Sobotní listopadové ráno erotické povídky

Dominik seděl na gauči a po očku sledoval hudební program na velkoplošné obrazovce rozměrné televize, umístěné uprostřed na nízkém obdélníkovém stolku z tmavého dřeva se dvěma policemi, ve kterých bylo úhledně seřazeno několik knih, vedle ležela hromádka časopisů s televizním programem a ve spodní polici až u země starý zaprášený video přehrávač s omšelým dálkovým ovladačem, na jehož nadužívaných tlačítkách už nebylo možné rozpoznat původní symboly. Pohledem rychle přelétl prostorný obývací pokoj, pak znovu zkontroloval čas na svém mobilním telefonu a přitom se nervózně zavrtěl. Jeho přítelkyně Klára už tu měla dávno být. Meškala nejmíň půl hodiny. Každý pátek na ni takhle čekával v domě její matky, kam se vracela ze studentských kolejí, aby spolu strávili víkend a on ji v neděli v podvečer opět doprovodil na vlakové nádraží a celý následující týden netrpělivě vyhlížel páteční odpoledne, kdy se s ní konečně znovu setkal. Před dvěma měsíci se potkali v tanečním klubu ve městě a po bujarém večeru skončili v Dominikově pronajatém bytě. A začali spolu chodit. Dominik byl vysoký a světlovlasý, pohledný mladý muž na prahu sedmadvaceti a pracoval jako fotograf v redakci místního deníku. Možná proto si s Klárou tolik rozuměli, druhým rokem studovala žurnalistiku a on ji několikrát vzal s sebou do redakce, aby viděla, jak to chodí v běžném provozu a nasála atmosféru. Když uslyšel kroky na schodech do patra, otočil k nim hlavu a uviděl Klářinu matku Alenu, která po nich ladně sestupovala. Přinášela láhev vína a dvě prázdné sklenice a když zachytila jeho pohled, mile se na něj usmála. Pomalu došla až ke stolku se skleněnou deskou stojícímu před gaučem a v příští chvíli nalila víno do obou sklenic. "Neboj, ona se ti určitě vrátí," zamrkala na něj. Přirozeně jí neušlo, že Dominik byl nervózní, až nevrlý. Jednu sklenici mu podala, přiťukli si a vzápětí se ozvalo pronikavé pípnutí zprávy. Dominik rychle upřel oči na displej svého telefonu, zpráva však nepřišla jemu, ale Aleně a on s nasupeným výrazem stáhl koutky úst na stranu. "Kdybys něco potřeboval, stačí zavolat, budu nahoře." Opět se na něj usmála a zakrátko zmizela na schodech v patře.

Alena byla čerstvá čtyřicátnice s tváří filmové hvězdy a výraznými ženskými křivkami, díky nimž měla v životě všechno mnohem snazší. Ostatně, toho si byla plně vědoma a naučila se je adekvátně používat. Na svá prsa a zadek by klidně mohla mít zbrojní pas. Asi proto jí po rozvodu zůstal dům i auto. Její manžel, nepříliš průbojný a nevýrazný typ, pracující jako účetní ve velké výrobní společnosti ve městě, přišel po jediné nevěře rázem o všechno, na co měl nárok, protože společný majetek nabyli až v manželství a převážně díky jeho úsporám a dědictví po tetičce. Alena si lusknutím prstu najala schopného advokáta, který ji poté u rozvodového soudu zastupoval. Vědělo se o něm, že je na ženské a přestože si to s ním neužila, díky němu dosáhla svého a to už stálo za trochu té námahy. Jakmile soudce přečetl konečné rozhodnutí, smyslně ho políbila na krk, zmačkala jeho telefonní číslo a už mu víckrát nepřijala hovor. Alena byla živočišná tmavovláska, nymfomanka. Neukojitelný sexuální predátor, který neustále vyhledával novou kořist. Už v manželství prožila nespočetné množství milostných avantýr s šéfy, kolegy nebo s náhodnými muži, které potkávala ve svém okolí. Potřebovala sex jako jídlo a nejlépe několikrát denně, což jí její bývalý manžel, věčně unavený a utahaný z práce, nedokázal nabídnout ani v nejmenším. Situaci však měla pokaždé plně pod kontrolou, nikdy nevystupovala ze své role a držela se na hony daleko od krátkých citových vzplanutí, které ji pouze psychicky vyčerpávaly, vždy jí šlo jen o jedno. Naproti tomu, její dcera Monika byla pravý opak a Alena netušila, kde se to v té holce vzalo. Zřejmě zdědila povahu po svém otci, často se rychle a bezhlavě zamilovávala, zatímco rozchody byly z její strany vyčerpávající a trýznivé. Dlouhé měsíce tak zůstávala v nefunkčních vztazích, a to jenom proto, aby svým protějškům neublížila, přitom ten, kdo opravdu trpěl, byla zpravidla jen ona sama.

Alena se napila ze sklenice, labužnicky poválela víno na jazyku a palcem rozklikla zprávu na displeji svého telefonu. Byla od Moniky, její dcery. "Tento víkend nepřijedu, šla jsem s holkama do klubu ve městě. Můžeš to, prosím, říct Dominikovi a poslat ho domů? Mám Tě ráda." A následovala záplava emotikonů se srdíčky. Alena udiveně zamrkala, v příští vteřině spolkla doušek vína a vyšla z pokoje na chodbu. Opřela se lokty o zábradlí v patře a chvíli mlčky pozorovala mladého muže, sedícího pod ní na gauči v obývacím pokoji. Všimla si, že víno v útlé láhvi na stolku před gaučem už přesáhlo víc než polovinu svého původního objemu. "Jak si to ta holka vůbec představuje?" blesklo jí hlavou. Copak má řešit její problémy za ni? Monika se jí před nedávnem zmínila, že už ji to s Dominikem nebaví a navíc.. a Alena s potutelným úsměvem přimhouřila oči a mírně našpulila rty. Navíc sex s ním si prý vůbec neužila, bolelo jí to. Měl ho prostě moc velkýho, no. Přesně takhle jí to řekla, když na ni dorážela a chtěla znát detaily. Ten večer společně popíjely a byly už obě slušně pod parou a z její dcery to lezlo jak z chlupaté deky🡕 . Alena znovu šle🡕 hla pohledem po Dominikovi a musela si přiznat, že nevypadal vůbec špatně. Naopak, docela jí imponoval. Pak se mírně naklonila přes zábradlí a zavolala na něj, jestli mu nic nechybí. Zvedl k ní oči, poděkoval a zavrtěl hlavou. Za okny obýváku už se začínalo pomalu stmívat a na obrazovce televize právě startovalo pravidelné zpravodajství v hlavním vysílacím čase. Alena jedním lokem dopila víno, prázdnou sklenici postavila na světlou komodu u zdi a pak zamířila do koupelny na konci chodby.

Ve sprše strávila necelou půlhodinu a když konečně vyšla ven z koupelny v oblaku podmanivé vůně, oblečená jen v přiléhavých legínách a světlém tričku bez podprsenky, dolila si sklenici a sestoupila po schodech do obýváku. Sedla si na gauč vedle Dominika a natáhla nohy na tmavou sametovou taburetku. Jeho pohled byl zastřený vypitým vínem a ačkoliv se snažil předstírat, že ho televizní zpravodajství nadmíru zaujalo, několikrát k ní cukl očima. Alena pomalu upíjela ze sklenice, občas k němu otočila hlavu a něco v lehkém konverzačním tónu prohodila, počkala, až se na ni podíval a počastovala ho jedním ze svých zaručených úsměvů. Už dávno ho měla v hrsti, jen o tom ještě nevěděl. Dominik mezitím stačil dopít celou láhev vína a ona plynule přešla do protiútoku. Naklonila se k němu a s lehkým úsměvem tlumeně zaševelila, jestli by jí nenamasíroval záda. Její pronikavá vůně ho přitom spolehlivě zbavila jakékoliv duchapřítomné reakce. Rozpačitě pokýval hlavou, Alena se posadila na taburetku a za okamžik spokojeně vydechla, když ucítila jeho třesoucí se ruce na svých zádech. Kroutila se a pobízela ho, aby přitlačil. "Ano, tam..níž..níž..ještě níž," vrněla a trvalo jen chvíli, než jí oběma rukama zajel zepředu na tričko a v dlaních sevřel její objemné poprsí. Překvapeně vyjekla a prudce se k němu otočila, zatímco na ni s vyděšeným výrazem zíral a rozpačitě vykoktal omluvu. Poklopec jeho elegantních látkových kalhot vypadal jako před výbuchem, čehož si protřelá svůdnice jako ona, přirozeně stačila všimnout.

Postavila se před něj a zvolna, tak aby si to dostatečně vychutnal, si svlékla tričko. Dominik vzrušeně zamrkal očima a když nechala sklouznout své legíny na podlahu, otevřel ústa v němém úžasu. Alena byla středně vysoká a urostlá, se souměrnými liniemi a vyzývavými křivkami. Měla krátké tmavé vlasy s ofinou padající jí zešikma přes čelo, pronikavé šedomodré oči, výrazná ústa a oválný obličej. Dominik bez dechu pozoroval její velké poprsí s tmavými dvorci a trčícími bradavkami, v klíně neměla ani chloupek a on si tak mohl pohodlně prohlédnout dva lysé bochánky mezi jejími pevně semknutými stehny. Pomohla mu na nohy, zbavila ho košile i kalhot a jedním škubnutím mu stáhla trenýrky až ke kotníkům, vzápětí poodstoupila o krok dozadu a zůstala chvíli nehnutě s pohledem upřeným na jeho nádobíčko. Za ta léta milostných avantýr měla pocit, že už viděla snad všechny tvary a velikosti, ale to, co se k ní tak dychtivě napínalo z Dominikova rozkroku, si v jejím výčtu suverénně vysloužilo svou vlastní kategorii.

Obrovský čurák s převislou předkožkou a tlustou žílou, táhnoucí se po celé jeho délce od kořene až ke špičce, ji nakrátko zbavil slov. Rychle se před něj svezla na kolena a zkusila si ho nacpat do pusy. Jeho předkožka vzápětí odhalila špičatý a rozměrný žalud, který ji téměř rozedíral koutky úst, ale sála ho hltavě a tak lačně, že mladý muž nad ní začal hlasitě sténat a v pěsti sevřel Aleniny vlasy tak silně, až jí to zabolelo, ale na to úplně rezignovala. Vrážela si ho do pusy a přitom svírala ve svých malých dlaních jeho pevné půlky a hlasitě vydechovala nosem. Po bradě se jí v proudech řinuly sliny a oči měla úplně zalité slzami. Takový klacek si žádal speciální zacházení a ona byla připravená mu ho poskytnout.

Po chvíli ji zvedl za paže z podlahy, posadil se na gauč a Alena se před ním rozkročila, předklonila se a ochotně mu strčila svůj zadek do tváře. Přitom si sevřela v dlaních svá prsa a vzápětí s pronikavým zasténáním zaklonila hlavu, když jí roztáhl půlky od sebe a vsunul mezi ně svůj vlhký jazyk, který svou délkou mohl směle konkurovat jeho klacku. Cítila ho hluboko v sobě, monotónně jí ho vrážel mezi rozšklebené pysky a dychtivě klouzal zpět k její těsné řiti. Tekla mu přímo do obličeje a každá buňka v jejím těle přímo žadonila o možnost, ho konečně ucítit v sobě. A Dominik to na ní poznal. Opřel se zády o opěradlo gauče a pomalu nasadil špičku žaludu na Aleninu kundu, kterou si lačně doširoka roztahovala prsty. Zmizel v ní sotva do půlky a ona se vzdorovitě zapřela rukama o jeho stehna, chvíli vyčkávala a namáhavě oddechovala. Dominik pomalu přirážel, zanedlouho už na něj pohodlně dosedla celou svou vahou a chtivě zakroužila pánví. Opřela se dlaněmi o kolena a začala se na něm tvrdě šukat. Přitom ječela jako smyslů zbavená, takový klacek ochutnala vůbec poprvé a byla připravená si ho dosyta užít. Znovu a znovu dopadala zadkem do jeho rozkroku a zatínala mu nehty do nohou. Už cítila slastnou vlnu, která se nezadržitelně drala na povrch odněkud z útrob jejího zpoceného a roztřeseného těla. V příštím okamžiku hlasitě zakřičela a chvíli zůstala nehybně. Bylo to tak silné, že sklonila hlavu na prsa, tvář se jí zkřivila v blažené grimase a zavřela oči. V hlavě jí hučelo a cítila se bezvládná jako hadrová panenka. To už s ní Dominik třískl o gauč a přitlačil ji na všechny čtyři. Snažila se protestovat, ale jeho čurák ji znovu naplnil až k prasknutí. Vzmohla se jen na to, aby bezmocně sevřela v pěstích měkké čalounění gauče a znovu se roztřásla pod jeho tvrdými přírazy. Boky mladého milence do ní narážely s takovou silou, že si položila hlavu na stranu a poslušně držela, dokud nezačal přerývaně oddechovat a ona věděla, že přišla její chvíle.

Sesunula se na podlahu, prohrábla si vlasy, zaklonila hlavu a vyplázla jazyk. Dominik si nad ní mezitím zuřivě masíroval čuráka, kterého jí cpal přímo do tváře. Byl celý lesklý a ulepený její šťávou a v příštím okamžiku jí zalil tvář hustým cákancem semene, až ucukla hlavou dozadu. Škubal se jí v ústech, když z něho vysávala poslední kapky a když se poté unaveně svalila na podlahu, její mladý milenec si lehl vedle ní a schoval ji v náručí. Hladil ji a líbal do vlasů a šeptal jí, že něco takového ještě nikdy nezažil. Věřila mu. Ostatně, to ani ona.

Sobotní listopadové ráno bylo studené, mlhavé a deštivé, Alena zvedla hlavu a uviděla Dominika, spícího na gauči vedle ní a přikrytého pleteným přehozem s dlouhými střapci. Pomalu odhrnula přehoz v oblasti jeho rozkroku a blaženě se uculila. Žilnaté monstrum mezi jeho stehny vypadalo prostě dokonale. Nechá ho spát, mají na to celý víkend. Potichu vklouzla do kuchyně a postavila na kávu🡕 . Tohle bude chtít aspoň dvojitou. Bez mléka a bez cukru.