Ošukaný mladou policistkou erotické povídky

Richard se opřel zády o prosklenou výlohu prodejny s mobilními telefony, zavřel oči a mírně podklesl v kolenou, jak se s ním liduprázdná ulice v tu chvíli povážlivě zhoupla. A přestože to přišlo zcela bez varování, obě ruce nechal i nadále v kapsách elegantních kalhot a zpětně si musel pogratulovat, že na doporučení kolegů nechal tašku s notebookem v kanceláři, odkud společně odešli těsně po pracovní době a v povznesené náladě. V duchu vypočítával, kolik toho vypili, ale u pátého panáku raději přestal, mladá blonďatá barmanka s piercingem v odhaleném pupíku a nacpaným výstřihem, který mu ani na vteřinu nedovoloval od něj odtrhnout oči, k nim byla milá a dokonce si zavdala jednu rundu s nimi. Aby ne, měl narozeniny, navíc kulatiny, a to už je nějaký důvod k oslavě - čtyřicet má člověk přece jen jednou za život! Po chvíli vyprostil jednu ruku z kapsy, k obličeji si přiblížil kulatý ciferník náramkových hodinek a opilecky na něj zamžoural. Ukazovaly deset minut po půl jedné v noci. No, páni, pomyslel si, snad už Martina spí, ale jak ji znal, určitě nespala a čekala na něj. Nikdy si nenechala ujít příležitost, aby mu vyčetla, jak moc se o něj bála a jedním dechem vždycky dodala, že se kvůli němu zase nevyspí do práce. Odlepil se od výlohy vrhající na chodník zářivě červené odlesky a vrávoravým krokem se vydal směrem k městskému parku, kudy to měl domů nejblíž. Bydleli s manželkou na hlavní třídě kousek za ním, a když si pospíší, bude doma určitě před jednou.

Jakmile vstoupil do parku, obklopilo ho přítmí a podmanivá vůně mokré hlíny, celé odpoledne vydatně pršelo. Podél hlavní asfaltové cesty byly v pravidelných rozestupech umístěny lampy a čerstvě natřené lavičky. Richard byl už skoro na druhém konci, když ho přepadla nutkavá potřeba na malou, čekal ho poslední úsek, který zahrnoval širokou hlavní třídu s tramvajovým pásem, a tak to vyhodnotil jako rozumný nápad. Poodešel mimo hlavní cestu, rozkročil se u hustého, nevysokého křoví a o chvíli později s úlevným vydechnutím zaklonil hlavu. Obloha byla plná hvězd a na květen teplo jako v létě, v dobré náladě si pobrukoval oblíbenou melodii a už byl skoro hotov, když se na pozadí porostu před ním náhle objevil kužel světla rozsvícené baterky. Prudce otočil hlavu a zamžoural do něj, ostré světlo ho nepříjemně oslepilo. O koho se jedná mu došlo hned potom.

"Policie, vyjděte ven!" zavelel přísný hlas a Richard s nevrlým úšklebkem svěsil koutky úst, ale téměř ve stejný okamžik si uvědomil, že mu není neznámý. Vrávoravě přešel přes trávník do tlumeného světla asfaltky, baterka pohasla a do tváře se mu opět vrátil úsměv. Před ním stála vysoká mladá žena v policejní uniformě a vedle ní její služební parťák ještě o půl hlavy vyšší, na první pohled vazoun s širokými rameny a nepřátelským pohledem. "Ahoj Vaneso!" zahlaholil Richard, cípy košile si horečně cpal zpět do kalhot a zapínal si poklopec. "Už jsem se lekl, že to dnes budu mít i s pokutou." Znal ji, bydlela ve stejné bytovce dvě patra pod nimi, s jeho manželkou byly kamarádky a občas se navštěvovaly. "Vaše doklady, prosím," zasyčela nezúčastněně, "a netykejte mi!" Richard se zarazil a nevěřícně na ni zíral, ale pak si dodal odvahy, značně posilněn předchozími vypitými panáky. "To si tady budeme hrát na indiány?" uchechtl se, "víš přece dobře, kdo jsem!" Nato k ní udělal dva kroky a s ním se pohnul i její parťák. O dalších několik vteřin později se oběma rukama opíral v předklonu o lavičku s rozkopnutýma nohama, zatímco mu policistova obrovská dlaň šacovala kapsy. "Nic u sebe nemá!" houkl přes rameno k mladé ženě, která trpělivě vyčkávala opodál. "Nasadím mu klepeta a hezky s náma pojede na barák!" Sáhl dozadu na opasek, pouta zachrastila a zaklapla na Richardově zápěstí, až bolestivě zaúpěl. "Vaneso..!" houkl na mladou policistku chraplavě, ale ta ho pohybem zdvižené ruky umlčela. "Protože nejste schopen prokázat svoji totožnost, budete převezen k lustraci na služebnu. Zde bude provedena dechová zkouška, a poté Vám bude udělena bloková pokuta za přestupek znečištění veřejného prostranství dle platného zákona," odvětila suše policejní češtinou a její parťák s ním vzápětí smýkl doprostřed asfaltky. "Parkujeme támhle!" vyštěkl a Richard se nedobrovolně vydal tím směrem. "No, kurva," bručel si pod vousy, "to mi ještě scházelo!" Cestou v policejním autě apaticky zíral z okénka a směr, kterým se původně vydal, mizel kdesi v dálce za jeho zády.

Když dorazili na služebnu, Richard se ztěžka sesunul na rozvrzanou židli na kolečkách před papundeklovým kancelářským stolem a nohy se mu po omšelém linoleu neurčité barvy rozjely do stran. Pouta ho na obou zápěstích škrtila, ruce měl spoutané za zády a tato poloha mu byla krajně nepříjemná. Vanesa si sedla za stůl a zapnula počítač, její parťák chvíli přešlapoval u dveří, a pak nadhodil: "Zvládneš to tady sama? Já mám už tento týden třetí noční, půjdu se nahoru vychrápat a až skončíte, vzbuď mě!" Richard si bůhví proč uvědomil, že má podle frček větší hodnost a mladá policistka se jen sebevědomě zakřenila. "Že váháš!" A přitom ukázala prstem na Richarda. "Vždyť se na něj podívej, sotva se drží na nohou!" Její parťák jen souhlasně zabručel a poroučel se z místnosti na chodbu. Když osaměli, rozepla si knoflíčky u služební polokošile, uchopila volné cípy do dvou prstů a ledabyle je provětrala. Richard se nervózně ošil, celou dobu z ní nespustil oči. Se svojí postavou byla pro práci u Policie jako stvořená, a když už musela vypsat bloček, byl si jistý, že každej chlap tu pokutu rád zaplatil a jako bonus se podíval na prsatou a dlouhonohou kočičku s hezkou tvářičkou. Její dechberoucí křivky, které policejní uniforma těsně obtahovala, k tomu přímo vybízely. A ke všemu neměla podprsenku. Přitáhla si do klína klávesnici na posuvném panelu a udeřila na něj: "Jméno a rodné číslo!" Richard ztěžka polkl, její prsy se tísnily ve výstřihu rozepnutém až k poslednímu knoflíčku, nebýt toho, seděla by tu před ním do půl těla nahá. Všimla si, kam upírá svůj žádostivý zrak, vstala, naklonila se nad stolem a zapíchla mu ukazovák pod bradu. "Vy jste mě neslyšel?" procedila mezi pevně semknutými čelistmi. "Nebo Vás tak rozptyluju, že nedokážete odpovědět?"

Richard se už už nadechoval k odpovědi, když se jí jeden prs uvolnil z výstřihu a zhoupl se nad stolem. Musela to cítit, ale nehnula ani brvou. Nevěřícně na něj valil oči, a v duchu zaúpěl, kdyby neměl pouta, už by ho dávno potěžkal v dlani. Mladá policistka k němu sklouzla pohledem, pak se vrátila zpět k Richardovi a uculila se. "Hups!" špitla s pobaveným úšklebkem, napřímila se, sundala si z hlavy lodičku a na ramena jí okamžitě stekly kaskády tmavě hnědých vlasů, hnědé byly i její oči a pastelový odstín kůže, ale teď se na něj dívaly nějak jinak než předtím, a zdaleka už ne tak..přísně.

Vysoukala se z erárních kalhot a zůstala před ním stát jen v rozepnuté polokošili a černých bavlněných tangách. Obešla stůl, položila mu bosé chodidlo na hrudník, napnula nohu a rázně ho odstrčila od sebe. Židle s ním odjela doprostřed místnosti, ona si mezitím sundala kalhotky a svázala si jimi husté prameny vlasů do jednoduchého ohonu na temeni hlavy. O několik okamžiků později mu stáhla kalhoty ke kotníkům a jeho polotvrdý klacek se k ní líně zvedl. "Tak tady máme předmět doličný," zavrněla, promnula ho v prstech a s potěšením zamručela, když jí začal jako na povel mohutnět v sevřené pěsti. Ženská, jako byla ona, by to koneckonců mohla ocenit. Svezla se do podřepu a Richard mimoděk zabloudil očima k její hladce vyholené kundě sevřené mezi příjemně naducanými stehny. Tahle kočka byla navzdory své výšce dole pořádně kyprá a to ho vzrušovalo na nejvyšší možnou míru. S hlasitým mlaskáním mu olizovala a cucala napnutý klacek, zatímco si prsty projížděla odchlíplé závojíčky převislých pysků a střídavě je vrážela Richardovi do úst, aby jí je pomohl důkladně naslinit. Dychtivě přitom ochutnával její kundu a škubal sebou s rukama stále uvězněnýma v poutech. Bezmoc, která z této podřízené pozice pramenila ho stresovala a zároveň neskutečně rajcovala. Klacek měl nalitý krví jako ještě nikdy předtím a Vanesa si ho uměla užít. Hltavě po něm vyrážela pusou, ale pak se náhle zvedla, dosedla mu na klín a chvíli si ho nechala jen tak volně klouzat mezi půlkami. Přitom si ho schválně směřovala k uzounké zadní dírce a Richard na ni upíral prosebné oči. Chtěl dovnitř, bylo mu jedno kam, prostě do ní a hlavně rychle. Tohle nešlo vydržet moc dlouho. "Ale copak?" zamrkala na něj kartáčky hustých řas a zatvářila se jako učiněné neviňátko, "ty mě chceš píchat?" Objímala ho útlými pažemi kolem krku a přibližovala mu k obličeji svoje velká plná prsa, mléčně bledé obliny s okrouhlými světle hnědými dvorci a zduřelými bradavkami na pozadí její opálené kůže však nikdy nedoputovaly až k jeho ústům, vždycky stačila včas ucuknout, a to ho právem dohánělo k šílenství.

Po chvíli seskočila na podlahu, přešla ke stolu, opřela se o něj lokty a vystrčila zadek. Richard dychtivě zíral na její velké a souměrné půlky, měla ho macatý a urostlý jako mladá klisna. Rychle se k ní přesunul, počkal až si položí koleno na desku stolu a zapře se o ni pažemi. Pak do ní prudce vrazil čuráka a roztřásl se. Jako by ho v tu chvíli nacpal do horké želatiny, svírala ho tak těsně, že stěží dokázal pohybovat pánví, ale ona se na něj nabodávala se vší vervou a pronikavě sténala s hlavou zvrácenou dozadu. Ohon tmavých vlasů se jí přitom smýkal po nahých zádech ze strany na stranu. V příštím okamžiku sáhla za sebe, pevně ho uchopila u kořene a nasměrovala si ho o dírku výš. Snad to stihne dřív, než začne stříkat, napadlo ho a spokojeně pozoroval, jak se jeho ulepený žalud noří do těsné řiti mladé policistky. Když se do ní nasoukal až po kořen, prudce vydechla a přitáhla si ho k sobě. "To je klacek, panečku," zašeptala a olízla mu tvář. A znovu a znovu a vzápětí k němu odněkud z dálky dolehl hysterický ženský jekot.

"Fuj! Necháš toho! Co jsem ti říkala? Fuj! Ke mně!" Richard zmateně zamžoural a pohlédl do očí obrovské flekaté dogy, strkala k němu čumák a láskyplně ho olizovala. "Nezlobte se! Vážně mě to moc mrzí!" Dušovala se s plačtivým hlasem majitelka a rychle táhla svého psa pryč. Richard se rozhlédl kolem sebe a uvědomil si, že sedí na lavičce v parku, musel tu zřejmě usnout na cestě domů. Promnul si oči, na prstech ucítil lepkavé psí sliny a otřásl se odporem. Jeho přeplněný močový měchýř se hlásil o slovo víc než důrazně a hrozilo, že si to pustí do kalhot. Rychle se vrhl ke křoví a se zakloněnou hlavou si ulevil do trávy. Obloha byla plná hvězd a na květen teplo jako v létě. Světlo baterky ho vyrušilo v tom nejlepším a rychle k němu cukl hlavou. "Jé, Richarde, to seš ty?" zahalekala mladá policistka a vzápětí sklonila kužel světla k zemi. "To je soused, znám ho!" utrousila k parťákovi, který stál opodál na asfaltce. Jako by ho už předtím někde viděl. "Tak asi pojedeme, že?" řekl Richard a pomalu k ní přešel, zatímco si zapínal poklopec. "A kam, prosím tě?" opáčila udiveně jeho sousedka Vanesa. "No, za to čůrání přece!" vyhrkl a nastavil obě ruce, aby mu mohli nasadit pouta. "Neblázni," zasmála se, "běž se domů vyspat, Martina má o tebe strach, volala mi už nejmíň třikrát!" "Takže, fakt mě neseberete?" ujistil se Richard zklamaně. "Ne, fakt ne," přisvědčila mladá policistka, "a všechno nejlepší, prý máš dnes narozeniny!" "Jo, to mám," zabručel, zatímco se pomalu šoural k východu z parku vedoucímu k osvětlené hlavní třídě.