se přikrčil a v podřepu vyrazil k plotu. Nahá Milena mezitím procházela po místnosti a střídavě se objevovala ve dvou předních oknech, Ondra se pomalu napřímil, podrážku tenisky položil na podezdívku a vyhoupl se nad jeho úroveň, teď už to viděl zcela jasně. A zklamaně stáhl koutky úst do strany.
Měla světle modré bavlněné kalhotky se zřetelnou rýhou mezi půlkami. Náhle se po jeho levé ruce ozvalo zafunění následované varovným vrčením, které v příštím okamžiku přešlo v zuřivý štěkot. Vořech! Chtěl rychle seskočit a utéct do bezpečí, ale tričko se mu zachytilo o plot, roztrhlo se a on zůstal bezmocně viset. Pes ve vedlejší zahradě, svému jménu navzdory, nebyl žádné tintítko. Svým zjevem sice připomínal typickou pouliční směs, ale byl mohutný a vysoký v kohoutku, čelistmi vztekle cvakal mezi laťkami plotu a snažil se dostat co nejblíže k Ondrovi, který zoufale škubal s tričkem ve snaze ho uvolnit a co nejrychleji zmizet do bezpečí potemnělé louky. "Kdo je tam?" Světlo nade dveřmi sousedního domu se rozsvítilo a na prahu se objevila mladá žena v županu, Ondra ji znal, jmenovala se Anastázie, po své babičce, ale nikdo jí tu neřekl jinak než "Stázko." Ondrovo snažení zatím vyznívalo na prázdno, jeho tričko nepovolilo, látka se trhala, ale držela. Milena už také vykoukla z okna a snažila se zjistit, co se děje. V tu chvíli ji ani nenapadlo, že je nahá, její prsa se pohupovala mezi napnutými pažemi, kterými se opírala o rám okna a rozčíleně natahovala krk k Ondrovi. "Ke mně!" zavelela Stázka, Vořech se přestal tlapami opírat o plot, seskočil na zem a zavrtěl ocasem. "Co to tady proboha vyvádíš?" zeptala se Ondry udiveně, ale poté si všimla Mileny a došlo jí to stejně jako jí. "Ty šmíráku!" zasyčela vztekle, "jdu pro tátu a ten ti to už spočítá, nemysli si!" "Počkej, nikam nechoď!" zadržela ji Stázka. "Já to s ním vyřídím!" "No, ty určitě!" odfrkla prsatá blondýnka a mávla rukou, ty dvě se v lásce zrovna neměly, snesly se jen kvůli Mileniným rodičům. Ondrovo tričko mezitím konečně povolilo, Stázka ho vzala za rameno a vedla ho s sebou do domu. "Mileno?" Ohlédla se ještě. "No? Co je?" "Pěkný kozy!" odvětila Stázka uznale a uculila se na Ondru. Přikývl a oplatil jí úsměvem. Milena jí ukázala vztyčený prostředníček a vztekle zabouchla okno, až sklo zařinčelo. Ondra se ohlédl do tmy na louku, ale i kdyby tam Pepan ještě byl, stejně by ho neviděl.
"Co tě to prosím tě napadlo?" Stázka navlékla niť a zkušeným okem si přeměřila roztrhané tričko. "Podívej se, to tě vaši teda nepochválí!" Ondra seděl v obýváku na gauči jen v krátkých trenýrkách a očima provinile hypnotizoval vyšívaný koberec na podlaze. "Chtěl jsem se jenom přesvědčit." "Přesvědčit?" "Jo, jestli má kalhotky..," hlesl, vyschlo mu v krku a potřeboval se napít. "Tobě se Milena líbí?" Stázka vzhlédla a zamžourala na něj přes skla dioptrických brýlí posazených na nose. "Líbí," přiznal jí rozpačitě, "všem se tu líbí!" "Ale je starší než ty a má přítele," pokračovala nezměněným tónem a rutinními tahy zašívala díru u kulatého výstřihu trička. Ondra ji zvědavě okukoval, byla mnohem starší než on, vdávala se, když byl na prvním stupni základky, ale už se stihla i rozvést a jeho matka říkala, že je to tak pro všechny nejlepší. Pastelově zelený župan s těsně utaženým páskem ji téměř celou zahaloval, určitě pod ním byla nahá jako Milena a proti ní byla pořádný kus ženské. Musela být předtím ve sprše, vlasy měla ještě vlhké, stažené do dlouhého culíku až skoro do půlky zad, zářily jedovatě žlutým, peroxidovým odstínem, neustále se usmívala a pozorovala ho velkýma tmavě hnědýma očima, umocněnýma skly brýlí. V minulosti ji několikrát potkal u rybníka a vybavil si její kypré tvary obtažené tenkou plavkovinou, hlavně velká prsa a objemný zadek, ale to tu měla většina ženských v jejím věku. "Kolik ti vlastně je?" zeptala se jakoby mimochodem. "Osmnáct," vydechl a hlas mu přeskočil, raději na její plavky přestal myslet, fantazie už mu začínala pracovat. "No vidíš, mně dvakrát tolik a běž se napít do kuchyně," uculila se, "ať mi tu nelekneš žízní!" Ondra poděkoval, rychle se postavil a šel. Doufal, že si nevšimla jeho napůl ztopořeného klacku, který mu napínal těsné trenýrky. V kuchyni si napustil vodu do sklenice a hltavě ji vypil, a když se otočil čelem k jídelnímu stolu, uviděl bílou krajkovou podprsenku přehozenou přes opěradlo židle a pod ní ležely na zemi kalhotky. Pokradmu se rozhlédl, poklekl na jedno koleno a přejel po nich roztřesenými prsty.
Když Stázka vešla do kuchyně, aby mu oznámila, že tričko je zašité, odkousla volný konec nitě, zvedla oči a zarazila se. Klečel na podlaze s jednou rukou kmitající v trenýrkách a ve druhé svíral její kalhotky. "Co to tu..?" vydechla překvapeně, ale byl to spíš přirozený reflex, ve vteřině se dovtípila, co se tu právě děje. Ondra zrudl, ruka v jeho trenýrkách strnula v pohybu, zatímco na ni s vyděšeným výrazem valil oči a s napětím čekal, co se bude dít. Stázka úhledně složila tričko a položila ho na kuchyňskou linku, ještě pořád si nebyla jistá, jak by měla zareagovat. Uvědomila si, že kdyby na něj teď začala hystericky ječet, způsobila by mu leda celoživotní trauma a na to se toho zase tolik nestalo. Navíc, jeho trenýrky byly napnuté téměř k prasknutí a ona byla zvědavá, co se skrývá uvnitř. "Máš rád ženské spodní prádlo?" řekla pomalu a konečně na něj pohlédla. Ondra ztěžka polkl, ale dál zarytě mlčel. "Za to se přece nemusíš stydět." Stázin hlas zněl měkce a přívětivě, pomohla mu na nohy a přistoupila blíž. "Přivoněl sis k nim?" Rozpačitě přikývl a uhnul očima. Nahý hrudník se mu vzdouval vzrušením, třásl se po celém těle, úplně jí vibroval před očima. Těšilo jí, že mu to způsobila ona, pomalu si před něj dřepla a stehna roztáhla do stran. "Můžu?" vzhlédla a uchopila ho oběma rukama za horní lem trenýrek. Ondra mlčky pokýval hlavou, opatrně mu je stáhla ke kotníkům a s doširoka rozšířenýma očima se trhavě nadechla. Překvapením se skoro zalkla.
Přerostlý a tlustý čurák s předkožkou převislou přes žalud se jí napínal do tváře, opatrně ji uchopila do dvou prstů a přetáhla až nadoraz. Okamžitě se z něj vyřinula lepkavá nálož a stekla jí do dlaně. "Ach!" vydechla, podvědomě si olízla rty a otevřela pusu. "Ty máš teda čuráka," zašeptala, "je nádhernej, opravdu!" Hlas se jí zlomil, přiblížila tvář a jemně po něm přejela špičkou jazyka. Ondra ucítil její horký dech, zaúpěl a zaklonil hlavu. "Stázko..!" "Šššš," přerušila ho a dál na něj nevěřícně upírala oči. Několikrát s ním opatrně zapumpovala v sevřené pěsti, s prsty zbrocenými mléčně bílou tekutinou o hustotě včelího medu. Olízla si je a spokojeně zamlaskala. "Můžu ti ho vykouřit?" zasténala, "tak můžu..prosím?" Ale nepočkala na odpověď, hladově si ho vrazila do pusy, Ondra křečovitě sevřel desku stolu a vykřikl. Sotva ho párkrát vtáhla dovnitř a její tváře se napnuly jako balóny, zakvílela a hlasitě vydechla nosem. Do krku se jí valila horká nálož semene, polykala ji s očima v sloup a rukou vtisknutou do klína. Ondra přerývaně oddechoval a trhavě pohyboval pánví, cpal jí klacek až na mandle, odtlačila ho od sebe dlaněmi a otřela si slzy z tváří. "Teda to bylo něco," sípala a uznale pokývala hlavou. "Už ses předtím udělal některé do pusy?" Zavrtěl hlavou a přetřel si zpocené čelo. "No, páni," zamlaskala a ústa se jí roztáhla v širokém úsměvu, Ondrovi v tu chvíli připadala přímo obrovská. "Pojď, honem!" Stázka k němu natáhla ruku, popadla ho za zápěstí a zamířila z kuchyně na chodbu.
Ložnice byla prostorná a vkusně zařízená, závěsy i přehoz na posteli měly tmavě zelenou barvu podobně jako její župan, který si rychle svlékla. Pod ním měla jen černou saténovou košilku s bohatou krajkou ve výstřihu a dvěma dlouhými šňůrkami, které jí volně splývaly k břichu. Se soustředěným výrazem si provlékla ruce tenoučkými ramínky, setřepala ji na podlahu a zůstala před ním stát úplně nahá. K pupíku jí visel pár obrovských prsů ve spodní části plných jako dvě přerostlé slzy s koláči světle hnědých dvorců a bradavkami naježenými do stran. Boky měla široké a kulaté, stehna macatá a měkké faldíky, seskládané na břiše jako varhánky, se jí zvolna přelévaly do klína pokrytého tmavým strništěm. "Promiň, "usmála se rozpačitě, "kdybych věděla, že budu mít chlapa, oholila bych se!" Ondra ucítil, jak mu v klacku zacukalo a začíná znovu tuhnout. I Stázka si toho všimla, promnula si pysky, otočila se k němu zády, předklonila se a vystrčila zadek s pažemi opřenými o lůžko. Klekl si za ni, odspodu jí přejel po nohách a zmáčkl její objemná hrbolatá stehna, plynule přešel na její půlky a jeho ruce se mu proti nim zdály nepoměrně malé. Tak macatou prdel ještě nikdy předtím neviděl a ztěžka polkl. "Na co čekáš, lízej mě!" zakňourala žádostivě a Ondra jí odtáhl půlky od sebe. Upřel oči na růžový zvrásněný otvor mezi nimi, Stázka se rozkročila a mezi stehny uviděl její obrovská prsa visící dolů k posteli. Přitiskl jí obličej zezadu na kundu, voněla stejně jako její kalhotky, ale mnohem intenzivněji, mezi odchlíplými pysky jí vytékala šťáva, opatrně ji olízl a zatočila se mu hlava. Horká esence ženy mu prudce vnikla do mozku a nalila krev do rozkroku. "Můžu dovnitř?" zachrčel, Stázka se překulila na záda a rozevřela stehna. "Chci ti přitom vidět do očí," zaševelila a natáhla k němu paže.
Milena znuděně přejížděla prstem po displeji telefonu, v příští chvíli zvedla hlavu a vztekle zamlaskala, její otec se rozvaloval v křesle před ztlumenou televizí a hlasitě chrápal. Příliš to nepomohlo, ztichl jen na malou chvíli, ve které se zvedla z gauče a přešla k oknu. Odhrnula záclonu a vyhlédla ven, v sousedním domku se nesvítilo, ale Ondra ještě určitě neodešel, slyšela by branku v předzahrádce, jejíž protivný zvuk si dokázala kdykoliv spolehlivě vybavit. Náhle zpozorněla, v ložnici byly zatažené závěsy, ale ne dostatečně, takže spatřila tenký proužek světla mezi oběma koncovými cípy. Jejich sousedka byla rozvedená teprve druhým rokem, žila sama jen s Vořechem a nikdo k ní nechodil, toho by si určitě všimla. Že by si toho hubeného poďobance z druhého konce vesnice nakvartýrovala do ložnice? A ta myšlenka ji zaujala natolik, že rychle přeběhla obývák a vyrazila po schodech do přízemí. Zadní dveře do zahrady mívala Stázka sice zamčené, ale klíč byl pod květináčem na poličce, taková byla dohoda s Mileninou matkou, když potřebovala během delší nepřítomnosti zalít květiny a často to dělala i ona sama. Když se Milena ocitla v chodbě, srdce jí divoce tlouklo, opatrně našlapovala ve tmě a v příštím okamžiku uslyšela Stázčin rozechvělý hlas: "Chci ti přitom vidět do očí." Vycházel z pootevřených dveří do ložnice. Přikradla se k nim, nahlédla dovnitř a vzápětí s pusou dokořán vytřeštila oči.
Komentáře