Blondýna na plakátu erotické povídky

Blondýna na plakátu byla nezvykle vyzývavá. Vínový trikot obepínal plná prsa, bradavky se snažily proniknout textilem a vysoko vykrojené nohavičky vyvolávaly závratě. Dívka měla samozřejmě i klín. Pod látkou sice neprosvítal, ale takřka hmatatelně vystupoval. Jeho postavení na plakátu neohrožovala ani obří písmena Spartakiáda - svátek socialistické tělovýchovy. Přece jenom je ta šaškárna k něčemu dobrá, pomyslel si Robert a znovu se zahleděl mezi dívčí nohy. Měl pravdu. Na spartakiádu se svým způsobem těšili všichni. Žáci a studenti proto, že jim zkrátila školní rok. Pražáci proto, že alespoň domy v okolí stadiónu a na trase průvodu dostaly novou fasádu a někdy i okna. Navíc v těch několika letních dnech bylo možné koupit jinak těžko sehnatelné atraktivní zboží jako třeba jízdní kolo, televizor, mrazák, tvrdé sparty anebo banány. Totéž chtěli v hlavním městě udělat i přespolní, takže se těšili rovněž. Spartakiáda však do života fádního socialistického velkoměsta přinášela i nevídaný vzruch. Některé cvičenky totiž na nácvik na Strahov jezdily v trikotech. To se pak do tramvaje či autobusu nahrnuly stovky vagín krytých jen slaboučkým textilem. K těm vagínám ovšem patřilo i dvojnásobné množství prsů nejrůznějších velikostí, tvarů a konzistencí, a také tolik stehen a hýždí.

A právě takové - ne-li větší množství - těchto částí ženských těl obklopilo Roberta poté, co očima polaskal vystupující bradavky plakátové blondýnky a sestoupil do metra na nástupiště. Jindy fádní prostor mezi kolejemi zářil barevnými trikoty, pod nimiž se hlásilo ke slovu nastupující ženství. Starší žákyně štěbetající o všem a o ničem současně obklopily Roberta a když posléze přijel vlak, změnily se v lavinu, která ho uchopila, několikrát jím smýkla, vpravila do vagónu a přitiskla na hnědookou tmavovlasou dorostenku. Mohlo jí být kolem osmnácti. Byla vysoká, měla dlouhé nohy, krásně oblé boky a i ňadra. A ještě něco. Prdelku v jeho klínu. Vlak se rozjel, náplň vagónu zavlnila a dívčina zavrtěla zadečkem. Robert ucítil pevnost pevných půlek a pak i teplo mladého těla a vzápětí i jeho vůni. Pak řidič trochu přibrzdil, přišla další vlna a Robert si uvědomil, že se mu pohnul. Jak se blížila další stan🡕 ice, řidič začal brzdit, dav se opět přelil a vší silou přitiskl dívku na Roberta. Její zadeček se půlkami přitiskl na jeho rozkrok, kde začínala jarní bouře. Dovolíte, pokusil bych se vystoupit, ozval se chlapík za Robertem a začal se pasírovat ke dveřím. Pár lidí se k němu přidalo, takže ve vagónu vzniko něco, co připomínalo mletí masa ve strojku.

Nakonec skutečně asi tři cestující vystoupili, ale pětatřicet nových se napralo dovnitř. Tmavovláska teď stála k Robertovi téměř čelem. Ňadro mu tiskla na hruď a stehno mezi nohy. Přivřel oči a rozkošnicky vychutnával potěšení, které mu nabízel kolébající se vagón. S každým zhoupnutím se totiž pohnul prs na jeho hrudi a její noha v jeho rozkroku, a další prsa, která cítil v zádech, a také teplé břicho tisknoucí se na jeho zadek. Slastně vnímal útoky svého ztvrdlého penisu na dívčí stehno, ale pak v podvědomí zaregistroval cizí pohled. Otevřel oči a uviděl, jak dívka před ním se naklonila ke své kamarádce a něco jí šeptala. Začaly se hihňat a když se na Roberta vzápětí opět podívaly, bylo jasné, že o bouři v jeho rozkroku už vědí obě. Vlak opět přibrzdil a Robert se vší silou přitiskl na tmavovlásku. Její ruka až dosud třímající horní tyč se pohnula a spustila mezi ně. Drobné prstíky mu přejely po břichu, zastavily se na poklopci a pak pokračovaly kousek dolů aby se vzápětí vrátily. Dívčí dlaň se teď tiskla na jeho penis, který se cukáním snažil osvobodit z útlaku slipů a kalhot. Robertovi na čele vyrazily kapičky potu. Pak pomalu, velmi pomalu posunul ruku a přitiskl na její prdelku. Přes slabou látku ucítil horké chvění mladého těla. Pak stiskla půlky k sobě a vagón i s cestujícími zmizel kdesi neznámo. Zůstal jedině trikot a sametový zadeček pod jeho rukou. Dlouhé vteřiny vychutnával jeho teplo a při tom sbíral odvahu k cestě do žlábku uprostřed. Když tam po milimetrech dorazil a prostředníčkem pronikl až k dírce, dlaň na jeho poklopci se dala do pohybu. Robert zavřel oči a všechno vědomí soustředil do svého prstu, který uvolnil zadní dírku a po hrázi rozkoše zamířil k mušličce.

Vnímal, jak je porostlá hedvábnými chloupky, kterých asi bylo hodně, určitě však vlhly šťávou z její lasturky. Pak vsunul svoji ruku do kapsy. Shrnul si slipy pod varlata a penis - teď chráněný jen slabým plátnem kalhot - strčil do její ruky. Sevřela ho drobnými prstíky a začala masírovat s jistotou, která mu vyrazila dech. Pokud to šlo, vycházel penisem vstříc její dlani a s rukou pod jejím trikotem zašmátral k jejímu rozkroku. Lehce se prohnula a pokusila se roztáhnout stehna, ale na to, aby se do ní dostal prstem, to nestačilo. A tak alespoň hladil horce vhkou kundičku a poštěváčka, který bobtnal jako fazole ve vodě. Když se začala třást nastupujícím orgasmem Robertovi došlo, že je třeba končit. Naposledy projel dlaní a prsty mezi jejími stehny, zatahal za chloupky, pohladil klitoris a vyjel z trikotu. Reagovala nečekaně - vší silou mu sevřela penis a prsty kroužila po žaludu, zhora i zdola okolo uzdičky. Na čele mu vyrazily kapičky potu a i když se snažil soustředěně a zhluboka dýchat, řítil se k orgasmu i otázce, kam nasměrovat výstřel rozkoše. Vytáhnout kapesník🡕 bylo stejně absurdní, jako představa, že s mokrým rozkrokem vyleze na ulici. Do noci bylo daleko a tak zbylo jediné - v nejbližší stan🡕 ici vystoupit a běžet za dveře s panáčkem. Kupodivu to vyšlo.

Vystřelil z vagónu, vyletěl po schodech a přistál u jediné volné mušle. Udýchán během i zadržovaným orgasmem rozepnul zip a vytáhl ztopořený penis. Stačily dva pohyby rukou a mohutný výstřik ho přivedl do ráje. Zatímco dlaň kmitala po nafialovělém údu, do mušle tryskaly gejzíry spermatu. Blaho zaplavilo každičký jeho nerv, celým tělem stoupalo příjemné teplo, zatímco penis ztrácel fialovou tvrdost a zvolna klesal. Otřel úd kapesník🡕 em, dal zpátky do slipů i kalhot a zatáhl zip. Jménem zákona! Půjdete s námi! Energický hlas ho okamžitě vrátil do reality. Zelená uniforma, červené výložky stály z obou stran, hajzbába za nimi. Robertovi se rozklepala kolena. Pak se podíval na druhou stranu a málem upadl. U ostatních mušlí i vedle nich stálo asi patnáct školáčků, z nichž většina zřejmě poprvé viděla činnost, které se za pár let budou s nezměrnou rozkoší věnovat. Pane esenbé, to nejni von, ozvala se hajzlbabka. Tamten je starší a tlustej, tohodle tu vidím poprvé. A taky ho má mnohem menšího, dodala. Robert by nikdy nevěřil, jak libě může znít zničující hodnocení velikosti jeho mužství, byť z úst důchodkyně a toaletářky k tomu. O pár minut později Robert vystoupil do sluncem rozzářené ulice. V nejbližším bistru si poručil myslivce, okamžitě ho vypil a objednal dalšího.

Posadil se k volnému stolku, zvolna upíjel nazlátlou tekutinu a ptal se sám sebe, zda by se mu podařilo oba policajty přesvědčit, že opravdu jeho koníčkem není masturbace na veřejných záchodcích a navíc před školáky a že to všechno je jenom strašné nedorozumění a výjimečná shoda okolností, kdyby s sebou neměl takovou malou červenou legitimaci. Robert ji ale měl a nebyla to výjimka. Dopil a pohled na hodinky🡕 ho ubezpečil, že má ještě asi půl hodiny času. Podle zveřejněného spartakiádního programu totiž věděl, že v tu dobu se budou z nácviku vracet opět dorostenky.