Tomáš spal někde mezi nočními směnami a zodpovědností. Jeho dotyky mi chyběly už měsíce. Nevášeň oblečená do manželství. Povinnost místo chtíče.
Petr nebyl náhoda. Byl chtíč, který jsem dlouho držela na uzdě. Dnes v noci jsem jí ale povolila otěže – a poprvé ji nechala běžet naplno.
Otevřela jsem mu v průsvitném županu, pod kterým jsem měla jen punčochy. Černé. Hladké. Končící vysoko na stehnech, kde začínala vlhkost, která neměla nic společného s chladem.
Nepromluvil. Jen si klekl. Věděl přesně, co má dělat. Položila jsem mu nohu na rameno, druhou na klín. A cítila jsem ho – tvrdého, napnutého, připraveného mi posloužit.
Punčochu mi sjel z nohy zuby. Pomalu. Jako by každé vlákno byl hřích, který je třeba olíznout. Jazykem mi přejížděl po nártu, sál prsty, palec si zasunul hluboko do pusy a nechal ho tam, dokud se mu nezačaly třást ruce. To už jsem věděla, že to má na krajíčku.
Rozepnul si kalhoty a já zvedla obě nohy. Sevřela jsem ho mezi chodidla. Tlačila jsem, klouzala po celé délce, mačkala ho palci, špičkami, rytmicky a bez slitování. Miloval to. A já to věděla. Byla jsem pro něj bohyně. A zároveň zkurveně sobecká děvka, která si s ním hrála jen proto, že mohla.
Když začal sténat, zesílila jsem tlak. Drtila jsem ho mezi chodidly, rychle, tvrdě, bez slitování. Prsty jsem mu přejížděla po žaludu, palcem přejela uzdičku a pak... vybuchl.
Teplá, lepkavá sprcha pokryla moje nárty, lýtka, část stehen. Ale neskončila jsem.
Rozetřela jsem si jeho sperma po chodidlech. Hladila si je navzájem, klouzala po sobě, pomalu, labužnicky. A přitom se dívala, jak se dívá. Zničený. Vzrušený. Pokorný.
Pak jsem si lehla na gauč. Nohy od něj. Roztažené. A jednou rukou jsem si zajela mezi stehna. Druhou jsem si přitiskla potřísněné chodidlo na rty.
Komentáře