Opilá třicítka a chlípný penzista erotické povídky

"Taková mladá a už takový cecky, panečku!" mumlal si Bedřich spokojeně pod nosem, zatímco listoval v zašlém a viditelně nadužívaném vydání erotických novin, které ukořistil v pánských šatnách provozní nástrojárny při jedné ze svých pravidelných pochůzek po rozlehlém továrenském komplexu. Jeho pohled se zastavil na půlstránkové fotografii prsaté tmavovlásky se zarostlým klínem a hladkými stehny. "Ta by stála za hřích!" zasnil se a zavrtěl sebou, až se mu dlouhý a tlustý klacek převislý přes okraj nepohodlné papundeklové židle, na které si hověl s trenýrkami a erárními kalhotami staženými u kotníků, zvolna zakomíhal ze strany na stranu. Ze špičky žaludu mu odkáplo na špinavé linoleum unimobuňky, která se nacházela v prostoru vstupního portálu se závorou a otočnými turnikety pro zaměstnance, kde si Bedřich přivydělával jako pracovník ostrahy ke svému mizernému důchodovému výměru. Tento týden kroutil už třetí noční směnu a ke všemu musel všechnu práci zastat sám, protože jeho kolegyně a parťačka Helena měla nemocnou dceru a období dovolených bylo jako z udělání v plném proudu, a tak mu vedení nikoho jiného nepřidělilo, nebylo prostě koho. Bedřichovi se po ní stýskalo, Helena byla mladá samoživitelka, nepříliš pohledná ani atraktivní, ale to mu paradoxně hrálo do karet. Chlapi z řad místních zaměstnanců o ni nezavadili pohledem ani slovem, ačkoliv se tu před nimi v každou denní dobu nakrucovala a posílala jim vzdušné polibky. Nebylo na tom nic divného, po porodu se její kypré tvary slily do jedné neforemné masy, kterou erární uniforma ostrahy tak tak obepnula, navíc měla obrovskou prdel a macatá stehna. Jednou se na ni přece jen usmálo štěstí a ulovila mladého řidiče tiráku odněkud z Jablonce, ale počáteční nadšení rychle vyprchalo, když potom celou noční směnu prostála, protože se na svou rozmrdanou prdel zkrátka nedokázala posadit. Bedřich dál listoval stránkami a zlomyslně se při té vzpomínce uchechtl, taky už jí párkrát projel zadní díru, ale na něj byla zvyklá a nesla to statečně, sednout si pak zpravidla mohla. Aspoň většinou.

Bedřich byl vitální šedesátník, který žil po rozvodu jako kůl v plotě. Manželství s jeho bývalou ženou bylo bezdětné a on sám se pro to, aby se to změnilo, nijak zvlášť nepřičinil. Celý život ho zajímali jen ženské a zase ženské, otočil se za každou sukní a neustále nějakou dobýval, až jeho manželce došla trpělivost a sbalila mu věci. Ani teď, v důchodovém věku, tomu nebylo jinak. Bedřich měl síly na rozdávání, a když někdy poslouchal čtyřicátníky, jak si musí kupovat drahé podpůrné prostředky, aby své manželky vůbec uspokojili, nevěřícně kroutil hlavou. Bydlel sám v podnájmu na spodním okraji města, blízko průmyslové zóny, kde se nacházelo jeho současné pracoviště, měl to sem co by kamenem dohodil a po cestě míjel svou oblíbenou hospodu, takže byl nadmíru spokojený. Bedřich si zkrátka vystačil s málem, jen se mu občas zastesklo po přívětivé ženské náruči, ale vzhledem ke svému způsobu života se už dávno smířil s tím, že si žádnou moc dlouho neudrží.

Bedřich zavřel noviny s nahotinkami, přeložil je a odhodil do kouta ke koši. Vzhlédl k obrazovce monitoru rozdělené na několik menších okýnek a navyklým způsobem po ní přejel očima, žádný pohyb, všude klid. Časový údaj v rohu ukazoval pár minut po půl dvanácté, byl první červencový svátek a továrna zela prázdnotou. Sundal si placatou čepici a přetřel si mokré čelo, klimatizace už zase stávkovala a v unimobuňce vyhřáté dlouhými letními parny bylo vedro k zalknutí, zhoupl se na židli zpět na podlahu a vyšel otevřenými dveřmi ven. Celé odpoledne propršelo a udělalo se chladno, ale i tak to nebyla žádná sláva, noční nebe bylo opět bez mráčku a plné hvězd. Bedřich ho pozoroval s rukama vraženýma v kapsách, a když sklouzl pohledem zpět na zem, upoutal ho pohyb na dlouhé rovince vedoucí k továrnímu komplexu. Podél jednolitého betonového ohrazení vrávorala směrem k němu postava, chvíli ji se zájmem pozoroval a s potěšením zjistil, že se jedná o ženskou. Rozpřáhla ruce a už z dálky volala: "Haló, kudy se jde na nádraží?" Nejen podle řeči těla, ale i po hlase byla silně pod parou, Bedřich počkal, než doklopýtala až k němu, a pak se na ni uculil: "Ale slečno, to jste úplně špatně, nádraží je tak kilometr opačným směrem!" "Opačným směrem?" houkla a zničeně se zapotácela na vysokých podpatcích rudých střevíců, díky kterým ho převyšovala téměř o hlavu. Málem přitom upustila kabelku na dlouhém koženém řemínku, odhrnula si z tváře pramen tmavých vlasů a natáhla paži před sebe, jako by se snažila najít ztracenou rovnováhu. "Máte docela vratký nohy," uchechtl se a pobaveně si ji prohlížel. Byla oblečená neformálně, v tmavé košili s bílými puntíky a červené kostkované minisukni. "Nejsem slečna, ale paní!" Zapíchla prst do vzduchu a naoko mu s ním pohrozila, mírně se komíhala ze strany na stranu a měřila si ho opileckýma očkama. "Říkal jste kilometr?" "Asi tak, zhruba." Bedřich přikývl a převzal od ní kabelku, kterou mu podávala se slovy: "To nevydržím!" a horečně klopýtala k trávníku vedle unimobuňky. "Počkejte, kam to jdete?" zavolal za ní a přidal do kroku, "tady dnes nikdo není a já Vás dovnitř nepustím!" Ani se neohlédla a spěchala dál, zatímco její podpatky klapaly v rytmu kvapíku po asfaltu.

"No, to si snad děláte srandu!" zařval Bedřich na mladou ženu, která podřepla na trávu vedle unimobuňky, rychle si svlékla kalhotky a zalívala ji syčivým proudem moči. "Ženská, na to jsou paragrafy!" Hřímal a hnal se přímo k ní. Lekla se, máchla do prostoru vedle sebe, neodhadla vzdálenost a padla nahým zadkem do trávy, ale chcát nepřestala. Moč jí tryskala mezi rozevřenými stehny a v mocném oblouku dopadala přímo před nasupeného Bedřicha. "Co to děláte? Vždyť mi pochčijete komisňáky!" Ječel, přitom upíral oči do jejího klína porostlého chomáčem černých chlupů a mimoděk si vzpomněl na nahotinku z novin. Mladá tmavovláska mezitím skončila, a když si v závěru hlasitě pšoukla, rozřehtala se na celé kolo jako kobyla. Bedřich vyčkal, dokud se nedostala zpět na asfaltku, popadl ji za paži a táhl ji s sebou do své kanceláře. "Teď hezky zavoláme policajty a ti už si to s Vámi vyřídí!" supěl, když se svalila na židli před stolem s obrazovkami, kalhotky ještě pořád svírala v ruce. Visela jí bezvládně k podlaze, vzhlédla k němu a zasyčela: "Zavolejte, vykouřím jim péra a oni mě pak aspoň odvezou na vlak!" A vzdorovitě na něj vyplázla jazyk. Bedřich se zarazil a chvíli rozcuchanou tmavovlásku pozoroval. Za jeho mladých let byly holky štíhlé a hezky upravené, jedna jako druhá, zatímco téhle málem vypadly z výstřihu ledabyle rozepnuté košile s cípy svázanými těsně nad pupíkem nahá prsa, odhadoval ji nanejvýš na třicet, a přestože měla rozmazané líčení, vypadala víc než k světu. "A mně bys čuráka nevykouřila?" zazubil se na ni. "Tobě?" ušklíbla se, "seschlý čuráky nekouřím!" Bedřich k ní přistoupil, rozepnul si zip, jedním pohybem si stáhl kalhoty i s trenýrkami až ke kotníkům a mladá žena vytřeštila oči na jeho tlustou kládu, která se překotně drala vzhůru z jeho rozkroku pokrytého chomáčem řídkých šedivých chlupů. "Seschlý čuráky říkáš?" prohlásil a vítězoslavně se opřel rukama v bok. Ještě chvíli na něj civěla, ale rychle se zorientovala, olízla si dlaň a přetáhla mu předkožku až nadoraz. "Omlouvám se, já nevěděla..," uculila se a zkousla si spodní ret přetřený nánosem rudé rtěnky. "To nic, má milá," zacukroval na ni, "já jsem Béda." "Alena," vydechla předtím, než si ho hladově nacpala do pusy.

Zuřivě ho proháněla v prstech s rudými gelovými nehty a hlasitě srkala, Bedřich slastně zakláněl hlavu a vzrušeně hekal. "Mladou píču, jako seš ty, jsem neměl už hezky dlouho, a že jich tu kolem mě za den projde, kroutěj si zadkama, natřásaj kozama a mně z toho může prasknout bambule, jak si ho tu potají honím," syčel přes pevně semknuté čelisti a Alena se činila. Seděla na židli s nohou přes nohu a tím násobila objemnou masu svých nahých a hladkých stehen, které vypadaly přímo úchvatně, krátká minisukýnka je nezakrývala ani ze třetiny. Strkala si ho hluboko do hrdla, z očí se jí po tvářích řinuly proudem slzy a mísily se se slinami na bradě. Prsty už měla úplně zbrocené a ulepené a Bedřichova přerostlá hadice jí v nich s hlasitým mlaskáním klouzala a leskla se ve svitu spořivek nad jejich hlavami. "To je něco, holka, jóóó, pokračuj..ještě..ještě!!!!" Pobízel ji, zatímco jí přirážel do pusy jako do kundy a přitom jí mlsně civěl do výstřihu, kde se tísnilo na pohled velké a měkké poprsí. Sklonil se, rozvázal jí cípy košile a popadl do dlaní alabastrově bílá prsa, která se jí rozlila na hrudníku, zbytek měla tmavý jako tabulku hořké čokolády, což v opalovací sezóně nebylo nic neobvyklého. "Holka, ty máš ale cecky!" hýkal blahem a palci jí přejížděl přes tmavé bradavky a kulaťoučké dvorce. Alena si vytáhla jeho klacek z pusy, odplivla si na podlahu a otřela si sliny na bradě. "Nefalšovaný pětky, heč!" "No, panečku!" Bedřich zavýskl a dál je hnětl a těžkal v dlaních. "A teď mě omrdej!" houkla na něj a postavila se. Vysoukala se z minisukně, klekla si na židli a roztáhla si půlky od sebe. Přímo před Bedřichovýma očima se rozšklebila těsná růžová díra mezi nimi, rychle k ní přiskočil a natlačil do ní čuráka, Alena jen slabě zasténala a prohnula se v zádech. "Tolik štěstí najednou!" pomyslel si, "mladá kočka s velkýma kozama a macatou prdelí se mu tu sama nabízí, ani do ní nemusel hučet, slibovat hory doly a lít panáky!" Kroutila zadkem a vlnila se v bocích, sama se na jeho klacku šukala a určovala si tempo, nořil se do ní až po kořen a Bedřich jí tu horkou řiť ještě ochotně přišukával.

Postupně se dostával do varu, strhl ji na zem, jedním máchnutím paže udělal místo na stole a denní výkazy, propouštěcí lejstra i evidence zaměstnanců se ve vteřině poroučela na špinavé linoleum. Alena hlasitě vyjekla, když jí přitlačil bokem na desku stolu, přehodil jí stehna přes sebe a zajel jí hluboko do zadku. Těsněji je sevřela, posunula se blíž k okraji a znovu si odtáhla půlky od sebe. "Šukej mě i do kundy, Bédo!" chichotala se a Bedřich ochotně střídal oba otvory, cpal se do nich po celé délce, že po chvíli ztratil přehled, který to zrovna je a zanedlouho už ztěžka oddechoval. "Chceš mi nastříkat do kundy nebo do zadku?" uculila se na něj a spiklenecky zamrkala natočenými řasami. "Můžeš si vybrat!" Vnímal její hlas jako ve snu, soustředil se jen na přicházející tlak ve svém podbřišku, a když to na něj konečně přišlo, udělal to po svém. S táhlým řevem jí cákal přes tvář až do vlasů, Alena prudce ucukla hlavou dozadu, rozchichotala se, a poté se dávivě rozkašlala, když jí Bédovo semeno vlétlo do krku. Ještě několik hustých stříkanců jí pokrylo tváře, krk i prsa, než Bedřich podklesl na židli a s vyplazeným jazykem prudce oddechoval, zatímco si Alena, klečící pod ním na podlaze, s chlípným mlaskáním očišťovala tvář.

Noční nebe už začínalo dostávat světlé odlesky, když Bedřich seděl venku na obrubníku a sledoval tu nádheru v přímém přenosu. Alena spokojeně oddechovala na starém kanapi v technické místnosti za kanceláří, kde si čas od času také zdříml, když měli službu společně s Helenou a nebyl na to sám. Než usnula, svěřila se mu, že má čerstvě po rozvodu, který si zavinila sama, protože když prý vidí pořádnej klacek, nemůže si pomoct. Bedřich se opřel ramenem o zárubeň dveří a chvíli ji mlčky pozoroval, dokonale jí rozuměl. Očima přejel pravidelnou linii jejích boků a nahých půlek a skoro okamžitě ucítil jemné šimrání v rozkroku. Rychle se zbavil kalhot, lehl si za ni a jeho čurák jí s mlasknutím vklouzl do řiti. Zamumlala, dlouze vydechla a začala pomalu pohybovat pánví proti němu. Tentokrát ho v ní nechá až do konce.