Nádherná pomsta erotické povídky

Uz toho mam dost, " prohlasila pani Anna znacne otravene. "To ja nikdy, " usklibla se pani Marie a na puvabnem kulatem obliceji se mihl pobaveny usmev. "Myslis nekdy na neco jineho?" popichla ji pani Anna. "Leto na kahanku, vecery jsou jako stvorene pro trochu nehy, deti jsme poslaly k mori a nasi chlapi stejne kecaji do pulnoci v hospode." "Svata pravda, " pritakala pani Vera. "Kdyz dostanu svrbeni, chlap neni po ruce. Prilouda se, smrdi pivem, zaleze do pelechu a chrni. Mely bychom s tim neco udelat. Nejlepsi by bylo zavrit hospodu." "A tahaly bychom s nakupem flasky piva navic, " odsekla Anna. "Znam lepsi reseni. Poradne se svym muzskym pomstime. Najdeme si milence." "To by brzy prasklo, " strachovala se Marie, mela v tom smeru zkusenosti a od zaletu ji odrazovala manzelova padna ruka. Presto ji napad zaujal. "Jedine snad... na jednu noc. Nic zavazneho. Zadna hra na city, jenom poradna soustacka." "Tak jsem to myslela, " vysvetlovala Anna. "Holky, " vydechla Vera. "U baby Capove jsou na prazdninach tri vnuci. Jsou to zdatni mladenci, holky ze vsi na nich muzou nechat oci. Za par dnu odjedou, takze nenastanou komplikace, kdyby se nektery trochu zamiloval. Urcite si to radi rozdaji se zkusenymi zenskymi. Mame curinky dobre vyjete, muzeme je neco naucit. V sobotu bychom to mohly zkusit, chlapi drepi u piva dlouho pres pulnoc. Problem je v tom, kam je vezmeme." "Pani Janouskova mi sverila klice od chalupy, " rekla Anna. "Odletela nekam do Afriky a vrati se az na podzim. Kdo to s temi kluky domluvi?" "Ja, " ozvala se Vera. "Poradne si zamrdame, " uzavrela Marie.

"Uz to potrebuju jako prase drbani. Nekdy mam pocit, ze mi v kundicce lezou mravenci. Ale pusy na zamek!" Pani Vera naslouchala klaboseni babky Capove skoro hodinu, nez zahledla na dvore jednoho z bratri. Zvedla se s vymluvou, ze musi pripravit veceri. Jen za sebou zavrela dvere, nasadila libezny usmev a vypjala poprsi. "Slysela jsem, ze jsi sikovny, " spustila hedvabne. "Povidala mi Sykorova, ze hlida chalupu Janouskove. Kape tam vodovod. Dokazete ho opravit" "Vodovod?" opakoval Ivan trochu nechapave, ale zahy se mu rozsvitilo a nadsene pritakal. "V sobotu vecer, jo?" pokracovala pani Vera. "Hned po setmeni. A prijdte vsichni, sam bys na to nestacil. Babicce nic nerikej, myslela by si kdovi co." Ivan vedel, ze si na manzelskou vernost prilis nepotrpi, vzdycky se mu libila. S pohledem uprenym na vypjata nadra se zeptal - "Mame si vzit vercajk?" "Jenom ten nezbytny, " odpovedela pani Vera a vyznamne privrela jedno oko. "A hele, ticho po pesine, rozumis? Vsechno zustane mezi nami!" Sotva se setmelo, sesly se na navsi a vloudily se do chalupy pani Janouskove. Postavily se k oknu a netrpelive vyhlizely. "Holky, pica me pali jako za svobodna, " prohodila Marie. "Me pali stale, " podotkla Anna a neodolala, vykasala si sukni🡕 a zastrcila ruku mezi stehna. "Je tam?" otazala se Vera s bezelstnym vyrazem. "Otevrena jako vrata od stodoly. Uz jdou! Chytri kloucci, vzali to zadem." A spechala ke dverim. "Tak nas tady mate, " rekl Ivan, kdyz vstoupil do svetnice. Pohledl ke drezu. "Vodovod nekape." "Ale my teceme, " priznala Anna rozverne. "Mate pripraveny vercajk?" "Coz o to, " prohodil Michal a zalibne si prohlizel trojlistek zen, jako kdyby je videl poprve. "Ale kam s nim?" "To bys mel vedet, " sjela ho Anna. "Ukazte vercajk!" "Napred vy, " zasahl Ota, jemuz doslo, ze se zadne dlouhe predehry konat nebudou, zenske jsou dive do soustani a nehodlaji marnit cas. "Ukazte kozy!" "Nebud vulgarni, " napomenula ho pani Vera. "Pardon, damy, " rekl Ota. "Budte od te dobroty a odhalte svoje rozkosne prsy. Cely den jsme se dohadovali, ktera z vas je ma vetsi." "Jak jste vedeli, ze tady budeme zrovna my?" dotazovala se podezirave Anna a sekla po Vere zlym pohledem. "Napadlo nas to, " rekl Ivan. "Casto vas vidime pohromade. Ze si nas nepozvala jen pani Vera, to bylo jasne." "Zvladla by vas, " usekla Anna, nevahala a rozepnula si halenku. Vyvalily se siroke, tezke pecny. Na pravem pulsovala modrava zilka. Vera ji rychle napodobila. Jeji nadra byla mensi, ale pekne kulatoucka s rozmernymi bradavkami. Marie si vzala saty.

Okamzik vahala, nacez je pretahla pres hlavu a dlanemi si pozvedla ponekud poklesavajici prsy s bradavkami silhajicimi do stran. Vzapeti se siroce rozkrocila, aby dala vyniknout kunde, kterou si odpoledne peclive vyholila, chtela vzbudit pozornost mladencu a zavist kamaradek. "Co tomu povi tvuj stary?" neodpustila si Anna, hrda na svuj bujne zarostly klin. "Ten si me uz neprohlizi, " namitla Marie. "Kdyz na mne jednou za uhersky rok vleze, tak potme, stydi se za pivni mozol, ktery ma misto bricha." Vera se do rozhovoru nezapojila. Shodila sukni🡕 , kalhotky si nevzala, na tom se domluvily a dovadela si v kunde prstem. Mlcky se zavrenyma ocima a spickou jazyka mezi rty. "Vy ale mate stehna, " ocenil Ivan Anninu postavu, kdyz take odhodila sukni🡕 . "Ted chceme videt vas vercajk, " odbyla ho. "Abychom se nenapalily." V nekolika vterinach stalo proti sobe sest nahych tel. Ivan jako prvni prekonal nahle rozpaky. Popadl Anniny kozy, ta se zmocnila jeho vzhuru trciciho ptaka. "Mas ho jako kladu, " polichotila, ackoli jich v sobe mela nepreberne mnozstvi a nikdy mezi nimi nepozorovala podstatne rozdily. Hlavne kdyz stal a dlouho vydrzel. Michal se pritocil k Marii. Jednou rukou rozviral holou kundu, druhou sviral macaty zadek. Pani Vera klesla na kolena, popadla Otova ptaka obema rukama a zacala ho olizovat. Ivan dotlacil Annu ke starodavnemu otomanu a razne ji povalil, az pera zapraskala. "Roztahnete stehna! Vic! To uz je lepsi. Tesite se?" "Nemluv, vlez na mne a zacni me soustat, " pobidla ho necekane mekce, vetsinou mluvila, jako kdyby vydavala prikazy.

Roztahl ji kundu a zkoumave si ji prohlizel. "Ta uz ma neco za sebou, " prohodil uznale. "Naznacujes, ze je opotrebovana?" durdila se Anna a potlacovala smich, takove silacke chovani se k sotva dvacetiletemu Ivanovi nehodilo. Pochopila, ze je prece jenom trochu zmateny a zaskoceny. "Opotrebovana neni, ale dobre zajeta, " rekl Ivan a zaboril oblicej do jejiho klina. Michal se rozhlizel, kam s Marii, ktera svirala jeho ztoporeneho ptaka, jako kdyby ho nikdy nechtela pustit. Odtahl od kamen sirokou lavici. "Lehnete si!" Ulozila svoje statne telo, zadek se na lavici cely nevesel, bylo to malicko nepohodlne. Patami se oprela o podlahu a svesila ruce, aby vynikly nadra, bricho a klin. Michal ji tiskl a olizoval kozy, sviral v zubech ztuhle bradavky, dolehl na ni a ponekud neobratne se pokusil vniknout do zatoky blazenosti. Pomohla mu rukou a okamzite zacala durazne prirazet. Ota osvobodil ptaka z Verinych ust, take poklekl a zdarne proklal kaderavou houstinku. Sukali vklece, pritahoval ji k sobe za zadek, ona mu cechrala vlasy, rejdila mu jazykem v ustech a prirazela spis kozami nez panvi. Svetnici znelo vrzani per v otomanu, mlaskave zvuky, sykani, oddechovani, Mariino obcasne zasmani a Annino rycne pobizeni, zase uz panovacne a dozadujici se tvrdsiho obdelavani. "Jak se citite, devcata?" zajimala se Marie. "Jako v nebicku, " odpovedela Anna. "Ber me vic, Ivanku! Vytahni se! Nesetri se! Moje pica neco snese. Takovemu sameckovi jsem uz nedrzela cele roky, potrebuju si toho uzit!" Bratri se cinili. Zrala tela jim vyhovovala, snad i mirne prezrala, ale zkusenost, dychtivost a nesmirna vstricnost vdanych zen je rozpalovala.

Ota opustil Verinu kundu ve chvili, kdy prahla po obdarovani, nesetrne ji prevratil na bricho, az prsy pleskly o podlahu, dolehl na belostne pozadi a zacal ji soustat zezadu. Slastne zaupela, bylo to pro ni neco noveho, manzela to nikdy nenapadlo, naposled ji to tak delal jeden vojak jeste za svobodna. Prvni se udelal Ivan, pani Anna nasadila strhujici rytmus, vychutnala si spalujici zar ve svem nitru a laskave pohladila jeho tvar. Bratri ho zanedlouho napodobili. "Pujc mi Otu, Verusko, " zakricela Anna. "Ivan je naramny pasak, ale zmena je zivot." "Sakra, ty vase kozy me rajcuji, " rekl Ota, kdyz dolehl na jeji uvolnene telo a posouval se vys, trel se ptakem o jeji bricho a kolenem dorazel na kundu. Pochopila, stiskla prsy k sobe a obemkla jeho ptaka. Pri kazdem protazeni polibila hrot. Netusila, ze prave tak si pocinala jeji sedmnactileta dcera pres nekolika tydny u rybnika, kdyz Otovi nemohla z technickych duvodu poskytnout jine poteseni. "Chci ho do pusy, " zadonila Marie, kterou Ivan horecnate osahaval, prejizdel ukazovackem ve faldicich na brise a cucal bradavku. "Jak racte, milostiva. Ale nekousat!" Michal tvrde sukal Veru na podlaze. Zvedla nohy ke stropu, drzela se za kotniky, kolebala se a vriskala jako pominuta. "Nervi, " napomenula ji Anna zlostne. "Nebo te v hospode uslysi tvuj Pepanek a budeme mit po zabave." "Kdyz on mi to dela tak krasne, " branila se Vera. "Libej ji, Michale, " nasla Anna reseni. Nakonec se slezli na podlaze vsichni. Prevalovali se po sobe, zenske se sapaly po ptacich rukama i usty, bratri muchlovali prsy a zadky, stehna a kliny. Skoncili v puvodni sestave. Anna povalila jiz trochu znaveneho Ivana a drtila ho vahou svych petaosmdesati kilogramu, Michal lizal kundu Marii a Vera, lezici na boku, tichounce kvilela, kdyz ji Ota protahoval ptaka mezi stehny a kundu zkoumal prsty.

"Takhle jsem si jeste nikdy neuzila, " pripustila Marie, kdyz ji Michal znovu sukal v klasicke poloze. "My take ne, " rekl Ivan, lapajici po dechu pod nehybnou Annou, ktere dosly sily. "Pulnoc minula, " upozornila Marie o neco pozdeji. "Abychom pomalu koncili." "Potrebuju si udelat jeste jedno cislo, " prohlasil Michal. "Drzte a dukladne prirazejte! Do te vasi pece by se dala zasadit majka a jeste by zbylo dost mista." "Vlez na mne, " vyzvala ho Vera. "Pujcim ti svou picinku." "Tu protahnu ja, " pravil Ota, pozvedl ji stehno a pokusil se o tvrdou ztec, lec nebylo to ono, ackoli Vera delala vsechno mozne, aby ho povzbudila. "Co takhle pristi sobotu?" prisel s navrhem Ivan, sedici vedle Anny a pohravajici si s bradavkou, ztracejici tuhost. "Na to zapomen, " pronesla Anna rozhodne. "Uzili jste si, my take, ale zadne pokracovani nebude." Marie sotva slysitelne dodala - "Mozna." Nezapominejte, ze mame rodiny. Nemuzeme riskovat zadnou ostudu, " argumentovala Anna. "Vesnice je plna mladych devcat, snadno si najdete nahradu. My to mame obtiznejsi." "Prave proto, " rekl Michal. "Zebrat nebudeme, ale pamatujte, ze jsme k mani. Staci slovicko. Co slovicko! Mrknuti! "Kdyz Anna mluvila o mladych devcatech, " poznamenala Marie, "ne abyste soustali nase holky! Ty na to maji spoustu casu." "To by nas ani nenapadlo, " odpovedel Ivan licomerne. Vera se naklonila k Otovi a zaseptala mu do ucha, vecer v devet za nasi zahradou." Bratri se oblekli a zmizeli ve tme. "Holky, svym chlapum jsme se nadherne pomstily, " pronesla Anna v podrepu si vytirajici kundu.

"Jenom skoda, ze si to musime nechat pro sebe. Bojim se, ze na toho meho prijdou po navratu z hospody choutky. Nevim, jak ho zvladnu. Mam sklepenicko cele bolave a na koze cucflek jako livanec." "Ja mam pokousany zadek, " postezovala si Vera. "A na brichu hned dva cucfleky. A dalsi na krku! To je maler. Abych predstirala, ze me boli v krku a nosila satek." "Me pali v kunde, jako kdybych tam mela rozdrcene sklo, " prisla se svou troskou do mlyna Marie. "Malo platne, mame svoje roky a schazi nam pravidelny trenink. Dneska si ji zamknu na klicek." "Jedno obskoceni jeste zvladnes, " rekla Anna. "Jsme sice ojete jako pneumatiky, ale prece se nenechame odrovnat takovymi mladiky!"