Eva a Petr: Bazén plný fantazií erotické povídky

Byl teplý letní večer, a venkovní bazén lákal klidem. Petr si sundal tričko, odhalil své tělo, a ponořil se do chladivé vody. Přišel sem, aby na chvíli zapomněl. Zapomněl na práci, na každodenní rutinu... a možná i na Evu. Její obraz mu však stále zůstával v mysli – křivky jejího těla, jemný úsměv, který říkal víc, než by měla říct slova.

Jenže sotva se ponořil do vody, zaslechl známé šplouchnutí. Otočil hlavu a ztuhl.

Eva.

Stála na okraji bazénu v jednoduchých plavkách, které sotva zakrývaly to podstatné. Její boky byly pevné, stehna hladká, a když se sklonila, aby ponořila nohu do vody, Petr si nemohl nevšimnout jemné linie chloupků – její "landing strip". Byl to detail, který říkal vše o tom, jak moc o sebe pečovala a jak vědomě své tělo vystavovala obdivu.

"Překvapení?" zeptala se s úsměvem, když si všimla jeho pohledu.

"To teda," odpověděl a snažil se zachovat klid. Ale jeho oči sklouzly na její prsa, která se v těsných plavkách rýsovala s bradavkami lehce tvrdými z chladnějšího večerního vzduchu.

Eva se ponořila do vody, její tělo se zalesklo, když zmizelo pod hladinou. Vynořila se vedle něj, její ruce se opřely o okraj bazénu, voda jí sotva zakrývala ňadra. Petr se musel ovládnout, aby neuhnul pohledem.

"Dlouho jsem tě neviděla," začala Eva nenuceně. "Přišla jsem vypnout. Potřebovala jsem se zbavit myšlenek."

"Jo, to znám," odpověděl Petr, ale v jeho hlavě se odehrával úplně jiný příběh.

Eva se opřela o okraj bazénu, její tělo se lehce nadzvedlo z vody, a Petr nemohl odtrhnout pohled. Věděla, že ho přitahuje. Vždycky to věděla. Milovala, jak se na ni muži dívali, jak si všímali detailů – jemné linie chloupků, napjatých bradavek, křivky jejích boků. A právě teď ji pohled Petra vzrušoval tak, že se jí chvěla stehna.

Eva měla tajemství, o kterém nikomu neřekla. Její fantazie, její skrytá touha, byla milování s mužem, který ji vlastně neznal. Ne s partnerem, který znal každou její reakci, ale s někým, kdo by se na ni díval jako na novou, neprozkoumanou krajinu. A Petr... Petr byl přesně takový muž. Jeho pohled, v němž se mísil obdiv a chtíč, ji nenechával chladnou.

Zatímco si Petr povídal a snažil se udržet neutrální tón, Eva si představovala, jak by to vypadalo, kdyby ho nechala překročit hranici. Představovala si jeho ruce na svých stehnech, jak by jí roztáhl nohy, jeho prsty, které by jemně přejely po její kočičce. Cítila, jak jí horkost stoupá do tváří, když si představila jeho jazyk, jak se jí dotýká, jak hledá každý citlivý bod.

"Na co myslíš?" zeptala se tiše, aniž by otočila hlavu.

Petr ztuhl. Co by měl říct? Na to, jak by ji položil na okraj bazénu, jak by ji lízal, jeho jazyk klouzal přes její jemnou linii chloupků, jak by se chvěla, zatímco by se mu její stehna svírala kolem hlavy?

"Na to, jak se někdy věci dějí samy od sebe," odpověděl nakonec a pokusil se usmát.

Eva se na něj podívala, její oči zářily ve světle měsíce. Posunula se blíž, voda kolem ní zašplouchala. "Někdy se věci stanou přesně tak, jak mají," odpověděla a lehce se zvedla z vody. Její tělo se vynořilo, prsa se houpala, a Petr sotva dýchal.

"Jdu si ještě zaplavat," oznámila nakonec a odplula směrem ke středu bazénu.

Petr zůstal opřený o okraj, jeho pohled se ztratil v jejích pohybech. Voda klouzala po jejím těle, její zadeček se zvedl nad hladinu, když se otočila. Fantazie mu zaplavila mysl – jak by ji lízal, cítil její chuť, její vzdechy, její prsty v jeho vlasech. Jeho tělo reagovalo okamžitě.

Eva, z dálky, se na něj znovu podívala. A Petr věděl, že ona přesně ví, co se mu honí hlavou. Ale právě v tom byla její síla – dokázala ho rozpálit, aniž by udělala jediný přímý krok. A to ho přitahovalo ještě víc.