Tvrdý úděl otroka erotické povídky

Je krásný letní podvečer. A byť horké dny miluji, dnešek je jiný. Sedím v autě a jedu za mladou, dominantní slečnou, se kterou si již nějakou tu dobu píšu. A podle několika posledních zpráv to nebude žádný med. Ba naopak. Bude to očistec. Je to velmi charismatická dáma a máme mnoho společných témat, ale ve světě BDSM je to šelma. Silně dominantní, sadistická mrcha. Taková, která se na své subíky a jejich bolístky moc neohlíží. Bere si, co právě chce. Blížím se k jejímu domu, čelo mi skrápí pot a jedno vím jistě. Dnes mě bez milosti zadupe do země. Žádná první lekce, žádné hledání hranic. Jen utrpení. Konečně jsem na místě. Cesta to byla dlouhá, ale mírně rozklepaný jsem ji zvládnul. S kyticí vystupuji z auta a mířím ke vchodu.

Poprvé v reálu uvidím svou vládkyni. Zvoním na zvonek a čekám. Čekám dlouho, ale nakonec se ve dveřích zjeví dáma barokních tvarů v červenočerném oblečku na vysokých podpatcích. V nervozitě ze sebe dostanu jen tiché "Ahoj”. "Hmmm, hodně špatný začátek”, prohlásí. "Takto kamarádské to rozhodně nebude.” Přikazuje mi, abych rozkročil nohy. "Ano, Madam”, odpovídám. Napřáhne svou pravou nohu a vší silou mi zasadí kopanec mezi nohy. Padám v bolestech na kolena. "Tak tohle jsme si snad vyjasnili. Mně budeš vykat. Vždy.” Předávám své vládkyni kytici. "A. A. Ano Madam”, tiše odpovídám. "Svléknout do naha”, říká důrazným tónem. Ano, ještě před dveřmi. Mé oblečení hází do kouta, nasazuje mi obojek s vodítkem a vede mě po čtyřech dál. "Tak co s tebou, čubko?” Jak na to odpovědět? Nevím. Dostávám facku, a to dosti silnou. "Nejdříve si tě připravíme. Asi víš, že tvá anální díra je ode dneška jen má.” Vede mě do vany. "Není ti horko, má levná čubko?” Je to vidět. "Ano, Madam”, odvětím. Dostávám přes oči pásku. V zápětí slyším cinkání kovu a zvuk, jako by něco položila do vany. Čekám a mírně se mi klepou kolena. V tom ucítím intenzivní bolest na koulích. Přišel další kopanec. A ještě silnější, než u vstupu. "Tak teď už ti horko určitě je. Trochu to změníme.” Bere do ruky mé bolavé koule a dále je mačká v ruce. V zápětí je pevně podváže a ukládá mě do vany na všechny čtyři. Cítím, že pode mnou je chladná, železná konstrukce, ke které mě pevně váže. Ani se nepohnu. V tom cítím ostrou bolest na bradavkách. Asi svorky? "K čemu obyčejné svorky, mám něco lepšího. Elektrikářské krokodýly. Zvládneš 15 minut? Budeš muset, děvko.” Bolest je to nesnesitelná. Vzlykám, klepu se a začínám křičet. "Prosím, ne! Milost! Prosím, Madam.” Tohle asi nedám. "Ale copak, čubince se to nelíbí?” Madam odchází do vedlejšího pokoje. "Otevři pusu. Dokořán, děvko.” Nejprve mi má vládkyně strká do krku prsty. A dost hluboko. Na chvíli přestane. Co to je tentokrát? Roubík s dildem dovnitř. S hodně dlouhým dildem. Dostavuje se dávivý reflex. Madam na okamžik roubík povytáhne a zkouší, co vydržím. Pomalu zasouvá a vytahuje, poté zrychlí. "Hezky, pusinko. Kuř jako děvka. Tak je hodná. Pro příště seženu druhou čubku s opravdu dlouhým čurákem.” Po chvíli si zvykám, tak mi Madam silou zarazí roubík do krku a pevně upne. Teď už nezmůžu vůbec nic. "Zchladíme tě.” Na tělo mi přistává proud ledové vody. Zprvu je to příjemně, ale postupně se začínám třást zimou. Madam ale nepřestává. Hlava, krk, tělo, nohy, koule. To vše mi teď mrzne. Když už si myslím, že to snad nikdy neskončí, Madam vypíná sprchu. Znovu odchází vedle a něco chystá. Slyším zvuky, které neumím identifikovat. Najednou cítím, jak mi análek promazává lubrikantem a zasouvá rektální rourku. Asi přijde klystýr. Cítím, jak mi do análu začíná proudit voda. Po chvíli už nemůžu. Začínám vrtět hlavou, ale není mi to nic platné. "Tak to by bylo dva a půl litru. Ještě litr a půl. Hezky drž, čubko.” Co mi zbývá? Netrvá ti dlouho a tlak už nemůžu vydržet. A křičet taky nemůžu. Ze zoufalství zatlačím a z análu mi začne stříkat gejzír vody. "Tak tohle si slízneš”, zakřičí Madam. Do zadku mi bez varování vráží opravdu velký kolík. "Teď tě v tom nechám vykoupat. Zkus teď zatlačit, děvko.” Jsem ponížený, mé bradavky jsou v jednom ohni a nemůžu křičet ani brečet. Madam na okamžik odchází. Po 10 minutách slyším, kterak podpatky hlasitě klepou o kachličky. Má paní přichází a zbavuje mě svorek. Dostavuje se nepopsatelná bolest, klepu se jako štěně za bouřky. Tím to ale nekončí. Mé bradavky nenechá ani na okamžik v klidu a tvrdě je mačká. Následuje mačkání podvázaných koulí. Trpím jako zvíře, ale zároveň mě zaplavuje pocit absolutní oddanosti.

Jsem zlomený, ale šťastný. Po pěti minutách odpočinku ve vaně mi Madam vytahuje ze zadku kolík. A tentokrát je proud vody ještě silnější. Cítím pod sebou teplou vodu. "Tak si odskoč, jestli tam ještě něco zbylo”, říká klidně Madam a směje se mé nehodě. Rozvazuje mě a mé koule, rozvazuje i mé oči. Opět vidím, jsem volný. Na záchodě trávím snad půl hodiny. Tohle snad nikdy neskončí. Ale přece. Když už jsem prázdný, po čtyřech přicupitám ke dvě vládkyni a políbím jí nožku. "Na břicho, děvko!” Plním rozkaz a Madam začíná šlapat po mém těle. Její podpatky se zarývají do mé kůže. Netrvá to ale dlouho a Madam prohlásí: "Zůstaň hezky na zemi, na postel až za odměnu. Něco si budeš muset vytrpět.” Vytahuje dlouhý bič, mou pusu zajistí roubíkem. "Počítat nemusíš. Stejně bys po desáté ráně jen křičel. Teď si aspoň trošku vyžehlíš to, že jsi neudržel klystýr. Výprask začíná. Madam měla pravdu. Po deseti opravdu tvrdých ranách nevnímám už nic. Jen bolest. A to jich bude ještě 190. Po výprasku jen těžko vstávám ze země. Madam mě zbavuje roubíku, ale nevydám ze sebe ani hlásku. Vede mě k zrcadlu, v němž si prohlížím krvavé šrámy. Zadá mám ve stavu, jaký jsem neviděl ani v těch nejdrsnějších videích. Má vládkyně mě okřikne: "Tak ses pokochat, teď na postel a na čtyři.” Odpovídám tichým hláskem: "Ano, Madam.” Znovu jsem pevně přivazován ke konstrukci. "Ty dneska nějak tečeš, ty nadržená děvko. Co tvé kulky? Chtěl bys šukat? Za chvíli budeme, ale naopak.” Madam se ďábelsky směje. Opět je mi nasazen roubík s dildem. A Madam svou ručkou jemně hladí mé koule. A pak přichází rána. A další. A další. "Bavíš se, děvko? Já ano. Bolí? Tvůj problém, maličká. Tvé koule a čuráček jsou tu jen pro mé pobavení, ne pro tvé uspokojení. Ode dneška budu mít orgasmy jen já. A ty možná tehdy, až budeš dokonalý otrok.” Snad by byla lepší i kastrace. Jen ne tuhle hroznou bolest. Už nemůžu. Najednou Madam přestane. "Tak co, chceš být ošukanej jako malá děvka?” Co mi zbývá. "Ano, Madam. Jsem jen Váš.” Tentokrát mi má paní lubrikant neaplikuje přímo na anál. Nasazuje si strap-on. A není zrovna malý. Slyším, jak si na ruku dává lubrikant a pečlivě promazává dildo. Zase tak krutá asi není. Jeden prst, dva prsty, tři. A pak už je ve mně a začíná tvrdě přirážet. Z ničeho nic mám análek v jednom ohni. "Jo, jen tak pro info, to nebyl lubrikant, děvko. To byla pálivá mast. Chci slyšet, jak vzdycháš vzrušením.” Moc to ale nejde. Spíše naříkám. Madam stále přiráží. Rychle a hluboko. "Milost, prosím. Prosím, dejte mi klystýr. Neee!” Už to nedávám. "Ale copak, tak krátký sex by se nelíbil asi ani jednomu z nás.” Trvá to ještě nekonečných 5 minut. Poté Madam přestává a říká: "Tak jsi jdi udělal klystýr, já zatím přinesu něco k pití. Určitě máš žízeň.” Běžím do koupelny a začnu si napouštět análek chladnou vodou. Po půl hodince se vracím. Má anální díra stále štípe, ale jistou úlevu cítím. Připlazím se k Madam, která drží v ruce dvě skleničky na víno. "Ochutnej nejprve nápoj bohů”, říká má paní a podává svou skleničku. Moc dobré bílé víno. V zápětí podává mou sklenici. Její obsah je teplý, byť je jeho barva podobná. Ochutnávám a víno to opravdu není. Naopak je to slané, mírně hořké. "Snad sis nemyslel, že otroci pijí víno. Pokud nebudeš jo moc hodný, toto bude u mě tvým jediným nápojem. A dneska jsem hodně pila, takže za chvíli máš přídavek.” Po chvíli dopíjíme oba a Madam mě posílá do postele. "Odpočiň si. Já jdu do koupelny.” Na moment zavírám oči, ale má bohyně se brzy vrací a jde do podřepu nad mým obličejem. "Lízej mi prdelku, čubinko. Dělej. A jazýčkem zajeď pěkně dovnitř.” Hned poznávám, že úplně čistý zadeček nelížu. Právě naopak. Už tomu rozumím. Madam právě byla na velké. "Jak se ti líbí být mým toaleťákem, děvko. Nelíbí? Zvykej si. Ode dneška už papír kupovat nebudu.” Dost se to ve mně pere. Na jednu stranu jsem ponížený až skoro na samotné dno, na stranu druhou jsem šťastný jako blecha. Asi po pěti minutách je zadeček mé paní už dokonale čistý. "To by stačilo, ty špinavá čubko. Máš chudáčku určitě žízeň”, říká Madam a podává mi další skleničku s její močí. "Určitě už jsi celý unavený. Já teď půjdu řešit e-maily a tebe uložíme ke spánku. Má bohyně mě přivazuje k posteli, zavádí cévku a do análku vibrační kolík. "Neboj, baterky se časem stejně vybijou.” Nevím, jak reagovat. "Jsem jen Váš, má bohyně.” A asi to tak po dnešku je. "To teda jsi, čubinko. Nechej si něco krásného zdát. Ráno pokračujeme a mírnější rozhodně nebudu. A asi tě brzy vzbudím. Ráno se mi jistě bude chtít čůrat. A ranní moč je přeci ta nejlepší, navíc je jí hodně. O to tě nemůžu připravit. Dobrou.” Madam mě ještě silně kousne do obou bradavek a odchází. A já v záplavě maximální oddanosti přemýšlím, co bude zítra. Ale ať už to bude cokoliv, udělám to. Je to přeci můj osud a celá má sexualita. Totiž býti děvkou pro všechno.