Jak jsem točila porno erotické povídky

Říká se, že je lepší shořet než vyhasnout. A tak jsem dala v práci výpověď a odjela se vyspat k mamince. Dokud máma funí, tak je dobře u ní. Spala jsem do oběda, oběd mi byl přinesen do postele, pak jsme vyráběly bezinkové víno a marmeládu a pekly koláče a nosily to sousedům. U nich jsme se kecaly u kafe až do večera a druhý den zase. Bylo to fajn, jen jsem nevěděla co budu dělat dál. A když jsem nahlas přemýšlela, co budu dělat v životě dál a pít kávu🡕 Jihlavanka mi nechutná, ozvala se paní Kropáčková, že se její Vašík vrátil z Thajska a rozjíždí nějaký projekt, ať se s ním domluvím. Ve školce a na základce jsme byli nerozluční. Mě na gympl nevzali, tak jsem šla na ekonomku. Mě na vejšku vzali, on šel na vojnu. A pak ... kde že loňské sněhy jsou.
Večer dlouhý, předlouhý telefonát s Vaškem. Přivezl čtyři thajky. Chce rozjet masáže a dvě jsou ochotné točit porno.

"A já budu dělat co ?"
"Všechno."
"Nechci už pracovat v Praze."
"Je to na okraji. Mám pronajatý skladiště."
"Něco mi říká, že nemáš peníze."
"Nemám. Ale něco mně říká, že mi pomůžeš. Byl bych ti opravdu vděčný, kdybys mi vyhověla."
"Radši bych jela, za ty poslední svoje na Bali. Četla jsem, jak tam nějaká Češka prodává párek v rohlíku. Vyplnila díru na trhu. Taky něco vymyslím a domů se nevrátím."
Odpovědí mi byl smích. Musela jsem se taky smát. Zná mě. A tak jsem byla děvečka pro všechno. A zadarmo. Vozila jsem děvky, pardon masérky. Nakupovala pohoštění a rekvizity a odmítla jsem vizitky se svým jménem a jeho společností. Věřím mu, že až bude moci, něco mi zaplatí a já zatím vymyslím jak naložit se svým životem dál. Musíme si pomáhat.

První ofiko natáčecí den byl katastrofa. Nelíbilo se mi nic z toho co vymyslel a jak to probíhalo. Všechno bylo směšné, bála jsem se označení trapné, jako porno pro chudé. To i videa v galerkách amatérů, mají větší šťávu. Kluk samá ruka samá noha, trochu pohoní a snaží se ho tam zavést. Na sucho to nepůjde, vždyť jí vůbec nedráždí. Ani se mu nedivím. Než by ji vymotal ze sárí nebo co to je, uplynou další minuty a dívat se na porno, kde se nic neděje, je nuda.

"Proč natáčet něco, co budou diváci přetáčet ?" ptám se a podávám jako správná podržtaška (porno asistentka) lubrikační gel. "Ať ji radši moc neodhaluje." šeptám a ptám se jestli se můžu vzdálit. Odjíždím na pořádné kafe. Když se vracím, před vedlejší halou stojí luxusní kára a u ní dvojče Pablo Escobara. Díky za periferní vidění ! Nevšímám si ho. Zločincům se prý nemá dívat do očí a dělat jako by nic. Jestli něco nepotřebuju, zaplést se ještě s drogovým dealerem, co mi něco někam nenápadně podstrčí a jak to dopadá, známe z vězení v Pákistánu. Rychle vcházím dovnitř k nám. Na kameře svítí červené světélko. Potichu si sedám do křesla. Upíjím karamelové lattéčko a olizuji si z horního rtu voňavou pěnu. Thajka se prohýbá, heká a koukne k nám do kamery. Šilhá ? Ona šilhá ! To hekání taky nezní moc přirozeně. Je vůbec z Asie ? Vypadá jak ze Somálska. Je zpocená jako když šla 50 km pro vodu a teď ji nese na hlavě až ji z toho oči lezou z důlků a hýká jako mezek, kterého měla mít zapřaženého. Nejde jinak než že vyprsknu. "Stop !" ozve se pan režisér lomeno kameraman Václav Takynemámnormálnípráci.

"Ty mi vůbec nepomáháš !"
"A co mám jako dělat ? Porno nemusí být přirozený, ale žhavý. Aby každý nadrženec měl potřebu si to hned udělat. Aby se u toho vzrušil. Promiň, ale mně se z těch lidí zvedá žaludek."
"Kde si našel toho kluka, který na ní leží ?"
"Tak si tam lehni ty a ukaž jim, jak se to dělá. Budu jí to překládat."
...záchvat smíchu ... Pouštím kelímek s kafem a strašně se směju ...

Když se dosměju, odpovídám mu, že na to by se nedíval nikdo. Ani já ne. Podívám se znovu na pornoherce a ten jeden, jak nemá triko, má nějaké vpichy na ruce nebo se mi to zdá ? Šeptám svou otázku, kde je vzal. Dostává se mi odpověď, že to nechci vědět. No, tě buh. Napadne mě okamžitě ten Escobara od vedle, tak se zase ptám. Dostává se mi odpovědi, že prý dováží víno. Aha. No, tak jo.

Ptám se Vaška, jestli můžu zůstat přes noc. Tady na počítači. Pošlu někam CV a uvidím, co se namane. Když všichni (4 rádoby pornoherci a náš pan šéf porno podnikatel) odejdou, resp. dnes je nevezu já, převlékám si polité oblečení a nalévám si bezinkové víno, které mladý pan Kropáček pít nebude, protože nemá grády. Nemá, ale přece to nevyleju. Píšu kamarádce, jestli nechce něco podniknout, že spím v Praze. Už něco má. Vlezu na Amatéry, co je nového. Nic. Nula vzkazů. Už mi nepíšou ani uchyláci. Nová je jen halloweenská soutěž🡕 .

Hele, to zní dobře. Napíšu soutěž🡕 ní povídku. Nějakou hororovou. V hlavě mi běží scénář ... nejdřív se ale vyfotím. Ať nacítím tu atmosféru. Bezinkové víno jako červené barva krve, nůž🡕 , já ve sprše jako netuším, že sem někdo vpadne ... to by šlo. Tak se zase svlékám, lezu do sprchového koutu a nejdřív se polévám zeshora vodou, potom bezinkovým vínem. Chci se podívat jak to vypadá a zjišťuji, že jsem nechala mobil na stolku. Nadávám si do krav a bosky s mokro - červenými šlápotami přecházím opatrně po dlažbě dál do místnosti k sedačce a beru si telefon a přepínám na foťák. Chce to víc té červené. Zavírám prosklené dveře, pouštím horkou vodu, aby se vytvořila pára, ještě se polévám z flašky🡕 a beru do ruky nůž🡕 . Cvak. Cvak. Kontrola. Jo, dobrý. Možná trochu jiný úhel a náhle se ozve rána a křik a slyším už řev u nás za dveřmi. Escobarovi kradou víno nebo něco horšího ?! Další rána. Dveře se rozletí jak z papíru a černooděnci vbíhají do ateliéru. Nezavřela jsem shrnovací dveře do provizorní koupelny.

Pouštím nůž🡕 na zem a nohou ho rychle odsouvám za sebe. Ruce dávám podél těla. Právě včas, už je tady první. Stojím před mým idolem, kterého jsem si kdysi vysnila. 190 cm, 100 kg, černé vlasy, modré oči, cca 40 let a nikdy nedělá chyby, protože vždycky ví, co má dělat. Sundavá si rukavici a sahá mi z boku na krk, zjišťuje zda mám tep. Určitě má tmavé vlasy, kdyby si sundal kuklu🡕 . Chci něco říct, ale nemůžu. Slova mi uvízla v hrdle. Proberu se, až když mluví do vysílačky někde schované u obličeje, protože obě ruce má volné a jsem venku ze sprchového koutu. To mě probere.
"Mně nic není. Jsem tu jenom jako. Dobrý den." zdravím ještě nakonec, přestože je už asi večer.

To bude ostuda. To bude strašná ostuda. Vypadám jak debil. Zkrvavený debil. Vzpomenu si na kolegu, který se obnažoval na autobusové zastávce, přiznal se a spolupracoval, když ho vypátrali. Chodili ho vyslýchat do práce a ptali se i nás. Jak se choval v pracovní době i na podnikových akcích a tak. Ty vole, ještě že už žádnou práci nemám. Pojďme si sednout třeba tady do zasedačky a povězte nám, proč jste předstírala, že jste od krve ? Co bych řekla ? Že mám ráda, když mi profilovka ladí k poslední povídce ? Že jsem filmová fanynka a mám ráda Hitchcocka ?

Něco ještě říká do vysílačky a asi to má všechno pod kontrolou, protože říká ostatním, kteří na mě taky civí a jsou stále připraveni, že má všechno pod kontrolou. Velitel zásahové jednotky ? Chci umřít v tvém náručí, zabte mě. "Patřím k natáčecímu štábu a trochu jsem ...blbla. Mohla bych si tam vlézt zpátky a osprchovat se ? To není krev, ale bezinkové víno. Prosím. Na zemi je nůž🡕 a můj mobil, jak jsem se chtěla vyfotit." vysvětluju. "Co tady děláte ?" dívá se na přísně a já se už vidím přivázaná rukama ke stropu a prosím ho, aby mě potrestal. "Já ... já jsem chtěla jen vyhovět." nespouštím z něj oči. "Cože jste chtěla ?"

Lalalalala ... já má chlapa ... lalalalala a je normální, héč. Na rozdíl ode mě. Není ani trochu zadaný, není ani trochu divný, jen je věčně v čudu někde na akci🡕 a nemůže mi říct kde a proč. A já to ani nechci vědět. Protože když pak přijde, nemusíme si na tu akci🡕 hrát. My ji děláme.