Mladičké krasobruslařky 4 erotické povídky

Jestli si někdy budu psát seznam věcí, které už nikdy v životě neudělám, přesun z kopce v lese s vyděšenou krasobruslařkou v náručí za nejhorší bouřky, jakou za posledních 100 let republika pamatuje, napíšu asi jako první. Maně mě napadlo, že než jsem kývl na Zuzčinu nabídku, nemusel jsem řešit žádná sexuálně morální dilemata a do takovýchto nestandardních a nebezpečných situací jsem se taky moc často nedostával. Ale tyhle úvahy si asi nechám až na později.

Cesta se mezitím proměnila v kluzkou brečku kombinovanou s potokem, takže jsem byl nucen jít vedle po trávě. Ta držela půdu mnohem víc pohromadě, tedy aspoň zatím. I tak jsem šel hodně opatrně, bokem natočený dopředu. Alice se mě držela jako klíště, což bylo dobré. Co nebylo dobré byly moje ruce a ramena, která mě pomalu ale jistě začínala pěkně bolet. Jasně, byla hrozně lehoučká, odhadoval jsem ji tak na 50 kilo, ale zkuste si chvíli za bouřky nést z kopce 50kilový pytel.

Tak jsem co nejopatrněji pospíchal svou speciální krabí chůzí a snažil se vyhýbat padajícím větvím a udržet balanc. Víceméně se mi to povedlo, jenom jednou jsem nás málem oba rozplácl, to když mi ujela noha pod nějakým kamenem nebo co to bylo. Naštěstí jsem to ustál, ale na klidu mi to zrovna nepřidalo. Ale aspoň těch blesků už nebylo tolik a vítr a déšť taky pomalu ztrácel na síle. To se mi popravdě mohlo jenom zdát, každopádně by to nahrávalo teorii o Síle, která si to se mnou posléze vyřídí, až bude Alice v bezpečí. No, takže dokud ji mám v náručí, měli bychom být oba v pohodě, ušklíbl jsem se.

Po několika nekonečných minutách, kdy mi ruce už pomalu upadávaly, se v dálce konečně objevila rozsvícená světla mého auta. "Už tam skoro jsme!" povzbudil jsem ji a snažil se, aby mi moc nedrkotaly zuby. Nebyl jsem si jistý, jestli mě přes vítr slyšela, ale zdálo se mi, jakoby hlavou přikývla. Ale taky se mohla jenom zavrtět zimou, těžko říct. Dal jsem se do klusu, krabí styl na rovině už potřeba nebyl.

Když jsme konečně dorazili k autu, ucítil jsem nesmírnou úlevu. Alici jsem opatrně postavil na nohy a posadil ji na zadní sedadlo. Byla celá ztuhlá, klepala se zimou a měla zavřené oči, chuděra. Zapnul jsem topení naplno, i když to na tu chvilku asi nemělo moc cenu. Teď by dávalo smysl jí z těch mokrých (tedy studených) věcí vysléct, ale vzhledem k naší historii mi to nepřišlo úplně vhodné. Nastartoval jsem a zpátky už jsem jel o poznání méně opatrněji. Opět jsme nikoho nepotkali, takže to bylo v pohodě.

Cestou jsem ještě stihl napsat Petře SMS: JSME NA CESTE PRIPRAVTE POSTEL.

O zhruba 10 minut později už jsem Alici rval pod vlažnou sprchu, samozřejmě nahou, takže jsem si v duchu nadával, že jsem ji nesvlékl už v tom autě. Když jsme přišli, holky čekaly u dveří a všem se jim viditelně uvidělo. Alice měla pořád zavřené oči a na nikoho moc nereagovala, ale to vzhledem k situaci nebylo moc neobvyklé. Ve sprše sebou nechala nezúčastněně manipulovat, asi jako pejsek, který se smířil s tím, že se sprše nevyhne, takže dělat scény nemá smysl.

Nebyl jsem si úplně jistý, jak mám postupovat, ale měl jsem za to, že není úplně dobrý nápad pustit na ni hned horkou vodu, takže jsem použil jenom jakž takž vlažnou. Když se pak už přestala třást zimou, vzal jsem ji znovu do náruče, zabalil do županu, mokré vlasy jí zběžně vyfénoval a odnesl do její postele. Holky jí tam pěkně rozestlaly a na stolek jí daly velký hrnek🡕 čaje s citronem.

V pokoji jsem ji převlékl do pyžama, zkontroloval, jestli nemá horečku (což vlastně ani mít nemohla, ale to mi v tu chvíli nedošlo), přisunul jí hrnek🡕 s čajem blíž, aby ho nemohla přehlédnout, pohladil jí po vlasech a tiše za sebou zavřel dveře.

Vrátil jsem se do kuchyně, kde nešťastně seděly ostatní, oběd už byl samozřejmě dávno studený. Od zjištění, že je Alice nezvěstná, uběhla sotva hodina ale já měl pocit, jakoby to bylo několik dní. Byl jsem hrozně unavený, měl jsem hlad a zároveň jsem neměl vůbec chuť k jídlu. Začal jsem uklízet jídlo do lednice s tím, že si ho snad všichni společně dáme už zítra. Nikdo nic neříkal. Nenapadala nás jediná vhodná věc, která by se dala říct.

Byl jsem hrozně překvapený, když jsem si na internetu přečetl, že zápal plic způsobují viry, bakterie, plísně a paraziti. Vždycky jsem měl za to, že ho člověk dostane, když je podchlazený a podobně. A ona je to přitom vlastně klasická nemoc. Projížděl jsem internet křížem krážem a zkoušel předvídat, co by se Alici mohlo vyklubat za choroby. Z jejího pokoje se občas ozýval slabý kašel, ale zatím nezněl nijak hrozně. To se ale samozřejmě mohlo změnit, takže jsem chtěl být připravený.

Kromě připravenosti mě k tomu hnal samozřejmě i pocit viny. Co když se Alicin zdravotní stav drasticky zhorší? Pojedu s ní do nemocnice? Co jim tam řeknu? Co řeknu Zuzce? Co řeknu jejím rodičům? Že se šla v bouřce jen tak projít a zapomněla si s sebou vzít deštník?

Víš co je na tom nejlepší? Že kdybys mě poslechl a přefikl ji, tohle by se vůbec nestalo! zahlásila z ničeho nic nadrženost. Teď na tohle opravdu nemám náladu. Né, vážně. Většinou se lidi dostanou do průseru proto, že mě poslechnou, ne naopak. To si musím někam zapsat!

I když jsem se přemáhal a chtěl Alici nechat odpočinout, stejně jsem u ní byl každých 15 minut a kontroloval ji a snažil se s ní mluvit. Teplotu podle všeho neměla, spíš byla opravdu podchlazená, což se trochu dalo čekat. Sice se netřásla, ale pořád tak přerývaně dýchala a byla hrozně bledá a občas zakašlala. To bylo celé. Na mluvené slovo nereagovala, po tom, co jsem ji uložil, jakoby ztratila vědomí. Ne že by usnula, ale prostě... tam s námi nebyla. Tak jsem jí aspoň pravidelně měnil polštáře a ručníky pod hlavou, dlouhé vlasy schnou opravdu dlouho.

Takže jsem se zase vrátil k internetu, chvíli si četl všechny možné nemoci a komplikace, na které může umřít, to mě vyděsilo, takže jsem šel zase za ní a tak pořád dokola. Takhle jsem se spirálou během několika hodin propracoval téměř k nervovému zhroucení. Holky se na ni občas přišly plaše podívat, asi se taky cítily provinile. Trochu se motaly kolem, ale já se tvářil tak nepřístupně, že se mi pak radši začaly vyhýbat, takže jsme tam nikdy nebyli všichni najednou.

Už byl večer a já byl zase ve fázi "sedíme na posteli a mluvíme na Alici, třeba to tentokrát zabere." Snažil jsem se ji nějakým chytrým způsobem probrat a přemýšlel jsem, co by na ni tak zabralo. Venku bylo pořád ještě ošklivo, ale už to nebylo tak hrozné. "Večer budeme mít hambáče."
Chvíli jsem čekal na odpověď. Nic. "Ale musíš si je nejdřív objednat, abych věděl, kolik jich mám celkem udělat." Pořád ticho. Vážně? S tímhle jsi začal? ozvalo se zase libido. Nech mě. Ne, vážně. To byl fakt hodně ubohý pokus. Já vím.

Ale napadlo mě ještě něco jiného. "A pak se budem koukat na Youtubery, můžeš si vybrat jaký! Ale musíš to říct předem," dodal jsem s nadějí v hlase. Zase nic. Začínal jsem být opravdu zoufalý. Napadla mě ještě poslední věc: "Jo a Škwoři vydali nový singl, já ti ho pustím, jo?" provokoval jsem ji – věděl jsem, že je nesnáší. Žádná reakce.

S pozvdechem jsem toho nechal. Věděl jsem, že to nejlepší, co teď můžu udělat, je nechat ji být. Nechat ji spát nebo spočívat v mírném deliriu nebo šoku nebo co to vlastně bylo. Jako bych si pořád sundával obvaz a koukal se, jestli se mi rána nezanítila a právě kvůli tomu bych pak tu infekci dostal. Ale prostě jsem ji nemohl nechat být. Nešlo to.

Trochu jsem si na posteli poposedl a ucítil, že mě něco lehce tlačí do boku. Vytáhl jsem to z pod pokrývky – byl to plyšový Bulbasaur, holky ho tam v nějakou chvíli musely přikrýt vedle ní. Nojo, Pokémoni se znovu vrací do módy. Zvláštní, nikdy předtím jsem si ho nevšiml. Alice ho asi přede mnou schovávala, přecejenom plyšáky mají děti a ona už přece žádné dítě není.

Zamyšleně jsem Bulbasaura otáčel v rukách. Byl na dotyk hrozně příjemný. "Podívej, Bulbasaurovi už se taky stýská," obrátil jsem se na Alici a s plyšákem ve vzduchu naznačil, jakože za ní utíká, jak se na ni těší.

Vážně? Ty dáváš do souvislosti svůj stesk s tou hračkou? ozvala se zase nadrženost. A proč ne? V čem je rozdíl? Že Bulbasaur jí nechce ošukat. Co ty víš, zahuhlal jsem a podezřívavě se Bulbasaurovi zadíval do očí.

Nic nepomáhalo. Bylo mi opravdu příšerně. Zadíval jsem se ven. Pořád bylo zataženo, ale pršet už přestalo. Nejhorší bouřka za 100 let jako by nikdy ani nebyla. Tedy až na ty popadané větve a tak podobně. Co si počít, co si počít... podíval jsem se zpátky na Alici a Bulbasaura položil vedle ní. Vypadala hrozně křehce, jak tam tak spala, drobounká, celá bledá, ubrečená. Skoro jako Sněhurka. A já jsem princ, který jí má probudit. Pravá láska, huh? Kdoví, jestli je tohle opravdová láska nebo prostě jenom chtíč. Chtíč, jednoznačně chtíč, napovídalo libido. Nepomáháš, utrhl jsem se na něj. Princezna se neprobudí díky polibku. Žádný polibek nemá takovou sílu. Probudí se díky tomu, co jí princ řekne. Co jí princ řekne... ? A co jí mám říct? Zkus pravdu, ta ve chvílích nouze pomáhá. Aspoň ve filmech to tak většinou chodí. To se mi moc nezdá. Hele, dneska jsi nahlas zpíval a brečel. Tak proč by sis nemohl vylít srdíčko? Co můžeš ztratit?

Dal jsem libidu za pravdu, ale stejně se mi do toho nechtělo. Byl jsem snad ještě nervóznější, než když jsem s nimi šel do sauny. Zdálo se to tak dávno. Dost už, meditací nad minulostí se nic nezlepší. Tak hezky s pravdou ven.

"To víš, že ses mi líbila," zaskřehotal jsem nepřirozeně přiškrceným hlasem. Odkašlal jsem si. "Stejně jako ostatní. Vlastně možná ještě o trochu víc. Jenom jsem to nechtěl dát najevo, protože... to prostě nebylo vhodné. Vždyť je ti třináct, proboha. Mně se vždycky líbily hlavně mladší, ale... Já mám být ten rozumný, který nastaví hranice a mladý holky nezneužije. Společnost se na takové věci nedívá zrovna přívětivě. A většinou z dobrého důvodu. Zlá společnost, za všechno může ona, hah. Pardon." Zase to moje přiblblé vtipkování, když jsem v úzkých. Uvědomil jsem si, že pořád ještě držím Bulbasaura. Položil jsem ho vedle ní.

"Vlastně by mě takový věci správně ani neměly napadnout. Ale napadly. A tak jsem se tomu bránil. Velmi úspěšně, očividně," ušklíbl jsem se. "A to v té sauně jsem pak hodnotil jako chybu. A ty jsi za mnou pak přišla... a já chtěl být rozumný. Jsem váš trenér, krucinál. Sice náhradní, ale i tak. Ode mě se čeká, že vás připravím na sezonu, ne že..." Vzpomněl jsem si na Zuzku a její plán. "Vlastně se to čekalo... teda... vlastně..." Začínám se do toho zamotávat.

"Prostě jsem se bál. Bál jsem se připustit, že se mi líbíte." A je to venku. Byla to docela úleva. "Strach. Tím to bylo. Ale... ale ty ses toho na rozdíl ode mě nebála. Tys do toho šla. To chce pořádnou odvahu, jít takhle s kůží na trh. Míněno doslova, jakože s kůží, chápeš? Protože jsi byla... Promiň, už zase," dodal jsem rychle. Nezdálo se, že by mě vnímala.

"Já takovou odvahu nikdy neměl. Nikdy jsem moc holce nedokázal říct, co k ní opravdu cítím. Vždycky jsem tak přiblble vtipkoval, abych to kdyžtak mohl zahrát do autu nebo odvést pozornost jinam. Což jsi už teď dvakrát sama viděla. Ale ty... jsi mnohem statečnější než já. A zasloužila by sis někoho odvážnějšího a lepšího. Ale když už sis vybrala takovýho blbce, jako jsem já, tak... co se s tím dá dělat?"

Vstal jsem a sklonil jsem se nad ní. Pořád vypadala, že je v bezvědomí, pořád byla hrozně bledá, pořád mi jí bylo strašně líto. Ale už jsem věděl, jak to napravit.
Její rty byly nečekaně horké. "Miluju tě. Tak už se probuď."

Znovu jsem se rychle posadil na postel a honem koukal z okna, protože mi do obou očí zároveň vlítlo nějaké smítko nebo co. Takové situace mě dokážou rozhodit, úplně jsem se klepal rozrušením. Všiml jsem si, že se mraky venku tu a tam začaly trhat. Místy dokonce začalo svítit sluníčko. To si ze mě snad někdo dělá srandu. Ještě chybí cvrlikající ptáčci a duha.

"Je mi zima," ozvalo se za mnou tiše. Trhnutím jsem se otočil. Alice na mě zpod přikrývek ospale mžourala a mě okamžitě zalila tsunami úlevy. Okamžitě jsem jí objal. Byla hrozně horká, zimnicí rozhodně netrpěla. "Napij se, napij se," podával jsem jí teď už dávno studený hrnek🡕 s čajem. Vypila ho téměř na ex. "Bolí tě něco? Hlava? Plíce?" Jenom zavrtěla hlavou. "Jenom jsem unavená."
Uf. Tak by snad měla být v pořádku. Začal jsem jí hladit po vlasech. Chtěl jsem, aby se hlavně co nejrychleji vzapamatovala, otázky mohly přijít později, tak jsem se ovládl. Ale asi z mé tváře vyčetla, že se chci zeptat, co to sakra do háje zelenýho mělo všechno znamenat. Oči se jí zalily slzami. "Cítím se hrozně hloupě," fňukla. Okamžitě jsem roztál. Tyhle citové manipulace většinou nesnáším, ale v tomhle případě to znělo upřímně. Byla koneckonců skoro ještě dítě. "To nic." Nepřestával jsem jí hladit. "Mrzí mě to!" "Už se tím netrap." Ještě jedno dvě vzlyknutí, ale pak už byla potichu. Jenom se lehce vysmrkala do papírového kapesníku, který měla na stolku. "Půjdeš sem za mnou?" zeptala se tiše. "Jasně," odpověděl jsem a vlezl si do postele k ní. Teda podchlazená mi rozhodně nepřišla, spíš naopak. Objal jsem ji kolem ramen. Chvíli jsme jenom takhle tiše leželi a mlčeli a já si užíval ten krásný pocit úlevy. Ufff!

A pak, z ničeho nic, jsme se líbali. Ani nevím, jak se to stalo, jestli jsem začal já nebo ona, ale prostě se to stalo. Nevím, jestli se líbala poprvé, nebylo to moc poznat. Vytáhl jsem ruku, kterou jsem jí objímal kolem ramen a zamířil s ní pod peřinu. Pomalu jsem se posouval po jejím pyžámku (proč si v létě s sebou brala pyžamo jsem nechápal), až k jeho spodní části. Tam jsem se zastavil, přestal jsem ji líbat a tázavě se na ni zadíval. Pomalu přikývla. To mi stačilo. Pomalu jsem zajel pod gumu od pyžama a opatrně položil ruku na její přirození. Lehce vzdychla a cukla sebou, takže jsem byl očividně první, kdo se jí takhle dotýkal. Větší část její mušličky byla holá, jenom uprostřed jí začaly rašit krásně jemné chloupky. Pomalu jsem ohmatával obě strany, nejdřív levý pysk, lehce jsem ho prohmátl, pak pravý, opět lehké prohmátnutí a nakonec prostředek. Zatím vůbec nebyla vlhká, takže to jsem si dal za první cíl. Ale vtom mě něco napadlo. "Děláš si to už?" zašeptla jsem. "Jo," špitla po chvíli váhání. "Tak mi to ukaž," řekl jsem, odhodil peřinu, vzal překvapenou Alici oběma rukama a co nejněžněji si ji přehodil na sebe tak, aby seděla přede mnou a opírala se o mě zády. Rukama jsem naznačil, ať si stáhne spodní část pyžama a rukou jsem jí nasměřoval k její štěrbince. Ruce jsem jí pak položil přes pyžamo na prsa a hlavu jí opřel o rameno, abych měl co nejlepší výhled. Její vlásky mě krásně šimraly. Představení mohlo začít. "Moment!" vypískla ještě a pod polštářem nahmátla zahrabaného Bulbasaura, kterého vzala a opatrně strčila pod postel, aby na ni nekoukal. Dobře, TEĎ už může představení začít.

Očividně se styděla, ale postupně osmělila. Rukou si kundičku nejdřív začala pomalu hladit. Po chvíli po ní začala přejíždět nahoru a dolů, stále rychleji a rychleji a to už pak pomalu začala slyšitelně vzdychat. Následně začala pohyby kombinovat, nahoru a dolů, zleva doprava, potom trocha hlazení a pořád dokola. Prstíkem si dovnitř ale vůbec nezajížděla.

Jak byla ze začátku ostýchavá, tak teď už její byly docela divoké a vášnivé, až mě to trochu překvapilo. Na to, že před sotva 15 minutami byla v deliriu, jela teda pořádně.

Já jí mezitím hladil po malých roztomilých prsíčkách, která jsem přes to pyžamo sotva nahmatal. Jenom tvrdé bradavky byly krásně zřetelné. A taky jsem zřetelně cítil, jak jí rychle tepe srdíčko. Hlavu jsem měl opřenou o její rameno a tiše jsem to všechno pozoroval. Penis jsem měl samozřejmě už dávno v pozoru, spodními bedry se mi o něj opírala, takže to musela cítit.

Když jsem měl pocit, že už je rozpálená dost, chtěl jsem jí to vrchní pyžamo sundat, ale k tomu bych potřeboval, aby dala obě ruce nahoru. Tím bych samozřejmě celou show přerušil, takže jsem se ještě chvíli kochal. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem jí lehce natočil hlavu směrem ke mně a začal jí líbat. Trochu překvapeně sebou škubla a natočila se ke mně celá. Využil jsem toho, že v masturbaci přestala a pyžamo přes ní přetáhl a odhodil ho někam pryč. Teď už byla konečně celá nahá a já se jejími kozičkami opět mohl kochat naplno, i s těmi jejími roztomilými mateřskými znamínky.

Pořádně jsem ji objal a začal ji znovu líbat. S každým dalším polibkem se osmělovala čím dál tím víc, takže mi zajížděla rukama skutečně všude možně, nejvíc samozřejmě mezi moje nohy. Už stejně nebylo cesty zpátky, takže jsem se mezi jednotlivými polibky co nejrychleji svlékl do naha. To už měla pro svoje ručky opravdu hodně volné pole působnosti, takže se s nimi přesunula na můj penis, který si nejrůznějšími pohyby osahávala. Nemusím snad říkat, že jsem byl v sedmém nebi.

Náhle mě přestala líbat a rukama mě přetočila na záda a vášnivě zatlačila mě do postele. Tedy, aspoň se o to pokusila, se svýma vyzáblýma ručičkama jí to moc nešlo, takže jsem se musel hodně nechat. Bylo to trochu roztomilé, ale byl jsem zvědavý, co bude dál. Začala mě líbat na hrudníku a bradavkách (to se mnou nic moc nedělá, ale nedal jsem to moc najevo, abych jí neodradil) a postupně se propracovala k břichu, slabinám a mému naběhnutému ptáku. Což se dalo asi trochu čekat.

Pohodlně jsem se uvelebil, dal si ruce za hlavu a nechal to na ní. Nejdřív mu jen tak zlehka dávala pusy na špičku žaludu, pak ho jemně pusinkovala celý, včetně koulí, nevynechala snad jediné místečko. Trochu to lechtalo, hlavně ty její dlouhé vlasy, ale jinak to bylo tak krásně upřímné... navíc když si uvědomím, že v tom vážně nemohla mít žádné zkušenosti, tak to bylo skvělé. A ten fakt, že byla nádherná snad ani zmiňovat nemusím.

Když už bylo na její vkus všechno dostatečně opusinkováno, začala si ho dávat do pusy. Očividně si nebyla moc jistá co a jak, už už jsem jí chtěl poradit, ale nakonec mi žalud začala opatrně žužlat, jako lízátko. Propracovávala se čím dál hlouběji, což ale nebylo moc – zhruba do půlky penisu, ale i to mi bohatě stačilo. Párkrát jí ujely zuby a občas mi předkožku natáhla trochu moc, to už jsem pak trochu sykl bolestí a ona okamžitě přestala a začala se omlouvat. Pohladil jsem ji a ujistil ji, že to je v pohodě a pokynul jí, že si to moc užívám, což byla pravda. Očividně jí to udělalo radost, tak se ke své bohulibé činnosti zase vrátila.

Přemýšlel jsem, jestli se mám udělat nebo ne, přecejenom už jsem se dneska při přípravě oběda jednou udělal a nebyl jsem si jistý, jestli bych vzhledem k tomu, co se všechno dneska událo, ustál ještě třetí kolo. Alice mezitím přešla víceméně do honění, pusinku už nezapojovala, měla ji jenom tak lehce kolem žaludu a spíš mě tak jenom rukama honila a snažila se postupně zrychlovat. Měla přitom zavřené oči a na tváři soustředěný výraz, trochu se přitom mračila a mně došlo, že se snaží, seč jí síly stačí, udělat mi dobře. V tu chvíli jsem ji miloval ještě víc, jestli to ještě vůbec bylo možné.

Chvíli jsem ji nechal, aby se takhle snažila, občas jsem vzdychl, abych ji povzbudil, i když mi bylo jasné, že abych dosáhl vrcholu, musela by trochu přidat na rychlosti a zatlačit u konce žaludu. Celou akci🡕 navíc komplikoval fakt, že si každou chvíli rovnala dlouhé vlasy, které jí neustále překážely. Ale koneckonců, tohle nemělo být o mně, ale o ní. Po několika minutách, kdy už začala být chudák trochu nervózní, jsem jí po těch krásných vláskách pohladil a řekl jí, že už to stačí.

Překvapeně se na mě podívala, vyděšená, že se mi to nelíbilo a že není schopná mě udělat. Asi byla chudák holka zblblá ze sledování porna, tak jsem se na ni znova usmál a řekl jí, že teď jsem na řadě já, abych udělal dobře jí a že si chci na to šetřit síly. Což byla koneckonců pravda.

Vesele přikývla hlavou a znova mě objala, načež jsme se zase začali líbat a mně ani trochu nevadilo, že mě chvíli předtím kouřila. Tentokrát jsem to byl já, kdo ji položil na záda pod sebe. Achjo, byla tak přenádherná, jak tam tak ležela, nahá, roztoužená, mladičká, zamilovaná... Znova jsme se začali líbat a já chtěl využít stejnou taktiku jako předtím ona a prolíbat se až k jejímu klínu, když jsem na noze ucítil nějaký dotyk.

Lekl jsem se a rychle jsem se ohlédl – stála tam Petra, Lenka a Eva. Všechny nahé. A usmívaly se. Hned se začaly hrnout k nám do postele, ale tam bychom se v pěti těžko vešli, tak jsem to vyřešil jednoduše. Vzal jsem všechny deky🡕 a polštáře z ostatních postelí a rozprostřel je doprostřed místnosti na zem. Tím jsme měli jakés takés pohodlné prostředí na podlaze.

Vzal jsem Alici za ruku a znovu ji položil na záda. Všichni čtyři jsme si kolem ní klekli a instinktivně, jako jakousi formu omluvy jsme se jí začali věnovat. Dělali jsme to v podivné souhře, ani jsme se nemuseli nijak domlouvat – Petra jí líbala na puse, Eva a Lenka si vzaly na starost každá po jednom maličkém prsíčku a já zaujal privilegované místo mezi jejíma nohama. Trochu jsme si samozřejmě vzájemně překáželi, Alice se musela ovládat, aby někoho z nás omylem nekopla nebo nepraštila loktem, ale při troše snahy to nebylo tak zlé. Přemýšlel jsem, jestli nemám v rychlosti skočit do lednice a podívat se, jestli tam není nějaká šle🡕 hačka, ale nakonec jsem ten nápad zavrhl. Nechtěl jsem přijít ani o vteřinu.

Já nasadil svoji oblíbenou techniku "začínáme pomalu s abecedou", přesouval jsem se od její štěrbinky pravidelně k pravému pysku, k levému pysku, k ohanbí, chvíli jsem se probíral jejím roztomilým chmýřím, chvíli olizoval, chvíli lehce masíroval, chvíli jsem používal prsty (a to jsem jí pak masíroval opravdu)... v takových chvílích jsem pak měl možnost se mrknout, co dělají ostatní, které byly co se prostoru a možností týče docela omezené, ale snažily se, holky moje. A střídaly. Mělo to jednu výhodu, Alice odteď bude přesně vědět, jaké části těla má ráda olízané – prsa, prostor mezi prsy, břicho, krk, šíji, uši, tváře, dokonce i čelo... ale podle zvuků, které vydávala, si to vážně užívala. V tu chvíli jsem byl opět rád, že jsme tak hluboko mimo civilizaci a nikdo nás neuslyší.

Mezi jednotlivými vzdychy se jí ze sebe podařilo vysoukat: "Proč... já..." Chvilku mi trvalo, než mi došlo, co chce říct, tak jsem se usmál a zpoza její mokré pičky na ni přes ostatní holky zamručel: "Protože tě máme rádi!" Souhlasné zahuhlání ostatních mi dalo za pravdu.

Vrátil jsem se k té nádherné štěrbince, teď už byla opravdu hodně vlhká, z toho jsem měl velkou radost. Tak už jsem se nebál jí prsty roztáhnout a vrhnout se na ten krásně sladký růžový prostředek. Opatrně jsem jazykem pravidelně "zavadil" o klitoris a zachvění v novách a hlasitý vzdych mi byly jasným signálem, že se to majitelce líbí. Občas jsem i použil skoro celou plochu svého jazyka, jako bych vylízával zbytky omáčky z talíře. Takové lízání mám nejradši, když vidím, že to má nějaký efekt.

Takhle jsme v tom pokračovali několik minut, a když už jsem měl pocit, že byla vylízána opravdu důkladně, postupně jsem se začal prolíbávat zase nahoru. Holky (po stranách teď byly Petra a Lenka) mi uhnuly a v momentě, kdy přestala s líbáním i Eva, jsem Alici dal chvilku na vydýchání. Troufal jsem si tvrdit, soudě podle jejích záchvěvů a toho, kolik z ní teklo šťávičky, že se párkrát udělala. Tak jsme ji jenom tak hladili a pomalu všichni vydýchávali.

V tom mi některá z holek strčila do ruky jakýsi plastový čtvereček. Nechápavě jsem se na něj zadíval, pak mi teprve došlo, že to je kondom. Ach, Ježíši, tak ony sem opravdu jely s tím, že... neměl jsem šanci. Od začátku jsem neměl šanci.

Alice si všimla, co to držím v ruce a trochu unaveně se na mě usmála. "Opravdu to chceš?" zeptal jsem se asi trochu zbytečně. "Ano. Ano, chci." "Tak dobře. Stoupni si." Poslechla mě a já si lehl pod ní. Z druhé strany mi k hlavě Petra přisunula rozdělaný paklík papírových kapesníčků. To až bude akt dokonán, napadlo mě. Páni, moje vlastní sexuální asistentka, to si nechám líbit! "Uděláme to," chtěl jsem říct "jako s Petrou", ale díkybohu jsem se včas zarazil. "... aby to pro tebe bylo co nejpříjemnější," dokončil jsem větu skoro bez zaškobrtnutí. Rozbalil jsem kondom a než jsem se vzpamatoval, Eva mi ho zkušeně nasadila, jakoby to pro ni byla běžná praxe. Možná to trénovaly na banánech nebo okurkách nebo tak něco.

Když jsem byl připravený, Alice na mě pomalu začala klesat a to, že jsou kolem 3 další holky jí očividně nevadilo. Možná to bylo tím, že už měla za sebou ten zážitek v sauně, kde byly taky všechny. Nebo že tady posledních pár dní chodily nahé. Nebo že byla tak rozrušená a nadržená. Anebo jim chtěla dokázat, že už na to má. Kdo ví.

Klečela nade mnou a pomalu klesala pánví dolů. Petra, která seděla hned vedle ní, jí vzala za ruku, kterou nasměrovala na mého ptáka. Alice pochopila a začala ho do sebe směrovat. Těžko říct, kdo byl vzrušenější, jestli já nebo ona, ale právě v té chvíli mě napadlo, že jsem si ho měl nechat vykouřit až do konce. Protože jakmile se můj žalud sotva dotkl její doslova rozpálené, vlhké, nádherné napůl ženské a napůl ještě dětské kundičky, málem jsem se udělal. Bude mě stát opravdu hodně sebeovládání, abych vydržel dýl jak minutu. Co minutu, 5 vteřin. Její kundička byla docela úzká, cítil jsem, jak s postupem musí trochu bojovat, což mi za prvé situaci s výdrží zrovna neulehčovalo a za druhé mi ji tím bylo trochu líto, protože jí to muselo být trochu nepříjemné. Měl jsem jí při lízání strčit aspoň dva prsty dovnitř, jsem blbec, že jsem si to neuvědomil. Ale možná pro ni byla i tahle bolest součástí celé té zkušenosti.

Alice pomaličku, polehoučku klesala, už v sobě měla zhruba jednu třetinu, když v tom jsem ucítil odpor. Pannu jsem nikdy neměl, ale bylo mi jasné, co to je. Alice měla v očích slzy, ale nesla to statečně, nadechla se a rázem se na mě docela prudce posadila. Nečekal jsem to, takže mi to trochu vyrazilo dech (doslova i přeneseně) a Alice přitom trochu vyjekla a ostatní holky spolu s ní. Hned se na mě položila a objala mě, já jí objetí opětoval a hladil jsem jí po vlasech. Holky následovaly můj příklad. "Dobrý? Chceš pokračovat?" Neodpověděla, ale přikývla a bylo jasné, že jí to opravdu zabolelo. Zvedla trup do předchozí polohy "kovbojka" a začala se na mně pomalu pohybovat. Oči se jí leskly. Na kondomu jsem viděl rozmazanou krev, která se smíchala spolu s lubrikantem z kondomu a její šťávičkou.

Na jednu stranu mi jí bylo opravdu líto, na druhou stranu... ty voleeee, sedí na mě a pomalu mě šuká třináctiletá (až dosud) pořádně rozjetá nádherná krasobruslařka s parádně roztomilýma kozičkama! Sobecky jsem se zaměřil spíš na ten druhý pocit.

Holky Alici nepřestávaly hladit a k ničemu se mezi sebou vůbec neměly. Celé to nervózně prožívaly spolu s ní. Alice se pohybovala vážně pomalu, opatrně, a to docela dlouho, až jsem se bál, že jí to fakt bolí a budeme to muset odpískat. Postupně, opravdu hodně postupně, se ale zase začala usmívat, uvolnila se a začala trochu vzdychat. Bolest už musela ustoupit a postupně se hlásila ke slovu rozkoš. Měla to za sebou. Teď už jí čekalo jen to hezké.

Holky to taky vycítily, protože se začaly taky usmívat. Hladily ji sice pořád, ale teď už si začaly hledět i jedna druhé a vzájemně se začaly osahávat a místy i líbat. A to nejenom na pusu, samozřejmě.

Já se ale hlavně věnoval té droboučké nádheře, která si teď na mně dělala dobře. Díval jsem se na ní se směsicí lásky, nadrženosti a hrdosti. Nadrženost ale s přehledem vítězila. Jako obvykle, ušklíbl jsem se v duchu.

Říkal jsem si, že si asi nemůžu dovolit tvrdší šukání jako v případě Petry, tak jsem nechával všechno na ní, abych jí pořád ještě nějak neublížil. Alice vypadala, že si to konečně užívá, už se nadzvedávala skoro na celou délku mého péra a vždycky, když dosedla, krásně to mlasklo. Moc krásnějších zvuků na světě neexistuje, napadlo mě. Navíc předchozí stres z prvního proniknutí a pohled na tu krev na mě zapůsobilo jako antiafrodiziakum, takže už jsem se nemusel bát, že se udělám do minuty. Erekci jsem si ale díky bohu udržel. A ten kondom mi v necitlivosti taky pomáhal, takže bych měl vydržet déle.

Když už jsem měl za to, že si je Alice v sexu jistá, opatrně jsem se zvedl na rukách do pozice "objímáme se a ona na mně pořád sedí". V téhle pozici jsme se mohli i líbat, což jsme taky dělali. Bylo to krásně intimní, zase jsem jednou cítil, jak jí rychle tepe srdíčko. Moje tepovka koneckonců taky nebyla na normální hladině.

Tahle pozice měla jednu nevýhodu, totiž že jsme nemohli moc pokračovat příjemných pánevních záležitostech. Alice se opřela rukama dozadu a snažila se na mně pohybovat, ale ten úhel, do kterého jsme se tak dostali, se mi moc nezamlouval a jí asi taky moc ne. Nechtěl jsem s ní na poprvé vymýšlet nějaké extravagantní kreace, takže jsem se rozhodl pro klasiku – jemně jsem z ní vyklouzl, sundal zakrvácený kondom a nahmátl papírové kapesníčky a podal je Alici, která se rychle očistila. Petra mi odněkud podala další kondom, to už mi přišlo trochu vtipné, jakou jsme tady měli péči, ale ne že bych si chtěl stěžovat. Tentokrát jsem si ho nasadil sám.

Alici jsem si nastavil do pozice na všechny čtyři a kleknul jsem si za ní na pozici zezadu. Tím pádem jsem oproti původnímu plánu převzal iniciativu, ale snad to bude v pohodě. Podruhé jsem do ní vnikl už bez problémů, byla pořád opravdu hodně vlhká a lubrikovaný kondom v tom taky sehrál svou roli.

Začal jsem ji pomalu šukat, rukama jsem ji držel za prdelku a sem tam ji pohladil po zádech a po dlouhých vlasech. Alice měla hlavu zakloněnou dolů a oči zavřené a vypadalo to, že se jí to takhle líbí. Postupně jsem tedy začal zrychlovat, ale zatím jsem se pořád ještě držel. Taky jsem měl možnost podívat po místnosti, co se děje jinde. A dělo se toho docela dost, holky už nám přestaly dělat publikum. Eva ležela kousek ode mě, hlavu měla mezi nohama klečící Lenky a Evu zase velmi náruživě lízala Petra. Je super, že se ti mladí dneska dokážou zabavit i jinak než u mobilů a počítačů.

Ten pohled mě rozpálil ještě víc (pokud to vůbec bylo možné), takže nějaká opatrnost už šla stranou a Alici jsem začal šukat tak, jako by neměl být žádný zítřek. Alice vzdychala, ale přišlo mi, že spíš překvapením a rozkoší, než bolestí, takže jsem v tom pokračoval dál a dál. Jak jsem jí tak za tu prdelku držel, určoval jsem i náš společný rytmus. S každým mým přírazem se z Alice vynesl kratší vzdech. Pleskot mých slabin o její zadeček je druhý nejhezčí zvuk na světě.

Občas mi vyklouzl a já pak chtěl využít příležitosti a zeptat se, jestli je to takhle pro ni dobrý, ale to už si ho Alice hned nahmatala a vrazila si ho zpátky, což byla moje odpověď.

Když už jsem měl pocit, že by to chtělo změnu, řekl jsem Alici, aby se z pozice na všech čtyřech položila na zem na břicho. Poslušně mě poslechla a já si lehl nad ní, ruce natažené kousek od její hlavy. Tahle pozice byla trochu náročná na ramena a břicho, ale to mi bylo jedno, chvíli to vydržím. A zase jsem do ní začal bušit a bylo slyšet, že si to opravdu užívá. Znovu jsem se podíval, co se děje kolem. Tentokrát se Eva a Lenka obě věnovaly Petře. Petra ležela na boku, nohu měla zdvihnutou vysoko ve vzduchu a přidržovala si jí nohou. Lenka jí strkala prsty do pičky (neviděl jsem kolik, ale víc jak tři to být nemohly, na to se jimi pohybovala moc rychle), zatímco Eva jí kundičku lízala všude, kam se zrovna přes všechno Petřino chvění dostala. Petra si mezitím masírovala svoje krásně velká prsa. Nebe, prostě a jednoduše nebe.

Navzdory mým prvotním obavám jsem se držel pořád docela dobře. Uvědomil jsem si, že už tu takhle dovádíme dobrých 10 – 15 minut. Žádná hudba puštěná nebyla, tak se to dalo blbě odhadovat. Byl jsem na sebe vážně pyšný a nakonec jsem byl rád, že jsem nešel pro tu šle🡕 hačku. Ani jsem nemusel v mysli odplouvat někam jinam, abych vydržel. Asi to bylo tím dopoledním sexem s Petrou, řekl bych.

Když už mě z té pozice začaly bolet ramena a taky i trochu břišáky (a bylo to dřív, než by se mi líbilo), rozhodl jsem se pro uvolněnější polohu, spustil jsem se rukama na lokty skoro až na Alici a opatrně se na ni poté položil úplně. Ruce jsem si odložil na její hlavičku, kterou jsem hladil. Takhle se mi do rukou pomalu zase vracel cit a Aliciny vlasy mě opět příjemně šimraly. V šukání jsem samozřejmě neustal, to byla samozřejmost. Taky jsem jí začal olizovat ucho a musel jsem si dávat pozor, abych jí do něj moc nefuněl.

Tak jsem si chvíli pohodlně hověl, v podstatě jsem odpočíval, když v tom se přede mnou objevila Eva. Asi jí to lízání Petry už nebavilo, protože si opatrně klekla nad Alici, aby na ni nešlápla. Nastavila mi své vyholené přirození a zahlásila: "Jeden orál, prosím!" Takovou hlášku bych čekal spíš od rozverné Lenky, ale v současné situaci holt padají zábrany, to je asi normální.

Takže jsem se chtě nechtě zase musel zvednout na ruce, teda aspoň na lokty, abych svou hlavu dostal na úroveň její žádostivé kundičky. Pozice prkna, napadlo mě. Lízání a šukání zároveň bylo trochu náročné na koordinaci, ale po chvíli jsem se dostal do rytmu a zvládal oboje, i když mě trochu mrzelo, že to lízání kvůli tomu není úplně na sto procent. Ale snažil jsem se a Eva vypadala spokojeně, pokud jsem mohl soudit. Navíc jsem byl rád, že jí aspoň konečně můžu oplatit její suprové kouření po tom, co mě všechny tak krásně vypekly s tou piruetou.

I když jsem nechtěl, cítil jsem, že mi ruce a břišní svaly pomalu vypovídají službu. Proto jsem se začal soustředit na to, abych se udělal, zpřesnil jsem svůj rytmus, soustředil se na celou tu situaci (jakože jednu čtrnáctku lížu, druhou třináctku šukám) a ani to nechtělo moc času a už jsem do Alice stříkal. Stříkal jsem a stříkal, ještě že jsem měl ten kondom, protože toho bylo docela dost, víc, než jsem čekal. Eva se mezitím stoupla a se zájmem nás sledovala. Když jsem skončil, pomalu jsem ho vytáhl a zhroutil se vedle Alice. Teprve teď jsem si uvědomil, že jsem vlastně docela zpocený. Kdo by to byl čekal.

Podíval jsem se na Alici, která ležela vedle mě, taky trochu zpocená a udýchaná (Z čeho? Vždyť vlastně jenom ležela!) a rozechvělým hlasem řekla: "Já už nemůžu!" Ale usmívala se při tom. Potom zasněně dodala. "Dala bych si hambáč." To mě pobavilo. Řekl bych, že na své poprvé nikdy nezapomene a že se jí líbilo. Byl jsem na sebe opět hrdý a začal ji hladit po tváři.

Eva nám podávala kapesníčky, takže jsme se v rychlosti utřeli, do jednoho kapesníčku jsem zabalil použitý kondom a opatrně ho strčil pod jednu z postelí, hned vedle schovaného Bulbasaura, který měl na celou akci🡕 skutečně hezký výhled. Když jsme s lehkou očistou skončili, z jedné strany se ke mně nemotorně přitulila Alice, z druhé Eva, takže jsem neudržel balanc a ze sedu jsem se s nimi sesunul na záda.

Smáli jsme se tomu jako malí a mně došlo, že už neslyším Petru a Lenku. Ty už musely skončit dřív, protože nás z jedné z postelí za námi s úsměvem pozorovaly. Teď se ale zvedly a přitulily se k nám do jedné velké spokojené a příjemně unavené hromady, takže jsme na sobě byli nahňácaní trochu jeden přes druhého a vzájemně jsme se k sobě tulili a objímali se. Byla to krása.

Leželi jsme, vydýchávali, vzrušení a adrenalin z nás pomalu vyprchával. Nikdo nic neříkal. Ze všeho toho vzrušení mě začala trochu bolet hlava. Jak jsem tam tak ležel, začal jsem být docela unavený. Nebylo divu, vzhledem k tomu, co všechno se dneska odehrálo. Byl to vážně den plný emocí a událostí. Na to nejsem moc zvyklý. Ale byla to fajnová únava. Všechen dosavadní stres a pocit viny byl pryč.

Bylo ještě docela brzo, ale já už měl opravdu chuť to pro dnešek zalomit. Ideálně bych si dal sprchu, ale na to už jsem nějak neměl energii. Ostatní vypadaly, že jsou na tom dost podobně. Slunce pomalu začínalo zapadat. Na obloze už nebylo ani mráčku. Všechno bylo zase v pořádku.

V posledním záchvatu aktivity jsem vzal jednu z dek a přehodil ji přes nás tak, aby nás zakryla co nejvíc, protože to vypadalo, že co nevidět všichni opravdu usneme.

Pohledem jsem zavadil o Petru, která se na mě upřeně dívala. Usmála se a položila mi otázku, kterou většina žen přivádí své partnery k šílenství: "Nad čím přemýšlíš?"

Nad tím, jak asi bylo Nabokovovi, když psal konec Lolity. Ale místo toho jsem řekl: "Nad ničím. Jsem šťastný. Jste moje, všechny. Všechny vás miluju." Byla to pravda.

Petra se usmála a zase zalehla. Pak se ale zase ozvala: "Přijdeš se na nás někdy podívat? Na naše tréninky a vystoupení?" Úplně jsem cítil, jak se všechny napjaly a nastražily uši.
Libido něco v polospánku zahuhlalo, zatímco rozum se už už nadechoval, ale pak rezignovaně mávnul rukou a byl zticha.

"Jo. Jo, myslím, že si čas udělám," odpověděl jsem s úsměvem.