Chci si to dělat před jinou ženou erotické povídky

Toho nápisu jsem si v dámské šatně všimla někdy před měsícem, musel se tam objevit krátce předtím. Napsaný drobným, ale úhledným písmem v rohu z boku skříněk, aby ho každá vedle něj sedící po chvíli zaznamenala, zároveň ale aby nepopouzel hned ode dveří uklízečku k odstranění. Jediná věta ovšem nepostrádala potenciál, spíš naopak. Krátká, úderná, výstižná. Probouzející fantazii. A v mém případě i vzpomínku. Nešlo přitom o nic víc, než přesně to, co popisovala ta věta. Nikdy jsem neměla ve své sexuální orientaci nějak nejasno, nehledala jsem se, neexperimentovala. Samozřejmě, sem tam se mi ve víru paření na vysoké i pak v práci přihodil nějaký ten ploužák se spolužačkou nebo kolegyní, demonstrativně předvedený tělo na tělo, abychom si zajistily pozornost chlapů a drink zdarma. Samozřejmě, že jsem se v šatnách fitek a bazénů ráda po očku mrkla, když se vedle mě převlékala nějaká hezká baba. Jestli je má větší, jestli se dole holí, jestli mě překvapí piercingem nebo tetováním na intimním místě (coby člověka, co se děsí bolesti, mě nepřestane fascinovat, kolik holek má kroužek nebo tyčinku v klitorisu). Neřekla bych ale, že cokoliv z toho pramení z erotického zájmu o jiné ženy. Když jsme se na to téma jednou bavily ve veselé společnosti kamarádek a vínem (ne)patřičně rozkurážená Vendula prohodila něco ve smyslu "Tak jasně, každá jsme ji někdy lízaly kámošce, ale to z nás lesby přece nedělá...", byla jsem jednou z těch, co se na ni tázavě otočily, protože takhle daleko jsem se nikdy nedostala ani v představách. Na druhou stranu, kdykoliv jsem si ten nápis přečetla (a že jsem to dělala záměrně každý den několikrát...), příjemně mě rozechvěl. "Chci si to dělat před jinou ženou." Trochu jako vzkaz na palandě dívčího intru, o to dráždivěji ale v dámské šatně prestižního vydavatelství působil. Vzhledem k tomu, že sem se opravdu žádný vilný puberťák jen tak nevloudí, působila navíc nevšední nabídka až znepokojivě autenticky. Tím spíš, že pod ní byla ještě drobněji napsaná emailová adresa... Pár dní poté, co se tep zrychlující mini inzerát objevil, jsem si ho stihla fotit na mobil dřív, než ho uklízečka našla a smyla, pak jsem se skoro týden přemlouvala, než jsem si založila nový email, hodinu bojovala s první zprávou, odeslala ji a čekala, že tím to celé končí.

Důvod, proč mi ta věta vháněla krev do tváří a způsobovala příjemné šimrání mezi nohama, totiž nespočíval jen v nepopiratelně správně zvolených slovech, příjemně dráždících fantazii. Hned po prvním přečtení jsem si ji nevyhnutelně spojila s jistou osobní zkušeností. A dnes musím z perspektivy single třicítky, která po relativně cudném dospívání na malém městě, spojeném v přiměřeně náctiletém věku se ztrátou věnečku přičiněním staršího spolužáka, spíš hezkého než chytrého, a patřičně, nicméně nijak nadprůměrně divokém období na vysoké, vplula do několika relativně fádních delších vztahů, neúprosně formovaných především pracovním nasazením, vlastně sama sobě přiznat, že ona osobní zkušenost patří bezpečně do top tří mých nejerotičtějších zážitků. Tedy ne že by kandidátů na první tři místa bylo zase tolik... Jak jsem nad tím dumala, napustila jsem si večer horkou vanu, naložila se do ní a zkusila si tu trojičku jen tak pro sebe sestavit. Za její nezpochybnitelnou součást považuju, jak mě předloni můj tehdejší přítel ošukal na stojáka na vyhlídkové plošině Žižkovské věže, kde měla jeho firma vánoční večírek. Povedlo se nám rychle si to rozdat těsně předtím, než personál terasu zamkl. Legrační bylo, že mladá pracovnice přišla s klíči skutečně chvilku poté, co mi Roman naposled stiskl půlky nahého zadku a vystříkl do projeté pičky poslední dávku, zatímco já se s oddychováním opírala čelem o sklo, zamlžené mým sténáním, jak jsem si o pár vteřin předtím pomohla (trochu víc než se přičinil Roman...) k prudkému orgasmu dychtivým třením vzrušeného poštěváčku. Když jsme cupitali k výtahu a málem se s ní srazili, ještě jsem v dlani žmoulala své předtím narychlo svlečené kalhotky, které jsem si natáhla až v kabině cestou dolů do restaurace. Ta holčina si nás měřila dost podezřívavě, a jestli si pak všimla toho zadýchaného skla a kousek pod ním dvou fleků, jak jsem si k němu tiskla z košíčků podprsenky narychlo vytažená prsa... Roman mě ovšem o něco později doslova zpražil konstatováním, že tam přece určitě mají kamery, takže příchod podmračené obsluhy nebyla náhoda, ale přímá reakce na naše nemístné hrátky. Vyslovil domněnku, že si to tam rozdává řada dvojic, protože podobné mrdání s výhledem na Prahu se jen tak nepoštěstí, a uzavřel svůj sebejistý monolog nevyžádanou informací, že nejde o jeho první sex na žižkovském vysílači; už to takhle na stojáka dělal před časem jedné nadstandardně prsaté blondýnce. Ve skutečnosti tedy použil k popisu jejích vnad výraz "suprově kozatá", což jsem, coby majitelka hezkých, ale co do objemu ne právě omračujících dvojek, pocítila zvlášť nelibě. A tak jsem, navzdory tomu vysoce uspokojivému píchání vysoko nad Žižkovem, toho večera poprvé vážněji zauvažovala nad tím, že Roman je vlastně celkem dost velký debil, a jelikož ten pocit následující týdny nevyprchal, nedlouho po začátku nového roku jsem byla už zase singl. Z vlastního rozhodnutí a bez zbytečných emočních ztrát, ale na druhou stranu, kdykoliv zahlédnu siluety Žižkovského vysílače (a že je v Praze vidět překvapivě často), maličko se vzruším...

Využila jsem příjemně horké vody a hladivé pěny k tomu, že jsem si masážní žínkou začala zvolna omývat prsa, která mi nad hladinou vytvořila dva malé ostrovy, každý s vlastním majákem v podobě vzrušující vzpomínkou postupně naběhlé bradavky, a pokračovala ve své erotické "top 3". Další zážitek se datuje ještě do doby studia na vysoké. To jsem z větší části prožila v až staromódně monogamním vztahu se Zdeňkem. Dali jsme se dohromady ve druháku a strávili spolu moc fajn tři roky. Když už jsem si skoro myslela, že Zdenda je ten vysněný pravý, a spřádala zpětně vzato úsměvné sny o svatbě hned po promoci a společné cestě životem, vzal mi tu iluzi Erasmus, ten geniální program studia v zahraničí. Zdeněk odjel na semestr do belgické Lovaně, kam jsem se za ním jako husička dokonce dvakrát vypravila ohavně nevytopeným busem; při jedné cestě mi chlapík na sousedním sedadle třikrát za noc sáhl na prsa. Zdeněk se ale nevrátil z ciziny sám, nýbrž s blonďatou, macatou a znepokojivě prsatou Belgičankou Anneke. Navzdory tomu, že měla kozy nejmíň čtyřky, neobtěžovala se s oblékáním něčeho tak zbytečného jako podprsenka, takže se jí zpravidla pod upnutým tílkem její objemné dudy divoce houpaly a vlnily a bradavky na nich trčely jako dva špunty. Bylo trochu ironické, že mi mou lásku odloudila Vlámka s v podstatě slovanskými tvary, ale aspoň jsem se zpětně přestala soužit za ten úlet, který jsem si dopřála na horách. Stalo se to krátce po Zdeňově odjezdu, kdy mi víkend na horách a jednu z posledních možností si tu zimu zalyžovat přihrála na poslední chvíli kamarádka, které odjezd zhatila angína. Byla to jedna z hned několika "last minute" změn, takže se nás sešla ten víkend naprosto nesourodá parta lidí, co se neznají vůbec nebo jen přes někoho, kdo nakonec nejel. Dokonce mezi námi nebyl jediný partnerský pár. Možná právě proto se po pátečním oťukávání, kdy jsem ještě odolala fešnému Pavlovi a jeho ruce zarazila na zapínání své podprsenky špitnutím, že jsem v Praze zadaná, v sobotu po celodenním lyžování dokonale zvrhla nápadem využít zdejší saunu. Ve skupině čtyř holek a čtyř kluků, kde nikdo nikoho moc nezná, to mohlo dopadnout tak i tak. Kdyby se kterákoliv z nás na cestě z převlékárny rozhodla hrát upejpavou a zahalila se po krk do osušky, bylo by z toho nejspíš naprosto nevinné, až cudné saunování, během kterého by se všichni křečovitě tvářili, že se nekoukají, a holky by odhalily leda krk a kotníky. Jenže stal se, možná i díky tomu, že jsme předtím už něco stihli popít, než se vysaunuje rodinka, co měla rezervaci před námi, přesně pravý opak. Jako první vyšla ze šatny Vanda, hezky stavěná brunetka z fildy, a soušku si omotala jen ležérně kolem pasu, takže se jí nahá prsa za chůze volně pohupovala. Když dosedla v sauně na dřevěnou lavici, bez dalších cavyků se odhalila úplně. Vystavila tak zatím jen dámské části společnosti nejen své hezké, kulaté trojky, ale i dohladka vyholenou pipinu s kroužkem v klitorisu, který vykukoval zpod macatých závojíčků. Její nenucená spontánnost tak udala tón, a protože jsme žádná nechtěly být za stydlivku, když dorazili kluci, našli nás rozesazené po sauně jako čtyři nahé hetéry, čekající na orgie. Pochopitelně se tvářili, jako že jiné než komplet nahaté holky v sauně ani nevídají, a sami se taky hned zbavili ručníků. Mohla jsem díky tomu po očku konstatovat, že jsem možná včera neměla být tak nedobytná, protože Pavel ho má... hm, nemalý. Což platilo mimochodem o celé čtveřici našich společníků.

Vanda způsobné ticho po chvíli přerušila nenuceným filozofováním, jak jí přijde v sauně pokaždé legrační, že se chlapi a ženské po sobě snaží na oko nekoukat, ale ve skutečnosti se koukají. Rozvalovala se přitom rozkošnicky na osušce komplet nahatá, nohy měla všelijak, jen ne u sebe, sem tam si setřela kapičky potu z břicha nebo prsou, sem tam i z prciny. Alice, plochá černovláska s drnem neoholených kudrn v podbřišku, i blonďatá Ukrajinka Liliana, slovansky oblá na poprsí i zadnici a dole stejně plavá jako na hlavě, se rychle naladily na podobnou notu, takže konverzace se stala docela jiskřivou. Kluci, aspoň mi přišlo, byli nejdřív snad až trochu vyjukaní z toho, jak moc přímočaře celá věc začíná vypadat, zvlášť když Alice dala do placu informaci, že víc než po chlapech kouká po holkách, protože ji vždycky potěší, když má některá ještě menší prsa než ona. Liliana, na hrudníku vybavená, jak se na Slovanku patří, se k ní naklonila, až se jí plné trojky zhouply, a všechny nás rozesmála tím, jak si je s Alicí naoko poměřovala. Teplota jako by i bez manipulace s kamny najednou ještě o pár stupňů stoupla a brzy jsme se už hrnuli k první studené koupeli. Kluci se i beze slov nějak domluvili, protože v bazénku ledové vody se každý přitočil právě k jedné z nás. Že Pavel dal přednost kozaté a prdelaté Lilianě mě nemuselo až tak mrzet, Tomáš ho zdatně nahradil. Letmé dotyky pod hladinou a žertovné výskání cestou do odpočívárny definitivně nasměrovala zase Vanda, která asi měla od začátku za lubem něco nemravného. Svého amanta si odvedla do rohu, vzala ho rukou za péro, chvíli mu ho honila, pak se sklonila a začala ho kouřit, aniž by jakkoliv brala na vědomí přítomnost nás ostatních. Stála jsem tam ještě chvíli trochu vyjeveně, protože jsem to zatím brala jen jako předehru k případným důvěrnostem v soukromí pokojů, ale když se i další dvě dvojice uchýlily na lehátka🡕 a Tomáš mi začal hladit jednou rukou prso a druhou zadek, pochopila jsem, že nebude nutné nic oddalovat. Když mi stiskl prsty vydrážděnou bradavku a druhou rukou zajel zepředu přes pupík na kočičku, kterou jemně hladil a laskal v čárce i na nabíhajícím poštěváčku, přestala jsem sledovat, jak Vanda polyká velký, ztopořený čurák s odhaleným žaludem, a hmátla jsem za sebe, kde mi už tlačil ten svůj mezi půlky. Odpočívárna byla rozdělena skleněnými přepážkami, takže když jsme se přesunuli na jedno z volných lehátek, zatímco mi Tomáš mezi doširoka rozevřenými stehny lízal mou studenou koupelí i vzrušením hezky prokrvenou a citlivou mušličku, mohla jsem se dívat, jak se ve vedlejší kóji obdobně věnuje Pavel blonďaté frndě kozaté Liliany, která si s přivřenýma očima držela své hezky nakynuté ceciny v dlaních a prsty si důrazně mnula růžové bradavky, až se jí kozy vlnily a propínaly. Nikdy jsem nezažila sex ve skupině, a když mi Tomáš prcinu parádně rozlízal, radši jsem se mu nabídla zezadu, hezky nastavená na lehátku🡕 , abych neviděla, jak se vedle Liliana s hekáním nabodává v pozici na koníčka na Pavlovo péro, které mizelo v její rozcapené, macaté mušli. No, vlastně právě tohle jsem viděla, protože celou dobu, co mi Tomáš zezadu ojížděl micinu, až se mi vkleče kozičky houpaly, nedokázala jsem se neotáčet na dvojici vedle nás. Viděla jsem tak i velké Pavlovo finále, kdy se udělal Lilianě na kozy, které mu přistrčila rukama podepřené k péru, zatímco se rukou zuřivě třela mezi stehny na své blonďaté, předchozím mrdáním asi ještě neukojené macandě. Pokryl jí slovansky oblé vnady slušnými cákanci, což už jsem ale viděla trošku v mlze, protože Tomáš mé kundičce, vyhladovělé nuceným půstem po Zdeňkově odjezdu, nakládal tak vydatně, že jsem se brzy na rozdíl od Lilialny parádně udělala a i to, že mi nedlouho poté začal chrlit cákance svého semene na nahá záda, jsem sotva vnímala. Však mi to nadělení pak ve sprše pečlivě smyl. Sešli jsme se tam postupně všechny čtyři dvojice, po milování zmalátnělí a najednou nemluvní, a chlapci nám smývali ze zadků, bříšek a prsou svoje nadělení, zatímco my jim láskyplně umývaly vystříkané čuráky. Vanda pak trochu ochraptěle prohodila, že máme ještě půl hodiny, a tak jsme si stále mlčky dali druhou čtvrthodinku v teple a zase se po dvojicích rozložili na lehátka🡕 v odpočívárně. Když mi Tomáš položil dlaň mezi nohy a docela jemně mi začal hladit závojíčky na prcině, oplatila jsem mu to něžným hnětením koulí, dokud se mu klacek znovu nepostavil. Mrkla jsem kolem sebe, a protože ostatní dvojice se buď podobně malátně mazlily, nebo si tiše povídaly, zaplašila jsem chuť vyhoupnout se na to krásně tvrdé a vzrušením prohnuté péro, nasliněným prstem jsem jemně kroužila kolem odhaleného žaludu a na uzdičce, a když mi Tomáš začal pičku příjemně prstit, dovedla jsem ho beze spěchu k druhému výstřiku rukou. Dokázal své vzdechy ztlumit tak, že si další možná ani našeho druhého kola nevšimli. V neděli jsme si dopoledne ještě všichni zalyžovali a pak vyrazili na vlak. Z celé skupiny jsem pak už jen jedinkrát letmo zahlédla Lilianu v jednom studentském baru, ale taky to mohla být úplně jiná blonďatá a prsatá holka...

Vzpomínka na saunu ve mně vyvolala touhu po ještě větším teple, a tak jsem si do vany připustila trochu vody. Jak začala dopadat na hladinu, překulila jsem se na břicho (asi pramálo elegantně, ale byla jsem v koupelně sama, tak co ...), maličko se zvedla v bocích a vysadila zadek tak, aby mi příjemně teplý proud shora dopadal mezi půlky. Pořád ještě s maličko provinilým pocitem, že slušná holka to na té "druhé" přece nemá mít ráda, jsem zadkem zvolna vrtěla tak, aby mi dráždil střídavě obě dírky, a snila jsem dál. Přestože byl zážitek na horské chatě prvotřídní úlet, díky němuž jsem přehodnotila svůj dosud puritánsky odmítavý postoj k nezávaznému sexu (jediná kamarádka, jíž jsem se s ním svěřila, odmítla uvěřit a skepticky mě obvinila, že jí popisuju scénu z nějakého pornofilmu, u kterého jsem si vymrskala po Zdeňkovi toužící fifinu), pořád jsem stavěla na pomyslné první místo svého osobního erotického žebříčku zážitek ještě dřívější. Oslava (pro většinu z nás) úspěšného dokončení prváku na vejšce, výlet do jižních Čech na chalupu jednoho ze spolužáků. Už si ani nevybavím, jak se vlastně jmenoval, jeho rodiče přebudovali někde u Třeboně starý statek na penzion a on nám tam vyprosil jeden víkend v už počínající sezóně. Část pokojů měli normální hosti, většinou cyklistické páry, protože všude je tam rovina a krásně. My pařili, oni jezdili, večer vznikaly třenice, když jsme byli moc hluční. "Děláte takový bordel, že mě ten můj ani nemá chuť mrdat!", osopila se na nás druhý večer černovláska s výrazným nosem způsobem, jehož prostořekost a přímočarost brala dech a naší veselé společnosti na chvíli i řeč. Pak někdo nesměle prohodil, že to se dá stihnout i během dne někde v lese nebo na mezi, druhý přidal další "vtipnou" poznámku, stavidla fantazie studující inteligence šla vzhůru a černovláska možná litovala, že vůbec něco řekla. "Fajn, tak si tu řvěte dál jak paviáni, já si to udělám v kolárně řidítkem od kola, mládeži.", odsekla a odkráčela. "Ta byla vostrá, co?", nadhodil Karel, který mi už druhý den nadbíhal. Měla jsem v merku jiného favorita, ale toho jsem už předtím viděla zaznamenávat nemalé úspěchy s rukou pod tričkem spolužačky Emy, které příroda na hrudníku nadělila tak, že jsem se s ní mohla těžko měřit. "Asi můžeme fakt míň řvát...", zamumlala jsem a odpoutala se od hlučné společnosti. V kolárně se svítilo, prostořeká černovláska ještě v cyklistickém trikotu cosi štelovala na přehazovačce. "Copak, princezno, jdeš mi pomoct?", vyjela po mně oslovením, kterým bezpečně hned v zárodku udusila mé pokusy omlouvat se na nesnáze, které jim naše parta mohla způsobit v partnerské erotice. "Ne, jen mě zajímalo, jestli si to už děláš tím řidítkem.", odsekla jsem, díky směsi uraženosti a vypitého bílého i s nepatřičnou tykačkou - podle věnce vrásek kolem očí jsem odhadovala, že hubatá cyklistka je o dobrých patnáct let starší než já, ne-li o víc. Změřila si mě těžko dešifrovatelným pohledem. "Zavři.", prohodila pak a opřela se o rám na kola, ne bez jisté vyzývavosti. "Tak ty se ráda díváš, jak si to holky dělají?", mrkla na mě, když jsem poslušně zavřela dveře. Než jsem to stihla razantně popřít, usmála se a dodala: "Fajn. Já si to chci dělat před jinou ženskou." S těmi slovy si zatáhla za zip na cyklodresu a nechala ho rozevřít až do pasu. Kalhotky pod ním měla, podprsenku ne. Dvě od sebe mířící prsa tvaru homolí jí zpod něj vyjela, bradavky trčící nalevo a napravo. Dala si záležet, aby si je lehkým, ale určitě dráždivým brnkáním během chvilky vzrušila tak, že se vztyčily jako dva masité, tmavé hroty. Zírala jsem jako uhranutá, když si pak za ně prsa střídavě zvedala, nechávala je propnout se vlastní vahou, dokud jí bradavky z prstů nevyklouzly a kozy neposkočily. Krev mi bušila ve spáncích a kolena se mi podlamovala obavou, aby si neřekla o mou aktivnější účast, protože jsem opravdu nedokázala sama sobě odpovědět na to, jestli bych přijala - nikdy jsem k druhé ženě erotickou přitažlivost necítila, ale tohle mi vyvolávalo v podbřišku větší mravenčení než když jsem v posteli s chlapem. Černovláska ze mě nespustila oči, ale krom toho, že se dívám, víc naštěstí (nebo naneštěstí?) nechtěla. Očividně dobře znala reakce svého těla a uměla si s prsy hrát tak, aby se vzrušila, protože na tváři se jí objevil ruměnec a dýchala hlouběji.

Když si stáhla cyklistické šortky🡕 do půli stehen a zaklesla palce za gumu sportovních kalhotek, uvědomila jsem si, jak moc jsem zvědavá, jaká je dole. Když vykoukla po stranách oholená frnda s tmavou čárkou zastřižených chloupků, uvědomila jsem si, že skoro stejně jako momentálně já. Závojíčky byly už vzrušením rozevřené a vlhce se leskly, nad nimi vykukoval výrazný klitoris. Když si olízla prst a začala si jím po něm jezdit, připomnělo mi to, že takhle si to taky ráda dělám, nejvíc když "to dostanu"; z nějakého důvodu právě během "svých dnů" mívám na sex děsnou chuť, a tak si kočičku, ze které mi kouká šňůrka tamponu, masturbuju drážděním poštěváčku. Bojovala jsem s chutí to dělat i teď, přestože jsem od své periody byla hezkých pár dní. Černovláska si i se svou prcinou zjevně rozuměla dobře, takže po chvíli už s přivřenýma očima tiše vzdychala, zřejmě na cestě k blížícímu se orgasmu. "A co to řidítko?" Tu větu jsem pronesla do ticha hlasem maličko ochraptělým z vlastního vzrušení a i do tónu se mi vedle vyzývavé ironie přimíchala z něj pramenící nejistota. Podívala se na mě, jako by snad ani nevěděla, že její frndění sleduju, pak pokrčila rameny a ze svého kola stáhla gumovou krytku řidítka. Kalhotky si posunula malinko výš a vmáčkla si ji přes ně na kundu. Jednou rukou si jí po ní přes látku jezdila, druhou kmitala stále rychleji na poštěváku, prsa s trčícími bradavkami se jí chvěla, kousala se do rtu, aby přes oddychování potlačila vzdechy stupňující se rozkoše, pak se nedokázala ovládnout, hlasitě se zajíkla, vmáčkla si obě ruce i s improvizovaným šidítkem do rozkroku a celá zrudlá sebou několikrát trhla. "Fajn, mám to pro dnešek vyřešené.", vydechla nakonec. "Jsem ráda, že ses dívala.", prohodila pak beze stopy ironie, natáhla si kalhotky i šortky🡕 a nahá prsa nacpala pod cyklodres. S pocitem, že má další přítomnost už postrádá smysl, jsem se vytratila do penzionu. Pocit sálající touhy v podbřišku mě přiměl najít si klidné místečko, kde jsem si pičku, nadrženou z nezvyklé podívané, překotně vyprstila a udělala se tak prudce, že kalhotky jsem měla promočené, jako bych se počůrala.

Vedle toho, že jsem po návratu domů podrobila kritickému zkoumání řidítka vlastního kola a seznala, že výstupky gripu, primárně míněné pro lepší úchop cyklisty, skutečně skýtají i alternativní a velmi uspokojivé využití, které jsem schovaná ve svém pokojíčku několikrát otestovala po vzoru černovlásky přes kalhotky, ale i tak s velkým úspěchem, se mi vryla do paměti její slova, téměř identická s těmi, které jsem po letech objevila v šatně naší firmy. Asi nebylo divu, že mi tak zrychlily tep a přiměly mě vytvořit si tajný email, odepsat jejich autorce a tetelit se vzrušením nad jejími odpověďmi. Dávkovaly v tom nejlepším poměru kultivované erotické provokace, na základě kterých jsem nabyla dojmu, že jistý remake mého dávného voyerského zážitku s černovlasou cyklistkou je reálnou možností. S vědomím, že v mém intimním životě to bude po řadě týdnů (ehm... měsíců?) nadstandardní vzrušení a úlet, jsem souhlasila s oťukávacím setkáním na neutrální půdě kavárny kousek od sídla naší firmy, kde jsem o pár dní později nervózně poposedávala, ztrémovaná jak šestnáctka před prvním rande. "Pardon, Vy jste víla Frn ... ehm, dilka...?", vytrhl mě ze zamyšlení hlas za mnou. No jasně, chlap. To jsem taky mohla čekat, já blbka. Jako bych nevěděla, že všechny seznamky a lechtivé chaty jsou plné falešných ženských profilů, za nimiž se skrývají dychtiví muži. "Prosím?!? Říkal jste Fintilka?", nahodila jsem popuzený výraz. Aspoň to tomu šmírovi nedám lacino. "Ne Fintilka. Víla Frndilka.", vzdychl ztrápeně, až po uši v rozpacích, a já musela v duchu uznat, že jsem si do emailové komunikace s tou, co by "si to ráda dělala před jinou ženou", mohla zvolit trochu dospělejší alter ego. Ačkoliv ona se taky zrovna nenamáhala. "Aha, Frndilka. Ano, Frndilka jsem.", frázovala jsem pomalu, zřetelně a především nápadně hlasitě - aspoň mladíkovi to tak podle jeho zoufalého výraz muselo připadat, ačkoliv se po mém přiznání identity, která se mi ve skutečnosti taky neříkala nahlas úplně samozřejmě, nikdo z lidí poblíž na nás kupodivu neotočil. Možná potkávají víly Frndilky běžně... "Vy ale nevypadáte jako Princezna Prsena. Vůbec nevypadáte jako princezna.", sjela jsem kluka zamračeně. "Já vím, já nejsem... Ale posílá mě. Fakt, nekecám.", vzdychl zoufale. "Můžu se posadit a vysvětlit Vám to?" Nedovolila jsem mu to proto, že byl vlastně docela pěkný chlap, ale jen a jen ze zvědavosti, jakým nesmyslem mě bude oblbovat, než se naštvaně zvednu a teatrálně odkráčím. "Tak povídej, princi. Tvá choť spadla při lovu z koně a přišla o prsa?", nadhodila jsem, když jsem mu ležérním gestem nabídla židli🡕 . Překvapeně zamrkal, pak zavrtěl hlavou a poprvé se plaše usmál. "Ta, se kterou jste si psala, je má přítelkyně. Opravdu existuje, koukejte, tady mám fotku." "Zbytečný, nevím, jak měla vypadat. V obličeji.", upřesnila jsem a hlavou mi blesklo těch několik aktů, kterými se mi princezna Prsena pochlubila; vykazovaly významně vyšší úroveň než na mobil chvatně cvaknuté záběry a lá "takhle jsem si ji dnes oholila, koukejte", obvykle se silně kulhající kompozicí, světlem a vlastně vším. "Aha, jasně... No ale věřte mi. Byl to její nápad,. Taková fantazie. Karolína je dost na tyhle věci. Já moc ne, jsem celkem stydlivej, to jste asi poznala... Ten vzkaz, na který jste odpověděla, fakt napsala ona. Rozhodila je před pár týdny na víc místech. Měla přijít, seznámit se s Vámi, a kdybyste si padly do oka... no, to jste si asi psaly, co by bylo v plánu pak.", dokončil kostrbatě a ani mu nedošlo, že mi mimoděk prozrazuje skutečné křestní jméno té, co se měla se mnou sejít. Takže Karolína... "To tak nějak tuším. No a co té tvé Prseně Karolíně do toho vlezlo, že tu místo princezny do mě hučí princ?", ušklíbla jsem se a trochu mladíka zalitovala, když sebou při vyslovení jména jeho údajné přítelkyně polekaně trhnul. "Ona se ... ona se sekla v práci.", zamrkal s roztomilou upřímností. "Jo jo, to jsou věci. Takže spolu půjdeme na ni počkat do motelu, a když se pak ukáže, že je pořád seklá, nějak se postaráš, aby aspoň my dva si to užili, princi?", zkusila jsem se na něj dál zlobit - svým kukučem a uvěřitelnými rozpaky mi to moc neusnadňoval. "Do jakýho motelu??? Ne, to ne, já vůbec... já Káje radši zavolám.", rudnul způsobem po čertech přesvědčivým. "No čau, ... jo, našel jsem ji. Jo, nevěří. Myslí, že jsem to psal já... Hele, já ti ji dám.", vzdychl a podal mi mobil. Najednou jsem byla v rozpacích já.

"Haló? To je Prsena? Tady víla Frndilka.", vysoukala jsem ze sebe tu nejnesmyslněji znějící větu, a když se na druhém konci ozval ženský hlas, spadl mi ze srdce takový kámen, že se podlaha kavárny musela otřást. O chvíli později jsem v doprovodu už trochu míň ztrápeného mladíka vyšla ven. "Je to jen kousek...", ujistil mě. A skutečně. Za pár minut jsme stáli před administrativní budovou, která mi nebyla neznámá. Šlo o sídlo naší firmy a mé pracoviště... Rudá jako rak jsem následovala mladíka, který si čipem otevřel dveře do traktu ve druhém patře, a horečně jsem přemýšlela, že je mi vlastně od pohledu malinko povědomý. Když jsme prošli až na konec chodby, zaklepal na poslední dveře a vešli jsme do prostorné kanceláře, které vévodil velký stůl, velká monstera v rohu a nápadně prsatá blondýna, opírající se o ten stůl s malinko nervózním úsměvem. Karolína z personálního mi nebyla neznámá, vídaly jsme se ve firmě často, navíc když jsem před rokem nastupovala, právě ona se mnou vedla vstupní pohovor. Hlasem co nejpevnějším jsem přesto spíš vydechla než řekla: "Víla Frndilka." "Prsena, těší mě.", usmála se s jistou úlevou a já si v duchu vynadala za to, jak mi při vyslovení její přezdívky sjely oči na žlábek mezi jejími velkými prsy, ve výstřihu košile lákavě odhalený. "Dáš si kafe nebo něco...?", zaimprovizovala. S vědomím, že tohle jsme si měly schovat na kavárnu, a s pocitem provinění vůči jejímu příteli, kterému jsem předtím nevěřila, jsem zavrtěla hlavou, a tentokrát až nečekaně rozhodným tónem dodala: "Kdepak. Jsem tady, protože si to chci dělat před jinou ženou." Ucítila jsem, jak mi přitom zacukalo v pičce. Karolína přikývla: "Já taky chci." A začala si rozepínat knoflíčky košile, takže zpod ní vykoukly její prsy v košíčcích elegantní podprsenky, průsvitných tak, že naprosto nezakrývaly, ale naopak zcela odhalovaly kulaté dvorce s výraznými bradavkami uprostřed. Nechala si košili spadnout z ramen a zad za sebe na stůl, podprsenku si zatím nesvlékla (zřejmě dobře věděla, jak lákavě podtrhuje její velké poprsí), ale povytáhla si černou minisukni, pod kterou se objevily krajkové okraje černých punčoch. Nával touhy vědět, jak vypadá pod černými minikalhotkami, mi projel až do rozkroku, zatímco jsem se sama zbavovala halenky a chystala se vynést tajný trumf v podobě podprsenky se zapínáním mezi košíčky, kterou nosím jen ve dnech, kdy čekám, že si zašukám. Periferně jsem zahlédla, jak mladík, který mě přivedl, sice pohledem těká mezi námi dvěma, ale diskrétně se sune ke dveřím. "On tu zůstane.", prohodila jsem a doufala, že se mi hlas vzrušením netřese moc. "Nebýt jeho, nesešly jsme se." Karolína/Prsena se usmála a přikývla, až se její melouny v podprsence zavlnily. Tohle bude zajímavý, pomyslela jsem si a nahmatala na boku sukně🡕 zip.