Miliardář erotické povídky

Byl příjemně teplý páteční večer a spolu se třemi kamarádkami jsme vyrazily do klubu Rokoko. Hudba hrála, lidí bylo přiměřeně, atmosféra parádní. Docela jsme se bavily, dokonce i kluci, co se s námi ten večer chtěli družit, nebyli neslušní a dotěrní, ale vcelku inteligentní.

Chvíli po desáté hodině dorazil do klubu Simon Vančura, syn Aleše Vančury, majitele nedaleké softwarové firmy a několika dalších, politika a jednoho z nejbohatších lidí v republice. Přišel v obležení svých kamarádů a několika holek, které ho nejspíš potkaly cestou. Byl tak trapný, až jsem se styděla být s ním v jednom podniku. Je to prostě hrozně nesympatický spratek.

Uběhla asi hodinka a už dávno jsme si ho nevšímaly, jen když šel tančit, na parket se nešlo s ostatními vejít a když tam nebyl, bylo tam trapně málo lidí, že jsem měla pocit, že na mě všichni koukají. Tak to šlo celý večer. Začaly jsme se trhat a ze čtyř jsme zůstaly jen dvě, začala jsem se chystat k odchodu. Stála jsem před klubem a kouřila, když tento chlápek vyšel před klub spolu s ostatními kumpány, všichni cigarety v ústech a rozvášněný dav za sebou. Opileckým slovníkem pourážel všechny v okolí, jak mohli zapomenou zapalovač a co jsou to za lidi, chodit vůbec bez ohně. Zaváhala jsem, jestli mu ho nabídnout, ale jsem slušně vychovaná holka, pomoc lidem v nouzi a podobně a tak jsem mu pokynula se zapalovačem v ruce. Přišel ke mně, k mému údivu mi poděkoval a začal pokuřovat. "Tebe jsem vevnitř neviděl," povídá při vydechnutí kouřového mráčku. "Seděla jsem s kámoškama za rohem, tančila jsem jen chvíli," zareaguji. Chvilku pokuřujeme v tichosti, když kolem mě projde kamarádka Barča, se kterou jsem tam zůstala sama, rychle se rozloučíme a zmizí ve tmě. "Takže už sama?" pokračujeme ve strohé konverzaci. "Už jo, to neznáte, být někde sám, že?" zkusím pokračovat. "Vykání, hmm," pronese a je opět ticho. "Nechceš hodit domů?" nabídne mi a ukáže na stojící Mustang. Poprvé odmítnu, na doplňující otázku, jestli to myslíš vážně, na což asi není zvyklý, se uchlácholit nechám a nasednu, přeci takovou příležitost už v životě mít nemusím.

Ani se nezeptá, kde bydlím a řidič míří rovnou k nim domů. U nich to vypadalo jako na zámku, obří brána, nádvoří, palác, prostě luxus. "No a hodíte mě domů?" zeptala jsem se opatrně. Bylo mi jasné, že když tam zůstanu, bude se mnou chtít spát. Bylo mi jasné, že nějaká jako já tam zůstane noc co noc, že to pro něj nic neznamená, ale já nechtěla. "Jistě," řekl, vzal mě za ruku a táhnul do domu. Myšlenky se ve mně byli jako gladiátoři. Stále jsem si o něm myslela, že se fracek, ale utéct miliardáři, nebyla bych hloupá? Byla noc a v domě tma. Rozsvítil celý dům, bez zastavení mě táhnul k sobě do pokoje. Jeho pokoj byl větší než náš byt, měl vlastní koupelnu se záchodem, balkón, hráčský koutek plný konzolí a bezesporu nadupaného počítače. Ihned po příchodu ze mě sejmul šaty🡕 , stáhnul si kalhoty🡕 a lehnul do postele. Zaváhala jsem, čekala jsem před tím sprchu. "Co je? Na co čekáš?" popoháněl mě. Klekla jsem a začala kouřit. Chytil mi hlavu a chtěl hluboce kouřit, což jsem moc neuměla a nebylo mi to příjemné. Ozvalo se zaťukání. Já začala panikařit a hledat oblečení po pokoji, on jen suše pronesl: "Dále." Do pokoje vstoupila nějaká ženská a přinesla dvě skleničky a bublinky. Já jen v kalhotkách si peřinou přikrývala prsa a čekala, co bude. Položila to na stůl a zeptala se, jestli zůstanu přes noc. "Samozřejmě," odpověděl za mě Simon a paní s naprosto vážným výrazem sebrala z podlahy mé šaty🡕 , podprsenku a poskládala to a začala se rozhlížet po podlaze. Po pár vteřinách sebrala boty a odešla. Simon se na mě hned vrhnul a začal mi svlékat kalhotky. "Kam to odnesla?" zarazilo mě. "Do pokoje pro hosty," řekl a pokračoval. Prstil mě. Uvědomila jsem si, že jsem opravdu jen rohožka. Pak vstal a podal mi skleničku. Sednul si ke mně a přiťukli jsme si. Sotva jsem se napila, skleničku odložil a vrhnul se na mě. Chvíli mě prcal, ale nic převratného to nebylo, naplnil mě po pár minutách, pak mu zvadnul. Ani do sprchy mě nepustil, dal mi do ruky skleničku a chvíli jsme spolu popíjeli, aby mě nakonec vyhodil z pokoje. Nahou. Na chodbě čekala ta paní, co nám přinesla pití, vzala mě za ruku a odvedla do jiného pokoje, kde byla obrovský postel a na komodě všechny mé věci. Zeptala se, zda něco chci a co bych si dala na snídani. Pak odešla. Stála jsem jako opařená, ale nohy mě už nechtěly nést, sotva jsem zvládla sprchu, poslat zprávu domů, že jsem v pořádku a že přijdu až ráno, lehla jsem do postele a ani nevím kdy nebo jak, ale usnula jsem.

Ráno okolo deváté mě probudil nějaký ruch. Do pokoje vstoupil nějaký chlap a přivezl snídani. Ležela jsem tam na posteli jen tak, hned jsem se alespoň přikryla. On mi stejně suše jako paní večer řekl, že kdybych něco potřebovala, mám zazvonit na zvoneček, co mi mimo jiné přinesl a odešel. Uzobla jsem si pár bobulí hroznu a znovu ulehla. Probudila jsem se až okolo poledne, posnídala stále teplou omeletu i kávu🡕 , nevím, jestli ty nádoby byly tak kouzelné a udržely to teplé nebo mi to pravidelně ohřívaly. Když jsem se chystala odejít a začala se oblékat, vstoupil tam ten pán a znovu se zeptal, zda něco nepotřebuji. Přiznala jsem, že na hromádce s oblečením chybí kalhotky. Zeptal se na velikost a odešel. Vrátil se za malou chvilku s jedněmi černými krajkovanými kalhotkami na podnose, položil ho na stůl, ujistil mě, že jsou čisté a odešel. Nebyly to ty moje. Asi nějaké slečny z předchozí noci. Asi zítra odejde nějaká v těch mých. Já měla obyčejné, tyto byly značkové. Oblékla jsem je i zbytek oblečení a vyšla z pokoje. Hned se mě ujala nějaká další paní, co mě doprovodila před dům, kde se mě ujal řidič a odvezl mě domů.

Uběhly tři dny a přišla mi zpráva, jak se prý mám. Psal mi Simon. Nevím, jak mě našel, ale byl milý a pozval mě k sobě, tedy poslal pro mě. Líčila jsem se déle než na svatbu sestry. On byl v autě a vyrazili jsme na nákup, pak večeři a pak k němu, kde se v podstatě zopakovala ta noc, tedy vrzli jsme si a pak jsem spala ve vedlejším pokoji, kde jsem ráno dostala snídani a byla jsem byla odvezena domů. Vlastně jsem moc nechápala formu našeho vztahu a nechtěla jsem se ptát, aby se to nepokazilo. Nejsem žádná zlatokopka, ale prostě nedat šanci miliardáři, chápeme se. Až časem mi došlo, že jsem jen jeho milenka, co nedělá scény a nespamuje ho celý den zprávami, ani nevím, zda měl stálou partnerku či mu to tak prostě vyhovovalo nebo zda nás bylo víc. Štvalo mě to, mít mě jen na sex, nechala bych ho, ale byl vždycky takový fajn, koupil mi nový mobil, nějaké šperky a cítila jsem se u něj jako princezna, jako někdo.

Jednoho dne jsem byla opět s ním, byly jsme v klubu, kam jsem s ním moc ráda nechodila, žárlila jsem a dívat se, jak se kolem něj shlukují jiné holky mě ubíjelo. Nicméně v posteli večer skončil se mnou, byť si nemůžu být jistá, že někde na záchodech nebo v autě už ten den neměl jinou a ze mě se nestala tak trochu manželka, nicméně opět jsme se opili, večer jsem ho dorazila a sebrala se do už takřka svého pokoje spát.

Když jsem ráno otevřela oči, snídaně byla na stole a káva🡕 provoněla celý pokoj. Ale něco bylo jinak. Na místo chladivého saténového povlečení jsem na sobě měla i něco teplého. Otočila jsem hlavu. Na mé noze byla cizí ruka. Mužská veliká ruka. To není Simona. Podívala jsem se pořádně a na posteli seděl Aleš, Simonův otec a hladil mě po stehně. Polekala jsem se a začala se schovávat pod peřinou. Začal se se mnou o ni přetahovat. "Co to děláte?" zeptala jsem se vyděšeně. "Ty děvko, ukaž se," skoro zakřičel. "Co si to dovolujete?" řekla jsem a schoulila se do klubíčka, když mě připravil o přikrývku. "Nelíbí se ti tady?" zeptal se mě už o něco klidněji. "Jo, máte to moc pěkné," povím. "Tak vidíš a čí si jako myslíš, že to je? No moje. Čí si myslíš, že jsou všechny ty prachy co ti syn dává? No moje," spustil horlivě. "On mi neplatí," okamžitě jsem ze sebe začala smývat nálepku lehké holky. "A co ten mobil? Ty šperky? Výlety? Musíš být v posteli moc šikovná," řekl a znovu se na mě začal sápat. Odstrčila jsem ho a začala vstávat, když mi dal facku. Zarazila jsem se a nevěděla, jestli křičet nebo mu ji vrátit. "Mladý za tebe z mých peněz utrácí a co z toho mám já? Přemýšlej, buď mi půjdeš nebo se se vším můžeš rozloučit, s večírky, s věcmi, se šperky," začal mě vydírat. Tři vteřiny jsem přemýšlela a pak vstala a začala se oblékat. "Jako vážně? Vrátíš se do toho tvého zaplivaného bytu? Tak tu rovnou nechej i mobil, ty řetízky a prstýnky a zavolej si taxíka. A nezapomeň zaplatit tu snídani," křičel na mě. To už jsem si obula boty, vzala do ruky kabelku a mobil a otočila se čelně dveřím. Podívala jsem se na třpytivý nový iPhone a náramek na ruce. To tu mám opravdu nechat, ptala jsem se sama sebe. Vždyť mi to Simon znovu koupí. Ale jestli mu táta zabaví kreditku, nekoupí mi nic. A obětuje kvůli mně tátovo bohatství? Miluje mě? Najednou jsem si nebyla jistá. Stála jsem tam jako pako a nevěděla, co dělat. "Tak vidíš, pojď ke mně," mluvil na mě Aleš. Položila jsem mobil a otočila se k němu. Sundal si trenýrky a já uviděla něco, co už nechci nikdy vidět, obtloustlého šedivého chlapa staršího než můj táta s ptákem nevalných rozměrů a nepřitažlivým ochlupením. Dost hlasitě jsem polkla. Přišel ke mně a vzal mě za rameno takovou silou, že jsem byla z ničeho nic na kolenou a jeho chlouba se mi houpala před obličejem. Chytil mě bolestivě za vlasy, tak jsem ho vzala do pusy a pod jeho taktovkou začala kouřit. Na rozdíl od synátora nebyl problém až po koule, které tedy stály za to. Ani mě nenechal ho nějak jazykem uspokojovat, prostě ho do mě vrážel a vytahoval jako zajíc. Pak ze mě vášnivě strhal oblečení a položil mě na postel, plivnul si do dlaně, dole mě navlhčil a šupnul ho do mě. Ještě jsem zaváhala a začala proti němu tasit koleno, aby si dal ochranu, ale nakonec jsem po předchozí zkušenosti moc odpor nekladla, snad mu nic nebude a beru prášky. A jestli je nemocný, nejspíš bude i syn, když si vzájemně půjčují holky. Oblizoval mi bradavky a šoustal mě. Taky to nebylo žádné terno, nicméně výdrž měl lepší v porovnání s jeho mladším protějškem. Poprvé jsem se líbala s chlápkem s knírem, příjemné to nebylo, ani když mě později dole lízal, prostě bizár, já si ji holila a on na mě jako s ocelovým kartáčem. Lehnul si na záda a měla jsem na něm rajtovat. Už mě to moc nebavilo, tak jsem si řekla, že ho udělám. Nahodila jsem tempo a hopsala jako na závodech, do toho mu masírovala ty jeho pštrosí vejce, ale dědek ne a ne to ukončit. Prsa mě už ze samotného hopsání bolela. Moje jedničky rval do dlaní, až mi je skoro vytahal na dvojky. Musím přiznat, že nahoře mě to i vcelku bavilo. Určovala jsem si tempo a tam dole i něco cítila. Škrabkala jsem ho na břiše, když mě vzal za ruku, přitáhnul k sobě a s ptákem ve mně se převalil do misionáře, během čehož mě málem praskly žebra. Pak se zapřel a spustil ještě silnější razanci, než jsem zvládala já nahoře a to až do výstřiku. Nechal mě tam ležet jako žíněnku, obléknul si trenýrky a celý zadýchaný odešel, ani nezavřel dveře. Položila jsem hlavu a sáhla si dole, byla plná mrdky, která z ní vytékala. V očích se mi objevily slzy. Přišla za mnou ta paní z prvního setkání a poprvé jsem z ní cítila lidskost, zavřela za sebou, sedla si na postel vedle mě, pohladila mě po vlasech a kapesník🡕 em si utřela slzy. Chtěla jsem se zeptat, jestli je to běžné, ale nezeptala jsem se na něco, co vědět nechci. S krabicí kapesník🡕 em jsem zmizela v koupelně, jsem se osprchovala a když jsem vyšla, byla jsem tam opět sama. Vzala jsem si do jedné ruky muffin a do druhé rohlík s kouskem sýra a řidič mě odvezl domů.

Simon se mě už neozval a Barča ho o týden později viděla, jak nastupuje do auta s jinou. Byla jsem jen malou bezvýznamnou epizodou v jeho životě, byť v mém životě zanechal vzpomínku větší s určitým nádechem pachutě. Chvíli jsem se cítila jako princezna.