Tento můj osobní zážitek začíná někdy v 80. letech, kdy se vchody paneláků nezamykaly. Děsně rád jsem po setmění vcházel do paneláků a okukoval botníky , očichával botky a nějaké jsem si vzal domů. Parkrát se stalo, že jsem se na podestě s botkama i udělal. Nádherná doba.
Uplynulo 20 let a jednou, při návratu z hospody, jsem to vzal domů přes sídliště. Jen tak jsem zkoušel brát za nové plastové dveře, které byly všechny zamčeny. Až u posledního paneláku dveře povolily. Opět ten rozechvělý pocit a už jsem byl vevnitř. Nic moc, skoro nic vůbec. Botasky, vietnamské bio pantofle, polobotky děs. Až ve třetím patře, už podle vůně, jsem tušil, že něco bude. Cvakl jsem vypínač a užasl. Lodičky, kozačky, pantofle. Nevěděl jsem kterou dřív. Zabořil jsem obličej do nádherné kožené kozačky s jehlovým podpadkem, když se náhle otevřely dveře. . "Co tady děláš?" "Jéé ty tady bydlíš? "odpověděl jsem rozechvělým hlasem. "Tak pojď dál. " Když jsem vstoupil dovnitř tak jsem si teprve pořádně uvědomil u koho jsem. Byla to bývalá spolužačka z devítky, kterou jsem už léta neviděl. Chodila sice do áčka, ale hned jsem si vybavil, že měla nejkrásnější nohy na celé škole. Většinou nosila minisukni a v té době vzorované punčošky. . Jednou po škole jsem počkal v šatně až všichni odejdou a z jejího sáčku jsem vytáhl její froté pantoflíčky. Byly ještě teplé, a vlhké , tak jsem se s nimi udělal. Poslední den školy přišla opět ve vzorovaných punčoškách a mini. Na nožkách měla sandálky-brikety, které se tehdy začínaly nosit. Vytáhla z pytlíku pantoflíčky hodila je na zem a řekla - "dnes na to seru" a dupla na ně tak silně, až se roztrhly. Potom je nakopala k odpadkovému koši a s elegancí odešla do třídy.
"Dáš si kafe nebo panáka?" Panáka a velkýho. "Pojď něco ti ukážu. " řekla a otevřela skříň. Nebyla to skříň, ale obrovský botník. Pocitil jsem, jak se mi podlamují kolena a staví prut. "Který chceš vidět na mě?" Ukázal jsem na sandálky na platformě s jehlovým podpadkem. Odkopla saténové domácí pantoflíčky s peříčkem a začala se obouvat. Všiml jsem si, že i doma nosí vzorované punčošky. Při každém dalším obouvání a zouvání mě lehce přišlápla a já jsem ji pohladil a políbil chodidlo. Když si oblékla nízké kozačky na platformě došla na konec chodby, kde byl koš s odpadky. U něj ležely sametové černé sandálky na podpadku. Oba jsme na ně koukli. "Ty mám připravené do popelnice. Mají prasklý pásek🡕 . J estli chceš, tak ti je dám. "Odpověděl jsem - " můžeš mi je ještě upravit?" "Ráda" řekla a oběma nožkama je začala drtit. Pásečky křupaly a u jedné se odlomil i podpatek. To už jsem nevydržel a začal jsem kropit to úžasné dílo. Punčošky, kozačky i sandálky. "Musím se jit převlíct a ty jdi do obýváku na toho panáka" Zula se a stáhla si i punčošky. Vše odhodila na kupu ke koši.
Sedl jsem si do obýváku a snažil se uložit svůj prut. Za chvíli přišla. Měla na sobě zlatavé punčošky a hnědé dřeváčky se zlatou sponou. Kopli jsme do sebe panáky a ona si sedla naproti mě. Natáhla nožku směrem k mému údu. Zase jsem byl v tranzu. Stáhl jsem kalhoty🡕 a ona mi nasadila nožku se dřeváčkem na úd . Cítil jsem teplo její patičky. Parkrát narazila a opět jsem byl hotov. Vstala a postavila se. Semínko ji teklo všude i mezi prstíky. "Jdu se umýt" "Můžu jít s tebou?" řekl jsem. "Pojď". Svlékla si tričko a vlezla do sprcháče. Pustila sprchu. Voda stékala po punčoškách do dřeváčků. Sundala si kalhotky a dřeváčky. Pak vzala jeden dřeváček , olízla podpatek a celý si ho vrazila do kundičky. Po pár pohybech se udělěla. Utřela se vzala si župan a obula saténové pantoflíčky. Když jsme se loučili, řekla mně - "tady máš igelitku a vem si ty sandálky a punčošky od toho koše. A vem si i ty kozajdy. Takové už se nenosí. A dík" Dveře zaklaply a já s igelitkou mazal domů a přemýšlel jestli jsem byl manželce nevěrný.
Komentáře