Přistižená baculka erotické povídky

Aleš se vracel domů dřív, než původně plánoval. Klíč tiše cvakl v zámku, dveře se pootevřely a on vkročil do přítmí bytu. Už v předsíni zaslechl tlumené, přerývané steny – nepatřily televizoru ani rádiu. Zůstal stát a naslouchal. Zvuky se nesly z obývacího pokoje.

Pomalu se připlížil blíž, srdce mu bušilo do spánků. Dveře byly pootevřené, jen škvíra... a za ní pohled, který mu okamžitě sebral dech. Na gauči ležela jeho žena, baculatá, nahá, stehna roztáhlá do široka. Její prsa se houpala, jak do ní muž, cizí, prudce narážel.

"Dělej, děvko, ukaž, co v sobě máš," sykl milenec a chytil ji pevně za boky. Gauč pod nimi vrzal, těžké rány jeho třísel narážely o její tělo.

Aleš se ani nepohnul. Jen stál ve stínu a díval se. Jeho žena, jeho baculatá manželka, s tváří zkřivenou slastí, hlasitě sténala. Neprotestovala. Naopak, nahlas žadonila: "Hloubš... ještě!"

Muž jí pleskal přes zadek, silně, až se její masité půlky chvěly. Aleš měl pocit, že vidí něco zakázaného, cosi, co by mělo okamžitě skončit – a přesto nedokázal odtrhnout oči.

Stál tam tiše, srdce mu divoce bušilo a dech se mu zadrhával. Každý úder, každý sten, každý pohyb jejího rozměklého těla před jeho očima se mu zarýval do mysli. Ona nevěděla, že je sleduje. On nevěděl, proč nezasáhne.

Jen stál. A díval se, jak se jeho žena nechává brát – tvrdě, bez zábran – v jejich vlastním obývacím pokoji.

Aleš zadržoval dech. Viděl, jak se tělo jeho ženy třese pod přívalem tvrdých přírazů. Každý pohyb cizího muže rozechvíval její boky, masitý zadek se rozvlnil, když na něj prudce dopadal.

"Ještě, nepřestávej!" vyjekla, zakousla se do polštáře a roztáhla stehna ještě víc, jakoby toužila být naplněná hlouběji. Muž na ní klečel, pot z něj kapal, ruce pevně sevřené do jejího těla.

Aleš měl pocit, že slyší vlastní krev šumět v uších. Viděl, jak její velká prsa poskakují, jak bradavky tuhnou, jak se celý gauč pod jejich vahou hýbe. Byla ztracená v rozkoši, nevnímala nic kolem.

"Mrcho, už to máš... už to máš na sobě!" zavrčel cizinec a poslední sérií brutálních přírazů ji přibil k polstrování. Její křik přešel do vysokého, nekontrolovaného vzlyku, jak se jí celé tělo sevřelo v křeči orgasmu.

Zadek se jí zvedl vstříc jeho úderům, prsty zarývala do opěradla gauče. Celá se třásla, když v ní vybuchl, sténal a tiskl ji k sobě, dokud se nezklidnil.

Aleš stál pořád za dveřmi. Viděl, jak jeho žena leží roztažená, zplavená potem, zadýchaná, boky lesklé směsí šťáv. Cizí muž ji ještě pohladil po stehně, pak se odvalil. Ona se usmívala – spokojeně, vyčerpaně.

A Aleš jen stál, neodvážil se ani nadechnout hlasitě. Vlastní byt se mu zdál cizí, vlastní manželka neznámá. Přesto se nedokázal odtrhnout. To, co viděl, se mu navždy vypálilo do paměti.

Cizí muž se odvalil stranou, těžce oddechoval a přejel rukou po jejím zpoceném břiše. Jeho žena tam zůstala ležet roztažená, stehna stále chvějící se dozvuky orgasmu. Její vlhké tělo se líně pohnulo, natáhla se po cigaretě na stolku, zapálila a s potutelným úsměvem vydechla kouř.

Aleš zůstal ve stínu. Nechal dveře jen pootevřené, ani na okamžik se neprozradil. Sledoval ji, jak leží spokojeně, jak kdyby patřila tomu muži víc než jemu.

V jeho hlavě vířily myšlenky, ale ústa zůstala zavřená. Jen oči se vpíjely do toho obrazu – jeho baculatá žena, nahá, s rozcuchanými vlasy, těžkým dechem, stehna stále ulepená od důkazů toho, co právě proběhlo.

A on mlčel. Jen stál. A díval se.


Milenec se po chvíli zvedl, opřel se o loket a pohledem sklouzl na její obnažené tělo. "Ještě nejsme hotoví, než půjdu vykouříš mě!," zavrčel a rukou jí přejel přes tvář. Uchopil ji za vlasy a stáhl ji dolů z gauče na koberec.

Aleš viděl, jak jeho baculatá manželka poklekla mezi mužovy roztažené nohy. Její velká ňadra se houpala, když se naklonila k jeho klínu. Muž si ji přitáhl blíž a nasměroval svůj tvrdý úd přímo k jejím rtům.

Bez zaváhání ho vzala do pusy, hluboko, až jí tváře napnuly. V pokoji se ozývalo mlaskání, dusivé zvuky a jeho spokojené vrčení. "Tak je to správně... pěkně ho vysaj," syčel a tlačil jí hlavu k sobě.

Aleš se ani nepohnul. Jen stál a sledoval, jak jeho žena poslušně kouří cizího muže, jak se její masité boky kolébají, jak se jí hrdlo svírá pod přírazy. Její oči byly přivřené, celé tělo v odevzdání.

Muž přirážel stále rychleji, jeho stehna se napínala, dech se zkracoval. "Polkni to všechno... dělej!" zasyčel a prudce ji přitiskl k sobě. Aleš viděl, jak se její hrdlo sevřelo, když přijímala horký výstřik, jak z koutků úst stékaly kapky, které si poslušně olízla z brady.

Její pohled byl spokojený, klidný. On se odvalil zpátky na gauč, zatímco ona si rukou setřela poslední zbytky a olízla si prsty.

Aleš stál pořád nehnutě. Tělo měl napjaté, srdce mu bušilo, ale nepohnul ani svalem. Jen oči hltaly každý detail – a jeho žena netušila, že má v tu chvíli diváka.