Mladičké krasobruslařky erotické povídky

Když mi bylo asi 13, začaly se mi líbit holky mého věku a od té doby mě to nepustilo. Tím myslím to, že se mi pořád líbí 13leté holky. Naštěstí se mi začaly postupně líbit i ty starší, ale zkrátka... pro ty mladé mám pořád slabost. Tedy ne, že bych s nějakou takovou chtěl vztah nebo snad nabízel někde před školou bonbony. Dneska bych teda potřeboval spíš iPhony než bonbony, ale i tak. Prostě mě vzrušujou, nemůžu si pomoct. Mladý, hubený, sexy, s malýma prsama, ani dítě, ani dospělé, s energií a chutí do života, kterou bych jim já na výšce mohl závidět...

Seděl jsem na koleji a přemýšlel, co budu dělat s volným časem. Většinu zkoušek jsem stihl už v předtermínu a právě jsem úspěšně splnil poslední. Byl jsem na sebe pyšný, všechny jsem dal napoprvé (byť tedy ne vždy s nejlepším výsledkem, ale na to už se historie ptát nebude).

Před sebou jsem měl víc jak 3 měsíce volna a aspoň polovinu z toho času jsem plánoval regulérně proflákat. Jasně, další semestr bude ještě náročnější a peníze ze směn navíc na brigádě by se taky hodily, ale to teď nebylo důležité. Důležité bylo si teď pořádně odfrknout... představoval jsem si co všechno stihnu, kam se všude podívám, co všechno budu moct konečně dělat, protože budu mít pro změnu čas. Jenom je potřeba to nějak naplánovat, rozvrhnout, aby člověk na konci volna nezjistil, že vlastně nedělal vůbec nic.

Při takových úvahách mi zazvonil mobil. Podíval jsem se kdo to volá – Zuzka. Zuzku znám z jedné z mých brigád, konkrétně z většího fitness centra, kde vede kurzy typu aerobic a různá ta taneční vystoupení a podobně. Účastní se různých soutěž🡕 í a občas domů doveze nějakou tu medaili – buď ona, nebo některá z jejích svěřeňkyň.

Směnu jsem měl mít až pozítří, takže to musí být nějaká jobovka. Určitě mi nevolá proto, aby se zeptala, jak jsem udělal poslední zkoušku. Mobil jsem nechal hezky vyzvonit. Jenže vzápětí začal zvonit znovu. To mě vždycky naštve, když mobil nezvednu, tak k tomu mám snad důvod, ne? Teda teď ho sice nemám, ale prostě... princip. Nechal jsem ho dozvonit podruhé a během 10 vteřin přišla SMS "ZVEDNI TO JE TO OTAZKA ZIVOTA A SMRTI PROSIIIIM"

Mám Zuzku rád, je to taková energická ženština s velmi přímým pohledem na svět a jednáním. To bylo osvěžující, člověk hned věděl, na čem s ní je. I když byla na můj vkus trochu moc esoterická, ale pořád se držela na té příčetné straně esoterického rybníčku, takže byla snesitelná, i když měla občas tendence rozebírat můj horoskop.

Promnul jsem si oči a přemýšlel, co zrovna po mně může chtít. Já její kurzy vést nemůžu, nic o nich nevím. Ledaže by si ve fitku zapomněla klíče a potřebovala je vyzvednout, nebo tak něco.

Achjo. Tak jsem jí to napotřetí vzal. Kulometným tempem mi začala vysvětlovat, že je náhle nemocná – pozdní covid – a že potřebuje na pár týdnů záskok na soustředění pro 4 juniorky, krasobruslařky, které jsem viděl jednou u nás ve fitku, když tam s nimi měla nějaké soukromé cvičení. Matně jsem si je vybavoval – Zuzka měla zpoždění, tak jsem si s nimi chvíli povídal na baru. Teda, spíš si povídaly ony se mnou, já spíš jenom pasivně odpovídal. Nechtěl jsem, aby si všimly, že se mi líbí.

Prý budou samy cvičit, trénovat, postarají se o sebe, jsou samostatné, zodpovědné, všechno znají a mají přísné instrukce. Já tam budu čistě jako dozor. V podstatě tam budu zbytečný. Když Zuzka skončila, upřímně jsem se jí do telefonu rozesmál. Asi moji reakci čekala, protože mi řekla částku, kterou za to dostanu.

Spadla mi čelist a smát jsem se přestal. "Já myslel, že jste sportovní nezisková organizace." "To jsme, žijeme z darů. Ale uvědom si, že máme pár... štědrých rodičů." To jsem si uvědomil vcelku rychle a stejně tak rychle jsem si představil ty politické machinace v zákulisí typu "Jestli moji dceru necháte jenom jako náhradu, tak na další příspěvky už zapomeňte...!"
Zuzka asi vycítila, na co myslím, takže rychle dodala: "Ale neboj, tyhle z takových poměrů nepocházejí! Ani jedna! Čestné skautské!"

Ty peníze by se hodily. Použil jsem svoje geniální matematické schopnosti a vyšlo mi, že na takový honorář bych na brigádě vydělával asi 4 a půl měsíce. To už stálo za zvážení.
Během rozhovoru jsem si našel Zuzčin krasobruslařský klub na Facebooku a začal jsem hledat jejich fotky. Po chvíli hledání jsem je našel. Do hajzlu, jsou to přesně takové typy, pro které mám slabost.

Alici bylo třináct a měla dlouhé rovné blonďaté vlasy a kulatý, roztomilý obličejík. Na svůj věk byla docela vysoká, ale bylo vidět, že ženské tvary začala získávat relativně nedávno. Prsa se jí zpod trička🡕 zatím nenápadně rýsovala, ale zadeček už měla krásně kulatý.

Eva vypadala jako trochu starší (přesněji čtrnáctiletá) kopie Alice, jenom vlasy měla trochu nazrzlé. Že by si je holky barvily už v tomhle věku? Obličejík měla ještě trochu dětský, ale jinak její postava působila docela dospěle. Prsa měla solidní Bčka a prdelku a boky už jaksepatří. Byla taková drobounká, připomínala mi s tím svým obličejem a nosánkem malou roztomilou myšku a okamžitě tak sepnula můj ochranitelský komplex.

Čtrnáctiletá Lenka měla z holek nejkratší vlasy, měla je nabarvené na jakýsi světlý mix růžové a sahaly jí sotva po ramena (takže si je holky barví už v tomhle věku, heh). Na každé fotce měla trochu zvláštní výraz, měla neustále přivřené oči a nadzvednutou hlavu, takže působila dojmem, jakože se pořád něčemu diví. Na první pohled působila trochu arogantně, na ni si budu muset dávat pozor, napadlo mě. Co se prsou týče, byla na tom stejně jako Eva, stejně jako s boky a zadečkem. Postavou si vážně byly docela podobné.

A Petra (15) byla... něco trochu jiného. Ne že by první tři holky byly ošklivé, to chraň bůh. Ale všechny měly podobnou postavu, menší prsa, ploché pevné bříško, menší zadek... je to takový klasický typ postavy u holek, které pravidelně se v tomhle věku pravidelně hýbou. Petra byla to samé, jen s tím rozdílem, že měla mnohem větší prsa. Prostě už měla regulérní kozy. To z ní v mých očích dělalo bohyni. Kde ostatní členky týmu působily dětsky, roztomile, nedospěle, Petra působila dojmem zmenšené verze dospělé ženy. Tedy, zmenšené kromě prsou. Tenké ručky, malá ramínka, a do toho ty nádherný kozy – regulérní céčka... byla prostě fantastická. Měla tmavé vlasy trochu pod rameny a veselý energický obličej. Ztělesněné mládí a krása.

"A rodičům nebude vadit, že s nimi pojede někdo jiný? Jsou to tři týdny." "Rodičům stačí, když jim řeknu, že s nimi jede můj zástupce. Hlavně když pojedou, víš, co to pro ně znamená, zbavit se dcer na 3 týdny?" poznamenala a vzápětí si svůj omyl uvědomila. "Ale ony jsou fakt super! Vždyť je znáš! A mají tě rády!"

"Ale viděli jsme se jenom jednou!" "No a přesto si tě oblíbily! To jen dokazuje, jak přeúžasný jsi!" "Lichotky ti nepomůžou, ještě úplně nejsem přesvědčený," lhal jsem. Takový prachy za 3 týdny práce... navíc strava a ubytování... Tři týdny budu koukat na mladé dívčiny, jak někde cvičí. V těch uplých sexy trikotech. Nakonec jsem kapituloval. Jsem holt dobrák od kosti.

Vyzvednutí a cesta na určené místo se ukázala docela v pohodě, když teda nepočítám 4 klasicky ukecané, uhihňané a uječené puberťačky, které jsem měl nasáčkované v autě a o které se budu následující 3 týdny starat. Abych jim nekřivdil, jsou to sice telátka, ale na svůj věk docela rozumná telátka. Hned jsem jim nabídl tykání, které s povděkem přijaly. Načež se mě začaly vyptávat na všechno možné (Odkud znáš Zuzku? Cvičíš? Máš přítelkyni? Co studuješ? Co posloucháš za hudbu? Jaký máš rád Youtubery??). Když jsem byl dostatečně vyzpovídán, uvolnily se a zaměřily se na sebe. A začaly spolu kecat. Většinou všechny čtyři najednou.

Po cca 2hodinové cestě, kdy jsem se snažil, co mi síly stačily, aby mi z toho brebentění nevytekl mozek ušima, jsme konečně byli na místě (pomyslným vrcholem cesty byla meditace nad tím, jestli je Albequerque opravdové město nebo ne).

Bylo to nějaké sportovní centrum, s vlastním kurtem, bazénem, saunou, tělocvičnou, posilovnou a já nevím co ještě. Prý to využívají hlavně fotbalisti, ale teď to bude jenom pro nás. Krasobruslařský tým očividně má svoje kontakty. Věděl jsem, že v tom někde musí být háček, a tohle byl přímo Burdž Chalífa všech háčků. Podle smlouvy (ano, musel jsem podebsat oficiální smlouvu!) vyšlo najevo, že budu muset zastat všechna možná různá povolání – kuchaře, trenéra, dozor, lékaře a já nevím co všechno. Zuzka chytře počkala, až budu souhlasit, dojednala se mnou podrobnosti, předala mi kontakty na holky, všechno zařídila a tu smlouvu mi poslala až nakonec – když už bylo pozdě couvnout. Chytrá, moc chytrá. Na druhou stranu to vysvětlovalo, proč za to bude tolik peněz.

"To je zajímavý, tohle místo podle nejnovějších map vůbec neexistuje. Nikdo se sem nemůže dostat než naprostou náhodou," prohlásil jsem, když jsem spolu s holkama kráčel ke komplexu s věcmi na zádech.

"Aspoň tady budeme mít intimčo!" zahlásila Lenka, nejoprsklejší z té čtveřice. "Na to zapomeňte, tady se bude cvičit, budete potit krev! Mám přísné instrukce!" odpověděl jsem naoko vážně. Všechny se tomu z nějakého důvodu rozesmály.

Nakonec se ukázalo, že Zuzka ani moc nelhala. Holky byly opravdu samostatné a ubytování a celý komplex vážně luxusní – hezké pokoje, plně vybavená kuchyň, všechny sportovní vymoženosti... fotbalisti si to holt umí zařídit.

Společně s holkama jsem uvařil oběd, najedli jsme se, pak jsme po sobě uklidili a už někde v této chvíli jsem do nich byl platonicky zamilovaný... do křehké Evy, roztomiloučké Alice, energicky ofrklé Lenky a rozumné (a kozaté) Petry.

Po jídle měly holky chvíli volno, které využily na vybalení věcí a následně měly první trénink. Ukázalo se, že jim budu víceméně k ničemu, měl jsem sice nějaké vytištěné materiály, jakože co a jak mají cvičit, ale studovat se mi to nechtělo. Holky ale naštěstí nebyly žádné amatérky, to bruslení je bavilo, tak jsem je nemusel ani okřikovat a pobízet, ať se neflákají a tak. Příjemná změna oproti mým brigádám! A navíc věděly co a jak cvičit, prostě krása.

A já se snažil nemít erekci, jak jsem se koukal, jak tak různě polonahé poskakují, celé zpocené a tak. Marně. Sice mi nebylo moc jasné, k čemu jim to cvičení takhle je, když nemají brusle, ale kdo jsem, abych jim do toho kecal. Po tréninku se šly osprchovat a já měl co dělat, abych se tam za nima nešel podívat. Proboha, večer si ho musím fakt vyhonit.

Potom jsme měli dvě hodiny volno a v 10 byla večerka, kterou jsem jim jako "fpoho trenér" prodloužil až do 11. Původně jsme se měli koukat na film, ale nakonec jsme skončili u toho, že mi ukazovaly své oblíbené Youtubery a Instagramery a já nevím koho ještě. Nejsem sice nějak extra starší než ony, ale ukázalo se, že mám v těchto znalostech vážné mezery. Ve svém pokoji jsem pak myslel na ně a honil a honil a honil, až se mi z něj kouřilo.

Druhý den se od prvního moc nelišil – snídaně, volno, trénink, oběd, odolávání touhy začít je líbat, volno, posilování večer – tam jsem konečně měl co říct i já. Vysvětloval jsem jim jak správně cvičit, jaké dělat cviky na jaké partie (u cviků na prsa nesmělo chybět hihňání), jaké nedělat chyby a musel jsem se moc krotit, abych na ně nesahal, když jsem vysvětloval, že musejí víc vyšpulit zadek. Místo toho jsem držel v ruce propisku a šťouchal do zadečku tou propiskou. Aspoň něco.

Před večerkou nesměli chybět obligátní Youtubeři. Byla to nádherná idylka. Přistihl jsem se, že chci, aby to trvalo věčně. Až mi skoro bylo trapný dostat za to zaplaceno. Skoro.

Pátý den na mě vymyslely malý žertík. Když jsem pro ně šel před dopoledním tréninkem do šatny, zaťukal jsem jim na dveře a Petra je prudce otevřela – a odhalila tak všechny čtyři rozesmáté, červenající se a ve spodním prádle. Lenka dokonce podprsenku neměla a zakrývala si prsíčka rukama. Šokovaně jsem na ně zíral a zakoktal něco jako že za 5 minut začínáme, tak ať sebou mrsknou.

Ten obrázek jsem si snažil co nejvíc vrýt do paměti. Škoda že nejsem umělecky nadaný, mohl bych si ho namalovat. Ale taky jsem byl trochu rozrušený – přecejenom jsou ještě pod zákonem, já jsem na výšce, kdyby se o tom někdo dověděl... ano, fantazíruju o nich. Dva dny jsem už večer nehonil – chtělo se mi říct, že jsem si jich začal platonicky vážit, ale realita byla taková, že jsem to plánoval na dnešek s tím, že si to po té abstinenci o to víc užiju. Ale fantazie je jedna věc a realita druhá. I když jsem na ně nadrženej jako stepní koza, dobře vím, co by s jejich psychikou mohlo udělat, kdybych po nich fakt vystartoval. A to nezmiňuju, co by se stalo, kdyby se to provalilo. Věk je jen číslo a vězení, podle této logiky, je jen místo.

Takže ač nerad, na začátku tréninku jsem jim musel říct, že to bylo krajně nevhodné, že si to možná neuvědomujou, ale že takový věci jsou nebezpečný, že se za pár let nechci stát obětí další mee too aféry, že jsem oficiálně jejich trenér a Zuzce by něco takového přece taky neudělaly... a tak dál a tak dál a tak dál. Bylo mi z toho na nic, ale musel jsem jim tyhle hranice vytyčit. Schlíple mě poslouchaly a když jsem jim na závěr nabídl ruku na znamení toho, že naše přátelství neutrpělo újmy, chabě mi ji podaly. Celý trénink pak nestál za nic, pořád to mezi námi viselo. Vrtalo mi to hlavou – snažil jsem se na ně být obzvlášť opatrný, nekřičel jsem, spíš jsem jenom vysvětloval. Rozhodl jsem se, že jim dám ještě čas.

Potom už to bylo lepší, ale pořád jsem viděl, že jsou kolem mě dost opatrné. Ten rozdíl oproti předchozím dnům byl propastný a mě to moc mrzelo. Tak moc, že jsem večer nakonec ani nehonil, a to je co říct.

Následující den po snídani jsem se rozhodl, že to téma zase nadhodím a zkusím vyčistit vzduch a zjistit, co za tím je. Ukázalo se, že jsem to snad ještě zhoršil – Eva vypadala, že se skoro rozbrečí. Vůbec jsem to nechápal a začal jsem trochu ztrácet trpělivost. Nakonec se mi podařit prokopat se až k jádru pudla...

"Cože?? Zopakujte mi to ještě jednou a v klidu?"
Eva, která už v podstatě brečela, špitla: "Že se ti nelíbíme."
Chvíli bylo ticho.
"A na to jste přišly jak?" Kdyby jenom věděly, kolikrát jsem si nad nima mastil brko...
Pokrčily rameny. "Podle toho včerejška?" Přikývnutí.
"Ježišikriste..." Ženský a to jejich věčný vyvozování naprosto nesprávných závěrů z chování opačného pohlaví.
"Víš," začala Petra tiše, "Zuzka říkala, že jsme moc dobré, ale že nám něco chybí."
"Jako v krasobruslení?"
Přikývnutí.
"Že se ještě moc stydíme," dodala Lenka."
"Jo, že se stydíme," přikývla Eva. "Moc stydíme, že se stydíme se pořádně předvést."
"Tak říkala," pokračovala Petra, "že bys nám s tím mohl pomoct."
Byl jsem šokovaný. "Co mi to tady vykládáte?"
"Že když nás uvidíš... nahé... třeba v sauně... tak se přestaneme stydět. A bude z nás vyzařovat něco víc. Větší sebejistota."
"Ženskost," doplnila třináctiletá Alice.
Zamotala se mi hlava. "Takže vy jste se rozhodly, že zmapujete terén..."
"... a zjistíme, jestli se ti líbíme. A že bychom pak mohli jít třeba do sauny. Všichni. To bylo všechno. Abychom se na ledě přestaly stydět. A ty se nám taky líbíš, takže s tebou by to šlo."
Vytřeštěně jsem na ně zíral.
Tak já mám... ta Zuzka se opravdu zbláznila... je to naprosto šílené... je magor... ale znělo to přesně jako něco, co by byla schopna vymyslet. Proboha.
S některými svými svěřenkyněmi úspěchy docela slavila. Tak kdo jsem, že bráním těm mláďatům v rozletu?? Kdo ví, jestli vůbec covid měla.
Ale stejně... vzpomněl jsem si na historky, co ve vězeních provádějí lidem, kteří se zapletou s dětmi.
"Tak to teda ani náhodou," prohlásil jsem.

O hodinu později už jsem byl v pánské šatně sauny. Celé mi to přišlo naprosto neuvěřitelné a ještě neuvěřitelnější bylo, že jsem s tím nakonec souhlasil. A těšil se na to. Zároveň jsem se toho ale děsil. Byl jsem nervóznější než panic v bordelu. Chtíč, zvědavost a děs se ve mně praly a každou chvíli převážila jiná emoce.

Byl jsem tak nervózní, že jsem se skoro nemohl svléknout. Klepala se mi kolena. Šílenost, šílenost, šílenost... kam jsem dal rozum? Na druhou stranu... jako bych nad představou jejich nahých těl zuřivě nemasturboval.

Vyšel jsem ze šatny, prostěradlo jsem měl uvázané kolem pasu a v ruce jsem měl ručník. Zhluboka jsem se nadechl a zamířil do společných sprch. Zatím tam nikdo nebyl. Opatrně jsem poslouchal, jestli neuslyším rozhovor doléhající z dámské šatny. Nějaké kousky šeptaného rozhovoru jsem zaslechl, ale nic určitého se z toho vyvodit nedalo. Určitě ale byly stejně nervózní jako já.

Po několika nekonečných minutách se dveře konečně otevřely a do sprch nakráčela čtveřice mých mladých svěřenek. Každá dece🡕 ntně zabalená do své osušky, ale tak to nemělo zůstat moc dlouho. Zhruba 20 vteřin, protože jsem se křečovitě usmál a zeptal se: "Tak jdeme?"

Odpovědí mi bylo čtyřikrát stydlivé přikývnutí hlavou, takže jsem se otočil a se sebedůvěrou, kterou jsem rozhodně necítil, jsem jako vůdce skupiny zamířil do sprchy. Nerozhlížel jsem se vlevo, nerozhlížel jsem se vpravo, prostě jsem odložil ručník a osušku a zamířil k první sprše, kterou jsem nastavil na docela chladnou, protože jsem věděl, co mě zhruba čeká. Ale bylo to ještě horší. Nebo lepší, jak se to vezme. Hned vedle mě se sprchovala Alice.

Vím, že jsem prve říkal, že nemá ještě moc ženské rysy, ale když jsem jí viděl takhle nahou zblízka, musel jsem svůj názor trochu přehodnotit. Prsíčka byla sice ještě malinká, zato měla krásně velké dvorce, které doplňovaly vystrčené bradavky. Měla mateřská znaménka – nad levým prsem měla jedno větší, stejně tak jako na nahém bříšku a na pravém třísle. A hned vedle toho roztomilého znaménka bylo její sladké tajemství, jenom částečně ozdobené krátkými chloupky. Větší část jejich pysků byla krásně holá. Možná že ani nevěděla, jak se holit a holky ji zatím nezasvětily, ale o to víc díky tomu působila ženštěji.

Jestli Alice vypadala nahá trochu dospěleji, Eva naopak vypadala trochu dětštěji. Možná za to mohl ten její roztomilý obličejíček... měla nádherný béčka s malými dvorečky a trochu nevýraznými bradavkami. Kdo by si na to ale stěžoval, když je měla tak krásně pevná a souměrná. Bříško měla jako Alice krásně ploché, ale bez mateřských znamének. Její přirození bylo krásně vyholené. Štěrbinku měla položenou neobvykle nízko, takže jsem z ní (zatím) moc neviděl.

Z Lenky jsem nejdřív viděl její krásnou pevnou prdelku, nahá záda, ramínka a krček s přívěskem. Za chvíli už jsem ji ale mohl obdivovat i zepředu. Levé prso měla jako jediná trochu větší než pravé (častý to rys u žen), bradavky jí pyšně trčely dopředu a její vyholené velké pysky nedokázaly plně zakrýt své menší kolegyně... škoda, že jsem neměl trochu lepší výhled a že Lenka nestála v klidu. A to nejlepší na závěr... Petra a na její věk neskutečný kozy. Jako jediná mohla klidně používat obě ruce, když si chtěla jedno z prsou umýt. Kundičku měla krásně vyholenou, něco tak nádherného jsem v životě neviděl. Navíc to vypracované bříško, ty hubené nožky, ty krásné tmavé vlasy... prostě nádhera. Nádhera.

Celé sprchování, které mimochodem trvalo zhruba půl minuty, jsem postupně ubíral teplou vodu a přidával studenou. Pomohlo to, ale jenom tak tak. Zatímco můj rozum říkal "buď v klidu", můj penis řval na plné pecky, že teď to teda jako konečně stojí za to. Sprcha ho trochu zchladila, ale v sauně se bude mít možnost projevit naplno.

"Tak pojďte," zavelel jsem a otevřel dveře sauny. Jedna jako druhá nahatá prdelka prošly dovnitř.
Sauna byla docela velká, bylo vidět, že by se do ní vešel celý fotbalový mančaft. Měla tvar do písmene L, takže zatímco já jsem si sedl na ručník na kratší konec Lka, holky se samozřejmě posadily tak, abych na ně dobře viděl. Byly pořád docela potichu, což u nich byl docela nezvyk, ale nevadilo mi to – v sauně má být klid. Já byl v sauně jsem jenom párkrát a nikdy jsem se tam po ženských moc nekoukal (taky proto, že tam málokdy byly nějaké, které by stálo za to očumovat). Jenže teď... teď se po mně očumování přímo vyžaduje. Tomu nasvědčovalo už to, jak si holky sedly. Ani jedna z nich nepřekřížila nohy, ba naopak, každá je měla způsobem otevřené, abych lépe viděl. Ty mršky se mi normálně ukazovaly! To ať mi nikdo netvrdí, že nebyly domluvené!

Tak jsem se pokusil uklidnit a díval jsem se. Doslova jsem se do nich vpíjel očima a hltal každý záhyb jejich těl. Ty krásné kozičky... ta plochá vypracovaná břicha... oholené (v jednom případě ochmýřené) přirození...

Já sám jsem se od nich taky nechal okoukávat, zaujal jsem klasický posed "rozkročené nohy a opřený lokty o kolena". Kdykoliv jsme se s některou setkali pohledy stydlivě jsme se na sebe usmáli a rychle koukli jinam. Já byl v tomhle směru samozřejmě ve výhodě, měl jsem tam ta nádherná tělíčka čtyři. Postupně jsem se začal uvolňovat víc a víc. Těžko říct, jestli za to mohlo to vedro nebo to, že jsem si prostě zvykl, ale bylo mi čím dál příjemněji. Teda ne že bych předtím vyloženě trpěl, ale ty obavy, stud a špatné pocity postupně můj pot odplavoval pryč. Prostě jsme tady. Všichni nazí. Se čtyřma nádhernýma holkama, z nichž jenom jedna není pod zákonem. A ony chtějí, abych se na ně díval. Za takovou možnost by spousta heterosexuálních chlapů vraždila!

S pocitem studu se postupně vypařil i pocit chladu a zákonitě došlo k tomu, k čemu dojít muselo. Můj penis se pomalu ale jistě probouzel k životu. Oh, proboha... za normálních okolností by to byla naprosto příšerná situace. Ale teď a tady to bylo vlastně žádoucí. I tak jsem se v panice snažil myslet na nějaké hodně ošklivé věci, které by moji nadrženou mysl odvedly někam do zóny nechutností, ale ani to nepomohlo. Moje představivost tváří v tvář nahé (nahé, haha) realitě neměla šanci.

Začal mi stát. V sedě to nebylo tolik vidět, ale samozřejmě si toho všechny postupně všimly. První byla Alice, pro kterou to byl patrně první ztopořený úd, který ve svém krátkém životě viděla. To mi trochu lichotilo a lichotilo mi to o to víc, že se na něj upřeně dívala. Pak si uvědomila, kam mi to vlastně kouká a vyděšeně se na mě zadívala a následně odvrátila zrak. Za chvilku si mého kamaráda všimly i ostatní, takže stud nestud, můj nástroj pozorně hodnotily 4 páry namalovaných očiček. Nohy jsem nechal rozkročené, aby se mohly vynadívat dosytosti.

Začínalo mi být opravdu vedro, jako... no, jako v sauně, když jste nazí se 4 holkama, které upřeně zkoumají vaše naběhnuté péro. Srdce mi bušilo jako o závod, až jsem se bál, že to tam se mnou sekne. Takhle jsem to vydržel asi 3 minuty, to už jsem byl celý rozpálený doběla.

"Tak, 10 minut za náma, jdeme se ochladit," zalhal jsem a důstojným krokem vyšel ze sauny. Pták mi vesele poskakoval ze strany na stranu, takže to působilo trochu méně důstojně, než jak jsem chtěl. Všechny mě poslušně a bez řečí následovaly. "Nejdřív sprcha," nařídil jsem. "Kvůli hygieně, ten bazének není filtrovaný," vysvětlil jsem jim. Teplota sprchy se dala sice regulovat, ale já jsem si nastavil ledovou. Za prvé mě za chvíli stejně čeká v bazénku a za druhé jsem se chtěl zbavit té zatracené erekce.

Výsledek se dostavil za chvíli a potěšilo mě, když jsem viděl, že se holky zatvářily trochu zklamaně. Asi jsem se jim líbil, to mi udělalo vážně radost. Eh, mám radost, že se líbím holkám ze základky... to jsem to dopracoval. "Dámy mají přednost," zazubil jsem se před bazénkem a bavil jsem se tím, jak se vody bály – očividně se moc studenou vodou nesprchovaly. To mi moc nevadilo, protože zatímco vyděšeně pískaly, když do vody strčily sotva chodidlo po kotník, mohl jsem se opět kochat jejich krásnými tělíčky.

Trochu mi už z celé té situace otrnulo, protože si jinak neumím vysvětlit, že jsem po chvíli (kdy mi to vysoké pištění a výkřiky typu "To je ledovýýýý!" atd. už začalo trochu vadit), prohlásil, že můžeme zkusit eskymácký fígl, aby člověk necítil zimu. "Kdo se hlásí dobrovolně?" zeptal jsem se nevinně. Samozřejmě se první přihlásila Lenka, asi si chudák myslela, že jí nějak zahřeju – na což jsem v té chvíli, blbec, vůbec nepomyslel. Místo toho jsem ji postavil k okraji bazénku a řekl jí, ať zavře oči. Poslušně poslechla a jak tam tak bezbranně stála, objal jsem ji kolem pasu a skočil s ní do vody.

Ten řev do smrti nezapomenu – směs překvapení, strachu, zloby, ale i smíchu – a to ve 4 různých verzích. Lenka se samozřejmě hned potom, co vyplavala na hladinu, snažila co nejrychleji přesunout ke schůdkům, ale já ji držel za ruku, takže jen zoufale volala o pomoc. Petra jako správná vůdkyně nenechala svoji parťačku ve štychu, zavelela k útoku a jako první skočila do vody vysvobodit chuděru Lenku. Ostatní skočily během chvilky za ní, povzbuzeny a rozdováděny celou tou situací. Přiznám se, že jsem to naprosto nečekal, takže když se mi pak pokoušely strčit hlavu pod vodu, tak tak jsem se jim ubránil. Smáli jsme se všichni na celé kolo.

Celá tahle akce🡕 trvala sotva minutu, ale to nám všem (hlavně holkám) bohatě stačilo. Za chvíli už bylo po krátkém pleskání chodidel slyšet už jenom přerývané dýchání v odpočívárně.

Ležel jsem mezi nimi, upřeně zíral do stropu a snažil se uklidnit. Ze všeho toho vzrušení, vedra a chladu mi začalo tepat ve spáncích. Pomalu jsem se ale zklidňoval. Zatím to šlo relativně dobře. Holky jsem okouknul, viděly, že se mi líbí – to ostatně nešlo přehlédnout – a udržel jsem se a žádnou z nich nepřefikl. To byla má největší obava, že se neudržím a něco vyvedu. Teď se jim to sice zdá v pohodě, ale co já vím, co si řeknou za 5 nebo 10 let? Zatím to vše bylo v rámci možností nevinné. I když je fakt, že jak jsem Lenku házel do vody, využil jsem příležitosti a ohmatal jsem jí prdelku a mám pocit, že jsem se letmo dotkl i její kačenky... ale ta byla v tu chvíli tak vyjukaná, že si toho snad ani nevšimla. Jak jsem nad tím tak přemýšlel, penis se opět začínal hlásit o slovo, tak jsem tyhle myšlenky zase odehnal. Večer se ale budu snažit vybavit si a vrýt si do paměti každý okamžik. A pořádně si u toho vyhoním. Aspoň pětkrát. Minimálně.

Po asi půl hodině, kdy byly všechny vzorně v klidu a potichu, jsem se zeptal, zda chtějí jít znova do sauny. Všechny souhlasily jako jeden muž (dívka), tak jsme šli. Už jsem byl trochu méně nervózní než poprvé, přecejenom jsem si dokázal, že se dokážu ovládat, tak co.

Když jsme byli v sauně pár minut, opět se mi do těla vracel žár, který nebyl jenom o okolní teplotě. Zdálo se mi, jakoby už i ony byly uvolněnější a i to jejich ukazování (samozřejmě se mi zase krásně vystavily, v celé jejich krásné nahotě) bylo přirozenější a sebevědomější.

Tak jsem zase koukal. Nic nového dneska. Netrvalo dlouho, erekce byla zpátky. Nic nového dneska. Tentokrát jsme se ale na sebe koukali o poznání méně ostýchavěji. Zdálo se mi, že jsou dokonce trochu... vyzývavější v tom svém nově nabytém sebevědomí. Věděly, že se mi líbí, tak proč by se styděly a snad si na tu nahotu i trochu zvykly. To byl ten moment, kdy jsem to měl ukončit. Měl jsem říct "dost, zůstaňte tu už samy, já jdu nahoru," a odejít. Místo toho jsem začal vzpomínat na tu krásně hebkou Lenčinu prdelku... a ten náznak, letmý dotyk její kundičky... vybavuju si, jak jsem si řekl, že jsem zavadil o čerstvě oholené chloupky. Srdce mi opět začalo tlouct jako o závod.

Mám je přímo před sebou... mladé... krásné... úplně nahé... a svolné... sakra, nemůžu takhle přece uvažovat o 13letých a 14letých – vtom jsem se zarazil. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co vidím, ale bylo to tak. Lenka (samozřejmě že akční Lenka, kdo jiný) si začala sahat mezi nohy. Původně jsem si myslel, že si chce poškrábat chodidlo, které měla vedle své vystavené pičky, ale ne. Na férovku si ji hladila a usmívala se na mě.

Proboha. To ne. Tohle ne. Ostatní si všimly mého vyděšeného pohledu, koukly na ní a usmály se taky. Alice asi nejplašeji, přece jenom ve 13 letech pro ni tahle situace musela být docela náročná. Pro mě ostatně taky. Nemohl jsem z Lenky spustit oči. Jak jsem si prve ve sprchách stěžoval, že jsem si její privátní partie nemohl pořádně prohlédnout, tak teď mi to teda bohatě vynahrazovala. Za chvíli, povzbuzena mým zájmem, regulérně roztáhla nohy široko do stran, jako nějaká pornoherečka, pro kterou je to denní chleba a začala přidávat na rychlosti a na variabilitě směrů a pohybů. Samozřejmě začala toužebně vzdychat. A bylo to. Všechno to potlačované sexuální napětí z předchozích dní dospělo do bodu, kdy už jsem ho nemohl zvládnout. Nikdo by to nemohl zvládnout, rozhodně ne žádný heterosexuál, utěšoval jsem se.

Vstal jsem, péro samozřejmě stále v pozoru, a udělal pár kroků směrem k ní. Bez řečí a bez toho, abych se na ni podíval, jsem si před ní klekl a začal jí přede všemi lízat. Jestli mám přijít do pekla (nebo do vězení), tak ať – ale aspoň si teď užiju.

Lenčina pička byla trochu slaná od potu, ale to mi vůbec nevadilo – slízal jsem všechno během pár chvilek. Musel jsem se hrozně ovládat, protože jak jsem byl neskutečně nadržený, byl jsem i dravý, tak abych ji nějak neublížil – předpokládal jsem, že je to její poprvé. Snažil jsem se lízat ji pomalu, aby z toho taky něco měla, tu a tam jsem změnil směr jazyka, lehce jí ho strčil dovnitř a hned zase ven, lízal jsem jí do pysků čísla, pak abecedu... a chtě nechtě jsem postupně zrychloval.

Lence se to ale očividně líbilo, chytla mě za vlasy, prohnula se dozadu a oddechovala, jako by právě uběhla maraton. Vlhká byla jakože dost, bavilo mě slízávat její štávičku znovu a znovu a znovu, pak se zaměřit chvilku na ohambí a vnitřek stehen, pak zase na levý pysk, pravý pysk, prostředek a pošteváček... žádné její zákoutí jsem nenechal nepovšimnuté. Chvílemi jsem lízal tak intenzivně, že jsem měl od její štávy i nos. Jestli se Lenka udělala nebo ne jsem moc nepoznal, ale vlhká byla teda parádně.

Co dělaly ostatní jsem neviděl, možná jen koukaly, možná taky masturbovaly, možná si to spolu rozdávaly, těžko říct. Nepřekvapilo by mě nic. Neměl jsem představu, jak dlouho to mohlo trvat – občas jsem při takových aktivitách v duchu počítal, ale tady mě to ani nenapadlo. Prostě jsem si to užíval, nechal situaci volný průběh (ehm), zařadil volnoběh a Lenka očividně neprotestovala.

Když už jsem měl ale pocit, že se udělám sám o sobě, postupně jsem s lízáním zpomaloval a zpomaloval. Nakonec jsem přestal úplně, celý rozechvělý vstal, dal jí pořádného francouzáka (asi si v tom zápalu vášně ani neuvědomila, že právě ochutnává sama sebe) a rukama jí hnětl ty její rozkošné kozičky. Jak ona seděla a já vstával, lehce jsem pérem zavadil o její mušličku, ale v záchvatu racionality jsem myšlenku na mrdání zavrhl. Ne že bych se bál, abych neudělal něco nevhodného, ta hranice byla za námi tak daleko, že už ani nebyla vidět a neustále se vzdalovala. Ale pořád jsem předpokládal, že to je vše její poprvé a já byl tak nadržený, že by její první sex trval asi 3 vteřiny. To jsem nechtěl a byl jsem na sebe pyšný, že dokážu takhle jasně při tom všem uvažovat.

Když jsem Lenku přestal líbat, letmo jsem koukl na ostatní – všechny měly ruce mezi nohama a show si užívaly každá samostatně. Krásně zpocené... všechny... jenom moje...

"Klekněte si přede mě," řekl jsem jim, protože jsem to už nemohl vydržet. Všechny si poslušně klekly před moje naběhlé péro (které teď bylo asi o třetinu delší, než v takových situacích běžně bývá) a já si ho začal honit. Nejdřív jsem namířil na Alici – nejmladší má přednost. A jak jsem očekával, po asi 3 přetaženích jsem začal stříkat. Chudák Alice byla hodně překvapená, ale ustála to statečně – zavřela oči i pusu a držela. Postříkal jsem jí celou hlavu, obličej, nos, rty, vlasy a snad i uši – tak moc jsem stříkal. Když orgasmus skončil, nedal jsem si možnost oddechu – chtěl jsem situace využít naplno a z dřívějška jsem věděl, že na to mám. Sotva tedy na Alici dopadly poslední kapičky, začal jsem znova honit, penis mi poslušně vyšel vstříc a já namířil tentokrát na Lenku.

Tentokrát mi to trvalo asi 30 vteřin, zatímco mě holky fascinovaně sledovaly (postříkaná Alice si mezitím jakž takž dostala své semeno z očí – myslím, že ho i trošku z prstů slízla, ale jistý si tím nejsem). Když byla pokřtěná i Lenka, namířil jsem svoji pozornost na Evu.

Eva už věděla, co ji čeká, tak jen poslušně klečela a čekala. Už jsem byl trochu unavený, ale věděl jsem, že na to mám – taky vím, jak se mám správně dotýkat, když chci a tady jsem stříkal na tak nádherné holky, že to i potřetí šlo vlastně samo. I Eva tedy po cca minutě dostala svoji dávku mrdky, zkoušela si ji z obličeje slíznout, moc jí asi nechutnala – ale nedala to na sobě skoro znát. No a poslední byla Petra, na ty její kozy jsem se těšil snad nejvíc, i když penis byl už samozřejmě hodně unavený a koule téměř na suchu. S úbytkem semene v koulích se mi do hlavy vracel rozum, tak jsem si v jednu chvíli vyděšeně uvědomil, co to vlastně dělám – ale vší silou vůle jsem tu myšlenku zase zahnal. Když už jsem to takhle rozdělal, musím to i dokončit. Petra si asi všimla, že jsem trochu znejistěl, tak si v rukou začala ta nádherná prsa mnout a řekla: "Postříkej mi je, prosím." A laškovně se na mě usmála.

Víc nebylo potřeba. Tyhle sexy řeči na mě vždycky zabíraly a teď tomu nebylo jinak. Během chvíle jsem pokropil i Petřiny kozy, i když to teď byla oproti prvnímu výstřiku na Alici samozřejmě hrozná slabota. Ale pár těch kapek symbolicky na kozy dostala.

Unaveně jsem klesl na kolena, zhluboka oddechoval a uvědomil si, že tohle všechno jsem absolvoval v sauně. Skončil jsem v Petřině klíně, na jejích zpocených nohách a klíně, ale vůbec mi to nevadilo. Petra mě začala hladit po vlasech. Když jsem se dostatečně vzpamatoval a získal trochu sebejistoty (jakože se mi nepodlomí kolena), vstal jsem a řekl: "Tak, to by pro dnešek stačilo. Umýt (moje sperma, chtěl jsem dodat, ale rozmyslel jsem si to), navečeřet, vyčistit zuby a v jedenáct je klasicky večerka." Péro už mi naštěstí nestálo. Trochu jsem se za sebe styděl, za celou tu situaci, tak jsem byl příkřejší, než jsem chtěl. A taky jsem měl trochu strach. Trochu dost.

Na druhou stranu, řekl jsem si... teď už se opravdu ničeho nevhodného bát nemusím. Skoro jsem se tomu uchechtl.

Když jsem viděl jejich trochu zaražené obličejíky (trochu to vyznělo, jakože jsem na ně naštvaný), usmál jsem se na ně a dodal: "Jestli budete na něco koukat, tak se přidám. A zítra budeme samozřejmě pokračovat v tréninku." Něco se ve mně zlomilo, takže jsem pokračoval: "A sportovní oblečení k tomu nebude potřeba. Oblečení nebude odteď potřeba vlastně vůbec."