Liberecké pokušení erotické povídky

Slovo dalo slovo a já se s tebou sešel v jedné liberecké kavárně poblíž Pražské. Bylo pozdní podzimní odpoledne a slunce ještě hřálo.

Měla jsi krásné letní šaty🡕 , které byly do půlky stehne a byly velice příjemně vzdušné, škoda že v kavárně nebyl průvan, když jsi šla něco zařídit k baru, o který jsi se opřela a šatičky byly až těsně pod zadečkem. Nevím zda se mi to zdálo či ne, ale připadalo mi, že jsem viděl kousek světlých kalhotek. Myslím, že jsi moc dobře věděla co děláš a můj lačný ppohled do tvého klína jsi velice dobře cítila.

Se zlobivým úsměvem jsi se vrátila ke stolu naproti me.

Probíhal rozhovor o různých věcech a nemohl jsem prehlédnout, jak se na mě provokativně díváš... Pak jsi se u stolu nějak divně zavrtěla a naznačila mi, abych dal ruku pod stůl,... něco mi podáváš a nechceš, aby to někdo viděl, co to asi je? Nějaký kus látky. Vytáhnu ruku z podstolu a v nich svírám ještě teplé bíle kalhotky, ty kalhotky, na které jsem ještě před chvilkou zíral a málem u toho převrátil stůl... Škodolibě se na mě usměješ, když vidíš můj nechápavý výraz. Aniž bych o tom přemýšlel, dal jsem si ruku s kalhotkami před sebe a s chutí ovoňal, krásně to vonělo, kdyby kolem mnikdo nebyl, asi bych je od nosu jen stěží odlepil. Zafungovalo to dokonale, protože vlivem toho co si udělala, vlivem té vůně a vlivem návalu vzrušení se málem začal kinklat stůl.

Pak jsi mi prstem naznačila, že se mám podívat dolů, lehce jsem se na židli🡕 poodsunul a naskytl se mi naprosto dokonalý výhled,... seděla jsi tak, že šaty🡕 jsi měla hodně vyhrnuté a nohy tak ledabyle rozhozene, že jsem krásně viděl až do tvého nitra, až k prameni té studánky, která dala těm kalhotkám tu milostnou vůni touhy. Pak jsi mi nohou pod stolem prejela po rozkroku a to už jsem šel málem do mdlob! Jestli tamto nikdo neviděl, tak tohle už muselo být naprosto evidentní!

Káva dopita, padl návrh, ze sedneme na šalinu a pojedeme k tobě, že mi namažeš chleba s máslem.

Vlezeme do narvané tramvaje a kodrcáme se ve stoje z centra. S cukáním do nás ze všech stran narážejí ostatní spolucestující a jelikož je pod svícnem největší tma a s odkazem na japonské metro najednou cítíš, jak ti pod šaty🡕 po zadečku leze moje ruka a postupně se probourává hradbami tvého zdráhání až ke studánce, kde si začnu hrát nenápadně na Jezinky a jen dva prstíčky lehce smočím, abych je hned na to mohl ochutnat, protože hlad už mám opravdu veliký. Jenže tenhle předrkem způsobil, že můj žaludek ještě víc podráždil a hlad mám teď už opravdu enormní a pochybuji, že máš doma dolik chleba a čerstvého másla, aby mě to mohlo nasytit!

Zaboucnutí dvěří a jsme u tebe. Posadíš mě ke stolu a jdeš mazat ten tvůj zázračný chléb pro hladové. Pozoruji jak se hýbeš u linky a vždy když se pro něco natáhneš do kredence, natánout se zároveň s tebou i tvé šaty🡕 a poodryjí udolí zaslíbené.

To už toho mám ale dost a přicházím k tobě. Obejmu tě v tříslech, moje ústa se ti zakousávají do krku a moje težiště ti tlačí na zadeček. už to nedávám, jedna ruka mi ze shora zajíždí pod šaty🡕 a máčká prsa, mezitím co druha ti pod šaty🡕 šmátrá po pochvě.

Líbí se ti to a kroutíš se, když v tom te otocím k sobe, začnu tě líbat a pomalu tě nadzvedávám až sedíš na kuchyňské lince. Poklekávám a jdu dolu na chvilku si popovídat s Julčou, prptože si toho máme hodně co říct. Prohýbáš se, rukama mě drýžíš za vlasy a zároveň me tlačíš k Julii ještě blíž, abych se s ní lépe slyšl, máš silné nohy a trošku se teď cítím jako vlašský ořech strčený do louskáčku na ořechy, poněvadž tvé tělo začíná vybrovat, skoro mi trháš vlasy a tvá stehna se svírají tak, že mě za chvilku asi rozlouskneš.

Hlasitě jsi zasténala a tvé tělo se teď doslova třese, chceš mi odklonit hlavu ale já se nedám a pokračuju, protože teď mě to začalo hodně bavit a chci tě pořádně trápit! Jazykem kroužím uvnitře, zajíždím tam a zpatáky a ty se stále klepeš.

Soutpám si k tobě, líbám tě s tvou šťávou na mím jazyku, objímám rukama a ty jsi mě kolem pasu sevřela mezi své nohy. Rychle stahuji kalhoty🡕 , jsem stále zamčený mezi tvýma nohama, vnikám do tebe, jde to naprosto bez problemu, protože z údolí ti teče amazonka a průsmik je otevřený natolik, že bych tam mohl být hned dvakrat.

Jsi na mě nasednutá, přidržuji si tě a jdu s tebou ke zdi, abych tě o ni mohl zády opřít a lépe tě tak udrže ve vzduchu. Narážím do tebe jak zbíječka a doufám, že zeď za tvými zady to vydrží...

Už to moc dlouho nevydržím a erupce právě započala... Láva se řine v silných intervalech přímo do tvého nitra a potom, co můj poník vyklouzne, tak ti nemálo lávy teče z jeskyňky po stehneh až ke kotníkům. Já odpadávám, ale ty jsi se troosku rozjela, povalíš mě na zem a sedáš mi lasturkou na ústa,.... nevim jak to pokračuje dál, pokračování je na některé z Vás :) Pokud Tě příběh zaujal, pošli mi jeho pokračovaní, můžeme nad ním pokecat, nebo ho můžeme i realizovat :)