Večírek se sousedy erotické povídky

Já a Sabrína jsme se snad skamarádily hned od prvního dne, když jsme se před lety přistěhovali do jejich ulice. Můj manžel Pavel dostal od jeho podniku vedoucí místo v jedné filiálce, která se zde právě otvírala a tak jsme museli opustit naše milované velkoměsto a zvyknout si na život v malém, ale starobylém a malebném městečku. Tenkrát bylo ještě naše manželství v pořádku, já byla šťastná žena v domácnosti, můj manžel ještě neběhal za sekretářkami, nebo jsem alespoň v té době o jeho eskapádách nic nevěděla, prostě jsme byli takový jeden úplně normální manželský pár, jakých je spousty. Rozčarováni přišlo az později, ještě štěstí, že naše manželství zůstalo bezdětné... Zůstala jsem bydlet sama v domku s krásnou zahradou a byla to velká výhoda, že i Sabrína pobývala většinu času doma. To jsme si často udělaly chvilku pro sebe, její dopolední mixované Martini jsem si velice oblíbila a kromě různého společného podnikání ráda vysedávám u nich v kuchyni a jak už to "mezi námi děvčaty" chodí, stále máme o čem tlachat. Přestože je jí asi o deset let víc jak mě, dobře si rozumíme.

Naši sousedé, Sabrína a Peter mají hodně přátel, při každé příležitosti pořádají nějakou oslavu, a k jejich party pochopitelně zvou pokaždé i mne. To bylo i minulý týden. Sabrína mne požádala, zda bych v pátek na oslavu Harryho narozenin, jejich syna-jedináčka, nemohla přijít již odpoledne a být ji trochu nápomocna s přípravami, k čemuž jsem ráda přisvolila. Je to div. Harry studuje již posledním rokem, má ve městě svůj vlastní byt a k rodičům zavítá ne zrovna moc často, ale asi to byla vidina jeho dárku, už delší dobou se nenápadně zmiňoval o novém sporťáku, který se mu hrozně líbí... prostě se jeho šestadvacetiny oslavovaly zas jednou po dlouhé době výjimečně doma.
Harry vede vlastně na jeho věk dost nákladný a světácký život, proto není divu, když se doma objevil v doprovodu dvou kamarádů. Všichni tři jako vystřiženi z nějakého tlachavého časopisu. To se jim ale musí nechat, kluci byli módně a vkusně oblečeni, opáleni jak kdyby strávili celé léto (které sotva začalo) na Riviéře, a propracované svaly jim pod lehkou tkaninou jejich designérových košilí jen hrály, jedna radost. To se určitě za nimi všechny holky otáčejí...
Až jsem se sama udivila, čeho si to všímám a co zase mám po tak dlouhé době za myšlenky a sama jako kdybych pookřála, měla jsem radost z Harryho bouřlivého přivítání a když mne představil svým kamarádům, měli ti kluci takový dvojsmyslný úsměv v koutcích úst, ale to není možné, začínám vidět věci, na které jsem nikdy nedbala a nevšímala si jich..., asi jsem ten druhý koktail neměla pít.

Sotva jsem se zařekla, že už žádný alkohol🡕 dnes pít nebudu, začali se trousit ostatní hosté.
Byl krásný teplý podvečer, prostřeno bylo na zahradě, velký, dlouhý stůl byl plný různých salátů, předkrmů a jiných dobrot, kuchařovi vonělo na grilu několik druhů masa a o nápoje se starali barman se servírkou. Povídala jsem si s mnoha přáteli a zapomněla na své předsevzetí nic už nepít. První hodinu jsem se ještě kontrolovala, ale jak ten krásný večer plynul, ani nevím. Bylo mi tak lehko, už dlouho jsem nepocítila takovou chuť nechat celý ten nepríjemnè vážný život plavat, nebrat na nic a nikoho ohledy a jen si užívat... Zadívala jsem se trochu stranou ode všech radovánek, do temné zeleně noční osvětlené zahrady a z mého melancholického rozjímání mne vytrhly slova: nooo, proč tak sama? -Ach Harry, to jsi ty. Zrovna jsem přemýšlela, že bych se měla postarat o trochu veselí a vyzvat tě k tanci, když jsi nepřivedl s sebou tvoji přítelkyni...

Právě před chvilkou tu dece🡕 ntní hudbu v pozadí vystřídaly taneční melodie.
-Kterou? Vždyt já žádnou nemám.
S úsměvem mi ještě sdělil, že "on, takový stydlivka" a že se mu moc šancí nenaskytne...
-Ha, ha, neutahuj si ze mne, ty a stydlivka... a že za tebou holky přímo nešílí, tomu nemohu věřit, ty, takový pěkný kluk je asi musíš odhánět holí. Kdybych věděla, že nebudu už asi pěttisícsedumsettřiašedesátá, a nebyla tvé matky nejlepší kamarádka, tak třeba...
Proboha, už mi to opravdu zas kecá, že já si nedala pozor. Harry to však přešel s úsměvem řkouc: vzdyt ty jsi ze všech matky kamarádek taky ta co se nejvíc tlačila dopředu, když pán bůh rozdával sexappeal....
-Ale poslyš Helen, nedala by sis po dobré večeři se mnou jeden dobrý koňak? Přiťuknout si se mnou?
Bylo to dnes poprvé, kdy mne oslovil jménem, ale přesto jsem tentokrát na kompliment zas nereagovala já.
-Dám si ráda, ale opravdu jen malý.
-Pojd`, táta má v knihovně schovanou svoji speciální lahvi🡕 nku, dvacet let starý, pravý Courvoisier, jen pro zvláštní příležitosti, a jestli dnes není ta správná chvíle, tak už snad nikdy.
Prošli jsme kolem tančících hostů, prošli halou, kde jsem si všimla Petra zabraného do hovoru s jedním jeho pracovním kolegou, Sabrína se jako obvykle točila v kuchyni a dbala, aby vše perfektně běželo, a tak jsme, jako spiklenci, nepozorovaně zamířili do horního patra, kde bylo mnohem klidněji. Harry otevřel dveře do knihovny a galantně mne vpustil před sebou. Cestou stále něco vyprávěl, smáli jsme se oba, přestože jsem toho mnoho nepochytila, jen ve dveřích, kdy jsem šmátrala po vypínači, se zeptal; můžeš vzít ze sekretáře tam v rohu sklenky?

Mé prsty nahmataly konečně v té tmě vypínač, klik, klik, ale nic se nedělo...
-Óóh, slyším Harryho, nesvítí? Asi se spálila žárovka, ale teď novou hledat nebudu, za chvilku se rozkoukáme a já nahmatám stolní lampu.
Mezitím jsem přistoupila k sekretáři, otevřela dvířka, když se náhle, tiše a lehce přibouchly vchodové dveře a zrovna v okamžiku, kdy jsem zvedala ruce pro skleničky jsem se ocitla v neočekávané, naprosté tmě. To mne překvapilo natolik, že jsem se přestala hýbat a stála se zvednutými pažemi, když jsem si uvědomila, že Harry stojí těsně za mnou. Nevím, jestli to byl jeho dech, nebo silná vůně toho smyslného After Shave který jsem potají již nasávala a hltala delší dobu, náhle jsem si uvědomila, že položil zezadu ruce na mé boky.
Tušila jsem, že mne chce ochránit před pádem, před mylným krokem v té tmě, přece se tu vyzná lépe jak já, tak jsem tomu ještě nepřikládala přespříliš pozornosti. Mé váhání mu však dodalo odvahy. Jeho ruce začaly putovat a stoupat po mých bocích, náhle sklouzly dopředu a lehce oběma dlaněmi přejel kroužícím pohybem přes špičky mých bradavek.
To mne zaskočilo. Něčeho takového jsem se nenadála, paralyzována jeho dotekem, který mne přes hedvábnou blůzu a krajkovou podprsenku téměř elektrizoval, cítila jsem, jako by mi stádo mravenců běhalo mezi ňadry až dolu na bříško, a zároveň on, Harry, syn mé nejlepší přítelkyně... o dost mladší... takový vždy slušný chlapec... takže jsem hned nestačila správně zareagovat, což Harry znovu využil a pevně mé prsy stiskl.

Cítila jsem jeho horký dech a neposedné rty jak putují po mém na krku, chvilku tady a hned zas jinde...
-Ne, Harry, tohle teda ne... snažila jsem se mu vymanit, ale sama jsem cítila jak je má obrana slabá. Zatracený alkohol🡕 ...
-Harry, už mne nech... já to... jé, nééé, co tomu řekne mmm... Harry, budu muset křičet!
-Nehloupni, dnes mám narozeniny, bud`pro mne nejkrásnějším dárkem TY!
Oh Bože, co si to myslí, ale má pravdu. Přece nemůžu ztropit scénu, co dělat...? Mé váhání využil mezitím k dalšímu útoku. Ani jsem si nevšimla, jak se ocitlo mé holé ňadro v jeho ruce.
Pocit to byl v těch chvílích krásný, ale přece nemohu... Jak se Harry zezadu na mne tiskl, uvědomila jsem si, že mne cosi tvrdého tlačí do zadečku a trvalo dlouho, než jsem si uvědomila, že to je jeho chtivý pták, který by nejraději z jeho úzkých kalhot vyexplodoval.
Přistihla jsem se, že jsem nevědomky začala hladit jeho ruce, které si stále hrály s mými prsy. Otočila jsem k němu hlavu, kterou on chytil jednou rukou, vyčetl z mých očí a pochopil moji touhu, sklonil se a přisál se k mým ústům vášnivým polibkem. Co jsem měla dělat? Nejdřív nechtěně, ale začala jsem opětovat a můj jazyk teď hledal ten jeho, už je to hrozně dávno co mne nějaký chlap políbil, a tak jsem nevěnovala ničemu ostatnímu pozornost a soustředila se jen na to, jak vychutnat co nejdéle ten slaďoučký, krásný polibek. Vždyť to je určitě jen legrace a Harry se snad po něm umoudří, přestane a já mu vyklouznu hned ze dveří na schodiště. Sama jsem tomu ale moc nevěřila a ani by se mi nechtělo utíkat, Přece už nejsem žádná malá studentka, ale nesluší se to, abych sváděla mladého kluka, a ještě k tomu... Koneckonců, on svádí mne.
Na jednu stranu úvahy o tom co se sluší a nesluší, ale i kdyby, tak vlastně začnu dost pozdě protestovat, Harryho polibky a jeho ruce všude po mém těle mne skoro přiváděly k nepříčetnosti, že jsem si ani neuvědomila, jak mi sundal blůzu i podprsenku. Tak teď si teda mohu tak akorát stěžovat. Kdyby mne takhle viděl někdo z těch dole přítomných, ani nemyslet.
Harry stále ještě stojíc za mnou, přitisknutý celým tělem, mne teď vášnivě líbá na krku, a když mi náhle jazykem vjel do ucha, jako by mi na zádech explodovalo několik ohňostrojů najednou, cítila jsem, jak vlhnu a proběhl mnou stud. Doufala jsem, že si nevšimne, jak moc jsem vzrušena.
Také prsty, které dosud jemně hladily a šimraly má stehna nahoře, o chloupek níže než začíná lem kalhotek, náhle zajely pod postranní gumou staženou látku a cítila jsem, jak se zkušené prsty v mém vlhku chtivě prohrabují a hledají si cestu k štěrbině.

Jedna ruka mne lehce postrčila levým směrem, uvědomila jsem si, že tam stojí pohovka a nijak jsem už neprotestovala se na ní pohodlně v sedě uvelebit. To už mi taky chtivé prsty stahovaly kalhotky a hned na to i tu beztak vyhrnutou a nesloužící sukni🡕 , ...moment, teď do mne náhle vjel blesk! Jestli mi dvě ruce stahují kalhotky, čí jsou potom ty ruce, které se nepřestaly laskat s mými nádhernými prsy? Chce se mi křičet a nevydám ani slůvko, hanbou bych se nejraději propadla a není to ani ve tmě vidět, stydím se, protože se mi to sakra líbí, něco tak zázračně vzrušujícího a bláznivého jsem ještě nezažila...

kdo to vlastně... a hned mi napadá odpověď; určitě jeden z těch Harryho kamarádů. Kluci zdánlivě ani nezpozorovali, že jsem si uvědomila, na čem vlastně jsem. Co teď? Morální zásady stále zastávám, ale něco jiného je být takto zaskočena. už jsem se rozhodla, no tak ať. A již dávno jsem přestala hádat kdo je kdo, oddala se hře, a když mne jeden z nich začal líbat mezi nohama, sama jsem vzala do úst toho druhého a měla jen myšlenku na to, jak nejlépe oplatit to blaho které si sama užívám. Hbitý jazýček měl se mnou jen krátkou námahu a v okamžiku, kdy jsem se ještě třásla v extázi cítím, jak do mne vjel tvrdý, velký úd a rytmickými pohyby mne začal obdělávat. Já teď klečím, jednoho v puse, druhý mne zezadu šoustá, panebože, co se to se mnou děje, nikdy bych nevěřila, že mohu být toho schopna. Hlavou se mi honily různé myšlenky ale pouze nakrátko, začala jsem se soustředit na to vlastní dění. Sex mne vždy vzrušoval, ale nikdy tolik jako nyní.
Kluci si vyměnili pozice, lehla jsem si na gauč a hned jsem zas cítila, jak do mne, nevím ani který z těch hřebců zajel, a já cítila každičký náraz, vnímala jsem každý pohyb a dotek.
Nevím, jak mne v té tmě mohl najít, ale o tvář se mi otřel druhý pták a já neváhala. Hned jsem pootočila hlavu, rukou si ho uchopila, nasměrovala a začala olizovat žalud. Když jeho majitel cítil teplo mé pusy, přirazil a zastrčil mi ho skoro až do krku. Ani nevím, jak jsem to zvládla, ale nezakuckala jsem se. On nyní začal přirážet, vysloveně mne mrdal do huby a já si to pokoření od dvou ptáků vysloveně vychutnávala.

Moje ruce šly též každá jiným směrem na výzvědy, uchopila jsem je oba za koule a lehce tahala a mačkala. V tu chvíli jsem cítila cukání v puse, a jak mi teplá šťáva života plní ústa... Jistěže jsem byla několik let vdaná, a s manželem jsme si taky užívali a vyzkoušeli vše, co nás napadlo, ale ještě jsem nikdy nepolykala semeno tak dychtivě jako dnes. I ten, kterého jsem nyní tak krásně cítila v mé kundičce se pod doteky mé ruky úplně rozdováděl, ztvrdl ještě víc a zrychlil tempo... oh, ne, jaká škoda. Právě kdy se mi to tolik líbilo, můj druhý ctitel odstrčil svého kamaráda, nenechal ho dokončit a vsunul do mé mokré dírky svého "Bořivoje". Ale ani toho druhého, tak chtivého ptáka jsem si nechtěla nechat ujít a přitáhla si ho k puse... Nevím, kolikrát se kluci ještě vystřídali, tolik síly bych nikdy nikomu nevěřila, kdybych to sama nezažila. Inu mládí. Jen ráda bych byla věděla, který z těch dvou Harryho kamarádů mne takto spoluobšťastnil...
Zdálo se mi, že jsme zde museli strávit mnoho hodin, ale dole ještě byla slyšet hudba a hlasy hostů. Kluci, abychom se vyhnuli trapné situaci, se rychle oblékli a nechali mne v knihovně samotnou. když se nenápadně plížili k východu z temné místnosti, otočila jsem zrak ke dveřím a jaké bylo mé překvapení, když jsem zahlédla ve světle chodby vyklouznout z místnosti tři postavy...