Kalamita sněhu erotické povídky

Byl pátek, týden před Vánocemi. Od rána poletoval drobný sníh. Karel se vracel ze služební cesty. Vzhledem k počasí chtěl být brzo doma. Ve čtyři hodiny už bude tma. Ale odpoledne začalo silně chumelit. Silničáři se snažili zprůjezdnit alespoň hlavní tahy. Karel se chtěl co nejrychleji dostat na dálnici, ta snad bude alespoň trochu protažená. Vzhledem k bílé tmě jel ale hodně pomalu. Najednou zahlédl varovné blinkry. Zastavil. Nějaká ženská s Fiátkem na letních gumách zapadla do navátého sněhu.
"Dobrý den. Můžu Vám nějak pomoci?"
"Dobrý den. Jste moc hodný. Podcenila jsem tu chumelenici a vyrazila jsem ke kolegyni z práce na víkend na chalupu..."
"Vyndám lano a zkusím Vás vytáhnout."
Přivázal lano a pomalu zabral. Pro jeho Jeepa to byla hračka. Za chvilku byl Fiátek znovu na silnici.

"Tak a jste z nejhoršího venku. Ale jak koukám na stav silnic a na Vaše pneumatiky, tak bych Vám další cestu nedoporučoval. Za chvilku budete zase někde v příkopě."
"Já vím. Ale co mám dělat?"
"Víte co? Odstavte auto tady ve vesnici a já Vás ke kolegyni odvezu."
"To jste zlatej! Já bych tady asi zmrzla. Je to jen asi tři kilometry."
Odstavili Fiata ve vesnici před hospodu, naložili do Jeepa ženin kufřík a vyrazili.
"Ještě jednou Vám moc děkuji! Jste zlatíčko. Co bych si bez Vás počala? Jo, ještě jsem se ani nepředstavila. Já jsem Lenka."
"Těší mě. Karel."
Teprve teď si jí Karel prohlédl. Blondýnka, tak okolo čtyřicítky. Hezké modré oči. A teď v teple auta se jí objevil na tváři takový šibalský úsměv.
Během pár minut dorazili do cíle. Chata Lenčiny kolegyně byla na konci vsi. V okně se svítilo. Lenka zaklepala na dveře.
Otevřela žena okolo padesátky. Plnoštíhlá (ale ne tlustá) na krátko ostříhaná bruneta.
"Ahoj Leni! Už jsem měla strach, že si v Té chumelenici zabloudila!"
"Nezabloudila jsem, ale zapadla. Tady pán mě vytáhl a dovezl až sem."
Teprve teď si bruneta všimla Karla, který stál za Lenkou a nesl jí zavazadlo.
"Jé, dobrý den! Já jsem Eva. To jste hodný, že jste jí tam nenechal zmrznout! Pojďte dál!"
Karel a Lenka setřepali z oblečení sníh a vstoupili. Z předsíně pokračovali do velké obytné kuchyně, která zabírala skoro celé přízemí. Ve velkých krbovkách hořel oheň.
"Odložte si a udělejte si pohodlí. Hned postavím vodu na grog. Myslím, že vám příjde vhod."
Karel by si hned grog dal. Ale čekala ho cesta do Prahy. Ještě dobrých sto dvacet kilometrů a při té slotě venku bude rád, když to zvládne za čtyři hodiny.
"To jste hodná, ale já se jen trochu ohřeju a zase pojedu. Domů to mám ještě daleko a to počasí..."
Eva s Lenkou se na sebe podívali. Znali se už hodně dlouho a rozuměly si beze slov.
"Ale kam by jste v tom božím dopuštění jezdil? Zůstaňte tu přes noc. Domů můžete jet ráno. Snad se to přežene a silničáři to protáhnou. Tedy jestli Vás doma někdo nečeká..."
"Nečeká. Ale nevím, jestli se to hodí... Vždyť mě vůbec neznáte."
"Vypadáte na slušného člověka. Už jen proto, že jste tady Leničku vytáhl z té bryndy."
Karel váhal. Ale vidina grogu a večera stráveného u kamen ve společnosti dvou přitažlivých žen zvítězila nad čtyřhodinovou cestou ve sněhové bouři."
"Tak děkuji. Ráno se ještě zastavíme pro Lenčino auto. Tedy jestli ho pod tou kupou sněhu vůbec najdeme."

Eva postavila na stůl tři hrnečky s grogem. Vůně toho horkého nápoje zaplnila celou místnost. Pomalu popíjeli. Za okny pořád chumelilo, ale u kamen bylo moc příjemně!
"Teď nás na chvilku omluvte. Půjdeme se trochu upravit. Lenka je ještě v cestovním a já jsem mimo Lenky žádnou návštěvu nečekala, tak tu pobíhám jen tak v teplákách a tričku. Omluvte nás!"
"Vždyť jste doma! To já bych se měl omluvit, že..."
"Dost řečí! My se s Lenkou skočíme nahoru převléknout. Zatím si něco nalejte. Pak připravíme něco k večeři."
Eva s Lenkou zmizela po schodech v patře. Za dvacet minut byly dámy zpět. Karel vyvalil oči. Lenka měla na sobě krátké bílé přiléhavé šatičky, bílé punčošky a na nohou lodičky na jehlách. Eva si vzala černou halenku, černou sukni nad kolena, tmavé síťované punčochy (nebo punčocháče?) a také lodičky na jehlách. Karel vykulil oči a na prázdno polknul.
"Tak co? Líbíme se Vám?"
"Dámy, jste okouzlující! Ale mě jste se líbili i před tím...!"
Eva s Lenkou na sebe mrkly a zachichotaly se, jako dvě školačky.
"Tak teď uvaříme něco rychlého k večeři. Máte rád italskou kuchyni?"
"Italskou kuchyni přímo zbožňuji!"
"Ale Vy jste si ještě nic nenalil!"
"Čekal jsem na vás."

"Tak co Vám mám nalít? Whisky, víno, nebo si dáte raději pivečko?"
"K italské kuchyni se hodí víno. Červené..."
Eva podala Karlovi láhev.
"Prosím, otevřete ho. Vy jste silný chlap, my jen slabé ženy."
Na plotně se vařily špagety a děvčata připravovali omáčku. Místností zavoněla slanina a česnek. Za dvacet minut servírovaly večeři. Karel nalil všem třem víno.
"Tak na zdraví! A na tykání!"
Připili si a políbili se na tvář. Jídlo bylo fantastické! Po večeři uklidila Eva nádobí do myčky. Všichni tři se usadili na sedačku u kamen. Eva s Lenkou na gauč, Karel naproti nim, do křesla. Za okny stále padal sníh.
"Tak nám Karle něco o sobě pověz! Čím se živíš, co Tě baví?"
"Dělám fotografa pro jednu reklamní agenturu."
"Jé, to je zajímavé! A co fotíš? Módu, akty...?"
"No někdy taky. Ale většinou je to takzvaná produktová fotografie. Fotím výrobky pro různé katalogy, pro internetové stránky a tak. Těch nahotinek si zas tak moc neužiju."
"A nás bys vyfotil?"
"Jistě! A jakou máte představu?"
Děvčata se na sebe podívali a zase se začaly chichotat, jako malé holky.
"No napřed něco decentního! A pak se uvidí..."
Karlovi se při představě takového focení v chalupě zapadané sněhem skoro až po komín začala dělat boule na kalhotách. To pochopitelně neuniklo ani Evě, ani Lence. Ale zatím to nijak nekomentovaly. Jen zase na sebe mrkly a usmály se.
Karel doběhl do auta pro brašnu s fotovybavením. Těch patnáct metrů od dveří k autu se brodil po kolena ve sněhu. V předsíni ze sebe oklepal sníh. Vstoupil do místnosti. A málem to s ním šlehlo! Eva s Lenkou seděli vedle sebe na sedačce, ale jejich šatičky se válely na křesle. Lenka byla jen v podprsence a kalhotkách. Na nohou měla bíle samodržící punčošky a lodičky. Eva měla černé body, punčocháče a taky botičky.
"Tak, pane fotografe, můžeme začít! My jsme připravené!"
Boule na Karlových kalhotách byla čím dál tím větší. Ale snažil se chovat profesionálně. Postavil stativy, zapojil světla.
"Tak jdeme na to! Postavte se před ty krbová kamna. To bude dobré pozadí. Navodí to atmosféru..."
Děvčata poslouchala na slovo. Krásně smyslně pózovaly. A Karel cvakal, jako o život.
"Děvčata, jste skvělá! Rozené modelky!"

Lenka s Evou se zase chichotaly. Lenka si rozepnula podprsenku. Foťák cvakal jako kulomet. Cvak, cvak, cvak, cvak! Pak se otočila ke Karlovi zády, mrkla na něj přes rameno a pomalu si stáhla tanga. Eva nezůstala pozadu. Během okamžiku měla na sobě jen ty síťované punčocháče a lodičky. Karel byl na vrcholu blaha. To je jiné kafe, než fotit prací prášky, nebo konzervy pro psy!
"Děvčata, teď si dáme chvilku pauzu. Aby vám z kůže zmizely otisky prádla."
Eva dolila všem třem skleničky.
"Karle, koukám že se Ti to focení líbí. Soudím tak podle té boule na tvých kalhotech...!"
"Aby se mi to nelíbilo! Dvě krásné samičky!"
To už mu Lenka s Evou rozepínaly poklopec. Vytáhly mu ptáka ven a spokojeně pokývaly hlavičkami.
"Slušná výbava!"
Střídavě ho kouřily. Karel zapomněl na další focení. Hnětl jim kozičky, jeho ruka zajela mezi jejich stehýnka. Během deseti minut Karel zasunul. Nejdříve do Lenky, pak i do Evy. Děvčata se o jeho ptáka poctivě střídala. Karel ji hnětl kozy, lízal kundičky. Děvčata se opravdu odvázala. Nebyly to žádné stydlivky, ale zralé ženy, které vědí co chtějí a nestydí se si o to říct! Karel cítil, že za chvilku bude stříkat. A cítily to i Lenka s Evou. Poklekly před Karlem, a nastavily kozy a vyplázly jazýčky. Karel je spravedlivě podělil.
Leželi vedle sebe na koberci a oddechovali.
"Tedy, holky moje... Vy jste ďáblice! To byla jízda! Jste dobré nejen před objektivem, ale i v postýlce!"
"Karlíčku, musíme se Ti k něčemu přiznat. Občas si s Lenku přivyděláváme jako herečky ve filmech pro dospělé."
"To jako že točíte porno?"
"Sama bych to lépe neřekla. Ale už nejsme nejmladší, tak těch kšeftů už není tolik. Lenka občas hraje nadrženou paní učitelku, já zase chlípnou maminku. Ale díky tomu si zašukáme s mladýma klukama. Každá kačka se hodí a nás to baví."
"A já si říkal, že jste mi nějaké povědomé...!"
"Tak Ty si taky honíš ocas u porna?"
"Přiznám se, že občas ano. Když není do čeho píchnout..."
"Tak dnes honit nemusíš. My se Ti o něj postaráme. Bude to dlouhá noc!"