Erotické povídky ❤ Inspirace pro lepší sexuální život.

Adventní večer erotické povídky

Byla poslední listopadová neděle a ve vzduchu se tvořila téměř neprostupná mlha. Šli vedle sebe po chodníku a povídali si, když míjeli místní kostel, před kterým byl čerstvě vystavený betlém. Ona drobná dáma zabalená do kabátu🡕 a šály🡕 , na nohou kozačky, na rukou rukavice🡕 , on vyšší, statný chlapík v zimní bundě a čepici🡕 . Neznali se dlouho, ale náramně si rozuměli. Nejspíš proto, že k sobě byly tak otevření. "Není ti zima?" zeptala se Libuše. "Ne, vždyť jsem chlap, musím něco vydržet." Odpověděl Martin. Trochu se usmála a šli dále. Pomalu se blížili k cíli jejich vycházky, a i když byly oba nervózní, tak každý z něčeho jiného. Ona, protože ještě nebyla u něj doma, jak se k ní bude chovat, on, jak se k ní chovat, aby nechtěla utéct. Zabráni do svých úvah, dorazili k domu a po chvíli ve výtahu i ke dveřím do jeho bytu.

"Pojď dále, Líbo" vyzval Martin a Libuše vstoupila otevřenými dveřmi. Vzal a pověsil jí kabát🡕 , sám si sundal bundu🡕 a oba se vyzuli. Následovala ho krátkou chodbou do obývacího pokoje. Ihned si všimla světlého koberce s hodně vysokým "chlupem", po kterém, když šla, tak se cítila jako by našlapovala na huňatý kožich. Tak proto jí Martin nenabídl papuče? "Pohovka nebo křeslo?" zeptal se Martin jako správný gentleman. "Raději pohovku, díky "odpověděla Libuše. "Co si dáš k pití? Kávu, čaj, víno?" "Hlavně něco teplého, Martine, prosím." "Co takhle svařené víno, Líbo?" "To by šlo. Nechceš mě, ale opít, doufám?" uchechtla se Libuše. "No dovol, já bych určitě nevydržel tolik, co ty." Řekl Martin ironicky. "To určitě, s tvojí postavou!" Líba na to. Martin udělal pár kroků vedle pohovky, kde začínala kuchyně. Během chvilky šlo slyšet z kuchyně šramocení z toho, jak Martin něco chystá. Libuše se mezitím zvědavě rozhlížela po pokoji. Překvapil ji pohled na adventní věnec na stole s miskou perníčků vedle něj. Sám je nejspíš nepekl, ale i tak, vidět chlapa dodržujícího vánoční tradice, bylo téměř jako zázrak. "Co nějakou hudbu, Martine?" "Jasně, něco vyber. Ovladač je v přihrádce pod stolem." Odvětil Martin. Libuše našla ovladač, pustila obrazovku a začala brouzdat nabídkou hudebních titulů. Když narazila na "Výběr nejznámějších světových vánočních písní", v duchu se zasmála a byla zvědavá, jak zareaguje Martin. Ten mezitím v kuchyni chystal svařák a dával si pozor, aby se hlavně oním červeným vínem nepolil. Nechtěl dělat velké množství svařáku, aby nezbyl, ostatně i samotné červené víno je lahodný nápoj. Vařil tedy na sporáku litr vína, přidal do něj cukr a hřebíček. Na skořici úplně zapomněl, zato si vzpomněl na kůru z pomeranče a všechno pomalu míchal, aby se mu to nezačalo lepit ke dnu hrnce. Když uznal nápoj za vhodný ke konzumaci, nalil dva hrnky🡕 a šel za Líbou do pokoje.

Až teď Martin zaznamenal vánoční hudbu linoucí se z reproduktorů a s překvapeným výrazem prohlásil "teda Líbo, tebe ty Vánoce nějak berou." "Asi jako tebe, koukám." Uchechtla se a ukázala na adventní věnec. "No jo, máš pravdu." Pousmál se. "To jsi pekl sám?" zeptala se a ukázala na perníčky na stole. "Ne, zapracovala rodina, to bych fakt nezvládl. Já jenom konzumuju" Zasmál se. "Můžu vedle tebe?" "Vždyť jsi tady doma." "Já jen, aby ses nebála." "Už jsem velká holka, umím se o sebe postarat." Hrdě prohlásila Libuše. Martin tedy usedl vedle ní, na pohovku a dal jí jeden hrníček svařáku. Začali si zase povídat, tu o tom, tu zase o tamtom a popíjeli u toho teplý svařák. První hrníček v nich zmizel velice rychle, jak byly ještě prokřehlí z venkovní procházky, pomohlo jim to se pořádně ohřát. Martin donesl druhou várku svařáku a tu už si vychutnávali přeci jen delší dobu. Líba se rozhodla, že vyzkouší Martinovi perníčky a ta sladká chuť těsta a cukrové polevy jí okamžitě přinutila vzít si další kousek. "Ještě, že jich máš tolik, Martine. Jsou vážně výborné." "Jen si ber, jsem rád, že ti chutnají." Líba dopila druhý hrnek🡕 svařáku a zeptala se Martina. "Můžu si z tebe udělat polštář?" Během chvilky pochopil a "Klidně si na mě udělej pohodlí" odpověděl. Líba se natáhla na pohovce a hlavu si opřela v Martinově náruči. Jednu ruku jí dal pod hlavu, aby ji neměla příliš zakloněnou. "Pohodlné?" "Jo, bezva" zašvitořila. Už se jí ani nechtělo moc mluvit, jen klidně odpočívat v Martinově náručí. Svařák začal pomalinku působit a jí bylo hezky teploučko. Cítila, jak jí Martin hladí její vlasy a jemně škrábe na krku. Bylo to příjemné. Přivřela oči a dala si ruce na břicho. "Neboj, já nespím" řekla potichu, aby Martin náhodou nepřestal. Když Martin svýma velkýma rukama projížděl Líbě její vlasy, dlouhé těsně pod ramena, občas ji konci prstů přejel po krku a sledoval její reakci. Všiml si, že čím níže se Líby dotýká vzadu na šíji, tím více jí naskakuje husí kůže a jemně se jí při tom zkřiví rty do úsměvu. Dělalo jí to dobře, ale nelechtalo, a to bylo dobře. I na něj už svařák působil, a tak ztrácel veškeré zábrany. Neodolal! Jednu ruku stále Líbě pod hlavou, ale druhou ji chytil za bok v úrovni pasu, otočil si ji trochu k sobě, sklonil se a jemně se přiblížil k jejím rtům.

Čekala, jak to provede a nehodlala si pokazit ten okamžik, mužského vstupu na nezmapované území. Když se dotkl jejích rtů svými, jako by ucítila jemný elektrický výboj a všimla si, že má zavřené oči. Jednou rukou ho chytila za rameno a zadržela. "No pane, co to děláte, co si to dovolujete?" a uvnitř rozesmátá, na povrchu však klidná, čekala na Martinovu reakci. "Promiňte, madam, ale vypadalo to, že nedýcháte, tak jsem Vás přeci musel zachránit." Vtipně odpověděl. "Pak tedy urychleně pokračujte" prohlásila, jednou rukou se ho chytila na zádech, druhou si přitáhla jeho hlavu a vášnivě ho políbila. Martina trošku překvapilo, jak vášnivě ho začala líbat, ale rozhodně si nestěžoval. Stále však, držel Líbu jemně, aby ji nepřitiskl příliš v návalu adrenalinu.
V tu chvíli, z ní spadla veškerá nervozita a ztratila veškeré zábrany. Vpila se mu do úst a s oběma rukama přitiskla jeho hlavu ke své. Martin se s Líbou vášnivě líbal, ale při tom si uvědomil, že s takovou za chvíli nejspíše spadnou z pohovky na zem. O sebe mu nešlo, ale nerad by, aby se něco stalo Líbě. Stálo ho to trochu úsilí, aby dostal svá ústa od těch Libiných, jak divoce mu v nich rejdila jazykem. Pomalu otevřela oči a její oči se zeptaly "copak?" "S takovou, tady za chvíli skončíme na koberci. Co kdybychom se přesunuli vedle?" řekl tichým hlasem Martin. "Ale, ale, panáček by chtěl někam utíkat." Prohlásila Líba zvesela. "Tak teda jdeme na ten koberec!" řekla jemným, ale důrazným tónem. To Martin nečekal, ale nenechal se vyvést z míry. No, jak chceš, princezno, pomyslel si, posadil se, chytil Líbu do náručí a napřímil se. Ona snad nic neváží! Úplně se mu v jeho velkých rukou ztrácela. Udělal pár kroků kolem stolu, poklekl a položil Líbu na huňatý koberec. "No a nebude ti zima, princezno?" "Tak to mě budeš muset zahřát." Zašvitořila. "Už jdu na to!" Martin se přitulil k Libuši a opět ji dlouze políbil. Ona se nenechala pobízet a při tom mu zajela rukou pod tričko🡕 . Cítila, jak je jeho mohutné tělo teplé a hrnula se k němu, co to šlo. Samotná, byla jako rozpalující se pec a věděla, že ta teplota začíná být příliš vysoká. Z ničeho nic odvalila Martina, koukla mu do očí a vyhrkla "Sundej mi konečně tu halenku. Dělej, nebo se upeču!" jak se Martin zvedal z lehu, chytila ho Líba za tričko🡕 a začala ho z něj divoce tahat. Tohle se mu moc líbilo, ale sakra, kde se to v ní vzalo? To není jen tím vínem. I když měl zrovna před očima tričko🡕 , které z něj Líba doslova rvala, natáhl se po ní, aby ji taky mohl zbavit toho přebytečného šatstva. Když z něj Libuše konečně strhla tričko🡕 a on uviděl knoflíčky na její halence, začal je neohrabaně rozepínat. "Na to se vykašli." Řekla mu a jediným pohybem si přetáhla zapnutou halenku přes hlavu a odhodila ji bokem. Martin uviděl její rudou podprsenku🡕 s krajkou a rozzářily se mu oči.

Takové prádélko měl rád. Na nic nečekal a nyní už přeci jen jistěji šáhl Líbě na záda během chviličky jí rozepl háčky na podprsence🡕 , při pohybu rukou nazpátek ji chytil uprostřed a rychlým pohybem ji sundal z jejích ramen. Upustil ji bokem. Byly teď proti sobě v takovém polosedě, do půl těla nazí a jako by uvažovali, kdo z nich se vrhne na toho druhého jako první. Zvítězil Martin, který se natáhl, položil Libuši na záda a okamžitě se svými rty jal ochutnat Libina ňadra. Ona jen roztáhla ruce a na tváři se jí objevil široký úsměv. Když na svém těle ucítila jeho teplé a vlhké rty, přeběhl jí mráz po zádech a bradavky jí ztvrdly jako kámen. Byly jako dva radary, které detekují každou změnu teploty v jejich okolí a následně vysílají signály do jejího mozku. V něm se pak měnily na rozkoš bez hranic. Když začal Martin Líbě jazykem kroužit po bradavkách, tyto radary se rozjely na plný výkon a Libina rozkoš stoupala víc a víc. Začala sténat. Martin si užíval líbání nádherných ňader a jazykem Líbě dráždil bradavky, pěkně pomalu a lehce. Když slyšel, jak sténá, chytil její bradavky mezi prsty a lehce je stiskl. Přitom dlaněmi přitlačil ňadra k sobě a masíroval je svýma rukama. Sklonil hlavu níže a začal Líbu líbat na břiše a kolem pupíku. Líba ho rukama hladila ve vlasech a stále spokojeně sténala. Chvíli takto pokračovali, pak se Martin posunul nahoru k Líbě a dlouze ji políbil. Když začal svým hrudníkem opět klouzat po Libušiných ňadrech dolů, rukou začal hledat knoflík jejích kalhot. K jeho překvapení už ho měla rozepnutý, a dokonce si kalhoty🡕 sama stahovala přes mírně zvednutou pánev. Vzhlédl, s trochu překvapeným pohledem a Líba mu vrátila pohled, který, jako by říkal "co koukáš, tak už je sundej!" Tam, kde už nedosáhly její ruce, tedy přiložil ty své a opatrně, ale nepřetržitě tahal její kalhoty🡕 stále níže, dokud z nich nevytáhla svá drobná chodidla. Uviděl druhou část jejího rudého prádélka, a to drobné krajkové kalhotky🡕 a mohl na nich oči nechat. Nebo spíše na bocích, které byly pod nimi. "No tak, šup s nima dolů" zahlásila Líba nedočkavě. "Tak to pozor, princezno, nejsem tvůj sluha." Ohradil se Martin. "Ty nechceš vědět, co se skrývá pod nimi?" zašvitořila rozpustile. "A co když ne?" Najednou si připadal jako blbec, říct takovou hloupost! "To bys o hodně přišel" přešla Líba jeho poznámku. "Dost řečí." Martin jemně uchopil kalhotky🡕 na obou stranách a rychle je z Líby sundal. Ona při tom zvedla nohy, aby ji neodřel.
Líba položila nohy na zem, skrčila je v kolenou a roztáhla je. "Nespěchej tak." Pokáral ji s úsměvem Martin. "Promiň, teď už je to jen na tobě." Položila si hlavu do huňatého koberce a až teď jí došlo, že Martin jí dal do prostoru pod hlavou složenou tenkou deku, aby měla hlavu v měkkém. Je vážně pozorný. Uvolnila se a opět roztáhla ruce do široka od těla. Nevěděla, co bude dále, ale bylo jí to jedno, protože už teď jí bylo náramně příjemně.

Martin ležel opřený o lokty a o kolena a líbal Libuši na vnitřní straně stehen, těsně nad koleny. Při tom ji držel na zadní straně stehen, těsně pod zadečkem. Slyšel ji, jak spokojeně vrní a viděl, že leží s roztaženýma rukama a opřenou hlavou. Svými polibky se pomalu, ale jistě, blížil do Libušina rozkroku. Když začal líbat její pahorek, chytil si ji rukama pod zadečkem a mírně ho nadzvedl. jazykem se poprvé dotkl Libušina pošťeváčku a uslyšel vzrušené zasténání. Chvíli počkal a udělal to znovu. Dával si na čas, aby si Líba vychutnala každý pocit svého těla. Jemně a pomalu takto Martin dráždil Líbě pošťěváček a k tomu přidával i lízání zbylých částí její kundičky. Cítil, jak se Libuše začala chvět a její ruce už nebyly roztažené od těla, nýbrž silně projížděly Martinovi vlasy, až mu naskočila husí kůže. Líba začala být velice rychle vlhká, spíše z ní šťáva začala pomalu téct, a to Martina vzrušovalo a zároveň utvrzovalo v tom, že to, co dělá je Líbě příjemné. Líba cítila, jak se jí stydké pysky zalily krví a poštěváček jí ztuhnul. Martin nepřestával v tom, co mu šlo tak krásně a ona se chvěla jako osika. Náhle ztuhla, ještě vnímala, že stiskla Martinovu hlavu, ale pak už se odebrala do místa rozkoše, kde jí hořela kůže a zároveň na ni padal ledový vodopád. Kde cítila vůni květin a dotek sametu. Ne, nechtěla odsud pryč, ale to opojné místo se jí pomalu vzdalovalo, až se probrala v realitě, škubaly s ní slabé křeče, ale ne bolestivé, jen takové neovladatelně roztomilé a byla zadýchaná. Podívala se dolů, kde mezi jejíma nohama měl hlavu Martin a došlo jí, že to on je za to zodpovědný! Uklidnila se a nechala se unášet příjemnými pocity těchto okamžiků. Martin nechal Líbu klidně ležet po prožitém orgasmu, ale rozhodně nemínil přestat. Rukama ji něžně hladil na břiše a dával si pozor, aby ji nelechtal. Líbal ji na stehnech a prsty si opatrně hrál s okraji její kundičky Líba jemně vrčela a on byl příliš vzrušený na nějaké vyčkávání. Hlavou se přisunul k jejím prsům a začal jí je líbat. Při tom jednou rukou začal dráždit Libušinu kundičku a poštěváček. Jazykem si hrál s jejími bradavkami a občas se jemně do každé z nich zakousl, až Líba sykla, ale neřekla nic ani neucukla na znamení toho, že je jí to snad nepříjemné. Martin přesunul svou hlavu opět Líbě do klína, ale oběma rukama stále masíroval její ňadra a mezi prsty chvílemi tiskl její bradavky. Evidentně se jí to líbilo, protože když to udělal, tak vzrušeně zasténala. Martin se opět dal do své milované činnosti jazykem. Líbě teď už roztáhl nohy co nejvíce, aby ji mohl lízat, a přitom ji také dráždit prsty.

To je tak příjemné. Nepřestávej! Vůbec nevěděla, jestli to řekla nahlas nebo ne, ale bylo jí to fuk. Co jí jedno nebylo, aby Martin pokračoval a ty krásné pocity, které zalévaly její tělo, vydržely co nejdéle. Uvědomila si náhle, že Martina škrábe rukama na ramenou a na rukou, kterýma tak hezky pečoval o její ňadra. Vždyť ho to bude bolet, přestaň! Vynadala si. Když přestala se škrábáním, k jejímu údivu se ozvalo "nepřestávej, já mám rád škrábání ženskými nehty." Neřekla ani slovo, jen se pousmála a znovu začala Martina škrábat po těle, kam až dosáhla.
Opět si našel její pošťěváček a jemně ho dráždil špičkou jazyka. Líba dýchala hlasitěji a dlouze. Martin si všimnul, že se Líbě lehoučce kundička roztahuje a pulzuje, což ho náramně vzrušovalo. Okamžitě zajel jazykem Líbě až dovnitř jejího roztouženého těla a ona zareagovala hlasitým sténáním. Jemně kroužil jazykem uvnitř a cítil, jak Líba doslova teče kolem a do jeho úst. Nevadilo mu to ani v nejmenším a nasál mezi rty její pošťěváček. Aniž to mohla Libuše vidět, sebral Martin ze stolu pár kousků perníčků a jedním z nich Líbě přejížděl přes rozevřenou kundičku. Při těch pohybech různě tvarovanou cukrovinkou a jejích dotecích, jednou stranou hladkou a druhou drsnou od vzorku vytvořeného z cukrové polevy, Líba začala hlasitě sténat a zhluboka dýchat.

Proboha, co se to se mnou jen děje! Z klína jí vystřeloval další a další výboj rozkoše a ona se opět ocitla na onom nádherném místě jako před chvílí. Teď to však bylo mnohem delší a ona si navíc připadala, jako by tančila v osvěžujícím dešti a zároveň na louce plné květů a zalité sluncem. Ano, to je tak krásné! Užívala si každou vteřinku, přesto cítila, že se jí ta nádhera pomalu začíná opět rozplývat před očima. "Prosím, ještě" volala na Martina, protože věděla, že jestli někdo dokáže vykouzlit tuto nádheru znovu, tak on. Líba se právě škubala v orgasmických křečích, když jí Martin vyndal jazyk z kundičky a ta ho osprchovala proudem její šťávy, velkým jako lahev🡕 šampaňského. Slyšel, jak Líba volá, aby nepřestával mezitím co sténala a křečovitě zaryla své nehty do jeho předloktí. Martin tedy pokračoval s lízáním uvnitř Libušiny kundičky a samotnou Líbu musel pevně držet za boky, aby se mu nevysmekla při tom, jak intenzivně se oddávala rozkoši. Cítil, jak se Líbě opět silně stahují pánevní svaly a pevně stehny sevřela jeho hlavu mezi nimi. Znovu to prohnutí v zádech, zadržení dechu a prudké výkřiky. Cítil, jak mu ústa naplňuje další velká dávka její šťávy, spolkl ji a zbytek si nechal stékat po bradě. Líba stále hlasitě dýchala, ale už nekřičela. Ještě několikrát vystříkla menší dávku šťávy a pomalu jí odeznívaly křeče ve stehnech. Povolila pánev, a tak ji Martin položil na koberec a při pohledu na svou hruď, která byla celá mokrá od Libušiny šťávy, se v duchu zaradoval, a ještě jednou se mu promítly dva téměř po sobě jdoucí Libušiny orgasmy. Líba otevřela oči, které si chviličku zvykaly na stropní světlo a pak pomalu zvedla hlavu. Uviděla Martina, který byl v polosedě mezi jejíma roztaženýma nohama. Usmála se na něj a vztáhla k němu ruce. Přitáhl se k ní a vzal jí hlavu do dlaní. "Děkuji" usmála se na něj. "Nemáš vůbec zač." Líba si najednou všimla, že je Martin po těle i obličeji celý mokrý a lepkavý. "To já?" Zeptala se překvapeně. Martin pokýval hlavou. "Jsi pěkná divoška, víš o tom?" "Já? Vždyť mám problém dosáhnout i orgasmu." "No nevypadalo to tak. Já vím o třech. A pěkně mokrých" uchechtl se Martin. Líba se rozhlédla kolem a když uviděla to mokro, došlo jí, že Martin nekecá a trochu se zastyděla. Jako by Martin tušil, na co myslí a prohlásil "To nic není, to uschne nebo to maximálně trochu vyčistím. Hlavní je, že ti bylo příjemně." Usmála se a políbila ho.

Díval se na ní, v očích mu svítili jiskřičky a jí bylo jasné na co myslí. Přitáhla si ho a do ucha mu potichu řekla. "Nebude ti vadit, když tě potěším stejně jako jsi potěšil ty mně a více si necháme na příště?" Podíval se jí do očí a ani nemusel mluvit, protože se v nich zračila otázka "Proč jen to a ne více?" "Víš, mně je dnes dole tak krásně, jako už řadu let ne, takže si to chci pořádně užít. Prosím. Příště už se ti vzdám na milost úplně celá." "A co když už mně nebudeš chtít znovu vidět?" řekl Martin ironicky. "Ty kecko. To by mi ta dole po tom dnešku nedovolila." Odpověděla jemně Libuše. "A vůbec, teď už přestaň kecat a nech ženu, ať se stará o tebe. Stejně vám ty choutky, my ženský, plníme celý život." Prohlásila Líba a začala se smát od ucha k uchu. "Ty potvoro jedna" Ohradil se Martin s úšklebkem a začal se po Líbě na oko sápat. Ta ho však chytla za ruce, zatlačila dozadu a Martin se tak ocitl na koberci na zádech. Když se Martin roztáhl na koberci jak široký, tak dlouhý, vzala Líba složenou deku, kterou měla pod hlavou a na stejné místo ji dala Martinovi. Sakra, ten ale zabral prostoru, jak byl mohutný. Aspoň se k němu bude příjemně tulit při usínání. Začala se sápat po jeho kalhotách🡕 , ale jak zjistila, on už je měl oblečené pouze na kotníku levé nohy a zbytek měl sundaný. Nu což, alespoň jí ušetřil práci. Zbývaly tedy už jenom trenýrky🡕 , na kterých šla vidět výrazná vyvýšenina. Pomyslela si, že už se nebude zdržovat nějakým popichováním a raději trenýrky🡕 chytila na obou stranách, roztáhla gumu a prudkým pohybem je Martinovi stáhla až pod kolena. Jeho penis mu z nich doslova vystřelil. Ještě jeden pohyb a trenýrky🡕 byly dole. Martin před ní nyní ležel nahý a oddaný na milost. Jindy by se na něj okamžitě vrhla a osedlala si ho, jenže dnes si její kundička užívala tu nádheru, kterou v ní Martin způsobil a už ji nechávala odpočinout. Však ona se dočká a brzo!

Okamžitě ale uviděla Martinův penis, který už byl pěkně tvrdý. Nebyl přehnaně dlouhý, takový "normální" kousek, ale byl hodně široký, a to měla ráda. Až se jí zachvěla kundička. Jenom klid tam dole, však se dočkáš, ale dnes si užívej tu krásu, kterou ti udělal pusou, okřikla v duchu svoji mušličku. Přisunula se přes Martinův hrudník, k jeho obličeji a jemně a pomalu ho políbila. Zajel jí rukou do vlasů a druhou rukou jí hladil na zadku. Přejela svými rty po jeho krku a všimla si, že jemně zavrněl. Začala ho tedy na krku líbat a on předl jako kocour. Usmála se proto sebe a při líbání na krk mu svými nehty dráždila bradavky a škrábala jeho mohutný hrudník. "To zbožňuju." Zachroptěl potichu a tál pod jejími doteky. Líba si jazykem začala hrát s Martinovýma bradavkami a jednou rukou už si hledala jeho koule, dokud je nenahmatala. Martin už spokojeně vrčel a dlouze dýchal. Líba si řekla, že už ho nebude trápit, protože věděla, jak strašně musí být vzrušený. Svezla se tělem po jeho stehnech, svými lokty mu roztáhla nohy a položila si na ně ruce. Měla teď přímo před sebou jeho penis, ztvrdlý jako kámen a naběhlé koule. Byl ještě širší, než se jí zprvu zdálo a ona se mlsně olízla. Martin ležel na zádech a užíval si příjemné škrábání na hrudníku, které mu vyvolávalo husí kůži. Pak ucítil doteky rukou na koulích a za chvíli také lehké olíznutí jeho penisu Libušiným jazykem. Nejdříve jen úplně jemně na špičce, až postupně sjížděla dál a ucítil také její rty po celém obvodu penisu. Líba krásně sjížděla ústy nahoru a dolů po jeho penisu, a přitom ho olizovala dokola jazykem. To byla slast! Cítil, jak strašně má penis tvrdý a žalud nateklý krví. Líba mu ho sála jako pamlsek a vůbec si nepomáhala rukou, na celou tu rozkoš jí stačil jazýček a rty. Přitom ještě Martinovi jednou rukou masírovala koule a druhou rukou ho škrábala na podbřišku. Bože, princezno, to už dlouho nevydržím. Netušil, jestli to řekl nebo si to jen myslel.

Líba viděla a také slyšela, jak si Martin užívá její péči a byla ráda, že se mu to líbí. Zachroptěl, že už to dlouho nevydrží, ale ona chtěla, aby si ještě užíval. Na chvíli se svými ústy tedy přesunula k jeho koulím a pořádně mu je nasála. Zasténal vzrušením. Chvíli takto pokračovala a jemně ho škrábala na hrudi, pak se však vrátila k lízání jeho ptáka. Viděla, jak Martinovi začíná jemně škubat penis, a tak ho silně sevřela mezi palec a ukazováček přímo u kořene. Martin sykl bolestí. Ještě si tě chci chvíli užít v puse, pomyslela si v duchu a s prsty kolem Martinova ptáka se opět dala do jeho sání a lízání. Než ho stiskla, tak už stačil upustit trochu semene a Líba tak zjistila, že hezky chutná. Nevyžívala se v tom, ale mužské sperma měla v puse ráda, pokud byla sama hodně vzrušená, polykala ho jen někdy. Jak se Líba zabrala do kouření Martinova penisu, až nyní si všimla, že mu v něm už opravdu silně škube a sám Martin sténá vážně hlasitě. Bylo jí to jasné. Ještě několik olíznutí žaludu, na což Martin reagoval zvednutím pánve, pak vyndala jeho penis s pusy a asi z půlmetrové vzdálenosti se dívala. Náhle povolila stisk prstů kolem Martinova penisu. V posledních chvílích už Martin prožíval neuvěřitelnou rozkoš, která se však mísila s bolestí, jak mu Líba škrtila penis, aby se neudělal dříve. Jakmile stisk povolila, zařval jako medvěd a měl pocit, že musel vystříknout snad litr spermatu. Zařval znovu a opět ten nával jako hasičská hadice. Prožíval neuvěřitelnou rozkoš. Oči měl pevně zavřené, pánev zvednutou a řval. Nevěděl kolikrát a nevěděl co. Netušil, jaká doba uběhla od chvíle, co započal jeho orgasmus, ale poprvé otevřel oči a zhluboka dýchal. Nebyl schopen žádného pohybu. V tom se k němu připlazila Líba a z obličeje si ještě stírala zbytky spermatu. Olízla je jazykem a polkla. "chutnáš dobře." Prohodila směrem k Martinovi s úsměvem. "To máš vždycky tak velkou dávku?" "Ne, to jen pro tebe." Odpověděl jí poťouchle. "Tak si trochu vezmi." Řekla a políbila ho. Nebránil se a líbal se spokojeně dál. "Ty chutnáš taky skvěle a při líbání ti to nevadí, tak proč by mělo mě?" zachechtal se. "Překvapuješ mně, většinou se chlapi nechtějí líbat, aby náhodou neochutnaly svoje sperma." Řekla Líba. "Mě to nevadí, já se líbám rád." Mrknul Martin. "Co kdybychom se šli osprchovat teplou vodou, princezno." Nadhodil Martin. "Ráda, ty můj Perníkový princi." Rozesmála se Líba "Tak mi pomoz vstát" řekl Martin. "No dovol! Jseš snad gentleman a já dáma, tak pomůžeš ty mě?" zašklebila se Líba. Martin se pomalu postavil a řekl Líbě "Šup, podej mi ruce" Líba mu je podala a on si ji přitáhl do náruče. "Tak jdeme pod sprchu" řekl Martin, chytil Líbu opět za ruku a dal jí pusu. "Jsem ti v patách" odpověděla, jemně ho plácla po zadku a ruku v ruce se vydali do koupelny.

🕙 Přidáno 23.11.2023
📂 Kategorie: Orál, Sperma

Hodnocení: 4/5

Jak se vám líbila povídka?

Komentáře

Hieronimus Lusistratus (2023-11-28):
Hm, kdybys vynechal ty mokré orgasmy, tak můžeš klidně psát pro "červenou knihovnu". Pro zdejší povídky je to však až příliš roztahané.

Bbob (2023-11-28):
Náhodou, dobře napsané a popsané. Mokrý orgasmusi tam nevadil, naopak celé to je hodně lidské a uvěřitelné. A četlo se to skvěle.

Lilekvbroskvi (2023-12-16):
Přesně jak říká Bbob je to super povídka, akorát mi tam chybělo šukání (jo vím že je to v kategorii orál), to by pak podle mě byla nejlepší povídka.