Příkladná dcera erotické povídky

Ondřej se pohodlně zahnízdil, zavřel oči a pomalu vypouštěl vdechnutý vzduch. Dlaněmi s roztaženými prsty přejel po čalouněných opěradlech starého ušáku, které mu ještě nikdy předtím nepřipadaly tak pohodlné jako teď. Před večeří si šel zaběhat, po návratu domů absolvoval vydatnou sprchu a teď už v klidu relaxoval u láhve polosuchého bílého vína. Televizi nechal vypnutou, stejně jako on už si potřebovala odpočinout, jinak byla zapnutá téměř nepřetržitě. Na notoricky známém rčení, že ticho léčí, muselo něco být, alespoň on cítil jeho léčivé účinky každou buňkou svého těla a ponořil se do svých myšlenek. V minulosti takto sedával, když si chtěl po práci odpočinout, a nezřídka ve stejné poloze i usnul, ačkoliv předtím bylo ticho v bytě způsobeno jeho rozvodem s první ženou, po kterém žil několik let sám, sám se probouzel i usínal a těžko si zvykal na život bez stálé partnerky. Pak potkal pohlednou hnědovlásku Věru a slovy klasika, zbytek už byla pouhá historie. Vzpomínky na ten den byly stále živé, jako by se to stalo včera, Ondřej si spojil prsty obou rukou na břiše a po tváři mu přelétl spokojený úsměv. Seznámili se na narozeninové oslavě jeho dobrého kamaráda a kolegy z práce, tehdy mu bylo sedmatřicet a jí o necelý rok méně. A od prvního okamžiku věděl, že potkal někoho výjimečného, někoho, na koho nezapomene ani ve chvílích vzájemného odloučení, jakých od toho večera nebylo mnoho. Věra měla krátce po rozvodu, její dlouholeté a harmonické manželství skončilo prakticky ze dne na den, když svému bývalému manželovi přišla na nevěru, její důvěra v mužské pokolení byla silně narušena a Ondřej musel vynaložit značné úsilí, aby ji přesvědčil, že mu o ni jde jako o rovnocennou partnerku, zhruba po ročním vztahu se vzali a společně s ní mu do života vstoupila její čerstvě plnoletá dcera Kristýna. Příkladná dcera, jak Věra často a s jemným patosem v hlase zdůrazňovala. Prostě taková, jakou by si přála každá matka. Narodila se jí brzy, krátce po osmnáctých narozeninách, ale neměla ji se svým bývalým manželem, stalo se to ještě dřív, nějaký čas se s její výchovou potýkala jako svobodná matka a vzniklo mezi nimi silné pouto. Po Ondřejově boku byla Věra konečně znovu šťastná a líbánky prožívali zamilovaní jako dva puberťáci.

Od té doby už uplynuly tři roky, Ondřej nedávno oslavil čtyřicet a Kristýna jednadvacet, narozeniny měli ve stejném měsíci a jenom pár dní po sobě. Za ten čas z ní vyrostla okouzlující mladá žena s hezounkou tvářičkou, průzračně modrýma očima a přidrzlým úsměvem komiksové hrdinky. Na svůj věk si stále zachovávala dívčí vzhled, byla ztělesněním středoškolské studentky, a navíc s tělem jako stvořeným pro sex. Měřila sto sedmdesát osm centimetrů a vážila rovných pětapadesát kilo vymodelovaných do žensky smyslných křivek. Měla úzký pas i ramena, svou střapatou hřívu si barvila do platinového odlesku a více než polovinu její výšky tvořily dlouhé a ukázkově štíhlé nohy. Nebylo vůbec neobvyklé, že si oblékla sukni, která jí sotva zakrývala zadek nebo o číslo menší tílko zvýrazňující její velká prsa, samozřejmě bez podprsenky. Uvědomovala si, že je atraktivní, ráda provokovala a nestyděla se za to. Po matce zdědila charakter, byla empatická, uměla se chovat a nohama stála pevně na zemi, což z ní v kombinaci s jejím výrazným profilem dělalo téměř ojedinělý úkaz. Jediné vrásky na Ondřejově čele pocházely z jejího vztahu s narcistním frajírkem, jehož občasné návštěvy v bytě musel doslova přetrpět, ale nechtěl a neměl právo zasahovat do jejích soukromých záležitostí. Koneckonců, od toho tu byla Věra.

Ztichlým a potemnělým bytem zaburácela hlasitá rána, Ondřej, který po pracovním týdnu unaveně podřimoval, sebou trhl a zmateně se rozhlédl. Instinktivně se otočil k balkónovým dveřím za svými zády, byly dokořán a vpouštěly dovnitř chladný večerní vzduch. Věra se účastnila třídního srazu absolventů v místě svého bývalého studia, měl si ji vyzvednout až zítra ráno a uvědomil si, že ta to také být nemohla. Z chodby k němu doléhaly tiché a spěšné kroky, vzápětí klapl vypínač a dveře Kristýnina pokoje tlumeně cvakly. Tento víkend však měla spát u svého přítele, takže mu její návrat domů přišel mírně řečeno nezvyklý. Ondřej se napřímil v křesle, protřel si ospalé oči a postavil se. Přijmul ji jako součást svého nového vztahu, pro něj byla prostě dalším elementem v jejich společné domácnosti, příjemným a jedinečným, který je stmeloval a nerozděloval, jak tomu často bývalo v nově založených rodinách jeho kamarádů a kolegů, jejichž osudy znal z vyprávění. Pomalu došel až ke dveřím jejího pokoje, pod nimiž prosvítal tenký proužek světla a zaklepal. Počkal na výzvu, ale žádná nepřišla. Stlačil kliku dveří, nebyly zamčené, a tak vešel do pokoje. Seděla na posteli a zády se opírala o zeď, oblečená v těsných tmavě modrých džínách a jednoduchém barevném tričku, vlasy měla svázané v culíku a na uších sluchátka. V dlani jedné ruky jí pronikavě zářil displej telefonu, do kterého zuřivě ťukala palcem, v té druhé svírala poloprázdnou vinnou láhev opřenou o prostěradlo. Vzniklý průvan ho prozradil, vzhlédla k němu a on si všiml, jak se jí v tlumeném světle stolní lampy lesknou oči. "Chceš něco, Ondro?" Špitla a sundala si sluchátka. "Nechci, jen..," na chvíli se odmlčel a pokrčil rameny, "jsem nečekal, že se dnes vrátíš domů." "Chm, to já taky ne." Odfrkla mu. "Co slavíme?" usmál se a bradou ukázal na vinnou láhev. Přejela po něm očima, ale neodpověděla. Než si opět nasadila sluchátka, stačil ještě říct: "Kdybys něco potřebovala, budu v obýváku." Mlčky si je posunula na uši, pochopil a raději to dál neprotahoval. Vrátil se do svého ušáku, zapnul televizi a dolil si sklenici.

Po půl hodině se najednou rozsvítilo v koupelně, voda ve sprše tekla až neúměrně dlouho a stejně tak dlouho se ozýval zvuk fénu a to Ondřeje mírně znejistilo. Když se poté v koupelně konečně zhaslo, uslyšel na chodbě její kroky a vzápětí si uvědomil, že už určitě minula svůj pokoj a mířila za ním do obýváku. Vešla a on znehybněl. V modrém světle televizní obrazovky viděl dost na to, aby na ni konsternovaně zíral, jako by ženu viděl poprvé v životě. Kristýna měla na sobě černou saténovou košilku s tenkými ramínky a krajkovým výstřihem, spodní lem jí dosahoval sotva pod úroveň klína, takže si mohl pohodlně prohlédnout její oblá stehna i zbytek nohou v celé jejich odhalené kráse. Ne že by je nikdy předtím neviděl, v minulosti s nimi trávila dovolené u moře a celé dny se po pláži procházela jen v plavkách, ale tohle bylo jiné. Rovné prameny vlasů jí volně splývaly přes odhalená ramena a dosahovaly skoro do půli zad, přistoupila k němu a přitom mírně zavrávorala, až měl na chvíli pocit, že upadne a svalí se na něj. "Můžu se k tobě připojit?" Zaševelila a po tváři se jí v okamžiku rozlil široký úsměv. "Aha, ještě skleničku!" Zapíchla vztyčený ukazovák do vzduchu a odplula do kuchyně. Ondřej se za ní nevěřícně ohlédl, takovou ji neznal a přerývaně vdechoval podmanivý oblak vůně, který s sebou přinesla z koupelny. V mžiku byla zpět, chtěl jí nalít, ale zavrtěla hlavou, sklonila se nad láhví vína a nabídla si. Lehounká látka improvizované sukýnky se jí přitom vysunula vzhůru po stehnech a on skoro nahlas zaúpěl, v tu chvíli se neodvažoval odhadovat, jestli pod ní má kalhotky nebo je naostro a ucítil, jak na něj její přítomnost začíná působit. Občas si ho kamarádi v baru dobírali, jakou má doma mladou krasavici a jak to může vůbec vydržet, ale takového vtipálka většinou uzemnil výchovným políčkem nebo dloubancem do žeber, podobný druh humoru mu byl cizí. A teď panikařil ve svém oblíbeném ušáku jen v domácím tričku a trenýrkách, ze kterých vykukovala jeho široká, vypracovaná stehna, a usilovně se snažil přemluvit, aby zůstal v klidu. Všude.

"Doufám, že ti to nevadí," špitla vysoká blondýnka a pozvedla sklenici do úrovně očí. Tyčila se nad ním jako rozhledna. Nádherná, smyslná rozhledna s nedokonale zahalenými křivkami dospělé ženy, které mu vyšroubovaly představivost na maximum. "Koupila jsem si to na dnešní večer k Viktorovi, ale ten se o možnost mě takhle vidět připravil sám." "Co se..?" Ondřej uchopil svou sklenici a zatvářil se zúčastněně, zatímco se ze všech sil snažil zachovat chladnou hlavu. Nejraději by ji nacpal pod ledovou sprchu, ale dospělý a rozumný chlap jako on to přece hravě zvládne i bez ní. Kristýna se rty ponořenými do sklenice k němu sklopila oči, rezolutně zavrtěla hlavou a nesrozumitelně zamumlala na znamení, že to byla spíše řečnická věta a dál se s ním o tom nehodlá bavit. Někde mezi druhým a třetím lokem si to zřejmě rozmyslela, dopila, s neskrývaným požitkem vydechla a otřela si ústa hřbetem ruky. Znovu si nalila a Ondřej přísně zavelel: "Už dost, jsi opilá!" Zachytil její tvrdý pohled a o něco smířlivěji dodal: "No tak, Týno." "Co? Budeš si hrát na autoritu? Zrovna teď?" Okřikla ho a přitom tázavě pozvedla jedno obočí. Nebylo to od ní fér, ale přešel to mlčením, v jejím stavu to stejně nemělo cenu. Chladný vzduch proudící od balkónových dveří jí proti tenké látce sporého nočního úboru obtiskl bradavky a on se u nich zdržel déle než bylo bezpečné, všimla si toho a pohoršeně zamlaskala. "Líbí se ti to?" "Nebuď směšná!" Zavrčel a rychle se natáhl pro svou sklenici. "Směšná?" Pomalu odložila tu svou, postavila se před něj, předklonila se a rukama se zapřela o opěradla ušáku. Výstřih košilky se mu ochotně otevřel do obličeje a odhalené poprsí se mu před očima svůdně zavlnilo. "A co je to tady?" Zavrněla a zajela mu rukou do rozkroku, šla najisto. Ondřej měl podezření, že si toho všimla už dříve, i když se až do poslední chvíle přesvědčoval, že ne, ale ať se snažil sebevíc, mohutnou erekci ve svých trenýrkách před ní zakrýt nedokázal. "Slibuju, že odteď už budu hodná holka," uculila se a on se prudce nadechl, když mu její hezounká tvářička zmizela ve tmě pod úrovní pasu.

Nedokázal už vnímat nic jiného než vlhké horko jejích úst a mrštný, kmitající jazyk. Hlasitě vydechoval s hlavou zakloněnou přes opěradlo, jako by se na ni zdráhal vůbec podívat. Co to dělám? Sakra, co to dělám?!? Znělo mu v hlavě, ale na výčitky nebyl čas ani prostor. Ty můžou přijít až potom. "Dívej se na mě!" Zašeptala a znovu si ho vrazila do pusy. Sklopil k ní oči a musel se zahryznout do hřbetu ruky. Její tlumené srkání se mu zarývalo do uší, zatímco pozoroval kaskády zlatavě bílých vlasů rozprostírající se jí po nahých zádech. Sklonil se k ní, jedním pohybem jí svlékl košilku přes hlavu a odhodil ji někam do tmy ke gauči, pak se postavil a nechal se od ní svléknout. Kristýna dosedla na paty a vzhlédla k němu. Ondřej měl v mládí přísnou disciplínu a udržoval ji po celý život. Jako jediný mezi svými kamarády neměl vyklenuté břicho, to jeho bylo pevné a vypracované, stejně jako jeho ramena, široký hrudník a paže. Znovu ho přitlačila zpět do křesla, bez dechu sledoval, jak se její lačná ústa pomalu posouvají po jeho klacku níž a níž. Nemohl uvěřit, že ho chce pojmout celého, žádná žena před ní to nikdy nedokázala, a když konečně dosáhla kořene, zvedla k němu oči, nadšená, že vidí jeho užaslý výraz a chtíčem zkřivený obličej. Pak rychle uvolnila sevření a rozchichotala se. Pevná a plná prsa se jí pohupovala ze strany na stranu a Ondřej už to nevydržel. Popadl ji do náručí, až překvapeně vyjekla a odnesl ji do jejího pokoje, kde ji hodil na postel a skočil k ní. Poslušně roztáhla stehna, hlavu otočila na stranu a zavřela oči. Přes oba přerostlé prsy se jí rozpíjely velké tmavé dvorce, ze kterých trčely růžové hroty bradavek. Klín měla hladce oholený, převislé pysky jí z něj vystupovaly ven, roztáhl je a zaleskly se šťávou. Chtěl ji ochutnat, musel to udělat, jinak měl pocit, že zešílí. Vrazil do ní jazyk, lízal jí kundu a nedokázal se jí nabažit, jemně voněla směsicí sprchového gelu a přirozeného pižma, ústa i bradu měl od ní úplně ulepenou. Vysoká a urostlá blondýnka pronikavě sténala a vzápětí se posunul mezi její nohy. Přestože už byly doširoka roztažené, položil jí dlaně na obě stehna, aby je pevně přitiskl k matraci postele. Jeho napnutý čurák vypadal vedle její těsné, hladce oholené štěrbiny přímo obrovský. Přitiskl ho k ní, projel jí rýhu mezi nařasenými růžovými pysky, zbrocenou šťávou a jeho vlastními slinami a pak do ní tvrdě a bez varování přirazil.

Kristýna ječela, chvílemi se zalykala, kundu měla nepřirozeně roztaženou a prsty si zuřivě masírovala naběhlý klitoris. Zatím se udělala dvakrát a každý orgasmus doprovodila nějakou oplzlou větou, mluvit tímto způsobem ji slyšel vůbec poprvé a nebývale ho to u ní vzrušilo. "Strčíš mi ho konečně i do zadku?" Supěla a nehty mu zatínala do nahých ramen, Ondřej se zarazil a přerývaně oddechoval, ale zabralo mu to sotva pár vteřin, než pod ním klečela na roztřesených nohách a vystrkovala mu svou broskvovou prdelku do obličeje, dole byla stejně barevně sladěná jako její velká a hebounká prsa. Pevně semknutá řiť měla tmavě hnědou barvu a když ji roztáhl palci, vykoukl cukrkandlově růžový střed, do kterého zkusil natlačit prst a okamžitě spokojeně zamručel. "Proč ti to tak trvá?" Sténala s tváří natlačenou do prostěradla, nesmlouvavě ji nabral čurákem, zakousla se do něj a tlumeně zakvílela. Víc už toho Ondřej snést nedokázal. S trhavými pohyby pánve jí plnil anál semenem a Kristýna zarývala nehty do měkké matrace s paměťovou pěnou. Její těsná řiť ho ždímala do poslední kapky se stejnou intenzitou jako předtím její smyslná ústa. Když z ní poté vytékalo po jejích heboučkých stehnech a vpíjelo se do prostěradla, zakroužila nad mokrou skvrnou jako nad kořistí a hltavě ji z něj slízávala.

Věra zajela podlouhlou trubkou vysavače do prostoru mezi Ondřejovým starým ušákem a gaučem, sací hubice na něco narazila a ucpala se, v důsledku čehož se výkon vysavače okamžitě zvýšil na maximum a obývák naplnil nepříjemně vysoký tón na úrovni ultrazvuku. Rychle sešlápla chodidlem vypínač a trubku vyprostila ven, v sací hubici narazila na tmavou látku, na omak hebkou a lehkou, a když ji konečně vyprostila ven, s ustrašeným výrazem zamrkala na noční košilku, která téměř s určitostí nebyla její. Ruce se jí roztřásly, zvedla hlavu a zavolala: "Ondřeji!" Neodpovídal, a ona ucítila jak na ni jde hysterický záchvat. Ne, znovu už to prožívat nechce. "ONDŘEJI!!!" "Ano?" Vyšel z chodby a v ruce svíral nějaké nářadí, předtím ho požádala o drobnou opravu v bytě. "Proč tak křičíš?" Podivil se a strnul s pohledem na kus látky v jejích rukou. "Koho jsi tu měl?" Zahřímala. Mezitím sem přišla i Kristýna, opřela se ramenem o zárubeň dveří a mlčky je oba pozorovala. "Tak odpovíš mi už konečně?!?" Věra už jenom křičela. Ondřej koutkem oka sklouzl ke Kristýně, všimla si toho, odrazila se od zárubně a přistoupila ke své matce. "Co šílíš, mami?" Zazubila se na ni. "To je moje, koupila jsem si to kvůli Viktorovi." Věra na ni pohlédla a oči se jí zalily slzami. "Proč jsi to neřekla dřív?" Vzlykla a natáhla paži k Ondřejovi. "Promiň mi to, prosím, moc se omlouvám! Pojďte, obejměte mě oba, rychle!" Mlčky její přání vyplnili a Kristýna se na Ondřeje v nestřežené chvíli jízlivě ušklíbla. O několik dní později mu řekla, že ten před ním nestál za nic, ale jeho si zatím nechá. A ať se nesnaží cokoliv naznačit její matce, stejně by mu nevěřila. Ona byla na rozdíl od něj její dcera. Příkladná dcera.