Je to už mnoho let, ale hezky se na to vzpomíná. Pracoval jsem jako hasič, byl jsem mladý, silný, prostě ve skvělé kondici. Moji kolegové taktéž. Bylo nám všem kolem 25 let. Bavila nás práce, bavil nás život. Scházeli jsme se i mimo práci, byli jsme svobodní, měli jsme dost volného času k užívání si ve všech směrech a také jsme to dělali. Jednou v noci jsme měli výjezd na zaseklý výtah někam do Letňan. Moc se nám nechtělo, byly dvě hodiny ráno, lezli jsme ven neochotně z postelí a nasedaly do auta. Řítili jsme se potemělou Prahou, na zdech domů se odrážely naše modré majáky. Jeli jsme 4, řidič, velitel a dva maníci (maník je hasičský slang, kdo neví, vysvětlím). Po pár minutách jsme se dostali na místo. Řidič zůstal ve voze, jak je zvykem (jsme v Čechách, o chmatáky tu není nouze. Nebylo by to poprvé, že by nám během zásahu něco zmizelo z auta) a my ostatní jsme šli do domu. Prvotním průzkumem jsme zjistili, že ve výtahu je uvězněna žena ve věku cca 40 let, je v pořádku, jen je tam už 2 hodiny. Velitel Petr a kolega Honza šli hledat strojovnu (bývá úplně nahoře nebo naopak dole) a já měl na paní mluvit, aby se nebála. Začal jsem tedy paní uklidňovat, že bude vše v pořádku a nemusí se bát. Přišla mi celkem nervózní, nevěnoval jsem tomu pozornost. Kdo by taky nebyl po 2 hodinách v kabině výtahu. Abych trochu na paní viděl pomocí klíče jsem odblokoval vnější dveře výtahu, otevřel je a škvírou pod dveřmi kabiny se mi naskytl zajímavý pohled. Dáma stála blizko u dveří, podlaha byla v úrovni mych očí a já viděl nádherné dlouhé nohy v lodičkách a v krátké minisukni. A zdá se mi to nebo ne? Dáma nemá kalhotky! Vlastně je celá dost vyzývavě oblečená. Hlavou mi běží, že tu asi za někým byla, užila si a teď se chtěla vrátit, jenže se zasekla ve výtahu. No jo, ale má dokonalý mekeup i účes. To mi nějak nehraje. Dostávám do vysílačky hlášení od kolegů, že našli strojovnu, bohužel se jedná o nový typ a bude ještě chvíli trvat, než s kabinou pohnou a spustí ji níž. Mám tedy čas se vyptávat. Dáma se chvíli zdráhá,ale pak se rozmluví. Jmenuje se Petra, manžel odjel na služební cestu a ona se na internetu seznámila s mužem. Psali si nějaký čas a přišli na to, že si chtěji užít. Dnes byl den D, kdy se konečně měli potkat. Jenže okolnosti tomu nepřáli. Její známost se opozdila v práci a když se konečně setkali byla z něj zklamaná. Přesto s ním šla do jeho bytu. Tam si během rozhovoru s ním uvědomila, že to opravdu nepůjde. Vymluvila se mu na náhlou indisposici a odešla. Myslela si, že to má za sebou a dostane se vklidu domů. Nepočítala s tím, že se sekne ve výtahu.
Usmívam se té příhodě, ale je mi Petry líto. Po pár minutách se dá konečně výtah do pohybu. Jede velmi pomalu. Kolegové točí ručně klikou, aby ho spustili do správné polohy. Když jsou podlahy vyrovnány otevírám dveře výtahu a galantně podám Petře ruku. Kolegové přichází a vypadá to, že se rozloučíme. Vidím jak si ji mlsně prohlížejí a přemýšlí co dál. Petr se ptá jak se dostane domů, na což mu Petra odpovědá, že neví a že si asi zavolá taxik. Honza říká, že je celá zmrzlá, jestli se nechce ohřát s námi v autě. Na Petře bylo vidět, že váhá, viděl jsem jak si nás prohlíží, v očích jí zajiskřilo a nakonec souhlasila. Doprovodili jsme ji k autu, které stálo na ulici. Řidič Tomáš byl dost překvapený koho mu to vedeme. Otevřel jsem Petře dveře a nechal ji nastoupit do auta. Při té příležitosti, jak Petra šplhala po schůdcích nahoru do kabiny jsem měl dokonalý výhled až do "kuchyně" protože se jí, již tak krátká sukně ještě vyhrnula. Hasičský oblek mi začínal být těsný. Z druhé strany nasedl Honza a Petr se usadil vpředu na místě velitele. Tomáš vykuleně koukal co se bude dít. První prolomila ticho Petra, usmála se a řekla: "Tady to teda smrdí". Smáli jsme se tomu. "To víš, ohně na které jezdíme většinou nevoní" řekl Petr. Smál jsem se a nevím co mě to napadlo, ale rozhodl jsem se zneužít situace a dal Petře ruku na holé stehno. Vůbec se nebránila, naopak se ke mně naklonila a políbili jsme se. Honza, který seděl vedle vyvalil oči a hned se hlásil, že chce taky pusu. Sledoval jsem, jak se líbají a chtěl jsem posunout svou ruku výš, ale tam už byla Honzovo ruka. Líbal se s Petrou a u toho jí dráždil kundičku. Petr to cele sledoval a řval: Vy prasáci si budete vzadu užívat a mi tady nic? Otočil se na Tomáše a říká jeď na stanici. Ten vyrazil, jako by jel k ohni. Vzadu jsme se zatím věnovali Petře. Honza ji pořád hladil kundičku, já její prsa která reagovala dokonalým ztvrdnutím bradavek pod tenkou latkou. S Honzou jsme si svlékly kalhoty a Petra nám honila naše nadržené čuráky. U toho jsme se s ní na střídačku líbali. Tomáš jel jako blázen a pěkně to s námi házelo. Přesto jsme se dokázali svléknout jen do triček a Petra úplně. Hned jak byla nahá, posadil jsem si ji na klín. Byla úžasně mokrá a hned se začala pohybovat nahoru a dolů. Honza toho využil a strčil ji svého ptáka do pusy. Kousek od stanice je pěkný kanál v silnici a Tomáš jak nedával pozor, co se děje na silnici, ale vzadu v kabině ho trefil. Všichni jsme nadskočili a Honza řval bolestí, protože ho Petra kousla. Myslím, že ne moc, ale nadával jako špaček. Všichni jsme se mu smáli. Naštěstí už jsme byli na stanici. Zatáhli jsme Petru na vratnici, kde v noci nikdo nebyl a hodili ji na gauč. Všichni jsme byli nadržení a holka dostala pěkně do těla. Střídali jsme se všichni 4, měla neustále obě dírky plné, chvílemi vůbec nevěděla co se s ní děje. Když zrovna neměla nějaké péro v puse, řičela slastí. Její orgasmy přicházely jeden za druhým. V 6 hodin ráno zůstala ležet na gauči, semeno jí teklo z kundičky i prdelky, měla ho i na obličeji a ve vlasech. Každý jsme se s ní udělali několikrát. Pak jsme ji odvedli do koupelny a dali si s ní společnou sprchu. Když odcházela na tramvaj, sotva šla. Její výraz ve tváři však mluvil jasně. Něco takového ještě nezažila a rozhodně byla spokojená. Ráno nám skončila služba a šli jsme domů.
Další službu jsme si tom zážitku vyprávěli s ostatními kolegy, kteří nám nadávali, proč jsme je nevzbudili. Smáli jsme se a říkali jim, že jsme se nechtěli dělit. Služba celkem utíkala až přišel večer. V 8 hodin večer nám někdo zvonil u brány. Hádejte, kdo to byl...
Komentáře