Je půl páté odpoledne, ještě jsem v kanceláři, jako obvykle. Dnes mi má přijít na pohovor chlapík až v pět. Dříve že to nestihne. Celá firma už je prázdná. Nijak mi to ale nevadí, obvykle před šestou kancelář nezamykám. Za pět pět slyším dveře a kroky, vyjdu z kanceláře a s úsměvem jdu naproti mladíkovi. Je na první pohled malinko nervózní, samozřejmě, jde na pohovor. Podám mu ruku a cítím jeho zpocenou dlaň.
"Dobrý den, jsem Patrik."
"Damona, těší mě"
Lehce se na něj usměju a vedu ho do své kanceláře.
Je to neskutečně pěkný chlap. I přes nervozitu z něj čiší sebevědomí, ví přesně, co chce, velmi zkušený v oboru, dívá se mi zpříma do očí a já se chvílemi velmi neprofesionálně musím zakousnout do spodního rtu, abych nepřelezla ten stůl mezi námi.
Když uběhne více než hodina, pomalu začínám hovor směřovat ke konci. Po deseti minutách je zřejmé, že se mu zvedat nechce.
"To už tu asi nikdo není a já Vás zdržuji, že." usměje se na mě. Úsměv mu oplatím a řeknu jen "Není, no." abych dala jasně najevo, že odpověď na druhou část je - ano, dnes toho mám nad hlavu. Když se začíná zvedat a sahat si pro kabát🡕 , mám dojem, jako by mu stále něco leželo na srdci. Jsem nerada, když kandidáti odchází z pohovorů a mají v hlavě nezodpovězené otázky.
Odložím papír k počítači, posadím se na roh stolu a mírně se pousměji. Dělávám to hlavně tehdy, chci-li navodit hřejivější a méně formální atmosféru. Lidé se občas trochu více otevřou, mají-li pocit, že už mezi námi není stůl a já nestojím ve dveřích, ale čekám pohodlně usazená si je vyslechnout. Podívám se mu zpříma do očí.
"Já z Vás cítím, Patriku, že zde ještě visí nevyřčená otázka. Ptejte se. Bavíme se velmi otevřeně a nerada bych, aby zbytečné nejasnosti ovlivnily úsudek."
Chvíli se na mě dívá, pomalu vrátí kabát🡕 na věšák, udělá dva kroky a stojí tak blízko, že si nejsem jistá, zda jsem zvolila neformální "posez na rohu" vhodně k dané situaci.
"Vlastně ano. Moc rád bych se zeptal," přistoupil ještě blíže, až se pomalu vmáčkl mezi mé nohy, vzal mě prstem za bradu a jemně ji zvedl, "jestli to napětí cítím jen já, nebo i ty."
Už je rty tak blízko, že cítím kávu🡕 z jeho dechu. Polknu a zakroutím hlavou. Pere se ve mně profesionál se ženou.
Nejspíš mi to vidí na očích, jelikož neustupuje, pomalu mě pohladí po tváři až k uchu, zastrčí mi za něj pramínek vlasů a nahne se k němu.
"Nádherně voníš." zašeptá a jemně se dotkne svými rty mého ucha.
"Neskutečně ti to sluší." zašeptá znovu a druhou rukou mi jemně zatlačí na koleno nohy, kterou mám ještě na zemi, abych ji zvedla.
Posunu se po stole kousek dál a cítím, jak mi druhou ruku pokládá na bok. Pomalu ji sune nahoru do pasu a tam se zastaví. Jen stiskne o něco silněji.
"Moc rád bych tě teď políbil." řekne tak blízko mé tváře, že se jí skoro dotýká.
"Ale ještě před tím.." skloní hlavu a rukou mi z pasu pomalu objede křivky mých ňader. Pak zajede pod okraj roláku a výš po mém těle. Pomalu a jemně mi začne masírovat prsa a s úsměvem sleduje moje reakce. Náhle vjede do podprsenky a mezi dvěma prsty promne bradavku. Zavzdychám. Obrovský nápor vzrušení a chtíče projede celým mým tělem. Druhou rukou mi zajede zezadu do vlasů a konečně mě políbí. Bez okolků. Vezme si mé rty tak hladově a intenzivně, až mě to překvapí.
Veškerá má profesionalita padá k zemi zcela poražena. Začnu mu rozepínat košili, knoflík za knoflíkem, až je celý odhalený. V tu chvíli mi rolák přetáhne přes hlavu, zajedu mu rukou na záda a přitisknu se k němu. Nepřestáváme se líbat. Rukou mě chytne za zadek a natlačí mě na sebe.
Cítím, jak se jeho kalhoty🡕 začínají napínat.
Jsem zvědavá. Rychle mu rozepnu poklopec a zajedu dovnitř. Ani se neobtěžuji s páskem🡕 . Nemá spodní prádlo. Vytáhnu mu penis jen přes zip kalhot a podívám se. Je trochu menší, než bych s jeho sebevědomím čekala.
Držím ho v dlani a pomalu začínám přejíždět od kořenu ke špičce.
Zavzdychá mi do úst.
Rukou rychle vykasá lem sukně🡕 až k mým bokům. Chvilku se pere s punčochami, ale pak se jen otočí, vezme mi z pracovního stolu nůžky, přidřepne si na paty a punčochy jednoduše rozstřihne. Rukou mě pohladí po kalhotkách. Jsou už celé mokré. Malinko se stydím, ale když uslyším, jak si spokojeně zamumlá, všechen stud je pryč.
Políbí mě na ni přes kalhotky a chvíli jen projíždí jazykem i prsty přes látku.
Cítím stupňující se vzrušení.
Pak látku jemně odsune a konečně jazykem zajede i mezi pysky. Prstem mi zajede dovnitř a rty obemkne poštěvák.
"Počkej!" řeknu a chytnu ho za bradu. Postaví se. Jsem u cíle a chci ho v sobě. Je tvrdý jako kamen. Rychle si ho navedu mezi nohy a narazím se na něj.
Obejmu ho nohama kolem boků, aby se dostal co nejhlouběji. Rychle přiráží a žene nás oba rychle k vrcholu.
Netrvá to ani dvě minuty a já cítím, jak se mi celý svět stáhne do jediného bodu. Pevně se ho držím, aby malinko zpomalil a já si to užila.
Po chvilce uvolním sevření, rychle dám nohy na zem, stoupnu si, otočím se k němu zadečkem a ohnu se přes stůl. Pochopí rychle. Okamžitě se zasune dovnitř a jak mě na sebe naráží za boky, je jasné, že ani on už to dlouho nevydrží.
Přírazy jsou čím dál pevnější a drsnější. Znovu a znovu. Najednou ho vytáhne, přitiskne mi na zadek a já cítím, jak mi jeho horké sperma začíná stékat mezi půlky.
Rychle vytáhne kapesník, utře mě i sebe.
Otočím se k němu. Oba jsme udýchaní a zrudlí vzrušením.
Ještě jednou mě jemně políbí a usměje se.
Úsměv mu oplatím
"Počítej s tím, že tě určitě pozvu do druhého kola." řeknu a udělám si na jeho CV malou hvězdičku a poznámku 4,5/5.
Komentáře