Jednou jsme se s kamarádem Pavlem domluvili, že vyrazíme obytným autem na víkend do kempu na Pálavě. Bral jsem to jako pohodový výlet – trochu si odpočinout, projít se po okolí a užít si společný čas, kterého moc není a občas se sejdeme jen tak na pivko.
Po příjezdu jsme zakempovali a šli jsme se projít po okolí, povídali si a užívali si krásnou atmosféru Pálavy. Večer jsme si otevřeli skvělé víno, jak jinak než Pálavu od místního vinaře, shodou okolností kamarád Pavla, seděli jsme před obytným autem, pozorovali západ slunce a mluvili o věcech, které jsme si nikdy předtím neřekli.
Čím déle jsme si povídali, tím víc jsem měl pocit, že mezi námi vzniká něco víc než jen obyčejné kamarádství a přiznám se, Pavel se mi vždy líbil a upřímně, představoval jsem si nás v různých situacích. Když už byla tma, podívali jsme se na sebe a oba jsme věděli, že ten okamžik je výjimečný. Přiblížili jsme se k sobě a poprvé se políbili.
Pak jsme se přesunuli do obytného auta, kde jsme se jen na sebe podívali a věděli jsme, co oba chceme, objímali se a naše vzájemná blízkost přirozeně přerostla v intimní sblížení. Nebylo to nic plánovaného, ačkoli jsem si to vždy přál, prostě to vyplynulo z té krásné atmosféry a z toho, co jsme oba cítili.
Když jsme se ráno probudili, uvařili jsme si v obytném autě kávu, seděli před ním a dívali se na vinice zalité ranním sluncem. Oba jsme věděli, že na ten víkend na Pálavě jen tak nezapomeneme. Cestou do domů do Brna jsme si řekli, že takové výlety musíme dělat častěji a já to jen uvítal.



Komentáře