Nikdy jsem nevěřila, že by seznamky mohly skutečně fungovat. Přesto jsem si jednu založila. Po několika neúspěšných konverzacích a dvou nepovedených schůzkách jsem to už chtěla vzdát. A pak se objevil on. Jmenoval se Tomáš.
Byl o rok starší než já, ale vypadal mladší. Hezký blonďák s hubenější postavou a velkýma modrýma očima, ve kterých jsem se následující rok ztrácela. Jeho úsměv byl jemný, nenápadný, ale jakmile se objevil na jeho tváři, rozzářil celý svět kolem. Už po prvních zprávách jsem cítila, že je jiný. Něco mě k němu táhlo. A když jsme se konečně setkali, věděla jsem, že tohle nebude jen další obyčejná schůzka.
Začalo to nevinně. Postupně jsme se poznávali víc a víc. Naše první schůzka byla krátká a nenápadná – jen rychlé kafe na benzínce. Byla jsem nervózní a bylo vidět, že on taky. Povídali jsme si, snažili se uvolnit, ale oba jsme v sobě měli zvláštní směs očekávání a nejistoty.
Po hodině rozhovoru jsme si na chvíli sedli do auta. Žádné velké gesto, žádná pusa na rozloučenou, jen tiché porozumění v očích. Když jsem dorazila domů, hned mi napsal. Přiznal, že to bylo fajn a že se těší na další setkání. Zároveň se omlouval, že se mnou strávil tak málo času a že mi nakonec ani nedal malou pusu.
O týden později přijel znovu. Byl to krásný letní podvečer, vzduch byl teplý a voňavý. Oblékla jsem si červené šaty🡕 s puntíky, lehké a hravé, které se jemně vlnily kolem mých stehen. Ještě než dorazil, mi napsal krátkou zprávu: "Neber si kalhotky." Poslechla jsem. Když jsem ho zahlédla stát před domem, s úsměvem na tváři a nedočkavostí v srdci jsem vyběhla k autu. Otevřela jsem dveře a posadila se vedle něj. Pohled na něj mě hřál. Usmál se na mě tím svým jemným úsměvem, ale bylo cítit, že je stále trochu nervózní.
Natáhl ruku a pohladil mě po stehně. "Máš je?" zeptal se tiše. Zavrtěla jsem hlavou. Jeho úsměv se ještě prohloubil. Beze slova nastartoval a vyjeli jsme. Mířili jsme na místo, o kterém mi řekl už dřív – ukryté a tiché, kousek za lesem. Tehdy jsem ještě netušila, jak moc mi ten večer zůstane v paměti. Zaparkoval auto a nechal tiše hrát rádio. Večer byl klidný, vzduch teplý, a kolem nás se rozprostírala tma proříznutá jen slabým světlem palubní desky. Díval se na mě, jako by si chtěl každý detail mé tváře vryť do paměti. Usmívala jsem se.
"Copak ty, sluníčko?" zašeptal a natáhl se ke mně. Jeho rty se dotkly mých a v tu chvíli se zastavil čas. V životě jsem nic takového necítila – ta chemie, ta energie mezi námi byla téměř hmatatelná. Jeho ruka mi zajela do vlasů, prsty se propletly mezi prameny a po celém těle mi přeběhly jiskřivé vlny. Líbal dokonale. Božsky. Každý pohyb jeho rtů byl něžný, ale zároveň plný touhy. Celá jsem se v něm ztrácela.
Přesunuli jsme se na zadní sedadlo a pokračovali v líbání. Hladil mě a já jeho, naše doteky byly čím dál odvážnější. Po chvíli jsem na něj nasedla. Jeho ruce se propletly mými vlasy, jemně mě za ně zatahal, zatímco mě hladil po zádech až dolů k zadečku.
Šaty měly hluboký, volný výstřih, což mu dávalo snadný přístup k mým prsům. Hrál si s nimi, střídavě je líbal a jemně okusoval mé ztvrdlé bradavky. Tiché vzdechy unikaly z mých rtů, ztrácela jsem se v tom okamžiku.
Stáhl si kalhoty🡕 a já konečně ucítila jeho tvrdý penis hluboko v sobě. Začala jsem se pohybovat v bocích, pomalu, dopředu a dozadu, v rytmu, který nás oba přiváděl k šílenství. Líbal mě na krku, jeho dech byl horký a já, pohlcená vzrušením, začala přidávat na tempu. Každým pohybem jsme se blížili k tomu tíženému okamžiku. Dech se mi zrychloval, poznal, že zachvili budu. Vzal mě pevně za vlasy a já se vzápetí udělala. Po chvilce ani on nevydržel a udělal se taky. Cítila jsem v sobě jeho tepající penis a teplo které mě polévá. Ještě chvilku jsme spolu v objetí, celý upocený seděli.
Slezla jsem z něj, otřela se a sedla si zpátky na sedadlo. Opravila si šaty🡕 a s blaženým úsměvem se na něj podívala. On si oblékl kalhoty🡕 a pak jsme se přesunuli dopředu a jeli k mému domu. Nervozita mezi námi opadla a povídali jsme si víc, smáli se a atmosféra byla uvolněnější.
Během desítek minut zaparkoval před mým domem. V autě jsme se rozloučili, políbili a jel domů.
Následující dny jsme si psali, sdíleli myšlenky a tak jsme začali plánovat další setkání.
Komentáře