Sáry poprvé erotické povídky

Sára seděla u rybníka a dívala se na Martinu. Jen se tiše dívala a žasla....

Pár dní před svými 18. narozeninami odjela s přáteli na sraz ochránců přírody. Jezdila tam ráda. Místa se měnila podle potřeby, ale parta lidí zůstávala. Sára si tam připadala vždycky trochu nepatřičně, úplně nezapadla. Jenže to nikde. V každé skupině byla něčím odlišná. Mezi sportovci byla jediná, která četla básně, mezi intelektuály zase jen ona potřebovala k životu pohyb. Když hrála divadlo, málo se z toho hroutila, když měla být věcná, přehrávala různé role. Tady byla skupina lidí vášnivě hájící svůj způsob života v souladu s přírodou, přitom ona vnitřně cítila, že někteří nejsou v souladu ani sami se sebou. Jenže byli inteligentní a to Sáru přitahovalo. Většinou tedy seděla tiše v koutě, poslouchala jejich diskuse a třídila si jednotlivé aktéry do škatulek.

Už je znala. Už věděla, že i oni mají své skryté touhy. Poprvé jí to překvapilo a vlastně trochu vyděsilo. V zimě si všimla, že na ní Pavel, asi o deset let starší inženýr, často doslova zírá. Ve své ještě dětské naivitě nechápala proč, bála se, že dělá něco špatně, že nestačí ostatním ve znalostech. Pak jednou seděli večer všichni v jedné místnosti u kamen a povídalo se. Sára seděla trochu stranou hlavního dění a zase poslouchala. Šikmo za ní si sedl Pavel a vedle něj jeho žena Jana. Před ní ještě seděla její kamarádka, takže Sára byla před ostatními trochu v skrytá. Cítila Pavlův pohled a znovu byla nervózní. Co zase? A potom ucítila, jak se k ní naklonil a dotkl se jejích vlasů. Začal si je namotávat na prsty, vonět k nim. Ona úplně ztuhla. Vždyť vedle něj sedí jeho žena!!! "Máš nádherné vlasy, krásně voní..!" zašeptal jí do ucha. Neřekla nic, seděla ještě pár minut v křeči, pak se zvedla a odešla spát. Nemohla usnout. Pořád přemýšlela nad tím, jak jí to mohl říct? Jak mohl něco takového vnímat, když měl vedle sebe ženu svého života? Pochopila to až o nějakých dvacet let později....

Sára byla ještě panna. Už rok chodila s Danem, ale nedovolila mu víc než líbání, laskání prsů před triko a letmý dotek na kalhotkách pod sukní. Šílel z ní, věděla to. Pochopitelně, šílel by z každé. Byl o rok starší a díky Sáře celou dobu jejich vztahu bez sexu. Ani jeho dřívější zkušenosti nebyly velké - jeden uskutečněný styk a spousta snů o něm - jak s oblibou prohlašoval. Jenže Sáru miloval, nechtěl nic uspěchat, a tak čekal a doma tajně onanoval. Teď tu ale nebyl, měl přijet až za dva dny.

Zato přijel Roman, Danův i Sáry kamarád, a přivezl svou novou dívku Martinu. Pro Sáru byla jako zjevení. Znala ji. Ač o téměř rok mladší, byla tak neskutečně sebejistá, otevřená, ostrá ve schopnosti poslat Romana i kohokoliv jiného do míst, kam patří. Měla přehled o všem, byla chytrá, sečtělá, krásně hrála na kytaru a zpívala. Studovala matematické gymnázium, Sára jí ale občas zahlédla před svou školou, jak tam čeká na kamarády. Oblékala se ve stylu hippies, byla prostě svá. Z nějakého důvodu, který Sára nechápala, si padly do oka. Možná cítila Sáry vyčlenění, možná vnímala její obdiv. Povídaly si spolu kdykoliv to šlo. Vlastně povídala hlavně Martina, Sára jen poslouchala, to uměla dobře. Došlo i na téma sexu. Martina měla praktické zkušenosti, Sára své panenství přiznala, ani při své plachosti neměla potřebu lhát. Dokonce byla na své rozhodnutí zatím nenechat Dana překročit hranici hrdá. Hlavní důvod ale byl, že vůbec nechápala posedlost sexem. Danovy dotyky v ní nic neprobouzely, vlastně jí s tou svou dotěrností docela obtěžoval. Sama sebe se také nedotýkala, nikdy jí to ani nenapadlo. Moc nad tím nepřemýšlela, brala to tak, že ona prostě o sex nestojí a hotovo.

Martina jí vyprávěla, jak se s Romanem milují každou noc. Jak se na Martinu nenasytně vrhá, jak jí líbá a mačká prsa, jak do ní vniká. Vyprávěla to se stejnou vášní, jako s ní mluvila o oblíbených kapelách, o textech písní, o literatuře. A Sára se stejným zaujetím poslouchala. A v duchu si to představovala. Pořád ale nechápala tu vášeň v jejím hlase.

Třetí den se šli projít. Martina, Roman, Sára a další dvě holky a dva kluci z party, všichni zhruba ve stejném věku. Bylo nádherně. Došli k rybníku. Už ani neví, kdo navrhnul, že by se mohli vykoupat. Sára ihned prohlásila, že ona nejde a bleskově zapadla do vysoké trávy kousek stranou. Ostatní se začali svlékat a chystat do vody. Kluci šli v trenkách a holky ve spodním prádle. Sára si pod sebe hodila mikinu🡕 , udusala trochu trávu, aby jí nešolíchala a usadila se. Podívala se směrem k ostatním a užasla. Jako by zkameněla, jen se dívala na Martinu. Ta se, na rozdíl od ostatních, svlékla donaha a Sára měla dojem, že vidí bohyni. Byla dokonalá. Štíhlé dlouhé nohy, vyrýsované paže, tmavé hnědé vlasy do půlky zad. Stála bokem k Sáře, ta tak mohla sledovat její prsa. Plné čtyřky, krásně tvarované, s tmavě hnědými bradavkami, které trčely do prostoru. Jemně vystouplé bříško, oblý zadeček a pahorek porostlý tmavými chloupky. Vůbec se nestyděla. Ostatní už byly ve vodě a hned si jí nevšimli. A ona nikam nepospíchala, pomalu se blížila trávou ke břehu krokem šelmy. Sára nemohla odtrhnout oči. A najednou, tady u rybníka, zírajíc na holku, pocítila ten tlak v podbřišku. Ten pocit popisovaný v knížkách. To vnitřní zachvění. Jak je možné, že se vůbec nestydí? Sára by se propadla studem, ale ona jde naprosto klidně, vědoma si své krásy.

V tom jí zahlédl Roman. Rychle plaval směrem, kde Martina právě lezla do vody. Sára doslova hltala pohledem ta nádherná, velká prsa, která se s každým pohybem zhoupla. Cítila až bolestnou chuť se jich dotknout, potěžkat je v ruce, přejet prstem přes bradavky, ochutnat je. S Romanem se potkali v místě, kde Martině voda sahala do pasu. Sára si všimla, že Roman divoce gestikuluje. Napnula uši a slyšela, jak Martině spílá za to, že se tam vystavuje nahá. A ať se jde okamžitě obléci. Sáru ihned napadlo, že tenhle direktivní tón se Martině rozhodně líbit nebude. A taky ne. Otočila se k Romanovi zády, položila se na hladinu, takže se její prsa vznášela jako dva balóny na vodě a klidně, pomalu plavala od břehu směrem k ostatním. Roman na ní chvíli zíral, pak vztekle vyběhl z vody, rychle se oblékl a vyrazil směrem k chalupě, kde byli všichni ubytováni. Ostatní ho po chvilce osvěžení následovali a snad si ani neuvědomili, že Sára pořád sedí v trávě kousek od nich. Martina vylezla jako poslední. Na rozdíl od nich ale přesně věděla, kde Sára sedí a zamířila přímo k ní. Zastavila se tak, že Sáře zastínila sluníčko a ta měla její tmavý klín přímo proti očím. Neuhnula pohledem ani na chvilku. Martina jí také dlouze pozorovala, pak si sedla vedle ní, na její mikinu🡕 . "Co na mě tak koukáš?", zeptala se. A Sára se slyšela, jak říká: "Protože jsi prostě dokonalá!" Martina se k ní pomalu naklonila, přitiskla svoje rty na její, jazykem je lehce obkroužila a potom jí ho jemně strčila do pusy, kde s ním chvilku něžně rejdila. Pak se odtáhla, podívala se Sáře do očí a řekla: "Ne, to Ty jsi nádherná!" Potom vstala, přešla ke své hromádce oblečení a za chvilku už mizela za zatáčkou.

Sára bez hnutí seděla a vstřebávala ten pocit.

Večer přijel Dan. Když znovu zkusil Sáru v posteli svléknout, nebránila se. Myslela na Martinu, na ten pocit, který odpoledne cítila. Poprvé se milovali. Neobratně, nesměle, nezkušeně. Sára nedosáhla s Danem orgasmu té noci ani nikdy jindy. Na to si musela počkat na zkušenější partnery. Poznala už ale, že je schopná cítit vzrušení, a to jí navedlo na cestu k sexualitě jako takové i k poznávání sebe sama....

Po deseti letech potkala Martinu ve městě. Bohyně byla pryč, alkohol🡕 a divoký život jí vepsaly do tváře i těla každou prožitou minutu. Sáře se v hlavě okamžitě vybavily ty dva nádherné balóny plující na hladině. Místo vzrušení teď cítila jen lítost.