Po letní zábavě erotické povídky

Bylo pozdní léto, noc byla teplá a vzduch prosycen vůní květin a čerstvě posekané trávy. Místní koncert právě skončil, a já, oblečená v lehkých červených šatech, které se třpytily v měsíčním světle, jsem se rozhodla projít si zahrady, které sousedily s kulturním domem. Bylo to místo, kde jsem často trávila čas jako dítě, a teď, když jsem stála na prahu dospělosti, jsem cítila, jak mě to táhne zpět do těch bezstarostných dnů.

Šaty mi lehce vlály ve větru, a já si užívala pocit svobody, který mi noční procházka přinášela. V zahradách bylo ticho, jen občasné šustění listů a cvrlikání cvrčků narušovalo klid. Najednou jsem zaslechla zvuky – tlumené, ale zřetelné. Zvědavost mě přiměla jít blíž, a brzy jsem uviděla muže, jak sedí na lavičce pod stromem. Byl to někdo, koho jsem neznala, ale jeho přítomnost ve mně vyvolala zvláštní pocit.

Muž vypadal, jako by byl ve svém vlastním světě. Měl rozepnutou košili a jeho pohyby byly pomalé. Přistoupila jsem blíž, stále skrytá ve stínu stromů, a pozorovala ho. Byl to pocit, který jsem neznala – směs zvědavosti, vzrušení a trochu strachu. Najednou jsem si uvědomila, že se mi zrychlil dech a srdce mi bušilo jako o závod.

Rozhodla jsem se, že se přiblížím. Když mě uviděl, jeho oči se rozšířily překvapením, ale neřekl nic. Jen se na mě díval, jako by čekal, co udělám. Já jsem se usmála a pomalu jsem k němu přistoupila. Bylo to, jako bych byla v transu, vedena něčím, co jsem nedokázala popsat.

Sedl si na lavičku a já jsem se posadila vedle něj. Naše oči se setkaly a já jsem cítila, jak se mezi námi vytváří napětí, které bylo téměř hmatatelné. Bez slova jsem položila ruku na jeho rameno a přiblížila se k němu. Jeho dech se zrychlil, ale neodstrčil mě. Naopak, jeho ruka se opatrně dotkla mé tváře, a já jsem cítila, jak se mi rozechvívá celé tělo.

Náš polibek byl pomalý a plný emocí. Bylo to, jako bychom se navzájem poznávali, objevovali části sebe, které jsme dosud skrývali. Jeho doteky byly jemné, ale plné touhy, a já jsem se mu zcela odevzdala. V tu chvíli jsem necítila nic než jeho přítomnost a tu neuvěřitelnou blízkost, kterou jsme sdíleli.

Když jsme se nakonec oddělili, oba jsme byli bez dechu. Seděli jsme tam, pod starým dubem, a dívali se na hvězdy. Bylo to kouzelné, tajemné a naprosto dokonalé. A i když jsem věděla, že to byla jen jedna noc, která by se už nikdy nemusela opakovat, cítila jsem se naplněná a šťastná.