Setkání s nečekaným koncem erotické povídky

Tento příběh začíná už řadu měsíců nazpět, když jsem si tu z nudy procházel alba a žádné nebylo mému oku dost dobré. Byla to samá frnda a to raději vidím naživo, ale tu jsem narazil na moc sexy ženu. Její nádherná postava mi vzala dech, a obzvláště se mi líbila fotka, kde natočená z boku si zakrývala bříško, a byl krásně vidět obrys levého prsa a kousek tváře. Prostě nádhera, a tak nebylo zbytí. Napsal jsem jí komentář a ta paní úžasná odpověděla. Chvíli jsme si psali pod albem, kde jsem pohrozil šmírováním pod jejími okny, jak je krásná, až se konverzace přesunula do zpráv. Psaní bylo slušné a nenucené, a každé cinknutí bylo jako vánoční dárek v dětství, který odhalí něco nového. Ona je tak úžasná a čas jako by neexistoval. Rozumíme si tak moc, jako s nikým už dlouhou dobu. Povídáme si o všem možném, nejen o sexu, prostě o všem.

První lechtivé a provokativní fotky, tu a tam noha z pod peřiny s náznakem, co bychom oba chtěli, bylo něco, na co by asi nikdo nevydržel čekat tak dlouho jako ona, až si musela sama říct. V ten moment se vše posunulo k provokacím všeho druhu, které se nám oběma moc líbí, a fantazie si s námi hezky pohrává. Vůbec nic neřešíme, jen si užíváme každý společný den. Je tak sexy, vášnivá, hravá a dokáže mi zvednout, nejen náladu a já jí pěkně nechávám zvrhnout pipku, což je přesně to, co oba potřebujeme a co nám doma chybí... vzrušení. Jsme tu, netušíme, kam to naše psaní směřuje, ale takto se nám to líbí. Posouváme se stále dál, to je zřejmé, a hranice lechtivých fotek se posouvají, až nezbývá jediné místo na těle, které bychom na sobě neznali a touha, o které jsme nevěděli.

Již se nezdráhám jí říct, popsat, jak rád bych jí viděl spoutanou, se zavázanýma očima, a dělal si s ní vše, co by se mi líbilo a co ona tak toužebně chce. Což by mě ani ve snu nenapadlo, jak moc přesně po tomto touží, a další a další pro někoho zvrhlé, ale pro nás vzrušující představy. Netuším, jestli existuje něco jako virtuální milenci a kamarádi, ale přesně tak bych popsal to, co mezi námi vzniklo.

Jednoho dne, při našem příjemném psaní a vtipkování, dostala mojí zprávu: "Máš jedno přání a to ti splním." No, nebyla to sranda, bylo myšleno vážně, a odpověď byla: "Chtěla bych tě poznat osobně, jestli to není příliš troufalé, bez vedlejších úmyslů." Oba jsme vždy byli věrní, až na naše myšlenky. Srdce se mi v tu ránu rozbušilo a s úsměvem a rudými tvářemi jsem napsal: "Ano, moc rád ti splním tvé přání, prdelinko."

Ale jak to udělat? Není to nic snadného, se jen tak vidět. Vzdálenost nás dělí veliká a také nemůžeme říct našim protějškům: "Jedeme si na celý den pryč." Ale kde je vůle, je i cesta, a tak začalo naše spiklenecké plánování.

O něco později přišla s tím, že by ráda jela na vánoční trhy s kamarádkou do Olomouce, a tak jsem našel den, kdy by to šlo. Mít celý den jen pro ni a nemuset lhát, kam jedu. Ano, den je vybraný a zbylé dny ubývaly. Vlastně jsme to ani nijak neřešili, až do té naší domluvené soboty.

Ráno budíček a den začal s pocitem štěstí, napětí i obav, ale to nevadí, chceme to tak oba. Vymydlený, upravený, navoněný, vyrážím vstříc našemu setkání. Jen si posíláme zprávy potvrzující naše setkání na náměstí, vše jde, jak má....cesta, zkrátka vše.

Auto je zaparkované a jdu pomalu na smluvené místo. Hlavou mi letí miliony myšlenek, ale všechny pochyby rozmetává touha ji spatřit, moci být s tou skvělou ženou osobně. Z dálky ji již vidím, má na sobě ten nový zimní kabát, o kterém mi psala, stojí u kluziště a vypadá nádherně, a to jsem myslel, že tu budu první. Nervózně se rozhlíží a jen si v hlavě říkám: "Neboj, já ti tu nervozitu hned napravím."

Jdu k ní, krokem sebejistým a vymýšlím vhodný pozdrav. Když kráčím, zamýšlený spatří mě a začíná se culit. Koukám jen a jen na ni s úsměvem ve tváři. V tom vystouplá dlažební kostka mi zhatí můj dokonalý plán pozdravu, a místo "Ahoj prdelinko, moc rád tě konečně poznávám" zakopávám o tu blbou kostku a nahlas zdravím: "No do prdele!" Vteřinu na sebe koukáme, ona se začíná hrozně smát a já rudnout, ale v zápětí se smeji s ní.

"No, také tě ráda vidím, ale nejdeš na to moc zhurta?",,Omlouvám se, také tě moc rád vidím a poznávám.” Celá nervozita byla ta tam a přivítání bylo velmi originální, které ihned prolomilo ledy. Málem doopravdy, kluziště bylo vážně blízko. Na tohle setkání už teď nezapomene...Procházíme se a povídáme si o všem, co nás jen napadá. Nějaké stánky jsou nám celkem ukradené a jen se dobře bavíme, nějaká ta káva, nějaké jídlo i trocha alkoholu na uvolnění, prostě přátelské setkání, přesně jak bylo v plánu.

Co v plánu nebylo, tak ty vytlučené, vystouplé kamenné kostky, a teď pro změnu zakopává ona. Však já ji pohotově chytám. Asi zvyk, netuším, ale jedna ruka je přímo na jejím rozkroku a druhou ji prvně objímám přes obě prsa. Jak je ke mně zády, jen nakloní hlavu, usměje se a dá mi polibek na ústa se slovy: "Děkuji, můj zachránce, už mě můžeš pustit, nebo možná ještě chvíli mě drž."

"Tohle se mi líbí a nechci tě pustit," zašeptal jsem klidným hlasem jí do ucha. Letmé přejetí mé ruky přes její klín tomu celému dodalo nádech vzrušení, až cítila tu bouli v mých kalhotách na své prdelce. Nedalo jí to, otočila se a sáhla na můj rozkrok, nehledě na všechny ty lidi kolem.
"Zlatíčko, co to tam máš?" Zase vidím ten její příjemný úsměv, ale i vzrušení v jejích očích.
"Prdelko, vždyť ty víš, co se mnou dokážeš udělat." Rozepla svůj nový kabát a ukázala mi kousek černých krajkových kalhotek. Jen jsme se na sebe podívaly a bylo nám jasné, že dnešní den nebude jen v přátelském duchu, jak jsme si slíbily, a tak jsme vyrazily směrem z města pryč.

Procházka klidným parkekem byla tou správnou volbou a netrvalo dlouho a byly jsme opět přitisknuti jeden na druhého, ale teď už úmyslně beze slov. Jen vášnivé líbání a tóny vzrušení byly slyšet, při kterých má jedna ruka ladně hledala svůj cíl v jejích kalhotkách a druhá jí vášnivě mačkala její prsa pod oblečením. Ona zase pevně držela můj velký penis ve své hebké dlani, svírala, tahala a hrála si se mnou tak, jako by přesně věděla, jak to mám rád. Její druhá ruka se zaměřila na můj pevný zadek, který hladila, a když jsem ji správně přejel po její mokré kundičce, odměnila mě pevným stiskem mé zadnice. Tím jsem věděl, že to dělám přesně tak, jak se jí to líbí a jak to potřebuje a má ráda. Chvíli jsem kroužil, chvíli jezdil přes její klitoris, střídajíc rytmus i sílu s občasným zasunutím mých dlouhých prstů pěkně hluboko, jak jen to šlo. Netuším, jak dlouho to trvalo, čas nebyl, nic nebylo, jen my a náš chtíč, ale cítil jsem, jak se začíná chvěním třást. Vytáhla ruku z mých kalhot, pevně mě chytla za zadek oběma rukama a přitiskla se ještě blíž. Hlasité sténání doprovázelo její rozkoš a úžasný orgasmus, který ani nečekala, že by mohl dnes přijít.

Já jen vytahl mokré prsty z kalhotek a cítím tu její božskou vůni a než jsem si stihl olíznout prsty, už mi klečela u nohou a rozepínala poklopec. Dívala se mi přímo do očí a viděla, jak moc to chci. Jen jsem přikývl, a její šikovné ruce už ho měly venku. Nejprve si jen hrála špičkou jazyka, ale vzápětí ho měla v puse, a její ruka ho držela pevně u kořene, střídavě s druhou rukou jezdila tam a zpět. Takové vášnivé kouření jsem dosud nezažil; její ústa i technika jsou úžasné. Celou dobu se na ni dívám a slastně vzdychám, ale potřebuji ho mít hodně hluboko. Mé péro není malé, a tak ji chytnu za hlavu a vzrušením jí pomáhám co nejdál to jde. K mému údivu se po chvíli dostává úplně celý do jejích úst; ten pocit snad ani nejde slovy popsat.

S menšími pauzami, aby se nadechla, jí opět chytám a pokračujeme dál. A co víc, sama si rukama pomáhá, o má stehna se přitahuje a zasouvá si ho do krku, co to jen jde. Nikdy jsem nezažil orgasmus při kouření, ale cítím to známé šimrání, ten pocit v podbřišku před vyvrcholením. Tisknu ji hlavu pevně směrem ke mně a zase povoluji.

"Ano, achhh, ano... jo, to je ono, prdelko, pojď, dělej pokračuj, nepřestávej!"

A její ústa se rychle plní horkou odměnou, až nestíhá polykat tu velkou dávku horké smetany, kterou si právem zaslouží. Trocha jde i z úst ven a stéká jí po tváři. Je hbitá a nic nenechá na zmar. Prsty si vše dá zpět do úst, polkne poslední zbytek své odměny a ještě si vymáčkne poslední kapky ze stále tvrdého penisu, olízne ho po celé délce a dá mu ještě pusu na špičku. Jen ho hladí a toužebně s úsměvem kouká do mých očí, kde vidí jen blaho.

Na půl tvrdého ho ladně vkládá zpět do jeho hnízda se slovy:

"Tak co, budeme ještě něco dělat?" A já jen odpovím:

"Ano, rozhodně, chci vědět, co ještě umíš, protože tohle jsem nikdy nezažil. Byla jsi úžasná a chci víc, chci tě celou, tak jako v našich představách."

Chcete vědět, co bylo dál? Tímto to ještě zdaleka nekončí.