Letní ráno na pakárně. Tohle je moje třetí hospitalizace od roku 2015, kdy mi diagnostikovali paranoidní schizofrenii. Život byl těžký i bez téhle zkurvené nemoci, to vám mohu říct. A teď jsem trpěl stihomanem jako prase, konspiračními teoriemi, spiknutími přiživenými sci-fi teoriemi a mým unikátním systémem hodnot založeným převážně na samurajském buddhismu a úctě ke kundě. Jakékoliv kundě.
Jojo, ženy nade mnou měly vždycky zvláštní moc. Jejich kunda mě vždycky dokázala přemluvit k rostodivným věcem. Kupoval jsem květiny, psal básně, čistil si zuby třikrát denně... Masakr :-). Ženy přinášely do mého života spoustu pozitivních věcí. Byl jsem společenštější, protože mě vytáhly mezi lidi, byl jsem otevřenější, protože jsem se nebál sdílet své pocity a myšlenky... a to všechno kvůli kundě. Pro kundu to děláme. Všichni do jednoho.
Zatímco ale muži jsou v zásadě stejní, tak o ženách to neplatí. Každá žena je unikátní. Každá má svůj jedinečný příběh a když ji necháte mluvit, tak se ho dozvíte. Miloval jsem jejich příběhy. A miloval jsem jejich tělo.
Šel jsem si pro cigarety. Na tajňačku, protože dopoledne pouštěly sestry jen do areálu nemocnice. Musel jsem. V nemocnici jsem dal krabičku denně bez problému, bylo to tady k... "zbláznění”. Když jsem se s cigaretami vracel zpět do areálu, proti mě šla jedna holka. Odhaduji, že jí může být kolem pětadvaceti, takže je o pár let mladší než já. Nebyla to žádná sexbomba, ale měla určitý kouzlo a myslel jsem na její kundu, když jsem se k ní blížil.
"Mají v krámě otevřýno?” Zeptala se mě.
"Jo, jeden krám je otevřenej,” odpověděl jsem a usmál jsem se na ni. Hned to vzala jako signál k tomu mě vymáčknout jako nějakej posranej citrón, protože hned řekla:
"A nemáš cígo?”
Chvíli jsem si ji měřil pohledem. Byla štíhlá, podle mě určitě toxikomanka, protože byla tak trochu "vymletá”, jako kdyby smažila perník několik roků. A to dost vydatně. Fulltime.
"Když mě vykouříš, dám ti krabičku cigaret!”
Teď si zase pohledem měřila ona mě. Fascinovalo mě to. Ona nad tím fakt uvažovala. Jen jsem byl nasranej, že mě otravuje. Všichni v pakárně somrují cigára, dokonce i já občas neměl, protože prostě došly a zrovna byl zavřenej krám, atp..
"Coo? Ne!”
"Zlato... Hezky si mě ještě jednou prohlídni, jo?”
"A co jako?”
"No jsem sexy. Mý péro ti bude slušet. A ta krabička cigaret se ti hodí, nebo ne?”
"No to jo.”
"A nechci po tobě přece nic hroznýho, nebo ne?”
"Já nevím.”
"Pojď támhle ke kostelu, nikdo tam teď není. Neboj, nikdo nás neuvidí.”
"No já nevím, to asi nee...”
Udělal jsem k ní jeden krok blíž, vytáhl z kapsy nerozdělanou krabičku cigaret, dal jsem jí tu krabičku do ruky a řekl jsem:
"Na. Platba předem. A teď pojď,” pobídl jsem ji a chytil ji za ruku. Nechala se.
Šli jsme asi 50 metrů ke kostelu, který byl součástí objektu psychiatrické nemocnice Kosmonosy. Když jsme došli ke kostelu, ukázal jsem jí směrem ke křoví.
"Vidíš? Nikdo nás neuvidí... a já budu hodnej, slibuju.”
"A co to tetování na krku?”
"Co s ním?”
"Máš holou hlavu a tetování na krku. Vypadáš jak vrah.”
"A proto si se mnou šla až sem?” Zakroutil jsem hlavou, usmíval se a znovu jsem ji, něžně, vzal za ruku a šli jsme do toho křoví. Odložila si kabelku a čekala co se bude dít. Podíval jsem se na ni, stáhl si kalhoty🡕 a trenky, na kterých byl malý mokrý flek od toho, jak jsem byl nadrženej už od chvíle, co jsem ji balil na té ulici před pěti minutama. Vždycky když jsem byl hodně nadrženej, tak jsem byl mokrej. Kroupěje touhy se tomu tuším říká. Není to nic neobvyklého. Někteří chlapi to mají.
Když jsem na ni vytáhl péro, hned zaklekla a začala mě honit. Chytil jsem ji oběma rukama za hlavu a nasměroval ji, aby mě kouřila.
"Je horkej,” řekla a vzala ho do pusy.
"Jo, to teda je. Celej se těší až začneš,” odpověděl jsem a protože mi to bylo celkem jedno, co si o mě myslí, neměl jsem v plánu jí kupovat květiny nebo psát básně, tak jsem ji začal do té její otevřené huby sprostě mrdat. A nebyl jsem hodnej. Nejdříve se chvíli bránila, cítil jsem jak tlačí tu hlavu pryč, ale měla smolíka. Já jsem byl odhodlanej to takhle dohrát až do stříkání. Nakonec povolila a dokonce si to snad i začala užívat.
"Ty seš sprostá holka viď?!” řekl jsem jí a mrdal jí do té huby ještě drsněji. Slyšel jsem jak vydává nějaké zvuky jakože se mnou souhlasí. Netrvalo dlouho a přiblížil se orgasmus. Kouřila mě parádně, evidentně měla spoustu zkušeností. Zvládla to bez jediné chybičky. Když jsem se blížil, hezky jsem jí to oznámil, aby byla něžná a neposrala velké stříkací finále. Pak jsem se mohutně udělal do její sprosté pusiny. Domrdal jsem do ní i ten zbytek, co ještě vysála, vytáhl ho z ní a díval se, co bude dělat. Měla dávivý reflex. Bylo toho hodně. Já vždycky hodně stříkal. Ne každá to zvládla. Ale poctivě jsem jedl banány, aby jim to chutnalo. Tahle to fakt nezvládla. Všechno to vyflusala. Nasadil jsem si trenky, kalhoty🡕 , podíval se jí do tváře, ve které jsem zpozoroval trochu studu a výčitek a řekl jsem jí:
"Bylo to super. Díky.” A odešel jsem. Když jsem šel zpátky do areálu, myslel jsem na pána Boha a jeho jediného syna Ježíše. Krále Židů, kterého zradili vlastní. Myslel jsem na všechny svatý, jak se obětovali, abychom mohli mrdat do huby šlápoty za krabičku cigaret. Myslel jsem i na svou jedinou lásku, která mi tak strašně chyběla, že se stala zakázaným tématem v mé hlavě. Jediná myšlenka na ni mi totiž dokázala totálně zkurvit celý den i noc. Tak moc jsem K. miloval...
Komentáře