Starý mládenec a mladá prsatá sousedka erotické povídky

Dan se pohodlně uvelebil v postarším čalouněném křesle a rychlými, téměř rutinními tahy načrtl několik základních kontur na čtvrtku papíru umístěnou v malířských deskách s širokou černou tkanicí ledabyle položených na kolenou. Očima přitom horečně těkal mezi výkresem a prostorným oknem s výhledem do sousední zahrady, v níž se nacházel objekt jeho zájmu. Pracoval rychle a co nejefektivněji, jako by tušil, že mu nezbývá mnoho času a zdálo se, že se snaží zapamatovat si každý detail z prosluněné scenérie za oknem. Horké červnové paprsky už dávno nabraly na síle, ale v prostorném obývacím pokoji v přízemí jeho domu panoval příjemný chládek. Po chvíli se jeho tahy staly méně rozevlátými a začaly nabývat konkrétních obrysů. Jeho dech byl rychlý a mělký, ale ruka svírající tenkou uhelnou tyčinku s obroušeným koncem zůstávala klidná jako ruka kardiochirurga provádějícího náročnou operaci srdeční chlopně. Dan znovu vzhlédl, ale tentokrát se dlouze zadíval před sebe a ruku s uhlem nechal klesnout podél opěradla svého poněkud opotřebovaného křesla. Mlčky pozoroval mladou ženu v dvoudílných plavkách opalující se v sousední zahradě, která v tu chvíli netušila, že se ji snaží zvěčnit na jedné ze svých skic, které z větší části pokrývaly celou protější stěnu nebo se kupily ve složených deskách na rohu robustního stolu z černého mahagonového dřeva. Natáhl se k němu, usrkl z kouřícího hrnku🡕 s ranní kávou🡕 , a pak ho odložil na malý podšálek přes jehož středovou část se rozpíjely tenké vlásečnice nevzhledné praskliny. Mladá žena se mezitím napřímila na nízkém polstrovaném lehátku🡕 , zvedla své útlé paže k nebi a líně se protáhla. Pak spustila bosé nohy na trávník, postavila se a zamířila přes zahradu zpět do domu. Pohybovala se tak ladně, až měl na chvíli pocit, že se její chodidla při chůzi ani nedotýkají země. Otočil hlavu a zadíval se na protější zeď na jednu ze svých starších skic se zažloutlými okraji. Zobrazovala tvář mladé ženy s pronikavýma očima a náznakem dlouhých světlých vlasů, které ji ve volných pramenech padaly do čela. Její rty měly mnohem ostřejší a plnější kontury, ale jinak byla až nápadně podobná ženě tam venku. Dan si promnul oči a znovu pohlédl z okna. Nikde ji ale neviděl, tou dobou už sousední zahrada zela prázdnotou.

Danielovi táhlo na sedmačtyřicet a neživil se jako malíř, ačkoliv se kreslení stalo jeho koníčkem už od útlých dětských let, jen v sobě nikdy nenašel tolik odhodlání ani píle, aby se mu věnoval po profesní stránce. Ostatně, v rodině pro to neměli pochopení a otec trval na tom, aby šel v jeho stopách. Vystudoval průmyslovku a po absolvování vysoké školy technického zaměření našel uplatnění ve strojírenství. Pravda, i tady mohl kreslit, ačkoliv strohá výkresová dokumentace byla na hony vzdálená jeho představám o umění. Dan měl středně vysokou, šlachovitou postavu, tmavé vlasy a modré oči a byl to vodák tělem i duší. Koryta místních řek mu navždy přirostla k srdci a v celém kraji se nenašel nikdo, kdo by ho předčil v dovednostech nebo zkušenostech s nimi spojených. A přestože se kolem něj v kuse motaly nějaké ženské, navíc na vodě často spoře oděné, nikdy se neoženil. Ta, u které o tom byť jen uvažoval, dala přednost jinému a on v sobě už nikdy nenašel chuť se o to znovu pokusit.

Těsně po poledni se Dan věnoval opravě děravého plotu. Škvírou mezi latěmi se mu do zahrady každou chvíli zaběhl nějaký sousedovic pes anebo kočka a káleli mu do záhonů. Na sobě měl jen zelené outdoorové kraťasy🡕 přepásané opaskem🡕 s kapsami na nářadí, a byl tak zabraný do práce, že si ani nevšiml páru dlouhých štíhlých nohou, který se znenadání objevil u sousedního plotu. "Ahoj Dane," uslyšel zvonivý ženský hlas a rychle otočil hlavu v jeho směru. Uviděl vysokou a urostlou blondýnku s rovnými prameny vlasů, které ji volně splývaly až k velkým prsům, napěchovaným v nepříliš padnoucí plavkové podprsence. "Ahoj, Adélo," usmál se na ni a musel si zaclonit oči proti slunci, "zase tu hlídáš?" "No jo," pokrčila rameny, "zase, ale tentokrát se mi to hodí, potřebuju se učit a tady mám aspoň klid." Dan mlčky pokýval hlavou a přetřel si zpocené čelo, takhle ji tu vídal už několikátým rokem. Přesněji od doby, co její prarodiče začali jezdit na týdenní pobyt do termálních lázní na Slovensku a poprosili svou vnučku, aby se jim postarala o dům. Mladá žena v prstech žmoulala pramen vlasů a vzápětí se ohlédla za sebe do zahrady, jako by na někoho čekala. "Co máš dnes v plánu?" zeptal se, zatímco ji zkoumavě pozoroval. Pohledem zvolna přejel po oblé linii Adéliných boků, než ho nechal sklouznout po jejích dlouhých nohách do trávy. "Jsem domluvená s holkama, že půjdeme k rybníku a večer je v hasičárně bál, tak se tam asi zajdeme mrknout," nakrčila nosík, v koutcích jí mírně zacukalo a oči se jí najednou rozsvítily. "Půjdeš taky?" Dan se opřel rukama o plot a dlouze vydechl. "Nevím, popravdě jsem o tom ještě nepřemýšlel," zavrtěl hlavou, "mám po delší době volno a asi zůstanu doma, užít si trochu klidu." "Ts, co doma?" odfrkla, přivřela oči na úzké škvíry a našpulila k němu rty v posměšné grimase. "Seš prostě starej, přiznej si to!" A jemně ho plácla přes nataženou paži. "Asi jo," zabručel, "už to tak bude." Náhle se směrem od domu ozval zvuk pneumatik brzdících na štěrkové cestě a Adéla zbystřila. "Už musím," zavýskla, "měj se, Dane!" A v příštím okamžiku se rozpustile rozběhla přes zahradu. Daniel ji celou dobu pozoroval, dokud nezmizela v domě, a pak se pousmál a vrátil se ke své práci. Vůbec se necítil starej. A zvlášť v její přítomnosti.

Už se pomalu stmívalo, když Dan seděl na terase za domem, zaneprázdněn dokončováním své nejnovější kresby z dnešního rána. Na stole před ním stála poloprázdná láhev bez etikety a z útrob domu se linula tlumená rocková hudba. "Co to bude?" dolehl k němu hlas od sousedního plotu, a když zvedl oči, uviděl ji. "Můžu k tobě?" Adéla spiklenecky zamrkala a zvedla nad hlavu ruku, ve které svírala láhev dědova domácího jablečného vína. Dan sklapl desky, odložil je na okraj stolu a přešel z terasy na zahradu. "Chytej!" Hodila mu ji, přelezla plot a seskočila na trávník. Byla oblečená do podomácku ušitých, bleděmodrých šatů s bílými puntíky, trošku už se sypaly a ve výstřihu jí chybělo pár knoflíčků. Vlasy měla ležérně svázané do objemného ohonu na temeni hlavy a nohy bosé. Dan odešel do domu pro čistou sklenici, a když se vrátil zpět na terasu, našel ji sedět u stolu, na kolenou měla položené rozevřené desky a zvědavě si prohlížela jeho kresbu. "Je to jen skica," utrousil a přivoněl k hrdlu vinné láhve, "ještě to není hotové." Poté nalil víno do sklenice a podal ji Adéle. Chvíli si jen tak povídali, její prarodiče byli Danovými sousedy odjakživa. Dřív tu bydlel společně se svými rodiči, ale před časem mu dům přenechali a přestěhovali se do menšího. "Tak popojedem!" řekla Adéla a dolila si sklenici až skoro po okraj. V láhvi dědova jablečného vína kvapem ubývalo a její chování bylo čím dál víc uvolněnější. "Jak to, že jsi přišla tak brzy? Zábava se nekoná?" Nadhodil a soustředěně svou mladou sousedku pozoroval, ale jen odfrkla a mávla rukou. "Nepohodly jsme se s Gábinou." Dan tázavě naklonil hlavu na stranu. "Prý jsem dělala oči na toho jejího, ale já na nikoho oči nedělala! No fakt, čestný!" Dan pomalu upíjel ze své láhve, mlčky pozoroval šero v zahradě a lehce mu cuklo v koutcích, čehož si mladá sousedka přirozeně všimla. Pokud dobře počítal, mohlo jí být sotva třiadvacet, ale vypadala mnohem starší. A vyspělejší.

"No, dobře," přiznala nedobrovolně, "možná trochu!" Při těch slovech rozhodila rukama a ledabyle pokrčila rameny. "Nemůžu za to!" "Jako třeba teď, že?" usmál se na ni. Nebe nad zahradou ještě úplně nepotemnělo, a už se na něm objevily první hvězdy. Zatím jen skomíraly ve slábnoucím odlesku matné sluneční záře, objevovaly se a znovu pohasínaly, ale byly tam. "A tobě by to snad vadilo?" Pažemi se opřela o sedadlo křesla a mírně se k němu naklonila, prsa se jí přitom obtiskly proti tenké látce šatů a Dan po nich úkosem šle🡕 hl očima. Ale pak náhle zvážněla a ukázala hlavou na desky. "To jsem já, že jo?" Adéla vzala kresbu do rukou a konečky prstů zvolna přejela po obrysech mladé nahé ženy. Oči ji svítily zvědavostí a vypitým vínem. Dan ji chvíli mlčky pozoroval a sotva znatelně přikývl. "Chceš mě kreslit?" Vzhlédla k němu a tentokrát na jeho odpověď nepočkala, zvedla se, natáhla k němu paži a odvedla ho do obývacího pokoje v přízemí domu.

"Tak kam se mám postavit?" zazubila se natěšeně. Dan se posadil do svého křesla, rozsvítil malou lampu na okraji stolu a desky s výkresem si položil na kolena. "Klidně zůstaň tam, kde jsi," pokrčil rameny a připravil si malířský uhel. Adéla se s nepatrným zaváháním otočila zády a rozepínala si knoflíčky po celé přední délce šatů, pak udělala pár rychlých kroků a postavila se doprostřed místnosti naproti němu. Její jasně modré oči žhnuly svým vlastním světlem, když jí šaty🡕 pomalu sklouzly z ramen a tiše se sesunuly na podlahu k jejím odhaleným kotníkům. Ladně z nich vystoupila, prohrábla si svou dlouhou hřívu a vzápětí ji nechala volně přepadnout přes útlá, nahá ramena. Dan bez dechu pozoroval její velká a plná prsa s náznakem tmavých dvorců, ploché břicho a uzounkou linii jasně definovaného pasu plynule přecházející do oblých širokých boků. Její dlouhé nohy jako by nikde nekončily, tlumené světlo lampy je osvětlovalo jen zhruba do poloviny jejích dokonale souměrných stehen, zbytek se ztrácel ve tmě na podlaze. Rychle mrkala očima, hrudník se jí prudce vzdouval a Dan si všiml, jak se v tu chvíli celá roztřásla. Odložil desky na stůl a natáhl k ní paži. Vyrazila k němu, skoro mu skočila do náručí a on dychtivě sevřel v dlaních její nahou kůži. Zuřivě mu vrážela jazyk do úst a on cítil její tlukoucí srdce na své hrudi. Rychle z něj strhala kraťasy🡕 a vrazila si do pusy jeho klacek, hladově ho sála a masírovala v ruce, až Dan tlumeně zaúpěl a bezmocně se svezl do křesla. V rozkroku cítil horkost jejích úst, vůně Adéliných vlasů mu vnikala do nosu, natáhl se po ní a zvedl ji z podlahy. Zapřela se pažemi o opěradlo křesla a přitiskla se na něj zády, nahými půlkami mu přitom kroužila v rozkroku a dychtivě mu vrážela jazyk do úst, Dan svíral v pase její pružné a pevné tělo a mimoděk jí zabloudil prsty do klína. Adéla táhle zasténala, přinutil ji postavit se na nohy, opřela se dlaněmi o kolena a strčila mu zadek přímo do obličeje. Dan jí dychtivě olizoval mezi půlkami přes hráz až ke kundě a nedokázal už vnímat nic jiného než dráždivou vůni vycházející z jejího mladého, hladce vyholeného klína. Prsty jí strkal střídavě do obou otvorů, po chvíli už je měl úplně slepené, uvelebil se v křesle a nesmlouvavě si narazil mladou blondýnku na klacek. Vykřikla a prudce na něj dosedla celou svou vahou, kundu měla těsnou a hebkou, jako by ho strčil do horké kluzké želatiny. Tvrdě si ji narážel na čuráka, Adéla se nahrbila a opřela se pažemi o jeho stehna, nechala ho, aby si ji dostatečně užil.

Vrážel ho do ní krátkými a rychlými tahy, až se v příští chvíli hlasitě rozchichotala a zakroužila na něm pánví. Dan jí nepřestával bloudit prsty do pevně semknuté řiti a ona už to nemohla dál ignorovat. "Chceš mě mrdat do zadku?" Neodpověděl, pouze je zatlačil hlouběji a chtivě s nimi zakroužil uvnitř, ten pocit byl skoro dokonalý. "To já ráda!" V příští chvíli se nadzvedla, zapumpovala mu s čurákem v sevřené pěsti a nasadila si jeho odhalený žalud na okraj řitního otvoru. Pomalu na něj dosedla a přes rty jí uniklo dlouhé zasténání. "Nečekala jsem, že to půjde tak hladce, takový péro mám v sobě poprvé," vrněla a přerývaně oddechovala, zatímco nepřestávala kroužit pánví, "ale musím uznat, že je to nádhernej pocit!" A při těch slovech na něm začala rajtovat jako zběsilá. Jeho klacek jí pravidelně mizel mezi heboučkými půlkami a Dan ucítil, že začíná ztrácet půdu pod nohama. "Klidně mi tu prdel vystříkej, nebudeš první," chrčela, zatímco mu svým zadkem drtila rozkrok, "a ani poslední!" Dan se k ní natáhl, popadl ji za vlasy a pevně je sevřel v ruce. "Jo, kurva, jo!" ječela mladá sousedka s řití ucpanou jeho žilnatou hadicí, "mrdej mě! Ještě chvilku, ještě.." Vzápětí se její tělo napnulo v jediné slastné křeči a opěradla křesla tlumeně zapraskala pod náporem Adéliných zarytých nehtů. Noční ticho naplnil její táhlý jekot a Dan se třásl stejně jako ona. Opakovaně do ní pumpoval další cákance semene a měl pocit, že to trvá snad celou věčnost, než se mu mladá blondýnka schoulila do náručí a tlumeně vzlykla. "Necháš mě u sebe?" Zvedla k němu oči, a když mlčky přikývl, objala ho pažemi a přitiskla se na něj zpoceným tělem. Ještě pořád se nekontrolovatelně třásla. Dlouze ji políbil do vlasů a pevně ji svíral v náručí, dokud neucítil, jak nad sebou ztratila kontrolu. Pak ji opatrně odnesl k lůžku pod oknem a usnul dřív, než si to stačil uvědomit.

Ostré sluneční paprsky Dana přinutily otevřít oči sotva na úzké škvíry a skoro okamžitě uviděl Adélu ležící vedle něj na lůžku. Jednu nohu měla pokrčenou pod tělem, nahými pažemi objímala zmuchlaný polštář a pravidelně oddechovala. Chvíli upřeně pozoroval její dlouhé řasy a obrovské rty, tvář měla hustě posetou tmavými pihami. Zvedl hlavu, pohledem přejel přes její zadek a vzápětí ho lehce poplácal dlaní. Její dokonale souměrné, velké půlky byly heboučké jako chomáček vaty. Něco nesrozumitelně zamumlala a otočila se na druhý bok. Dan vzhlédl k velké zažloutlé skice na protější stěně. Už si ji nemusel jen představovat, byla tu s ním, přímo vedle něj. Sklonil se a něžně ji políbil do vlasů. Jejich vůni si chtěl navždy uchovat v sobě.