Sousedka Ina erotické povídky

Jirka šel rychlým krokem přes park, obloha se začínala zatahovat a on si nebyl jistý, jestli stihne dojít domů, než se spustí déšť. Bylo už pozdní odpoledne a teploty klesaly, když najednou začalo pršet. Nejdřív jemně, ale během chvíle se déšť změnil v prudký liják. Jirka utíkal, co mohl, ale brzy byl úplně promočený. Když konečně dorazil ke svému paneláku, hledal klíče v kapsách, ale bez úspěchu.

"No ne... ztratil jsem je," zašeptal zoufale. Vzpomněl si, že jeho rodiče jsou pryč a vrátí se až zítra. Co teď? V ten moment mu přišla na mysl sousedka Ina, která bydlela v bytě hned vedle. Byla to krásná žena, i když jí bylo už kolem šedesátky. Vždy ho něčím fascinovala. Její přítomnost ho zvláštně přitahovala, i když si nikdy nedokázal přesně vysvětlit proč.

S těžkým srdcem zazvonil na její zvonek. Dveře se otevřely a v nich stála Ina, na sobě měla lehký župan, který odhaloval její plný dekolt. Jirkovi okamžitě vyschlo v ústech. Ina se na něj podívala s překvapením a starostí.

"Jirko, co se stalo? Jsi celý promočený!" řekla s náznakem úsměvu, který mu na chvíli odlehčil nervozitu.

"Ztratil jsem klíče a rodiče přijedou až zítra..." začal vysvětlovat, třesoucí se zimou.

"Ach, chudáčku," vzdychla a otevřela dveře dokořán. "Pojď dovnitř, nemůžeš přece takhle zůstat venku."

Jirka vešel dovnitř a cítil teplo, které okamžitě naplnilo jeho tělo. Ina mu ukázala cestu do kuchyně. "Udělám ti horký čaj. Musíš se zahřát," řekla a otočila se směrem ke kuchyňské lince. Jirka nemohl odtrhnout oči od jejího županu, který se jí mírně rozevíral, když se nakláněla pro hrníčky.

"Děkuju," zamumlal. Cítil, jak se mu v hlavě mísí nervozita a něco zvláštně vzrušujícího, co ho přitahovalo k Ině už dlouho. Bylo mu trapně, že se na ni dívá takhle, ale nemohl si pomoct.

Když mu podala horký čaj, její oči se setkaly s jeho pohledem. Na okamžik mezi nimi zavládlo ticho, které Jirka nedokázal rozluštit. "Musíš tu dneska přespat," řekla pak tiše, jakoby to bylo samozřejmé. "Nepustím tě takhle ven."

Jirka kývl. "Moc děkuju, Ino. To bych byl rád."

"Pojď, vezmu ti něco suchého na sebe," řekla a odešla do ložnice. Jirka ji následoval očima a pak se podíval kolem. Byt byl útulný, plný teplých barev a dekorací. Za chvíli se Ina vrátila s tepláky a tričkem. "V koupelně máš ručník, osuš se a převlékni se," pobídla ho.

Jirka udělal, co mu řekla. Když se vrátil do obývacího pokoje, Ina už seděla na gauči a měla pro něj připravenou deku. "Můžeš tu zůstat přes noc. Neboj se, zítra se všechno vyřeší," usmála se.

Jirka si sedl vedle ní a snažil se soustředit na něco jiného, ale její přítomnost byla příliš silná. Cítil její parfém🡕 , viděl, jak si hraje s pramínkem svých dlouhých vlasů, a hlavně nemohl přehlédnout její dekolt, který ho zneklidňoval. Bylo to zvláštní, ale ten večer se zdál jiný než všechny ostatní.

"Jsem ráda, že jsi tu, Jirko," řekla najednou tiše a naklonila se k němu blíž. Její oči se upřely na jeho rty. Jirka nevěděl, co má říct, ale pak pocítil, jak ho její ruka jemně pohladila po tváři.

Ještě než stihl zareagovat, naklonila se k němu a její rty se setkaly s jeho. Políbila ho vášnivě, což ho zaskočilo, ale zároveň ho zaplavila vlna nečekaného vzrušení. Nevěděl, co má dělat, jenom cítil, jak mu srdce buší v hrudi.

"Jsem ráda, že jsi tady." zašeptala mu do ucha, když se od něj odtáhla, ale její pohled zůstal neobyčejně blízko. Pak se postavila a pomalu odešla do ložnice